10 C 310/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Evou Harmachovou jako samosoudkyní v právní věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalovaného a žalobce b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalovaného a žalobce oba zastoupeni advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení neplatnosti výpovědi z nájmu <b>I. Žaloba, kterou se žalobci domáhali určení, že výpověď ze dne 28.6.2021 daná žalovaným žalobcům z nájmu nemovitých věcí: domu, který je součástí pozemku parc. [číslo] na kterém je dům postaven (dům není zapsán v katastru nemovitostí), a dále pozemku parc. [číslo] to vše v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsáno na [list vlastnictví], vedeného u [anonymizováno 6 slov], [stát. instituce], na adrese [adresa], je neplatná, se zamítá.</b> <b>II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému společně a nerozdílně k rukám jeho právního zástupce na náhradě nákladů řízení částku ve výši 16 456 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobci se žalobou podanou dne 1. 9. 2021 domáhali určení, že výpověď ze dne 28. 6. 2021 z nájmu nemovitosti, domu, který je součástí pozemku parc. [číslo] na kterém je dům postaven (dům není zapsán v katastru nemovitostí), a dále pozemku parc. [číslo] to vše v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsáno na [list vlastnictví], vedeného u [anonymizováno 6 slov], [stát. instituce], na adrese [adresa] (dále jen„ dům“), dána žalovaným žalobcům je neplatná. Tvrdili, že předmětný dům je v nevypořádaném společném jmění manželů – paní [jméno] [celé jméno žalobkyně] (dále jen jako„ paní [celé jméno žalobkyně]“) a žalovaného a žalobci jej užívají v prvé řadě na základně dohody mezi žalobci a žalovaným z prosince 2008. Dále pak žalobci uzavřeli s paní [celé jméno žalobkyně] dne [datum] nájemní smlouvu na dobu určitou, a to do dne 31. 7. 2029, měsíční nájemné bylo stanoveno na 10 000 Kč. Paní [celé jméno žalobkyně] o uzavření smlouvy informovala žalovaného e-mailem. Běžná praxe mezi bývalými manželi pak byla, že jeden nemovitost pronajal a druhému to ani nesdělil. Informováním žalovaného tak paní [celé jméno žalobkyně] tuto praxi překročila. Dne 14. 7. 2021 obdržel žalobce a) a dne 15. 7. 2021 žalobkyně b) okamžitou výpověď z nájmu domu z důvodu neplacení nájemného od května do července 2021. Proti výpovědi podali žalobci námitky, a to dne 3. 8. 2021. Žalovaný v reakci na uvedené svou výpověď odvolal dne 2. 9. 2021. Výpověď je podle žalobců neplatná, neboť nájemné za měsíc květen až červen 2021 bylo předem zaplaceno paní [celé jméno žalobkyně] v lednu 2021, kdy žalobce a) uhradil paní [celé jméno žalobkyně] nájem dopředu za měsíc leden až červen 2021, stejně tak učinil v červnu 2021, kdy uhradil nájem dopředu za měsíc červenec až září 2021. Nájemné hrazené v lednu 2021 bylo hrazeno před nabytím právní moci rozsudku ohledně správy nemovitosti, paní [celé jméno žalobkyně] tak byla oprávněna nájemné přijmout. V červnu 2021 žalobce a) neznal účet žalovaného, na který by mohl nájemné uhradit, neboť ten jej o novém platebním místě neinformoval. O novém platebním účtu byli žalobci informováni až dne 14. 7. 2021.

2. Žalobci se tedy domáhali určení neplatnosti výpovědi z nájmu ze dne 28. 6. 2021.

3. Žalovaný s nárokem žalobců nesouhlasil. Uvedl, že dne 11. 4. 2021 nabyl právní moci rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5, ze dne 6. 6. 2019, č. j. 21 C 9/2016-606 ve znění usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 1. 2021, č. j 28 Co 221/2020, kterým bylo pravomocně rozhodnuto mimo jiné o správě domu. Správcem předmětné nemovitosti i výnosů z nájemného se stal výlučně žalovaný. Nájemní smlouva, byla mezi žalobcem a) a paní [celé jméno žalobkyně] uzavřena hned po vyhlášení rozsudku o správě nemovitosti v prvním stupni, a to za naprosto neadekvátně nízké nájemné. O existenci nájmu se dozvěděl žalovaný až z e-mailové zprávy paní [celé jméno žalobkyně] v září 2019, avšak pouze v obecné rovině, podrobné informace o osobě nájemce a podmínkách nájemní smlouvy žalovanému neposkytla. V návaznosti na uvedené žalovaný podal návrh na předběžné opatření, spočívající v uložení povinnosti paní [celé jméno žalobkyně] vydat mu kopii nájemní smlouvy a klíče od domu, soud návrhu žalovaného vyhověl. Žalovaný se tedy teprve dne [datum] dozvěděl podrobnosti o nájmu a ihned vznesl námitku relativní neplatnosti nájemní smlouvy. Dne 13. 4. 2021 zaslal žalovaný žalobcům návrh nové nájemní smlouvy, s novým číslem účtu a s novou výší nájemného, kam měli žalobci hradit nájemné počínaje dnem 12. 4. 2021. Sama právní zástupkyně žalobců uvedla ve svém dopise ze dne 29. 4. 2021, že nájemné bude žalobce hradit na účet žalovaného. Na uvedený účet však žalobci neuhradili ničeho. S ohledem na tvrzení žalobců ohledně hrazení nájemného dopředu paní [celé jméno žalobkyně] se žalovaný rozhodl výpověď z nájmu odvolat, neboť ta byla podána jen z opatrnosti, když žalovaný má za to, že nájemní smlouva je neplatná.

4. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu.

5. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci (ustanovení § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen jako „o. s. ř.“, ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o. s. ř). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ustanovení § 120 odst. 3 věta prvá o. s. ř.), na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.

6. V řízení byl listinnými důkazy prokázán tento skutkový stav:

7. Dům, který je součástí pozemku parc. [číslo] na kterém je dům postaven (dům není zapsán v katastru nemovitostí), a dále pozemku parc. [číslo] to vše v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsáno na [list vlastnictví], vedeného u [anonymizováno 6 slov], [stát. instituce], na adrese [adresa]. Dne [datum] byl vyhlášen Obvodním soudem pro Prahu 5 rozsudek, č. j. 21 C9/2016-606, kterým byl ve výroku III. určen osobou oprávněnou ke správě části majetku ve společném jmění manželů a to pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba rodinného domu nezapsaná v katastru nemovitostí, zapsaného na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek], pod adresou [adresa], žalovaný. Uvedený rozsudek nabyl právní moci ve znění usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 1. 2021, č. j. 28 Co 221/2020, dne 11. 4. 2021 (prokázáno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 6. 6. 2019 ve znění usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 1. 2021, č. j. 28 Co 221/2020 dne 11. 4. 2021).

8. Žalobce uzavřel dne 1. 8. 2019 s [jméno] [celé jméno žalobkyně] smlouvu, kterou se paní [celé jméno žalobkyně] jako pronajímatel zavázala přenechat žalobcům k užívání dům, a to na dobu určitou ode dne 1. 8. 2019 do dne 31. 7. 2029. Žalobce se zavázal hradit měsíčně nájemné paní [celé jméno žalobkyně] ve výši 10 000 Kč, vždy nejpozději do 25. dne měsíce předcházejícího měsíci, za které se nájemné hradí (prokázáno nájemní smlouvou na č. l. 38).

9. V září 2019 paní [celé jméno žalobkyně] žalovanému sdělila, že dům již pronajala, nesdělila však komu (účastníky označeno za nesporné).

10. Dne 26. 2. 2020 podal žalovaný v rámci řízení vedeného Obvodním soudem pro Prahu 5 pod sp. zn. 21 C 9/2016 návrh na vydání předběžného opatření, které bylo Obvodním soudem pro Prahu 5 nařízeno dne 27. 2. 2020. Výrokem I. bylo paní [celé jméno žalobkyně] nařízeno předat žalovanému kopii nájemní smlouvy, včetně jejích dodatků, jejímž předmětem je nájem domu a předat žalovanému klíče ke vstupu do domu (prokázáno předběžným opatřením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 27. 2. 2020, č. j. 21 C 9/2016-818).

11. Žalovaný dne 2. 3. 2020 vznesl námitku neplatnosti nájemní smlouvy vůči žalobcům a paní [celé jméno žalobkyně], neboť se nejednalo o běžnou správu nemovitosti, a žalovaný neudělil paní [celé jméno žalobkyně] souhlas s uzavřením nájemní smlouvy, žalovaný navíc s užíváním domu žalobci nesouhlasil dlouhodobě, z uvedeného mohla paní [celé jméno žalobkyně] nesouhlas žalovaného s nájemním vztahem presumovat (prokázáno námitkou relativní neplatnosti nájemní smlouvy na čl. 41).

12. Dne 29. 4. 2021 uvedl žalobce, že bude nadále hradit nájemné na účet žalovaného (prokázáno dopisem na č. l. 44).

13. Žalobce uhradil nájemné za měsíc leden až červen 2021 ve výši 60 000 Kč paní [celé jméno žalobkyně] dne 16. 1. 2021. Dne 28. 6. 2021 uhradil žalobce paní [celé jméno žalobkyně] částku ve výši 30 000 Kč, jako nájem od července 2021 do září 2021 (prokázáno daňovými doklady na č. l. 8).

14. Žalovaný okamžitě vypověděl nájem domu založený nájemní smlouvou ze dne 1. 8. 2019 z důvodu nehrazení nájemného svou výpovědí ze dne 28. 6. 2021 (prokázáno výpovědí ze dne 28.6.2021), žalobci proti výpovědi uplatnili námitky, neboť nebyly naplněny zákonné důvody výpovědi z nájmu, protože nájemné uhradili paní [celé jméno žalobkyně] (prokázáno námitkami ze dne 3. 8. 2021). Žalovaný svou výpověď odvolal (prokázáno odvoláním výpovědi ze dne 2. 9. 2021).

15. Z ostatních předložených důkazů soud nezjistil žádné informace relevantní pro toto řízení vzhledem k právnímu posouzení věci. Návrh na provedení účastnického výslechu žalobce a) a svědecké výpovědi paní [jméno] [celé jméno žalobkyně] soud zamítl pro nadbytečnost, též z důvodu právního posouzení věci.

16. Veškeré provedené důkazy je třeba odpovídajícím způsobem zhodnotit. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ustanovení § 132 o. s. ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

17. Při posuzování merita věci soud postupoval podle ustanovení § 713 a násl. zákona č. 89/2012, Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle § 2290 a násl. o. z. a podle § 80 o.s.ř.

18. Podle ustanovení § 713 odst. 1 o. z. součástí společného jmění užívají, berou z nich plody a užitky, udržují je, nakládají s nimi, hospodaří s nimi a spravují je oba manželé nebo jeden z nich podle dohody.

19. Podle ustanovení § 714 odst. 1 o. z. v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. Odmítá-li manžel dát souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti, či není-li schopen vůli projevit, může druhý manžel navrhnout, aby souhlas manžela nahradil soud. Podle odst. 2 jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání.

20. Podle ustanovení § 736 o. z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

21. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

22. Podle ustanovení § 586 odst. 1 o. z. je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

23. Podle ustanovení § 2290 o. z. nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.

24. Podle ustanovení § 2291 odst. 1 o. z. poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Podle odst. 2 nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno.

25. Podle ustanovení § 80 o. s. ř. se lze určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, domáhat jen tehdy, pokud je na tom naléhavý právní zájem.

26. Žalobci se v řízení domáhali určení, že výpověď z nájmu ze dne [datum] podaná žalovaným je neplatná. Okamžitá výpověď z nájmu byla podána žalovaným podle ustanovení § 2291 o. z., a to z důvodu neuhrazení nájemného za měsíc květen až červenec 2021. Žalobci podali proti výpovědi námitky a žalovaný posléze svou výpověď odvolal.

27. Soud konstatuje, že obecně pokud jde o nárok, kterým se žalobci domáhají určení neplatnosti výpovědi z nájmu, nejedná se o určovací žalobu ve smyslu ustanovení § 80 o. s. ř., nýbrž o specifickou žalobu na určení právní skutečnosti, právní zájem účastníka tak již vyplývá z právního předpisu a není tedy nutné jej prokazovat či dále zkoumat.

28. V posuzovaném případě žalovaný namítal neplatnost nájemní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi žalobcem a) a paní [celé jméno žalobkyně], jeho bývalou manželkou. Žalobci na podané žalobě i přes zpětvzetí předmětné výpovědi ze strany žalovaného z důvodu, aby byla v řízení postavena najisto platnosti či neplatnost nájemní smlouvy.

29. Otázku relativní neplatnosti lze v občanském soudním řízení řešit jako otázku předběžnou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 2940/2007). V prvé řadě je tedy nutné posoudit, zda byla smlouva platná či nikoli v případě neplatnosti smlouvy je nutné považovat žalobu za žalobu určovací ve smyslu ustanovení § 80 o. s. ř., u které byl účastník povinen prokazovat existenci naléhavého právního zájmu a soud jej má povinnost zkoumat, přičemž při nedostatku naléhavého právního zájmu soud nezkoumá ostatní věcné aspekty žaloby a žalobu zamítne (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1121/2011, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2022, sp. zn. 26 Cdo 2981/2021).

30. Žalovaný a paní [celé jméno žalobkyně] jsou bývalí manželé, předmětný dům náleží do doposud nevypořádaného společného jmění bývalých manželů. Pro bývalé manžele po rozvodu jejich manželství za situace, kdy jejich již zaniklé společné jmění manželů dosud nebylo vypořádáno, pak platí stejná úprava jako pro manžele, a to že jednají v záležitostech týkajících se jejich společného jmění nebo jeho součástí buď společně, oba spolu zároveň, anebo oba společně podepíšou listinu, v níž je obsaženo jejich právní jednání. V běžných záležitostech týkajících se společného jmění obvykle jedná jen jeden z manželů a souhlas druhého manžela se předpokládá. Odlišný režim platí pro záležitosti, které nelze považovat za běžné. Ohledně takových záležitostí týkajících se společného jmění nebo jeho součástí je pak zapotřebí souhlasu obou manželů, byť právně jedná jen jeden z nich. Takovýto souhlas, resp. přivolení nemusí být předchozí, postačí i dodatečné, a to i konkludentní, kdy manžel, který dozví-li se o právním jednání druhého manžela, ničeho nenamítá a takovému právnímu jednání neoponuje. Jedná-li však jeden manžel vůči třetí osobě bez souhlasu, resp. přivolení manžela, tedy aniž má nebo dodatečně získá jeho přivolení, je takové právní jednání neplatné, přičemž se jedná o relativní neplatnost takového úkonu.

31. Pojem běžných záležitostí není v zákoně definován, judikaturou je však dovozováno, že se jedná například o zcizení nemovitosti (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21. 7. 2021, sp. zn. 26 Cdo 3286/2020), s těmito případy lze považovat za srovnatelné, přenechá-li jeden z manželů nemovitost, jejíž hodnota je minimálně v řádech desítek milionů k užívání třetím osobám, a to na dobu deseti let. Z provedeného dokazování je navíc zřejmé, že pronájem předmětné nemovitosti žalobcům je otázkou, ohledně které panují dlouhodobě neshody mezi bývalými manželi. Z toho je zřejmé, že paní [celé jméno žalobkyně] při uzavírání nájemní smlouvy nemohla rozumně očekávat souhlas žalovaného s takovým jednáním. Soud nemohl akceptovat ani argumentaci žalobců v tom smyslu, že je běžná praxe mezi bývalými manželi, že nájemní smlouvy ohledně společných nemovitostí jsou uzavírány bez souhlasu druhého manžela, a to zejména za situace, kdy právě rozpory ohledně správy společných nemovitostí, mimo jiné i uzavírání nájemních vztahů k jejich užívání, bylo důvodem zahájení řízení o způsobu správy společného jmění manželů mezi žalovaným a paní [celé jméno žalobkyně], na jejíž návrh bylo řízení zahájeno.

32. V neposlední řadě je nutné přihlédnout i k okolnostem, za kterých byla nájemní smlouva uzavřena, přičemž se tak stalo obratem poté, co bylo Obvodním soudem pro Prahu 5 v prvním stupni rozhodnuto, že osobou oprávněnou ke správě předmětného domu je žalovaný. Rozsudek sice nabyl právní moci až dne 11. 4. 2021, jednání žalobců a paní [celé jméno žalobkyně] při uzavírání smlouvy však nelze považovat ani za jednání v dobré víře, když je zřejmé, že žalovaný dlouhodobě vyjadřuje nesouhlas s tím, aby žalobci nemovitost užívali, a dokonce se jejího vyklizení domáhá i soudně v řízení vedeném Obvodním soudem pro Prahu 5, sp. zn. 5 C 314/2017, zahájeném dne 27.9.2017, tedy téměř dva roky předtím, než byla předmětná nájemní smlouva uzavřena. Nájemci obecně nelze klást k tíži spory mezi vlastníky domu/bytu, v dané věci však žalobci jednoznačně věděli, že si žalovaný jejich bydlení v domě nepřeje do té míry, že je o vyklizení nemovitosti žaluje.

33. Z provedeného dokazování vyplývá, že bývalá manželka, paní [celé jméno žalobkyně] jednala bez souhlasu žalovaného jako svého bývalého manžela ve věci, která nelze považovat za běžnou. Souhlas žalovaného nebyl dán ani dodatečně, naopak ihned, jakmile se o existenci nájemního vztahu a jeho konkrétní podoby dozvěděl na základě předběžného opatření, podal žalovaný námitku relativní neplatnosti nájemní smlouvy. Námitka byla podána žalovaným opakovaně, a to jak v dopise ze dne 5. 3. 2020, tak poté ve výpovědi z nájmu ze dne 28. 6. 2021 či v průběhu tohoto řízení, z uvedeného je tedy zřejmé, že s námitkou neplatnosti žalovaného byli seznámeni jak žalobci, tak paní [celé jméno žalobkyně].

34. Uzavření smlouvy mezi žalobcem a) a paní [celé jméno žalobkyně] je tak právní jednání, které odporuje zákonu, konkrétně ustanovení § 714 o. z., jehož účelem je ochrana opomenutého manžela při nakládání s majetkem náležícím do společného jmění manželů. Žalovaný jako osoba, na ochranu jejíhož zájmu je zákonná ochrana stanovena, se neplatnosti právního jednání výslovně dovolal, a to jak mimosoudně, tak v řízení před soudem. Za dané situace tak soud dospěl k závěru, že nájemní smlouva uzavřená mezi žalobcem a) a paní [celé jméno žalobkyně] dne 1. 8. 2019 je neplatná.

35. Předmětem projednání v této věci je žaloba o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není ve smyslu ust. § 80 o.s.ř. Soud tedy zkoumal otázku, zda mají žalobci na požadovaném určení – určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu - naléhavý právní zájem.

36. Účelem tohoto soudního rozhodnutí je autoritativně rozhodnout o vztahu mezi účastníky soudního řízení. Tomuto účelu odpovídá jen takové rozhodnutí, které je pro subjekty hmotněprávních vztahů, bezprostředně právně využitelné. Aby nebyla vydávána pro praxi nepotřebná rozhodnutí, jimiž není sporný vztah řešen, klade zákon pro žalobní návrhy, kterými se má určit, zda tu právní vztah nebo právo je či není, zpravidla požadavek, aby na požadovaném určení byl dán naléhavý právní zájem. Tím se sleduje zabránění nadbytečných sporů, jimiž by jinak byly soudy zatěžovány, a které se vztahují jen k dílčím otázkám, jež jsou řešitelné jako otázky předběžné při uplatnění žalob. Existence naléhavého právního zájmu je prvotním předpokladem úspěšnosti žaloby. Je proto třeba ji tvrdit ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. (NS 20 Cdo 450/2000).

37. Žaloba na určení je preventivního charakteru a má místo tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k odpovídající nápravě nelze účinně dospět jinak, než když úplněji a přiléhavěji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a právě jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy tvořící pevný a určitý právní rámec, jenž je zárukou odvrácení budoucích sporů (NS 32 Cdo 1398/2007). Žalobu na určení neplatnosti smlouvy, kterou lze řešit jako otázku předběžnou v řízení o žalobě na plnění, popřípadě o určení práva nebo právního vztahu, a která neřeší sporné vztahy mezi stranami tak, aby nedošlo k dalším, navazujícím sporům, jelikož právní vztah mezi žalobcem a žalovaným mohl být kdykoli poté ukončen jiným právním úkonem, je z hlediska praktického života zcela zbytečná a patří typicky mezi ty žaloby, jejichž věcnému projednání má požadavek naléhavého právního zájmu stanovený v § 80 o.s.ř. bránit, aby nedocházelo ke zbytečnému, neúčelnému množení sporů (NS 23 Cdo 128/2008).

38. V projednávané věci se žalobci domáhali určení neplatnosti výpovědi z nájmu domu založeného nájemní smlouvou ze dne 1. 8. 2019. Soud však, jak shora vyloženo, dospěl k závěru, že tato nájemní smlouva je neplatná. Předmětná výpověď z této neplatné nájemní smlouvy je pak nulitní, neboť neplatnou smlouvu vypovědět nelze, požadované určení neplatnosti výpovědi tak nemůže eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu. Rozhodnutí soudu o platnosti či neplatnosti předmětné výpovědi by tak pro žalobce nebylo žádným způsobem využitelné, natož bezprostředně, což je však nezbytná podmínka určovací žaloby.

39. Soud má ostatně za to, že pravým důvodem podání této žaloby nebylo určení neplatnosti předmětné výpovědi, ale konstatování platnosti či neplatnosti nájemní smlouvy ze dne 1. 8. 2019, této odpovědi se žalobcům dostalo.

40. S ohledem na uvedené soud shrnuje, že nájemní smlouva ze dne 1. 8. 2019 je neplatná, výpověď z ní daná je proto nulitní, z tohoto důvodu nesvědčí žalobcům naléhavý právní zájem na požadovaném určení.

41. Zamítá-li soud žalobu na určení, zda tu právo nebo právní vztah je či není, pro nedostatek naléhavého právního zájmu na takovém určení, je vyloučeno, aby současně žalobu přezkoumal po stránce věcné (NS 3 Cdon 1338/1996). Soud proto nehodnotil předmětnou výpověď z pohledu jejího obsahu či důvodnosti.

42. Z uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji zamítl.

43. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně zcela úspěšnému žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení sestávající z nákladů na zastoupení advokátem, které jsou tvořeny 4 úkony právní pomoci po 3 100 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, d) – vyjádření ze dne [datum] a [datum], g) – účast na jednání soudu dne [datum], když jejich výše je dána § 9 odst. 4 písm. b) ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z § 151 odst. 2 věta prvá o. s. ř.) a 4 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 uvedené vyhlášky) a dále DPH ve výši 21% z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů.

44. Celkové náklady žalovaného ve výši 16 456 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).