10 C 328/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Evou Harmachovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného, IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zaplacení 132 566 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému k rukám jeho právního zástupce na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím. Uvedla, že na základě smlouvy o nájmu pozemku ze dne datum byl nájemcem pozemku parc.č. Anonymizováno v k.ú. adresa. Na základě kupní smlouvy ze dne datum uzavřené mezi žalobkyní a společností právnická osoba (dále jen jako „Anonymizováno“) postoupila žalobkyně uvedeného dne smlouvu o nájmu pozemku v souladu s čl. 7.9 na Anonymizováno. Dne datum uhradila žalobkyně omylem nájemné na rok 2025 ve výši částka. Dne datum informovala žalobkyně žalovaného o postoupení smlouvy. Od datum (správně zřejmě datum) tak přestal na straně žalované existovat právní důvod požadovat po žalobkyni nájemné. Za období od datum do datum činí nájemné částku částka, k jejímuž zaplacení žalobkyně žalovaného vyzvala, avšak bezúspěšně.

2. Žalobkyně se tak domáhá zaplacení částky částka s příslušenstvím.

3. Žalovaný v následném vyjádření nárok žalobkyně zcela neuznal. Uvedl, že před datem připsání nájemného dne datum neobdržel žádné oznámení o postoupení smlouvy či její části, platbu tak přijal v dobré víře a zcela po právu. Povinnost vrátit poměrnou část nájemného v případě postoupení smlouvy sjednána nebyla. Ke vzniku bezdůvodného obohacení tak mohlo dojít toliko na straně OST, neboť za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

4. Z uvedených důvodů navrhl žalovaný zamítnutí žaloby.

5. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci (ust. § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen jako „o.s.ř.“, ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ust. § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.), na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.

6. V řízení byl prokázán tento skutkový stav:

7. Dne datum byla mezi žalobkyní jako nájemcem a žalovaným jako pronajímatelem uzavřena smlouva o nájmu pozemku parc.č. Anonymizováno v k.ú. adresa, nájem byl sjednán do datum, nájemné činilo částka ročně bez DPH a bylo splatné vždy do 31.1. příslušného roku, za který je placeno; dle čl. 7.9 je nájemce oprávněn postoupit jakákoli práva a pohledávky, případně postoupit smlouvu nebo její část nebo práva a povinnosti z ní vyplývající na třetí osoby (prokázáno smlouvou o nájmu pozemku ze dne datum včetně dodatků).

8. Dne datum uhradila žalobkyně na účet žalovaného částku částka (prokázáno výpisem z účtu).

9. E-mailem ze dne datum požádala žalobkyně žalovaného o vrácení částky částka z důvodu, že kupní smlouvy ze dne datum postoupila smlouvu o nájmu pozemku na společnost právnická osoba; žalovaný v reakci konstatoval, že postoupení vůči němu je účinné od datum, v návaznosti na e-mail žalobkyně tedy kontaktuje společnost OST, požádal o zaslání e-mailu prokazujícího, že mu bylo postoupení smlouvy oznámeno před datem datum, a vzhledem k tomu, že takový e-mail žalobkyně nezaslala, žádal opakovaně o součinnost k vyjasnění situace (prokázáno e-mailovou komunikací účastníků).

10. Žalovaný nároku na vrácení zaplaceného nájemného nevyhověl, neboť před datum, tj. datem připsání platby nájemného, neobdržel žádné oznámení o postoupení nájemní smlouvy či její části, ani od třetí osoby; upozornil, že v e-mailu ze dne datum žalobkyně žalovaného pouze informovala o uzavření kupní smlouvy na prodej nemovitostí adresa, nikoli o postoupení smlouvy (prokázáno dopisem ze dne datum).

11. Dne datum vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě částky částka s tím, že o postoupení smlouvy informovala žalovaného nejpozději datum, jak žalovaný několikrát potvrdil (prokázáno výzvou ze dne datum, doručenkou).

12. Veškeré provedené důkazy je třeba odpovídajícím způsobem zhodnotit. Z ostatních předložených důkazů nezjistil soud žádné informace relevantní pro toto řízení. Pro nadbytečnou soud neprovedl důkaz výslechem společnosti právnická osoba z důvodů níže uvedených.

13. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ust. § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

14. Při posuzování merita věci soud postupoval podle § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle § 1895 a násl. občanského zákoníku a podle § 2991 a násl. občanského zákoníku.

15. Podle § 2201 občanského zákoníku nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

16. Podle § 1895 odst. 1 občanského zákoníku nevylučuje-li to povaha smlouvy, může kterákoli strana převést jako postupitel svá práva a povinnosti ze smlouvy nebo z její části třetí osobě, pokud s tím postoupená strana souhlasí a pokud nebylo dosud splněno.

17. Podle § 1897 odst. 1 občanského zákoníku postoupení smlouvy je vůči postoupené straně účinné od jejího souhlasu. Souhlasila-li předem, je postoupení smlouvy vůči postoupené straně účinné okamžikem, kdy jí postupitel postoupení smlouvy oznámí nebo kdy jí postupník postoupení smlouvy prokáže.

18. Podle § 1898 občanského zákoníku okamžikem účinnosti postoupení smlouvy vůči postoupené straně se postupitel osvobozuje od svých povinností v rozsahu postoupení.

19. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

20. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. V řízení nebylo sporné, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o nájmu pozemku, kdy v jejím čl. 7.9 bylo sjednáno právo nájemce – žalobkyně – postoupit smlouvu na třetí osobu bez předchozího souhlasu žalovaného. Sporné též nebylo, že žalobkyně dne datum uhradila nájemné za rok 2025 ve výši částka. Postoupení smlouvy oznámila žalobkyně žalovanému dne datum, jak plyne z předložených důkazů i žalobních tvrzení, k uvedenému dni je tak postoupení smlouvy vůči žalovanému účinné.

22. Na základě uvedeného žádala žalobkyně o vrácení poměrné části uhrazeného nájemného za období od datum v nárokované výši, když tvrdila, že plnění je dělitelné. Soud však takový názor nesdílí. Nájemné bylo žalobkyní řádně zaplaceno v termínu dle smlouvy o nájmu pozemku, přičemž skutečnost, že následně bylo žalovanému oznámeno postoupení smlouvy, nemá co se úhrady nájemného týče vůči žalovanému žádný vliv. Žalobkyně od okamžiku účinnosti postoupení smlouvy (tj. od datum) není povinna hradit nájemné splatné pouze po tomto datu, což však není tento případ. Pokud tedy žalobkyně tvrdí, že se na její úkor žalovaný bezdůvodně obohatil, není tomu tak, ke vzniku bezdůvodného obohacení mohlo dojít pouze ve vztahu žalobkyně a Anonymizováno.

23. Lze dodat, že ustanovení smlouvy o možnosti žalobkyně postoupit smlouvu na třetí osobu bez předchozího souhlasu žalovaného je vůči žalobkyni více než velkorysé a naopak vůči žalovanému značně nevýhodné, neboť smlouva takto může být postoupena na jakýkoli subjekt, i problematický, aniž by měl žalovaný toto možnost jakkoli ovlivnit (ostatně žalovaný uvedl, že za letošní rok nájemné již uhrazeno nebylo) a žalovaný se o postoupení smlouvy, a tedy o tom, kdo je aktuálně jeho smluvní partner, nemusí po dlouhou dobu – jako v tomto případě – vůbec dozvědět. Bylo tedy základní povinností žalobkyně a snad i slušností postoupení smlouvy bez odkladu žalovanému oznámit, což neučinila.

24. Soud nevyhověl návrhu žalobkyně na výslech Anonymizováno, neboť tato k dotazu soudu výslovně uvedla, že nemá informaci, že by společnost Anonymizováno žalovaného o postoupení smlouvy informovala, u žádného takovéto jednání nebyla, nemá informaci, zda by tato společnost vstoupila do jednání se žalovaným, návrh na její výslech je pouze reakce na procesní postup. Úkolem svědka je však svědčit o skutečnostech, které jedna ze stran tvrdí, nikoli sám doplňovat skutková tvrzení. Žalovaný naopak konstantně – již od obdržení e-mailu ze dne datum – tvrdí, že Anonymizováno jej před uvedeným datem nekontaktovala a o postoupení smlouvy jej neinformovala. Soud proto návrh na výslech tohoto svědka zamítl.

25. Žalobkyně se následně snažila tvrdit, že nájemné zaplatila omylem, nejedná se tedy o nájemné, ale o bezdůvodné obohacení, neboť smlouva už neexistovala. Ani v tomto jí nelze dát za pravdu, neboť postoupením smlouvy se smlouva neruší, pouze práva a povinnosti z ní přechází na jiný subjekt.

26. Soud tedy shrnuje, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně neobohatil, neexistuje ani jiný právní důvod pro vrácení nárokované části nájemného, tohoto se žalobkyně může domáhat toliko po Anonymizováno.

27. Na základě uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba je nedůvodná, a proto ji zamítl.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Procesně zcela úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení spočívající v nákladech spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní pomoci po částka (ust. § 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, d) - písemné podání vyjádření, g) – 1x účast na jednání soudu, když jejich výše je dána ust. § 7 ve spojení s ust. § 8 odst. 1 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř.) a 3 náhradami hotových výdajů po částka (ust. § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky), a DPH v zákonné výši.

29. Celkové náklady řízení tedy činí částku částka, která byla přisouzena v obecné pariční lhůtě 15 dní (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu vykonatelným rozhodnutím, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.