10 C 336/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Evou Harmachovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 10 356,15 EUR s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 356,15 EUR s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 2.10.2023 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce na náhradě nákladů řízení částku 98 421,10 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 4.11.2025 domáhala zaplacení částky 10 356,10 EUR s příslušenstvím. Uvedla, že na základě objednávky žalované byla mezi účastníky uzavřena kupní smlouva, na základě které dodala žalobkyně žalované solární panely Anonymizováno v počtu Anonymizováno ks za sjednanou cenu částka. Zboží bylo dodáno 1.9.2026. Dne 30.8.2023 vystavila žalobkyně žalované fakturu znějící na částku 186 872,40 EUR, na kterou bylo částečně hrazeno v částce 90 000 EUR. Dne 31.10.2024 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena dohoda o vzájemném zápočtu, na základě které se žalovaná výslovně zavázala uhradit žalobkyni částku 10 356,10 EUR. Tuto částku žalovaná neuhradila ani na základě upomínky.

2. Žalobkyně se tak domáhá zaplacení částky 10 356,10 Kč s příslušenstvím.

3. Žalovaná v následném vyjádření nárok žalobkyně zcela neuznala. Nejprve sporovala dodání předmětu koupě i uzavření dohody o vzájemném zápočtu. Následně uvedla, že k úhradě zbývající části kupní ceny nepřistoupila z důvodu existence vzájemné pohledávky za žalobkyní plynoucí z dalších obchodů mezi účastníky, v tomto směru vznesla kompenzační námitku.

4. Z uvedených důvodů navrhla žalovaná zamítnutí žaloby.

5. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci (ust. § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen jako „o.s.ř.“, ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ust. § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.), na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.

6. V řízení byl prokázán tento skutkový stav:

7. Na základě objednávky žalované dodala žalobkyně žalované Anonymizováno ks zboží – Anonymizováno za cenu 2x 77 220 EUR (prokázáno potvrzením objednávky ze dne 16.6.2022, dodacími listy, nákladním listem CMR ze dne 1.9.2023).

8. Žalobkyně žalované vystavila fakturu č. hodnota znějící na částku 2x 77 220 EUR, bez DPH 154 550 EUR, tj. 186 872,40 EUR včetně DPH (prokázáno fakturou).

9. Žalovaná na kupní cenu dle faktury Anonymizováno uhradila dne 3.4.2024 částku 20 000 EUR, dne 20.11.2023 částku 50 000 EUR a dne 20.2.2024 částku 20 000 EUR (prokázáno potvrzeními o provedení transakce).

10. Dohodou o vzájemném zápočtu pohledávek ze dne 31.10.2024 došlo k zápočtu částky 86 516,25 EUR na dluh žalované na základě faktury č. hodnota vystavené dne 30.8.2023 na částku 186 872,40 EUR, k úhradě zbývá částka 10 356,15 EUR, k jejíž úhradě se žalovaná zavazuje; podepsanou dohodu zaslala žalovaná žalobkyni, za žalovanou dohodu podepsal tituly před jménem jméno FO prokurista (prokázáno dohodou o vzájemném zápočtu pohledávek ze dne 31.10.2024 s průvodním e-mailem).

11. Žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky vyzvala (prokázáno výzvou k úhradě dlužné částky ze dne 21.1.2025, doručenkou.

12. Veškeré provedené důkazy je třeba odpovídajícím způsobem zhodnotit. Z ostatních předložených důkazů nezjistil soud žádné informace relevantní pro toto řízení. Pro nadbytečnou soud neprovedl důkazy týkající se kompenzační námitky.

13. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ust. § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v plném rozsahu.

14. Při posuzování merita věci soud postupoval podle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a podle § 2054 odst. 2 občanského zákoníku.

15. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

16. Podle § 2054 odst. 1 občanského zákoníku plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

17. V řízení nebylo sporné, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena kupní smlouva na Anonymizováno ks blíže specifikovaného zboží a že za to byla žalované vystavena faktura č. hodnota na částku 186 872,40 EUR. Provedeným dokazováním, zejména nákladními listy CMR, bylo postaveno najisto, že zboží bylo žalované dodáno. Prokázáno dále bylo, že žalovaná na vystavenou fakturu provedla 3 dílčí úhrady v celkové výši 90 000 EUR tak, že dne 20.11.2023 uhradila částku 50 000 EUR, dne 20.2.2024 částku 20 000 EUR a dne 3.4.2024 částku 20 000 EUR. K úhradě tedy nedošlo jednorázově, ale prostřednictvím tří dílčích plateb v průběhu několika měsíců (od listopadu 2023 do dubna 2024). Současně byla dne 31.10.2024 (tedy po dalších 6 měsících) mezi účastníky uzavřena dohoda o vzájemném zápočtu pohledávek, kde na vyfakturovanou částku 186 872,40 EUR po odečtení uhrazené částky 90 000 EUR, tedy na částku 96 872,40 EUR, byla započtena pohledávka žalované v celkové výši 86 516,25 EUR, dluh žalované tedy nadále činí 10 356,15 EUR, tuto částku se žalovaná zavázala uhradit. Za žalovanou podepsal dohodu prokurista tituly před jménem jméno FO, dohoda je opatřena razítkem žalované, je k ní připojen průvodní e-mail, kterým žalovaná podepsanou dohodu zasílá žalobkyni.

18. Žalovaná tedy, jak shora uvedeno, na vyfakturovanou částku opakovaně provedla dílčí úhrady v průběhu několika měsíců, v rámci dohody o započtení se zbylý dluh zavázala uhradit, neprokazovala a ostatně ani netvrdila, že by v době částečných úhrad jakkoli dala najevo, že zbylou částku neuznává (toto je ostatně potvrzeno i citovanou dohodou o započtení).

19. Na základě uvedeného soud konstatuje, že žalovaný nárok byl žalovanou uznán ve smyslu § 2054 odst. 2 občanského zákoníku. Na rozdíl od uznání dluhu zaplacením úroků z dlužné částky, které je nepodmíněné, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu jen lze-li současně z okolností, za nichž tak dlužník činí, usoudit, že uznal i zbytek dluhu. Například dohodly-li strany, že plnění poskytnuté věřitelem zaplatí dlužník na základě dvou faktur vystavených věřitelem, přičemž první z nich bude fakturován použitý materiál a druhou provedené práce, pak - uhradil-li dlužník po řádném splnění a předání díla pouze jednu z předložených faktur - lze na základě skutkových okolností takovéto jednání dlužníka považovat za uznání dluhu jeho částečným plněním (srov. NS 23 Cdo 3182/2010). Obdobně, pokud dlužník věřiteli splní část ceny dodaného zboží, aniž by vznesl námitku nedodání zboží, jeho kvality, množství či ceny, lze z takových okolností dovodit, že uznává i zbytek dluhu. I tento způsob uznání má za následek vznik vyvratitelné právní domněnky existence dluhu v době jeho uznání a počátek běhu nové promlčecí lhůty. Naopak plní-li sice dlužník částečně, ale současně prohlásí, že uznává pouze splněnou část, resp. neuznává zbývající, účinky uznání dluhu nenastanou. Tímto způsobem lze uznat jak peněžitý, tak nepeněžitý dluh (srov. komentář Aspi).

20. Soud tedy uzavírá, že nárok žalobkyně na úhradu částky 10 356,15 EUR je zcela po právu.

21. Žalovaná jako základní procesní obranu vznesla kompenzační námitku plynoucí z nákladů, které žalované vznikly z důvodu žalobkyní uznaných reklamací.

22. Žalovaná má nepochybně právo vznášet v řízení kompenzační námitky. Lze-li však očekávat, že by námitka započtení vznesená podle ust. § 98 věty druhé o.s.ř. s ohledem na obtížnost zjišťování existence a výše započítávané pohledávky nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou, je možné konstatovat nekompenzabilitu započítávané pohledávky pro nejistotu a neurčitost (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 1.10.2018, sp.zn. 28 Cdo 5711/2017).

23. Ze samotných tvrzení žalované plyne, že se nejedná o pohledávku z téhož vztahu (založeného stejnou smlouvou) ve smyslu žalovanou citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 31 Cdo 684/2020, ale z jiných obchodů učiněných mezi účastníky. Současně je třeba pohledávku hodnotit jako nejistou. Žalobkyně vznesla vůči ní řadu námitek počínaje nedostatkem její věcné legitimace, kdy obchody měly být učiněny přes třetí osoby. Dále namítala, že „první vlna“ reklamací byla učiněna dávno před podpisem dohody o vzájemném zápočtu pohledávek (již v roce 2023, dohoda byla podepsána 31.10.2024), přitom v dohodě žalovaná dlužnou částku uznala a zavázala se ji uhradit, náklady plynoucí z reklamací neuplatnila. Z kompenzační námitky dále vyplynulo, že nárok z reklamací je vyšší než žalovaný nárok žalobkyně, není však zřejmé, které jednotlivé položky jsou započítávány. V neposlední řadě pak žalobkyně namítla, že z reklamačního řádu plyne, že kupující nemá právo na náhradu jakýchkoli nákladů účelně vynaložených při uplatnění svých práv z vadného plnění.

24. Z uvedené je zřejmé, že žalobkyně vznesla proti kompenzační námitce řadu relevantních námitek, kterými by bylo třeba se zabývat a provádět obsáhlé dokazování, nemluvě o prokazování samotných vznesených jednotlivých nákladů, kterých je značné množství (pro ilustraci – důkazy ke kompenzační námitce jsou ve spise založeny na čl. 39 – 348, tedy na více než 300 stranách).

25. V tomto řízení, v němž byl žalobní nárok shledán zcela jednoznačným a dokazování ohledně něj tak nebylo nutno jakkoli doplňovat, tedy není na místě se vznesenou kompenzační námitkou zabývat, kdy soud znovu zdůrazňuje, že se ani nejedná o pohledávky ze stejného obchodu mezi účastníky. Další zdržování řízení stran kompenzační námitky by bylo vůči žalobkyni nespravedlivé i s ohledem na to, že dlužná faktura byla splatná 29.9.2023, k dílčím úhradám došlo až 20.11.2023, 2.4.2023 a 3.4.2024 a dále formou zápočtu ke dni 31.10.2024, tedy výrazně opožděně, přičemž žalobkyně z těchto opožděných plateb nežádá úrok z prodlení. Stručně řečeno platební morálka žalované byla špatná, trpělivost žalobkyně značná.

26. Soud tedy shrnuje, že nárok žalobkyně byl zcela prokázán a ostatně se jeví jako nesporný (byť původně byl – zjevně pro forma – sporován), kompenzační námitka žalované je výrazně nejistá a neplyne ze stejného obchodu mezi účastníky.

27. Na základě uvedeného soud konstatuje, že žaloba je v plném rozsahu důvodná, a proto jí vyhověl.

28. O příslušenství bylo rozhodnuto podle ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2, 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. dle splatnosti předmětné faktury.

29. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když soud neshledal důvod k jejímu prodloužení.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Procesně zcela úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení spočívající v předepsaném soudním poplatku ve výši 10 081 Kč Kč a dále v nákladech spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 2 úkony po 9 380 Kč a 5 úkony po 9 340 Kč s ohledem na aktuální devizové kurzy ČNB platné k datu učinění jednotlivých úkonů (ust. § 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, d) - písemné podání žaloby, výzva k plnění, písemné podání vyjádření ze dne 6.3.2026, g) – 2x účast na jednání soudu dne 18.2.2026 a 10.3.2026, c) – porada s klientem dne 6.3.2026 přesahující 1 hodinu, když jejich výše je dána ust. § 7 ve spojení s ust. § 8 odst. 1 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř.) a 7 náhradami hotových výdajů po 450 Kč (ust. § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky), a DPH v zákonné výši, celkem 93 099,10 Kč.

31. Dále soud žalobkyni přiznal cestovné na trase adresa a zpět na soudní jednání dne 18.2.2026 a 10.3.2026 vlakem v doložené výši 1 722 Kč a ztráta času na cestě ve výši 3 600 Kč za 24 půlhodin po 150 Kč.

32. Celkové náklady řízení tedy činí částku 98 421,10 Kč, která byla přisouzena v obecné pariční lhůtě 15 dní (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu vykonatelným rozhodnutím, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.