10 C 35/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Evou Harmachovou jako samosoudkyní v právní věci žalobců: a) Jméno žalobce A, narozená Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B, narozený Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A oba zastoupeni advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o ochranu osobnosti

I. Žaloba, kterou se žalobci domáhali po žalované uveřejnit v týdeníku Anonymizováno na titulní straně na ploše o velikosti 15x15 cm s velikostí písma odpovídající nejméně typu a velikosti písma Times New Roman 12 bodů do 14 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku omluvu žalobci následujícího znění: " Omluva Jméno žalobce A a Jméno žalobce B. Společnost Jméno žalované. se omlouvá Anonymizováno Jméno žalobce A a jejímu synovi Jméno žalobce B za to, že na stránkách tohoto týdeníku v čísle Anonymizováno na straně Anonymizováno pod titulkem " Anonymizováno o nich uvedla nepravdivé informace a zkreslená tvrzení znevažující jejich osobu a jejich práci Anonymizováno.“, se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně a) po žalované domáhala zdržet se dalšího zveřejňování, v tištěné i online verzi časopisu, fotografie žalobkyně a) s Anonymizováno, se zamítá.

III. Žaloba, kterou se žalobkyně a) domáhala po žalované zaplacení částky 500 000 Kč, se zamítá.

IV. Žaloba, kterou se žalobce b) domáhal po žalované zaplacení částky 300 000 Kč, se zamítá.

V. Žalobkyně a) je povinna zaplatit žalované k rukám jejího právního zástupce na náhradě nákladů řízení částku 39 022,50 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalobce b) je povinen zaplatit žalované k rukám jejího právního zástupce na náhradě nákladů řízení částku 36 118,50 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobci se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 4.2.2026 domáhali po žalované ochrany osobnosti. Uvedli, že dne datum uveřejnila žalovaná v časopise Anonymizováno článek s názvem „Anonymizováno. V článku byla uvedena tvrzení zasahující do osobnostních práv žalobců, konkrétně „Anonymizováno. a „Anonymizováno jméno FO.“ Žalobkyně a) má za to, že úmyslem bylo ji poškodit, poškodit její reputaci, odradit případnou klientelu, a tedy úspěch v podnikání. Žalobce b) pak má za to, že se vůči němu jedná o zcela diskriminační a diskreditační vyjádření z hlediska věku. Žalobci proto zaslali dne 5.11.2025 žalované předžalobní výzvu, žalovaná v reakci uvedla, že se jedná o hodnotící soudy, kritiku činnosti jako svobodnou diskusi o jevech ve veřejném prostoru a o dovolené použití ironie a nadsázky.

2. Žalobci se proto domáhali omluvy v navrženém znění, žalobkyně a) dále po žalované požadovala zdržení se uveřejňování její fotografie Anonymizováno, a zaplacení částky 500 000 Kč, žalobce b) se domáhal zaplacení částky 300 000 Kč.

3. Žalovaná v následném vyjádření nárok žalobce zcela neuznala. Nesporovala, že napadený článek zveřejnila. Uvedla však, že článek neobsahuje žádné nepravdivé skutkové tvrzení ani neoprávněnou kritiku, zabývá se podnikatelskou činností žalobců, o které se žalobkyně a) vyjadřuje ve veřejném prostoru. Možnost této propagace žalobkyně a) získala tím, že je osobou veřejného zájmu, na což je poukazováno. Kontroverzní fotografii žalobkyně a) zveřejnila na svých sociálních sítích a tím ji zpřístupnila veřejnosti. Žalovaná tak nemohla zasáhnout do osobnostních práv žalobkyně a), když spojila informování o jejích podnikatelských aktivitách s jejím kontroverzním jednáním. Ohledně žalobce b) jsou v článku naznačeny pochybnosti o tom, zda osoba v jeho věku mohla nabýt životní zkušenosti pro to, aby koučovala jiné osoby, takový postup nelze označit za protiprávní. Protiprávní není ani citace příspěvků třetích osob, které se ve vztahu k žalobkyni a) objevily na sociálních sítích.

4. Ze všech uvedených důvodů navrhla žalovaná zamítnutí žaloby.

5. Soud provedl dokazování všemi listinami, které účastníci předložili (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ust. § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.), na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.

6. V řízení byl prokázán následující skutkový děj:

7. Dne datum uveřejnila žalovaná v časopise Anonymizováno článek s názvem „Anonymizováno ve kterých bylo mimo jiné uvedeno „Anonymizováno, „Anonymizováno jméno FO.“, (prokázáno citovaným článkem).

8. Žalobci žalovanou vyzvali k uveřejnění omluvy a zaplacení nemajetkové újmy (prokázáno předžalobními výzvami, doručenkami).

9. Žalovaná v reakci nároky žalobců odmítla (prokázáno reakcemi žalované). 10. jméno FO, majitel cestovní kanceláře právnická osoba, uvedl, že „Anonymizováno … Cestovní kancelář právnická osoba neeviduje žádné oficiální stížnosti účastníků (prokázáno čestným prohlášením jméno FO).

11. Činnost žalobkyně a) je i kladně hodnocena (prokázáno příspěvky na sociálních sítích).

12. Žalobkyně pro média uvedla, že „Anonymizováno fotografie je v médiích nadále přístupná (prokázáno článkem Anonymizováno Jméno žalobce A, Anonymizováno na právnická osoba, článkem jméno FO Jméno žalobce A Anonymizováno: Anonymizováno).

13. Dostala spoustu negativních ohlasů, kde lidé pochybovali o mé normálnosti a přáli mi ty nejhorší věci. Dostala jsem ale i spoustu pozitivních ohlasů. A těch bylo víc (prokázáno článkem Anonymizováno Jméno žalobce A o fotce s Anonymizováno, článkem Jméno žalobce A o necudné fotce: Nakonec mi poradil syn na Anonymizováno tvrdí jméno FO o reakcích na odvážnou fotku na Anonymizováno, článkem Anonymizováno Jméno žalobce A: Anonymizováno Synové mi to schválili, řekla Anonymizováno, článkem Zaskočená Jméno žalobce A: Anonymizováno).

14. Tuhle fotku mají už média.. Dala jsem jí tam v noci a brzo ráno ji zbaběle vymazala. 90% příznivců 10% lidí polemizující o vkusu té fotky. Jo , je to přes čáru , vidím to. Ale je to mé punkové vyjádření občanské nespokojenosti, Anonymizováno. Anonymizováno. Prosím čtěte si Statistiky úmrtí z minulých let, hledejme si informace a nebuďme jak stádo ovcí. !! Nebojme se!! Je přeci jasné komu to prospěje. A děkuji všem kteří nasazovali silu a zdraví. #stopblbosti #Anonymizováno #Anonymizováno#stopstrach (prokázáno článkem jméno FO si dala Anonymizováno. Nebuďme stádo ovcí, vzkázala na Anonymizováno, článkem Anonymizováno: Jméno žalobce A Anonymizováno. 15. „Pořád jsem si nebyla jistá, ale pak se mi něco stalo v hlavě, doteď nevím, co přesně, a fotku jsem zveřejnila. Chápu, že to pro hodně lidí byl šok a někteří byli znechucení, protože jsem si až do té doby chránila své soukromí a záměrně o sobě mlžila, ale každý v sobě máme několik osobností a ve mně uzrála ta punková a šlo to ven. Musela jsem si počkat do 52 let, abych se dostala na titul Anonymizováno, a to díky Anonymizováno,“ svěřila se Anonymizováno Anonymizováno, která sice snímek ze svého profilu stáhla, ale rozhodně se za svůj čin nestydí (prokázáno článkem Jméno žalobce A vesele o úletu Anonymizováno: Anonymizováno článkem Jméno žalobce A Anonymizováno Anonymizováno, článkem Jméno žalobce A v ráži! Anonymizováno. Nebojme se, vzkázala na Anonymizováno.

16. Na předmětnou fotografii bylo reagováno, jméno FO poslal fotku jeho třináctiletý syn (prokázáno článkem Anonymizováno jméno FO na odvážné foto Jméno žalobce A: Anonymizováno).

17. Fotografie byla uveřejněna ještě v Anonymizováno (prokázáno článkem Anonymizováno jméno FO Anonymizováno: Anonymizováno).

18. Ke své podnikatelské činnosti – koučování – se žalobkyně a) v médiích vyjadřuje, kdy současně se vyjadřuje ke své herecké činnosti (prokázáno článkem jméno FO se neživí pouze herectvím: Anonymizováno článkem Anonymizováno, říká Jméno žalobce A. Jako koučka nesmí prožít jejich traumata na Anonymizováno článkem Anonymizováno Jméno žalobce A Anonymizováno: Anonymizováno).

19. Jméno žalobce A není jenom známou českou Anonymizováno, Anonymizováno a Anonymizováno, ale je i Anonymizováno. S právnická osoba a jméno FO nyní můžete zažít nejen plavbu Anonymizováno (prokázáno náhledem stránky Anonymizováno).

20. Žalobkyně a) zmiňuje, že koučování provozuje s žalobcem b) (prokázáno článkem Jméno žalobce A pořádá workshopy osobního rozvoje. Je to šance vidět život z dálky, říká na Anonymizováno, článkem Anonymizováno Jméno žalobce A na Anonymizováno.

21. K Anonymizováno totiž přivedla i svého Anonymizováno, který vystudoval Anonymizováno a má blízko k pohybu. „Anonymizováno,“ směje se herečka (prokázáno článkem Jméno žalobce A: právnická osoba si dělám rituál a projevuji vděčnost za vše, co mám na právnická osoba).

22. Na sociální síti se žalobkyně a) označuje jako „Anonymizováno, herečka, matka“ (prokázáno náhledem sociální sítě žalobkyně a).

23. Z ostatních předložených důkazů soud nezjistil žádné informace relevantní pro toto řízení.

24. Soud neprovedl dokazování výslechem žalobců ani navržených svědků, když skutkový stav byl již dostatečně prokázán.

25. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ust. § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

26. Při posuzování merita věci soud postupoval podle ust. § 81 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a podle ust. 2956 a násl. občanského zákoníku.

27. Podle ust. § 81 odst. 1 občanského zákoníku chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého.

28. Podle ust. § 81 odst. 2 občanského zákoníku ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

29. Podle ust. § 82 odst. 1 občanského zákoníku člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

30. Podle ust. § 2956 občanského zákoníku vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

31. Podle ust. § 2971 občanského zákoníku odůvodňují-li to zvláštní okolnosti, za nichž škůdce způsobil újmu protiprávním činem, zejména porušil-li z hrubé nedbalosti důležitou právní povinnost, anebo způsobil-li újmu úmyslně z touhy ničit, ublížit nebo z jiné pohnutky zvlášť zavrženíhodné, nahradí škůdce též nemajetkovou újmu každému, kdo způsobenou újmu důvodně pociťuje jako osobní neštěstí, které nelze jinak odčinit.

32. Podle ust. § 2951 odst. 2 občanského zákoníku nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

33. Žalobci se v řízení po žalované domáhali zaplacení nemajetkové újmy v penězích, omluvy a zdržení se zveřejňování předmětné fotografie žalobkyně a).

34. Předpokladem úspěšného uplatnění práva na ochranu osobnosti ve smyslu ust. § 81 a násl. občanského zákoníku je jednak to, že došlo k neoprávněnému zásahu, a jednak to, že tento zásah byl objektivně způsobilý přivodit újmu na právech chráněných zmíněnými zákonnými ustanoveními. Oba předpoklady musí být splněny zároveň, aby vznikl právní vztah, jehož obsahem je právo domáhat se ochrany podle ust. § 81 občanského zákoníku a povinnost soudem uložené sankce snášet. Přitom nikoliv každý zásah (zejména do práva na ochranu občanské či profesní cti) je objektivně způsobilý újmu vyvolat. Záleží mimo jiné na prostředí, v němž k zásahu došlo, na subjektu a objektu zásahu, na jeho obsahu, pokud spočíval ve skutkových tvrzeních, na intenzitě a na ostatních okolnostech, za nichž byl proveden.

35. Články 10 i 17 Listiny vyjadřují základní ústavní hodnoty právního řádu České republiky, jako demokratického právního státu. Ústavně zaručené právo vyjadřovat své názory je obsahově omezeno právy jiných, zejména právy uvedenými v čl. 10 Listiny. Kolize obou práv se realizuje v rovině podústavní, např. při aplikaci občanského zákoníku. Při aplikaci těchto zákonných ustanovení musí mít soudce vždy na paměti ústavní dimenzi aplikace zákona, která se projevuje poměřováním obou ústavních práv (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 367/03, usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 255/07, usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1158/07).

36. Právo podle čl. 17 Listiny je zásadně rovno základnímu právu podle čl. 10 Listiny (nález Ústavního soudu ze dne 10. 12. 1997 sp. zn. II. ÚS 357/96), přičemž je třeba dbát na to, aby s přihlédnutím k okolnostem každého případu jednomu z těchto práv nebyla bezdůvodně dána přednost před právem druhým (obdobně srov. nález Ústavního soudu ze dne 25. 6. 1996 sp. zn. IV. ÚS 154/96, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2007 sp. zn. 30 Cdo 2711/2006).

37. Při střetu svobody projevu s právem na ochranu osobnosti, tedy základních práv, která stojí na stejné úrovni, bude vždy v prvé řadě věcí nezávislých soudů, aby s přihlédnutím k okolnostem každého jednotlivého případu pečlivě zvážily, zda jednomu právu nebyla nedůvodně dána přednost před právem druhým (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 154/97).

38. Z relevantní judikatury Ústavního soudu i Evropského soudu pro lidská práva lze – jak uvádí nález Ústavního soudu ze dne 23. 6. 2015, sp. zn. II. ÚS 577/13 – abstrahovat jistá východiska (typové problémy), na jejichž posouzení musí obecné soudy v těchto případech založit své rozhodnutí (např. nález Ústavního soudu ze dne 20. 5. 2014, sp. zn. IV. ÚS 1511/13). Zejména musí být brána v potaz 1) povaha výroku (tj. zda jde o skutkové tvrzení či hodnotový/hodnotící soud), 2) obsah výroku (např. zda jde o projev „politický“ či „komerční“), 3) forma výroku (zejména nakolik je předmětný výrok expresivní či dokonce vulgární), 4) postavení kritizované osoby (např. zda jde o osobu veřejně činnou či dokonce o osobu aktivní v politickém životě, případně o osobu veřejně známou), 5) zda se výrok (kritika) dotýká soukromé či veřejné sféry této kritizované osoby, 6) chování kritizované osoby (např. zda kritiku sama „vyprovokovala“ či jak se posléze ke kritice postavila), 7) kdo výrok pronáší (např. zda se jedná o novináře, běžného občana, politika apod.), a konečně 8) kdy tak učiní (tzn. např. jaké měl či mohl mít jeho autor v daný okamžik k dispozici konkrétní údaje, z nichž vycházel, a v jaké situaci tak učinil). Každý z těchto faktorů hraje jistou roli při hledání spravedlivé rovnováhy mezi základními právy stojícími v kolizi, ovšem jejich relevantní váha závisí vždy na jedinečných okolnostech každého případu. Zároveň je třeba zdůraznit, že tento výčet relevantních faktorů není taxativní; z hlediska celkového kontextu věci mohou být ve specifických případech významné i okolnosti, jež nelze do žádné z právě zmíněných kategorií zařadit (srov. nález Ústavního soudu ze dne 3. 2. 2015, sp. zn. II. ÚS 2051/14, body 25 až 31; nález Ústavního soudu ze dne 14. 4. 2015 sp. zn. II. ÚS 2296/14, bod 20).

39. Svoboda projevu představuje jeden z konstitutivních znaků demokratické pluralitní společnosti, v níž je každému dovoleno vyjadřovat se k věcem veřejným a vynášet o nich hodnotící soudy (srov. nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2005, sp. zn. I. ÚS 453/03).

40. Legitimitu zveřejnění však nelze dovodit a ústavní ochranu svobodě projevu nelze poskytnout informaci, pokud byla dominantně motivována touhou poškodit difamovanou osobu, pokud šiřitel sám informaci nevěřil anebo pokud ji poskytl bezohledně, aniž by se řádně staral o to, zda je či není pravdivá. Na nutnosti dbát těchto zásad nic nemění skutečnost, že jistá část tisku má sklon před fakty (ověřenými skutečnostmi) dávat přednost až "bombastické" síle výrazů, jimiž "své názory" tlumočí a prezentuje, neboť zasáhne-li do ústavně garantovaných práv jednotlivců nebo jiných ústavou či zákonem chráněných hodnot a zájmů, musí být připravena nést z takových jednání důsledky, byť má na nich založenou svou marketingovou strategii a dokonce i samotný účel své existence. Z toho důvodu je zcela nepřípustné, pokud se tyto subjekty při takovém způsobu jednání, téměř permanentně zasahujícím do osobnostních práv jednotlivců, dovolávají ochrany svobodou projevu (svobodou tisku), neboť zlému úmyslu nelze v žádném případě takovou ochranu poskytnout. … Míra jejich ochrany (spočívající ve fazetě svobody projevu a svobodného podnikání) musí být nezbytně oslabována či dokonce úplně vyloučena u subjektů, jež účel své existence, činnost a marketingovou strategii zakládají převážně na publikaci difamačních ("bombastických", "šokujících či "pikantních"), na cti utrhačných a lidskou důstojnost snižujících, "informacích" o osobách veřejně činných, osobách známých či společensky významných ("celebritách"), kdy účelem takového chování osoby je toliko sledování svého majetkového prospěchu a zvýšení publicity použitého média (srov. nález Ústavního soudu ze dne 6. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 1586/09).

41. Obdobně jako omezení základního práva či svobody veřejnou mocí, tak i míra ochrany z její strany poskytnutá jednomu základnímu právu na úkor druhého, za situace, kdy se nacházejí ve vzájemné kolizi, musí s ohledem na konkrétní okolnosti daného případu dostát požadavkům principu proporcionality a musí respektovat ústavní limity, vyjádřené v čl. 4 odst. 1 a 4 Listiny základních práv a svobod. V opačném případě by poskytnutí nepřiměřené ochrany či nadměrné preference jednomu základnímu právu fakticky představovalo zásah do druhého základního práva, nepřípustně omezující nebo zcela znemožňující jeho realizaci, v rozporu s principem zachování maxima z obou vzájemně si kolidujících základních práv. Není-li takové vyvažování možné, pak soud musí dát přednost tomu základnímu právu, v jehož prospěch svědčí obecná idea spravedlnosti (srov. nález Ústavního soudu I. ÚS 1737/08).

42. O neoprávněný zásah do osobnosti člověka nepůjde mimo jiné tehdy, když bude zásah dovolen (resp. jeho možnost předpokládána) zákonem, avšak jen tehdy, pokud tak nebudou překročeny zákonem stanovené meze. Půjde o situace, kdy nad individuálními zájmy jednotlivých fyzických osob, do jejichž osobnosti je zasahováno, převládá závažnější, významnější a funkčně vyšší zvláštní veřejný zájem. Takový zásah do osobnostních práv však zůstává povoleným pouze za předpokladu, že se stal přiměřeným způsobem, a zároveň není-li v rozporu s takovými oprávněnými zájmy fyzické osoby, na kterých je třeba s ohledem na zajištění elementární úcty k důstojnosti její osobnosti za všech okolností bezpodmínečně trvat (např. zájem člověka na ochranu jeho intimní sféry apod.). Např. při střetu základního politického práva na informace a jejich šíření s právem na ochranu osobnosti a soukromého života, tedy základních práv, která stojí na stejné úrovni, je vždy nezbytné důsledně vážit, zda by jednomu právu nebyla nedůvodně dána přednost před právem druhým (viz NS 30 Cdo 1109/2005).

43. Soud v prvé řadě konstatuje, že na žalobkyni a) je v projednávané věci třeba nahlížet jako na osobu veřejného zájmu, neboť jak sama uvádí, je herečkou s úspěšnou kariérou, o své profesi Anonymizováno informuje ve spojitosti s profesí herečky, i na sociální síti se označuje jako „Anonymizováno, herečka, matka“.

44. Lze obecně konstatovat, že osoby veřejně činné, tedy politici, veřejní činitelé, mediální hvězdy aj., musí akceptovat větší míru veřejné kritiky než jiní občané (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. 3. 2005, sp. zn. I. ÚS 367/03). To však neplatí v neomezené míře. Svoboda projevu nemá vést k tomu, aby byla jakákoliv osoba – včetně osob veřejně činných – v očích veřejnosti samoúčelně cíleně zesměšňována. Informování o věcech veřejných médii za použití prostředků dotýkajících se lidské důstojnosti, osobní cti či jména určité osoby nemůže být ospravedlněno ani snahou zabránit komukoliv získat mandát pro výkon veřejné funkce. Prosazování aktivistického přístupu nebo kampaně médií zaměřené na konkrétní osobu jen s cílem ji difamovat, nadto způsobem vybočujícím z obecně uznávaných pravidel slušnosti, a znevýhodnit ji tak v politickém boji o veřejnou funkci, nemůže požívat soudní ochrany. Přestože hodnotící soud na adresu veřejně činné osoby nelze jakkoli dokazovat, je nutné zkoumat, zda se zakládá na pravdivé informaci, zda forma jeho veřejné prezentace je přiměřená a zda zásah do osobnostních práv je nevyhnutelným průvodním jevem výkonu kritiky, tzn. zda primárním cílem kritiky není hanobení a zneuctění dané osoby. (srov. nález Ústavního soudu ze dne 10.3.2020, sp. zn. III. ÚS 2300/18).

45. Žalobkyně a) se domáhala uložení zákazu žalované zveřejňovat její fotku, na které si Anonymizováno Anonymizováno. Tvrdila, že je to něco, čeho hluboce lituje, k jejímu uveřejnění došlo v době Anonymizováno, a žalované musí být zřejmé, že jejím připomínáním a dalším zveřejňováním žalobkyni vědomě ubližuje lidsky i profesně. Z provedeného dokazování však plyne, že fotografii ve veřejném prostoru, na sociální síti, uveřejnila sama žalobkyně a), a to dva dny po jejím pořízení, po poradě se svými syny, tedy zcela promyšleně. Následně ji stáhla a poté znovu uveřejnila včetně průvodního příspěvku. Sama se k ní pak do médií vyjadřovala, nevyplynulo, že by se za ni styděla, uváděla, že dostala pozitivní i negativní reakce, kdy pozitivních bylo více. Fotografie je nadále na internetu v řadě článků dohledatelná, včetně článku z Anonymizováno.

46. Za tohoto stavu není důvod zakázat žalované předmětnou fotografii uveřejňovat. Soud může na žalovanou apelovat v tomto směru s ohledem na jinou dobu a časový úsek uplynulý od prvotního uveřejnění fotografie, avšak s ohledem na to, že fotografie je ve veřejném prostoru zhusta k dohledání, stěží jí uložit požadovaný zákaz.

47. Omluvu v požadovaném znění nelze žalobcům přiznat již z důvodu její zcela neurčité a nekonkrétní koncipace. Žalobci se domáhají omluvy za „nepravdivé informace a zkreslená tvrzení znevažující jejich osobu a jejich práci Anonymizováno“, tedy textu zcela neurčitého. Z požadovaného textu omluvy není absolutně seznatelné, čeho se měla žalovaná dopustit, je natolik nekonkrétní, že objektivně postrádá satisfakční efekt. Bylo výhradně na posouzení žalobců, jaký text omluvy má pro ně satisfakční efekt. Je pravdou, že primární funkcí morálního zadostiučinění formou omluvy je satisfakce pro poškozenou osobu. Nelze však opomenout, že i škůdce má právo vědět, za co (za přesně jaké své protiprávní zásahy) se má omluvit. A byť by mohl mít subjektivně sám vědomí o tom, čeho se dopustil, je zde třeba trvat na objektivním hledisku, neboť text omluvy může být např. zveřejněn širší nezúčastněné veřejnosti (ať již na základě rozhodnutí soudu či poškozené osoby) a měl by i pro ni být dostatečně určitý a konkrétní (k tomu srov. např. závěry Nejvyššího soudu vyslovené v rozsudku ze dne 31. května 2022, č. j. 25 Cdo 1638/2020-375, v rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. dubna 2021, č. j. 25 Cdo 149/2020-282 či v rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26.1.2026, č.j. 68 Co 222/2025-119).

48. Konečně se pak žalobci domáhali relutární satisfakce ve výši 50 000 Kč, resp. 300 000 Kč.

49. U újmy, která nemá majetkový charakter, je z povahy věci vyloučena náhrada, která by znamenala uvedení do předešlého stavu. Nastupuje proto princip kompenzační (satisfakční), kdy poskytnuté plnění má přinést odčinění nemajetkové újmy v podobě zadostiučinění, které má alespoň zmírnit (odčinit) nepříznivé stavy vzniklé škodlivým zásahem do osobnostní sféry poškozeného, případně poskytnout poškozenému možnost, aby si těžko měřitelné a na peníze ne zcela spolehlivě a exaktně převoditelné potíže nemajetkového charakteru vykompenzoval tím, že si pomocí prostředků či předmětů, pořízených za poskytnutou náhradu, zpříjemní či usnadní život. Peněžitá náhrada je uváděna jako subsidiární způsob, který nastupuje teprve v případě, že jiná forma není dostačující. Při určení přiměřenosti satisfakce je třeba vycházet z celkové povahy i z jednotlivých okolností případu (k intenzitě, povaze a způsobu neoprávněného zásahu, k charakteru a rozsahu zasažené hodnoty osobnosti, k trvání i šíři vzniklé nemajetkové újmy apod.). Je nezbytné zkoumat míru tvrzeného porušení základního práva na ochranu osobnosti, a to v kontextu se svobodou projevu a s právem na informace a se zřetelem na požadavek proporcionality uplatňování těchto práv a jejich ochrany (srov. NS 30 Cdo 332/2007).

50. Jde-li o požadavek na přisouzení náhrady nemajetkové újmy v penězích je na soudech zjistit v prvé řadě míru závažnosti zásahu do práva na ochranu osobnosti fyzické osoby, tj. ověření toho, zda k němu došlo ve značné míře, což předpokládá zhodnocení jak podle celkové povahy případu, tak podle jeho jednotlivých okolností. Současně je třeba přihlížet i k tomu, že tato forma zadostiučinění je právním institutem do jisté míry výjimečného charakteru, který se uplatní právě jen za splnění zákonem stanovených předpokladů. Přiznání zadostiučinění v penězích soudem tedy předpokládá naplnění řady zákonných podmínek, které současně musí být soudem skutečně seznány a pro daný případ individualizovány. Určujícím je mimo jiné především zjištění, že v konkrétním případě jde o nemajetkovou újmu vzniklou v osobnostní sféře fyzické osoby, kterou tato fyzická osoba objektivně zejména vzhledem k povaze, intenzitě, trvání a rozsahu působení nepříznivého následku může pociťovat a prožívat jako závažnou. Soud současně musí uvážit, že právo na náhradu nemajetné újmy v penězích je („pouze“) jedním z dílčích a relativně samostatných prostředků ochrany jednotného práva na ochranu osobnosti fyzické osoby, které vzniká tehdy, kdy ostatní potencionální satisfakční instrumenty k vyvážení a zmírnění nepříznivých následků protiprávního zásahu do osobnostních práv nedostačují. Je proto na soudu, aby při úvahách o uplatněném nároku na náhradu nemajetkové újmy v penězích se těmito okolnostmi zabýval a do svého rozhodnutí je také promítl (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. listopadu 2012, sp. zn. 30 Cdo 1092/2011).

51. Zadostiučinění v penězích plní především satisfakční funkci, i když úlohu preventivního významu zákonu odpovídajícího a spravedlivého zadostiučinění nelze vylučovat. Vlastní zásah je nutno hodnotit vždy objektivně s přihlédnutím ke konkrétní situaci, za které k neoprávněnému zásahu došlo (tzv. konkrétní uplatnění objektivního kritéria), jakož i k osobě postižené fyzické osoby (tzv. diferencované uplatnění objektivního kritéria). Uplatnění konkrétního a diferencovaného objektivního hodnocení znamená, že o snížení důstojnosti postižené fyzické osoby či její vážnosti ve společnosti ve značné míře půjde pouze tam, kde za konkrétní situace, za které k neoprávněnému zásahu do osobnosti fyzické osoby došlo, jakož i s přihlédnutím k dotčené fyzické osobě, lze spolehlivě dovodit, že by nastalou nemajetkovou újmu vzhledem k intenzitě a trvání nepříznivého následku spočívajícího ve snížení její důstojnosti či vážnosti ve společnosti pociťovala jako závažnou zpravidla každá fyzická osoba nacházející se na místě a v postavení postižené fyzické osoby (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 7.10.2009, sp. zn. 30 Cdo 4431/2007).

52. Platí, že nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním, které musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění (§ 2951 odst. 2). Primárně se nadále zkoumá, zda postačuje morální satisfakce (resp. jiný způsob satisfakce), a peněžitá satisfakce má až subsidiární povahu, byť je zmíněna jako první (shodně Beck VI 2951 28). (RYŠKA, Michal. § 2957 [Okolnosti zvláštního zřetele hodné]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024)

53. Žalobci učinili předmětem řízení výroky „Anonymizováno“. a „Anonymizováno jméno FO.“ 54. V rámci prvého napadeného výroku je vznesena zcela legitimní otázka, zda jsou žalobci „těmi pravými“ osobami, od kterých by si jiní lidé měli nechat radit ve složitých životních situacích, když z provedeného dokazování plyne, že právě tohoto se Anonymizováno týká.

55. U žalobkyně a) je namítána předmětná fotografie s Anonymizováno, kdy je zcela na místě se ptát, zda osoba, která takto špatně snášela náročnější období Anonymizováno, je plně způsobilá ostatním v náročných obdobích jejich života radit. Otázka věku žalobce b) není diskriminační, ale relevantní, neboť otázka životních zkušeností je v profesi Anonymizováno poměrně zásadní veličinou. Soud nijak nesporuje vzdělání žalobce b), lze konstatovat, že působí mile a empaticky, je nepochybně schopen klienty trpělivě vyslechnout, je však na místě vznést otázku, nakolik je ve svém věku, a tedy se životními zkušenostmi jeho věku odpovídajícími (kdy je z obsahu spisu patrno, že je dosud svobodný a bezdětný) schopen přiléhavě ostatním poradit ve složitých situacích. Soud tímto nijak nekonstatuje, že žalobci nejsou práce Anonymizováno způsobilí, pouze nemá vyjádřené názory žalované za nijak irelevantní či cíleně dehonestující, ale za reagující na daný stav věci.

56. Výrok „Anonymizováno jméno FO.“ je hodnotícím soudem, který není nijak excesivní, vyjádřený názor, že důvodem je chování žalobkyně a), je podložený citovanými názory osob označených jménem a příjmením, tedy nikoli anonymních. Pokud žalobkyně a) uváděla, že tyto osoby nebyly jejími klienty, je třeba uvést, že to ani nebylo tvrzeno, např. v článku citovaný jméno FO uvedl, že ji obsluhoval jako číšník. Nadto uvedený napadený výrok není způsobilý zásahu do osobnostních práv žalobců v takové míře, že by jim za něj náležela relurátní satisfakce, nadto v poměrně excesivní požadované výši.

57. Zcela pro úplnost k tvrzení ohledně částky 25 000 Kč – byť toto nebylo učiněno předmětem žaloby – soud námitce žalobkyně a) uvádí, že z článku nijak neplyne, že by celá částka náležela jako odměna žalobcům za Anonymizováno, naopak je uvedeno, že se jedná o částku za celý Anonymizováno zájezd zahrnující i Anonymizováno.

58. Soud tedy uzavírá, že napadená tvrzení jsou vyjádřením názoru autorky článku a vznesením legitimních otázek, proto za ně žalobcům nemůže náležet finanční satisfakce, omluvu pak nelze přiznat i z důvodu její naprosté neurčitosti. Předmětnou fotografii zveřejnila opakovaně sama žalobkyně, ve veřejném prostoru se k ní vyjadřovala, nadále je možno ji dohledat v rámci článků různých vydavatelů, proto není důvod žalované její publikaci zakazovat.

59. Ze všech uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je v plném rozsahu nedůvodná, a proto ji zamítl.

60. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř.

61. Procesně zcela úspěšné žalované přiznal ve vztahu k žalobkyni a) náhradu nákladů řízení spočívající v nákladech spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní pomoci po 10 300 Kč (ust. § 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, d) - písemné podání vyjádření ze dne 11.3.2026, g) – 1x účast na jednání soudu dne 2.6.2026, když jejich výše je dána ust. § 7 ve spojení s ust. § 9a odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř.), a 3 náhradami hotových výdajů po 450 Kč (ust. § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky) a dále DPH ve výši 21% z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů.

62. Celkové náklady žalované ve vztahu k žalobkyni a) ve výši 39 022,50 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

63. Procesně zcela úspěšné žalované přiznal ve vztahu k žalobci b) náhradu nákladů řízení spočívající v nákladech spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní pomoci po 9 500 Kč (ust. § 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, d) - písemné podání vyjádření ze dne 11.3.2026, g) – 1x účast na jednání soudu dne 2.6.2026, když jejich výše je dána ust. § 7 ve spojení s ust. § 9a odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř.), a 3 náhradami hotových výdajů po 450 Kč (ust. § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky) a dále DPH ve výši 21% z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů.

64. Celkové náklady žalované ve vztahu k žalobci b) ve výši 36 118,50 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu vykonatelným rozhodnutím, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.