10 C 367/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Evou Harmachovou jako samosoudkyní v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 67 936,07 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 67 963,07 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 27.10.2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce na náhradě nákladů řízení částku ve výši 33 910,20 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 27. 10. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 67 963,07 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že dne 18. 9. 2017 uzavřela s žalovaným smlouvu o operativním leasingu, jejímž předmětem byl operativní leasing automobilu Volkswagen Touran, který byl předán žalovanému dne 10. 11. 2017. Žalovaný se zavázal hradit měsíční splátky ve výši 11 712,52 Kč po dobu 36 měsíců a následně vozidlo vrátit ve stavu odpovídajícím běžnému opotřebení a s maximálním nájezdem za kalendářní rok 28 600 Km. V případě předčasného ukončení smlouvy byl žalovaný povinen doplatit uhradit všechny do té doby splatné nehrazené peněžité závazky včetně jejích příslušenství, náklady spojené s odebráním, přepravou a skladováním, oceněním, pojištěním a prodejem vozidla, dohodnuté smluvní pokuty. Dále se strany dohodly, že žalobkyně má nárok na náhradu škody ve výši rozdílu mezi účetní a zůstatkovou hodnotou ceny vozidla ke dni odstoupení a nejvyšší dosaženou prodejní cenou poníženou o skutečné náklady spojené s prodejem. Vozidlo, které bylo předmětem operativního leasingu, bylo dne 3. 3. 2019 totálně havarováno, smlouva pak byla ukončena ke dni 10. 7. 2019. Dne 14. 6. 2021 provedla žalobkyně vyúčtování smlouvy z důvodu jejího předčasného ukončení, přičemž k vyúčtování došlo až v roce 2021, neboť vrak vozidla byl žalobkyni předán policií dne 19. 1. 2021, až poté mohla žalobkyně zorganizovat prodej vraku. Ve vyúčtování jsou specifikovány jednotlivé nároky žalobkyně, a to pohledávky vzniklé z předčasného ukončení smlouvy, kterou je nesplacená účetní hodnota ve výši 411 255,30 Kč, nesplacená část služby registrace vozidla ve výši 816 Kč, náklady spojené s uzavřením smlouvy ve výši 1 327 Kč, náklady spojené s přepravou a oceněním ve výši 8 371 Kč, od uvedeného byly odečteny závazky společnosti vůči žalovanému a to částka ve výši 321 398,71 Kč představující prodejní cenu vraku a přijaté pojistné plnění, dále pak o částku ve výši 37 859,86 Kč představující platby, které nebyly započítány ve finančním vypořádání. Dle obchodních podmínek žalobkyně vypočetla účetní zůstatkovou hodnotu vozidla jako rozdíl mezi pořizovací cenou vozidla a celkovou výší odpisů stanovených v souladu se zákonem č. 563/1911 Sb., o účetnictví, podle vnitropodnikové směrnice.

2. Žalobkyně se s ohledem na vše výše uvedené domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 67 936 Kč s příslušenstvím.

3. Žalovaný nárok žalobkyně neuznal. Uvedl, že činí nesporným, že uzavřel s žalobkyní smlouvu o operativním leasingu. Dne 3. 3. 2019 byl žalovaný účastníkem dopravní nehody, v souvislosti s kterou byl obviněn ze spáchání [anonymizováno 5 slov], trestní stíhání žalovaného bylo podmíněně zastaveno usnesením Okresního soudu v Prachaticích, č. j. [číslo jednací] ze dne 28. 4. 2020, které nabylo právní moci dne 8. 5. 2020. Vozidlo bylo zajištěno orgány činnými v trestním řízení, s tím, že po pravomocném skončení řízení bylo vydánu vlastníku. Dle obchodních podmínek žalobkyně měla žalobkyně provést vyúčtování ze smlouvy do 30 dnů poté, kdy jsou známy, nebo je možné určit všechny položky, tedy nejpozději v měsíci červenec 2019. Kromě uvedeného má žalovaný za to, že účetní hodnota vozidla byla stanovena v rozporu se zákonem. Účetní hodnota měla být stanovena dle zákona o účetnictví a nikoli dle vnitropodnikové směrnice společnosti, se kterou žalovaný nebyl před podpisem smlouvy seznámen, tato směrnice nebyla nikde zveřejněna, nebyla žalovanému předložena a nebyla ani součástí smluvní dokumentace. Z texu smlouvy ani obchodních podmínek navíc nelze dovodit, že nájemce bude povinen hradit veškeré měsíční splátky, ačkoli předmět nájmu zanikne, uvedené ustanovení obchodních podmínek tak není účinné. V případě, že by žalobkyně postupovala v souladu se zákonem, činila by zůstatková hodnota vozidla ke dni 31. 7. 2019 částku ve výši 338 160 Kč. Žalovaný poukázal žalované platbu ve výši 16 761 Kč, podle výpočtu žalovaného měla žalobkyně nárok pouze na částku ve výši 3 310 Kč, žalovaný tak uhradil částku vyšší, než na kterou vznikl žalobkyni nárok.

4. Z uvedených důvodů navrhl žalovaný zamítnutí žaloby.

5. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci (ustanovení § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen jako „o. s. ř.“, ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o. s. ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ustanovení § 120 odst. 3 věta prvá o. s. ř.), na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.

6. V řízení byl listinnými důkazy prokázán tento skutkový stav:

7. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 18. 9. 2017 smlouvu o operativním leasingu (prokázáno smlouvou na č. l. 4, nesporné tvrzení účastníků), jejíž součástí byly i obchodní podmínky, akceptované žalovaným podpisem dne 18. 9. 2017 (prokázáno obchodními podmínkami na č. l. 6).

8. Žalobkyně se zavázala přenechat žalovanému do užívání vozidlo, Volkswagen Touran, na dobu 36 měsíců a žalovaný se smlouvou zavázal hradit žalobkyni měsíční paušální splátky ve výši 11 712,52 Kč (prokázáno smlouvou o operativním leasingu, splátkovým kalendářem na č. l. 16-17).

9. Vozidlo bylo předáno žalovanému dne 10. 11. 2017 (prokázáno předávacím protokolem na č. l. 15).

10. Dne 3. 3. 2019 byl žalovaný účastníkem dopravní nehody, při které došlo k čelnímu střetu s protijedoucím automobilem, jehož řidič na následky zranění zemřel. Žalovaný byl obviněn ze spáchání přečinu usmrcení z nedbalosti, trestní stíhání bylo pravomocně podmíněně zastaveno dne 8. 5. 2020 (prokázáno usnesením Okresního soudu v Prachaticích ze dne 28. 4. 2020, č. j. 1 T 121/2019-328 na č. l. 51).

11. Škoda na vozidle byla vyhodnocena jako totální – vozidlo nebylo doporučeno opravovat (prokázáno zápisem o poškození motorového vozidla na č. l. 19).

12. Žalobkyni bylo vyplaceno pojistné plnění ve výši 201 564 Kč (prokázáno informací o výplatě pojistného plnění na č. l. 28).

13. Žalobkyně byla vyzvána Policií České republiky k převzetí vozidla dne 10. 12. 2020 (prokázáno vyrozuměním PČR na č. l. 18), žalobkyni bylo vozidlo předáno dne 19. 1. 2021 (prokázáno úředním záznamem na č. l. 83).

14. Dle čl. 12 odst. 12.12 obchodních podmínek končí smlouva při úplném zničení vozidla dnem, v němž žalobkyně obdržela potvrzení od pojišťovny nebo soudního znalce o úplném zničení vozidla (prokázáno obchodními podmínkami čl. 12 dost. 12. 11.). Smlouva o operativním leasingu byla ukončena dne 10. 7. 2019 (shodná tvrzení účastníků).

15. Dle čl. odst. 12.13 obchodních podmínek v případě ukončení smlouvy dle bodu [číslo] společnost vyhotoví a zašle klientovi do 30 dnů poté, kdy jsou známy, nebo je možné určit všechny položky podle tohoto bodu vyúčtování vozidla ze smlouvy, které bude obsahovat zápočet vzájemných pohledávek společnosti a klient, na které mají podle smlouvy či obchodních podmínek nárok (prokázáno obchodními podmínkami čl. 12 dost. 12. 13.)

16. Dle čl. 1 odst. 1.8 obchodních podmínek se„ účetní zůstatkovou hodnotou“ rozumí rozdíl mezi pořizovací cenou předmětného vozidla a celkovou výší odpisů stanovených v souladu se zákonem č. 563/1991, o účetnictví, podle vnitropodnikové směrnice společnosti, od data převzetí vozidla klientem do data předčasného ukončení smlouvy (prokázáno obchodními podmínkami čl. 1 odst. 1. 8.).

17. Žalobkyně sestavila odpisový plán, který je vnitropodnikovou směrnicí č. 102 účinný od 1. 1. 2021, podle čl. 4 .1.1.1 jsou předměty finančního leasingu odepisovány lineárně. Metodika výpočtu měsíčního odpisu je stanovena jako (pořizovací cena – zůstatková cena) /délka smlouvy (prokázáno odpisovým plánem pro rok 2021 na č. l. 67). Podle odpisového plánu, který byl účinný od 1. 3. 2011, je mechanika výpočtu měsíčního odpisu stanovena shodně (prokázáno odpisovým plánem z roku 2011 na č. l. 84).

18. Dne 14. 6. 2021 žalobkyně vyúčtování vozidla, dle kterého měl žalovaný uhradit žalobkyni částku ve výši 105 822,93 Kč (prokázáno vyúčtováním vozidla ze smlouvy z důvodu předčasného ukončení na č. l. 24). Tato částka byla ponížena o vystavený dobropis ve výši 5 500 Kč (prokázáno dobropisem na č. l. 26), platby ve výši 32 359,86 Kč, které žalovaný uhradil (shodná tvrzení účastníků).

19. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu (prokázáno upomínkou na č. l. 31).

20. Z ostatních předložených důkazů soud nezjistil žádné informace relevantní pro toto řízení.

21. Veškeré provedené důkazy je třeba odpovídajícím způsobem zhodnotit. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ustanovení § 132 o. s. ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

22. Při posuzování merita věci soud postupoval podle ustanovení § 1724 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

23. Podle ustanovení § 1725 o. z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

24. Podle ustanovení § 1746 odst. 2 o. z., strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

25. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

26. Podle ustanovení § 1753 o. z. ustanovení obchodních podmínek, které druhá strana nemohla rozumně očekávat, je neúčinné, nepřijala-li je tato strana výslovně; k opačnému ujednání se nepřihlíží. Zda se jedná o takové ustanovení, se posoudí nejen vzhledem k jeho obsahu, ale i ke způsobu jeho vyjádření.

27. Podle ustanovení § 4 odst. 8 písm. g) zákona o účetnictví jsou účetní jednotky povinny dodržovat při vedení účetnictví zejména směrnou účtovou osnovu, uspořádání a označování položek účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky, obsahové vymezení těchto závěrek, účetní metody, podmínky předávání a přebírání účetních záznamů a ostatní podmínky vedení účetnictví stanovené prováděcími právními předpisy. Prováděcí právní předpisy pro jednotlivé skupiny účetních jednotek upraví účetní metody, zejména způsoby oceňování a jejich použití včetně oceňování souboru majetku, postupy tvorby a použití opravných položek, postupy odpisování, postupy tvorby a použití rezerv.

28. Podle ustanovení § 28 zákona o účetnictví účetní jednotky, které mají vlastnické nebo jiné právo k majetku, anebo které hospodaří s majetkem státu nebo s majetkem územních samosprávných celků, není-li dále stanoveno jinak, o něm účtují a odpisují v souladu s účetními metodami. V případech smlouvy o výpůjčce po dobu zajištění závazků převodem práva nebo v případech, kdy se vlastnické právo k movitým věcem s výjimkou cenných papírů nabývá na základě projevu vůle jiným způsobem než převzetím věci, jakož i v dalších případech stanovených zvláštními právními předpisy nebo prováděcími právními předpisy, o majetku účtují a odpisují jej účetní jednotky, které jej používají. Majetek nebo jeho části vymezený zvláštními právními předpisy nebo prováděcími právními předpisy se neodpisuje. Podle odst. 2 majetek uvedený v odstavci 1 odpisuje účetní jednotka, která jej úplatně nebo bezúplatně poskytuje jiné osobě k užívání zejména na základě smlouvy o nájmu nebo smlouvy o výpůjčce; ustanovení odstavce 1 týkající se smlouvy o výpůjčce tím nejsou dotčena. Podle odst. 6 účetní jednotky uvedené v odstavci 1 jsou povinny sestavovat odpisový plán, na jehož podkladě provádějí odpisování majetku v průběhu jeho používání. Uvedený majetek se odpisuje jen do výše jeho ocenění v účetnictví.

29. Podle ustanovení § 56 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. účetní jednotky sestavují odpisový plán podle § 28 odst. 6 zákona včetně jeho aktualizace podle průběhu používání a podle změn v průběhu používání majetku účetní jednotkou. S ohledem na významnost a věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky může účetní jednotka při odpisování majetku zohlednit předpokládanou zbytkovou hodnotu. Předpokládanou zbytkovou hodnotou se pro účely této vyhlášky rozumí účetní jednotkou zdůvodnitelná kladná odhadovaná částka, kterou by účetní jednotka mohla získat v okamžiku předpokládaného vyřazení majetku, například prodejem, po odečtení předpokládaných nákladů s vyřazením souvisejících. Zohledněním předpokládané zbytkové hodnoty majetku podle věty druhé se pro účely této vyhlášky rozumí, že účetní jednotka stanoví a aktualizuje odpisový plán předmětného majetku tak, aby se za plánovanou dobu jeho používání součet vykázaných a plánovaných odpisů včetně předpokládané zbytkové hodnoty nebo zbytkové hodnoty rovnal ocenění majetku podle odstavce 1. Zbytkovou hodnotou se rozumí snížená předpokládaná zbytková hodnota. Účetní jednotky neprovádějí účetní operace opravující výši vykázaných odpisů a oprávek v předchozích účetních obdobích.

30. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky v celkové výši 67 963,07 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že s žalovaným byla předčasně ukončena smlouva o operativním leasingu, neboť vozidlo, které bylo předmět této smlouvy, bylo totálně havarováno. Žalobkyně provedla vyúčtování dne 14. 6. 2021 poté, co jí byl automobil vrácen po ukončení trestního řízení. K výpočtu účetní zůstatkové hodnoty užila dle obchodních podmínek zákona o účetnictví, respektive vnitropodnikovou směrnici.

31. Žalovaný v prvé řadě sporoval výpočet účetní zůstatkové hodnoty vozidla. Podle obchodních podmínek bylo stanoveno, že celková výše odpisů bude stanovena v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, podle vnitropodnikové směrnice společnosti od data převzetí předmětného vozidla klientem do data předčasného ukončení smlouvy. Zákon o účetnictví však neobsahuje jednotnou právní úpravu stanovení účetní zůstatkové hodnoty vozidla. Zákon pouze ukládá povinnost stanovit odpisový plán, ale dány konkrétní pravidla tohoto odpisového plánu. Vnitropodniková směrnice žalobkyně navíc nebyla součástí smluvní dokumentace a nebyla zveřejněna a žalovaný s ní tak nebyl před uzavření smlouvy seznámen. Žalovaný měl proto za to, že zůstatková hodnota vozidla měla být vypočtena podle zákona o dani z příjmu.

32. Soud se však s námitkami žalovaného neztotožnil. Způsob výpočtu zůstatkové ceny vozidla byl stanoven v obchodních podmínkách, kde je uvedeno, že celková výše odpisů bude stanovena v souladu se zákonem o účetnictví a vnitropodnikovou směrnicí. Obchodní podmínky byly připojeny k samotné smlouvě a navíc také podepsány žalovaným, je tedy zřejmé, že žalovaný s nimi byl seznámen. Samotná metodika výpočtu účetní zůstatkové hodnoty je pak konkretizována vnitropodnikovou směrnicí žalobkyně, která je tzv. odpisovým plánem. Tento plán pak není dalším dokumentem, na který by žalobkyně svévolně odkazovala v obchodních podmínkách, nýbrž povinně vydávaným dokumentem v souladu se zákonem o účetnictví. Žalovaný je navíc také podnikatelem, je tedy předpoklad, že jako podnikatel bude seznámen s předpisy týkající se vedení účetnictví. Žalovaný také nikdy neprojevil iniciativu ani snahu se s dokumentem či metodou výzkumu seznámit. Pokud žalovaný namítal, že zůstatková hodnota vozidla měla být vypočtena dle zákona o dani z příjmu, uvádí soud, že toto z žádných smluvních ustanovení neplyne a nelze aplikovat jiný zákon, než jaký byl sjednán, jen proto, že je pro jednu ze stran výhodnější.

33. Žalovaný se dále dovolával neúčinnosti ustanovení obchodních podmínek, neboť podle jeho přesvědčení nemohl rozumně očekávat, že bude povinen hradit dohodnuté splátky i přesto, že předmět nájmu zanikne. Při posuzování, zda se jedná o překvapivé ustanovení, je zkoumán prvek objektivní, tedy obvyklost uvedeného ustanovení, a prvek subjektivní, tedy zda je ustanovení překvapivé v konkrétním případě. Po přezkoumání všech relevantních okolností soud dospěl k závěru, že ustanovení není překvapivé, a to ani z objektivní ani subjektivní stránky. Mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena smlouva o operativním leasingu, podstatou této smlouvy bylo to, že žalobkyně zakoupila automobil dle výběru žalovaného, který se zavázal uhradit jí rozdíl mezi jeho pořizovací cenou a zůstatkovou hodnotou s tím, že po dobu operativního leasingu byl žalovaný oprávněn automobil užívat. Amortizaci vozidla a další doplňkové služby pak žalovaný hradil v pravidelných měsíčních splátkách. Po skončení doby operativního leasingu byl žalovaný povinen automobil žalobkyni vrátit a ta by jej prodala prostřednictvím internetové aukce, přičemž v případě, že by byl automobil prodán za nižší cenu, než byla stanovena jako zůstatková hodnota, nesla by ztrátu žalobkyně. S ohledem na povahu smluvního vztahu mezi žalobkyní a žalovaným je tedy očekávatelné, že v případě, kdy byl operativní leasing ukončen předčasně zaviněním žalovaného, a žalobkyni tedy nebyl vyplacen rozdíl mezi zůstatkovou hodnotou automobilu a jeho pořizovací cenou, bude žalobkyně doplacení splátek požadovat.

34. V neposlední řadě se soud zabýval tím, k jakému datu bylo vyúčtování provedeno. Podle žalovaného byly všechny skutečnosti žalobkyni známy již v měsíci červenci 2019, vyúčtování tak mělo být provedeno k uvedenému datu. K tomu soud uvádí, že nepovažuje datum, ke kterému byla nesplacená zůstatková hodnota automobilu vypočtena, za relevantní pro toto řízení, neboť bylo prokázáno, že metodika výpočtu žalobkyně se za uvedené období nezměnila. Automobil byl navíc žalobkyni předán Policií ČR až dne 19. 1. 2021, bez něj nemoha provést dražbu a zjistit cenu, za kterou se vrak prodal. S namítaným nedodržením 30denní lhůty dle obchodních podmínek nadto nejsou spojeny žádné následky.

35. Soud tedy shrnuje, že žalobkyně postupovala při výpočtu zůstatkové hodnoty vozidla v souladu s obchodními podmínkami, se kterými byl žalovaný prokazatelně seznámen, výpočet byl dostatečně doložen.

36. Z uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná, a proto jí vyhověl.

37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Procesně zcela úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení sestávající z nákladů za uhrazený soudní poplatek ve výši 3 399 Kč a dvou náhradách hotových výdajů ve výši 300 Kč podle ust. § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, a to za úkony - návrh ve věci samé a výzva k plnění.

38. Dále soud žalobkyni přiznal náklady na zastoupení advokátem, které jsou tvořeny 6 úkony právní pomoci po 3 820 Kč (ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, d) – vyjádření ze dne 6. 1. 2022, 15. 5. 2022 a 7. 6. 2022, g) – účast na jednání soudu dne [datum], když jejich výše je dána ustanovením § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ustanovení § 151 odst. 2 věta prvá o. s. ř.) a 6 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ustanovení § 13 odst. 1 a 2 uvedené vyhlášky), a dále DPH ve výši 21% z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů.

39. Celkové náklady žalobkyně ve výši 33 910,20 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).