10 C 387/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Evou Harmachovou jako samosoudkyní v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 29 077,32 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 30 507,13 Kč s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 29 077,32 Kč od 7.9.2022 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 29 077,32 Kč od 7.9.2022 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně částku 2 616 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 9.9.2022 domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že pro žalovaného vedla běžný účet. Žalovaný se na účtu dostal do nepovoleného debetu, který ani přes výzvu neuhradil. Proto žalobkyně odstoupila od smlouvy a běžný účet ke dni 8.7.2022 zrušila. Dluh žalovaného činí jistinu 29 077,32 Kč a příslušenství a nebyl uhrazen ani na základě upomínky. Žalobkyně i žalovaný byli podle § 115a o.s.ř. vyzváni, aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení usnesení sdělili, zda se výslovně vzdávají práva osobní účasti na projednání věci a aby ve stejné lhůtě soudu sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, neboť soud měl za to, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Současně byli poučeni, že neodpoví-li na tuto výzvu, bude soud předpokládat, že nemají proti tomuto postupu námitky a rozhodne věc bez nařízení jednání. Žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a vynesl rozsudek bez nařízeného jednání. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud provedl dokazování všemi žalobkyní navrženými důkazy (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba dalších důkazů v řízení najevo nevyšla. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o bankovních službách, na základě které vedla žalovanému běžný účet (prokázáno smlouvou o bankovních službách, smlouvou o povoleném debetu, podmínkami, sazebníkem). Žalovaný se na účtu dostal do povoleného debetu, proto žalobkyně účet zrušila (prokázáno odstoupením od smlouvy, oznámením o zrušení účtu, výpisem z účtu). Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván (prokázáno předžalobní upomínkou, dokladem o odeslání). Po právní stránce soud věc posoudil jako smlouvu o smlouvu o účtu podle ust. § 2662 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Tím, že se žalovaný dostal na účtu do nepovoleného debetu, vznikla mu povinnost tento debet vyrovnat, což neučinil. Z těchto důvodů soud rozhodl, jak je ve výroku tohoto rozsudku uvedeno. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení spočívající ve vyměřeném soudním poplatku 1 164 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní pomoci po 300 Kč (ust. § 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, d) - písemné podání žaloby, výzva k plnění), když jejich výše je dána ust. § 14b bod 2 ve spojení s ust. § 14b odst. 4 a s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř. a 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč (ust. § 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky), a dále DPH ve výši 21% z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů. Celková výše nákladů řízení tedy činí 2 616 Kč a byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu vykonatelným rozhodnutím, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.