10 C 70/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Evou Harmachovou jako samosoudkyní v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. anonymizována dvě slova sídlem adresa o 48 075 Kč s příslušenstvím a vzájemný návrh žalované <b>I. Žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 48 075 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 2.6.2018 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Vzájemný návrh žalované se v části, ve které se žalovaná po žalobci domáhala zaplacení částky 28 750 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 30.4.2018 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalobce je povinen zaplatit žalované částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 1.6.2018 do zaplacení a částku 5 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 30.4.2018 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>IV. Žalobce je povinen zaplatit žalované k rukám jejího právního zástupce na náhradě nákladů řízení částku 9 848 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobce se žalobou podanou k soudu dne 18.12.2018 domáhal po žalované zaplacení částky 48 075 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že na základě nájemní smlouvy ze dne 23.4.2015 pronajal žalované byt [číslo] o velikosti 2+kk v ulici [ulice a číslo], [obec]. Nájem byl ukončen dohodou ke dni 30.4.2018. V lednu 2018 při prohlídce údajně nefunkčního topení si žalobce všiml vlhkého a plesnivého zdiva u kuchyňské linky a kaluže vody stojící na plovoucí podlaze před kuchyňskou skříňkou s dřezem, dále bylo zjištěno zcela mokré a plesnivé zdivo za kuchyňskou linkou v důsledku vody vytékající z netěsnosti odpadního sifonu dřezu. Žalobce ihned vznesl požadavek na náhradu škody uvedením v předchozí stav, což žalovaná neučinila. Výše nákladů na uvedení bytu do stavu před zatečením odpovídá částce 58 075 Kč, z toho 20 002 za výměnu podlahy, 19 960 Kč za výměnu skříněk kuchyňské linky a 18 113 Kč za opravu stěn vymalováním, když na tyto částky si žalobce nechal zpracovat cenové nabídky. Od uvedené částky odečetl žalobce žalovanou složenou jistotu ve výši 10 000 Kč. Žalobce žalovanou k zaplacení částky 48 075 Kč vyzval, avšak bezúspěšně.

2. Žalobce se proto po žalované domáhá zaplacení částky 48 075 Kč s příslušenstvím.

3. Žalovaná v následném vyjádření nárok žalobce zcela neuznala. Uvedla, že ohledně plesnivého zdiva informovala žalobce ona sama na schůzce dne 4.1.2018, na podlaze žádná kaluž vody nebyla. Dne 8.1.2018 za účasti topenáře pak bylo zjištěno, že vod nevytékala ze sifonu pod dřezem, ale pouze při puštěné vodě ze spoje hadice a potrubí za kuchyňskou linkou. O takové vadě nebylo možno se dozvědět při běžném užívání dřezu, bylo třeba odborného prozkoumání potrubí. Není pravdou, že by manžel (tehdy snoubenec) žalované na této schůzce sdělil, že o tekoucím sifonu ví už zhruba měsíc, a to zejména proto, že toho dne na místě nebyl přítomen. Navíc když se žalobce do bytu dostavil 27.11.2017 kvůli nefunkčnímu topení, žádnou plíseň neviděl. Ve skříních kuchyňské linky ani před kuchyňskou linkou voda nebyla.

4. Žalovaná dále uplatnila vzájemný návrh v částce 55 250 Kč. Požadovala vrácení složené jistoty ve výši 10 000 Kč, dále vrácení údajného přeplatku na nájemném ve výši ve výši 11 000 Kč (v této části byl následně vzájemný návrh vzat zpět). Zejména však žalovaná požadovala přiznání částky 34 250 Kč z titulu slevy z nájmu. Tvrdila, že v bytě od listopadu 2017 bylo nefunkční topení, jeden radiátor topil střídavě lehce, druhý nebyl vyhřátý vůbec. Na to byl žalobce upozorněn dne 10.11.2017, k nápravě však nedošlo. Na základě opakovaných upozornění se žalobce dne 29.11.2017 dostavil do bytu a pokusil se topení opravit, avšak bezúspěšně. Snoubenec žalované poté telefonicky žalobce požádal o slevu z nájemného za měsíc listopad 2017 a žalobce souhlasil s tím, že žalovaná zaplatí pouze polovinu dalšího nájemného. Dne 4.1.2018 se žalobce dostavil do bytu s topenářem, topenář uvedl, že nemá ke zprovoznění topení nářadí, a že přijde jindy. Dne 8.1.2018 se žalobce s topenářem opět dostavili do bytu, topení se opět nepodařilo zprovoznit. Následně byl žalobce opakovaně ohledně zprovoznění topení urgován, např. zprávou ze dne 6.2.2018 či ze dne 27.2.2018. Z důvodu chladu v bytě zde žalovaná i její snoubenec pobývali zejména v průběhu chladných měsíců méně, bydleli v rodinném domě s rodiči snoubence. Žalovaná proto vyzvala žalobce k poskytnutí slevy z nájemného ve výši 34 250 Kč, avšak bezúspěšně.

5. Z uvedených důvodů navrhla žalovaná zamítnutí žaloby a přiznání částky (po částečném zpětvzetí žaloby) ve výši 44 250 Kč.

6. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci (ust. § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen jako „o.s.ř.“, ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.) a výslechy svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] [příjmení] [příjmení] (ust. § 126 o.s.ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ust. § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.), na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.

7. V řízení byl prokázán tento skutkový stav:

8. Na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne 23.4.2015 byla žalovaná nájemkyní bytu žalobce [číslo] o velikosti 2+kk v 1. patře domu [ulice a číslo], [obec a číslo], nájemné bylo sjednáno na částku 10 000 Kč měsíčně, při podpisu nájemní smlouvy byla složena vratná kauce ve výši 10 000 Kč (prokázáno nájemní smlouvou ze dne 23.4.2015).

9. K ukončení nájmu došlo ke dni 30.4.2018 (prokázáno e-mailem žalované ze dne 30.4.2018).

10. Dopisem ze dne 30.4.2018 vyzval žalobce žalovanou k zaplacení náhrady škody ve výši 48 115 Kč a dále odmítl její nároky na slevu z nájmu z důvodu nefunkčního topení a na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 11 000 Kč (prokázáno vyjádřením ze dne 30.4.2018, podacím lístkem, sledováním zásilky).

11. Cenová nabídka za opravu kuchyňské linky činí 19 960 Kč (prokázáno cenovou nabídkou). Cenová nabídka na dodávku podlahových krytin na akci: [celé jméno žalobce] – [část obce] [anonymizováno] [spisová značka] činí 20 002 Kč (prokázáno cenovou nabídkou). Cenová nabídka za vymalování bytu žalobce činí 18 113 Kč (prokázáno cenovou nabídkou).

12. Žalovaná byla k zaplacení nárokované částky vyzvána (prokázáno e-mailem ze dne 25.5.2018).

13. Dne 10.11.2017 sdělil snoubenec žalované žalobci, že netopí topení, žalobce sdělil, že je mimo republiku; dne 21.11.2017 snoubenec žalované otázku topení urgoval, žalobce sdělil, že už to provolával s nějakou babou; další urgence byly v průběhu prosince 2017; 4.1.2018 sdělil žalobce, že po 17 h. přiveze topenáře, doma měla být žalovaná; 8.1.2018 sdělil žalobce, že přijede s topenářem, chtěl řešit podlahu v kuchyni, dle snoubence žalované bude přítomen jeho otec; dne 6.2.2018 se žalobce ptal, co stěna a kuchyň, zda vyschlo, snoubenec žalované uvedl, že to schne, větráme, jak můžem, ale jak je kosa a topení furt nic moc, tak úplně pořád nemůžem, když jdem ven, necháváme otevřené okno; 27.2.2018 a 28.2.2018 opět snoubenec žalované urgoval opravu topení; z komunikace plyne, že žalovaná se snoubencem v předmětném bytě běžně bydleli (prokázáno komunikací z WhatsApp mezi snoubencem žalované a žalobcem).

14. Dopisem ze dne 13.4.2018 vyzvala žalovaná žalobce k poskytnutí slevy z nájmu ve výši poloviny nájemného za měsíce prosinec 2017 a leden až duben 2018 (prokázáno výzvou k poskytnutí slevy z nájemného ze dne 13.4.2018).

15. Dne 4.5.2018 vyzvala žalovaná žalobce k vrácení kauce ve výši 10 000 Kč (prokázáno opakovanou výzvou k vrácení jistoty). 16. [jméno] [příjmení] uvedl, že žalovanou a jejího snoubence v předmětném bytě v průběhu zimy navštěvoval, např. ve dnech 20.12.2017, 30.1.2018 a v některých dalších dnech, v bytě bylo zapnuté topení, avšak netopilo, zima byla v bytě i při všech dalších návštěvách (prokázáno prohlášením svědka ze dne 25.4.2018).

17. Svědek [jméno] [příjmení] při své výpovědi uvedl, že v bytě byl předmětnou zimu asi 5x, byla mu zde větší zima, většinou si nechal svetr nebo bundu. Na topení si sáhl, bylo to v jedné hlavní místnosti, byt je 1+kk. Svědek neví, kolik topných těles je v bytě, jedno nebo dvě. 18. [jméno] [příjmení] uvedla, že dne 26.2.2018 navštívila předmětný byt, topení nefungovalo, takže byl v bytě velký chlad, v bytě byla v průběhu zimy sama či s manželem několikrát (v prosinci 2017, v březnu 2018), topení bylo vždy nefunkční (prokázáno svědectvím ze dne 24.5.2018).

19. Svědkyně [jméno] [příjmení] při své výpovědi uvedla, že v bytě čekávala minimálně 1x – 2x týdně na syna, manžela či kamaráda, aby ji odvezli domů na [obec], byla jí zde zima. Žalovaná s nynějším manželem bydleli více na [obec] než v předmětném bytě, kam si chodili hlavně pro papíry. Na radiátor v bytě si pouze jednou sáhla, uvádí, že byly dva. Svědkyně neví, zda na jaře topení fungovalo. 20. [jméno] [příjmení] uvedl, že při jeho návštěvách předmětného bytu bylo v bytě velmi chladno, několikrát v průběhu zimy 2017 2018 zde navštívil své přátele Ani [celé jméno žalovaného] [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] večer po práci, např. 5.12.2018, v bytě bylo nefunkční topení (prokázáno svědeckou výpovědí ze dne 23.5.2018).

21. Svědek [jméno] [příjmení] při své výpovědi uvedl, že žalovanou s manželem navštěvoval minimálně jednou měsíčně, někdy i víckrát, a to i předmětnou zimu. Byla zde citelná zima, svědek musel sedět v bundě. Neví, kolik je v bytě radiátorů, sahal na jeden. Návštěvy probíhaly v týdnu i o víkendech, vždy cca hodinu, pak si šli sednout jinam.

22. Ing. [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] uvedl, že dne 26.2.2018 navštívil s manželkou předmětný byt, byli domluveni na večeři u syna a jeho snoubenky, v bytě bylo velmi chladno, po 10 minutých si oblékli bundu, resp. kabát, v bytě již delší dobu nefungovalo topení, pokaždé, když tam během této zimy byli, byl velmi chladný (prokázáno svědectvím ze dne 24.5.2018).

23. Svědek [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného] při své výpovědi uvedl, že problém s topením v předmětném bytě chtěl řešit, ale nepovedlo se mu to, po jeho zásahu topila jedna baterie na 10%, druhá vůbec. Vůbec se zde netopilo a bylo zde moc chladno, netopilo se zde celou sezónu. V bytě se bez bundy dalo vydržet 5-10 minut. Žalovaná s manželem se odstěhovali na [obec], v předmětném bytě byli v pracovním týdnu občas.

24. Svědek [jméno] [příjmení] při své výpovědi uvedl, že do bytu přišel na opravu topení, po jeho zásahu jeden radiátor fungoval plně, druhý mírně hřál. Dále opravoval pod dřezem hadičku k baterii. Návštěva se uskutečnila někdy po Vánocích. V bytě byl v tričku, ostatní v mikině, bylo zde teplo. Radiátory byly v obývacím pokoji, v ložnici a koupelně. V bytě byl on, žalobce a ještě jeden pán. Svědek uzavřel v obýváku těleso, odvětrával celý systém přes radiátor v ložnici, v ložnici jej roztopil, následně v obýváku otevřel topení. Otopný žebřík v koupelně neopravoval, sáhl si na něj a byl teplý. Pod dřezem kapal odpad a hadička baterie, ta byla okamžitě přístupná a bylo možné s ní manipulovat bez odsunutí kuchyňské linky. Podlaha byla dřevěná, zvlněná, mokrá, kuchyňská linka byla nasáklá vodou, plíseň byla zhruba jeden metr velký flek. Žalobce se dle svědka ptal nájemníků, jak dlouho toto trvá a proč mu to neřekli. Svědek dotáhl hadičku a sifon a tím problém odstranil. Svědek byl ohledně této práce kontaktován přes kamarádku, žalobce viděl asi 2x, šlo o přátelskou výpomoc, za kterou nedostal zaplaceno.

25. Veškeré provedené důkazy je třeba odpovídajícím způsobem zhodnotit. Návrh žalobce na provedení důkazu vypracováním znaleckého posudku soud zamítl pro nadbytečnost z důvodů níže uvedených. Dále soud neprovedl důkaz výslechem manžela (dříve snoubence) žalované [příjmení] [celé jméno žalovaného], neboť se v žádném případě nejedná o nezaujatého svědka, ale o osobu výrazně na řízení zainteresovanou, která byla jako veřejnost přítomna všem soudním jednáním a z pozice účastníka řízení kontaktovala soudní kancelář. Z ostatních předložených důkazů nezjistil soud žádné informace relevantní pro toto řízení.

26. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ust. § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, vzájemný návrh žalované je důvodný pouze zčásti.

27. Při posuzování merita věci soud postupoval podle § 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „občanský zákoník“) a podle § 2894 a násl. občanského zákoníku.

28. Podle § 2254 odst. 1 občanského zákoníku ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu nebo ujednají-li si pro případ porušení těchto povinností smluvní pokutu, nesmí jistota a právo na zaplacení smluvní pokuty v souhrnu přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného.

29. Podle § 2254 odst. 2 občanského zákoníku při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.

30. Podle § 2257 odst. 1 občanského zákoníku pronajímatel udržuje po dobu nájmu byt a dům ve stavu způsobilém k užívání.

31. Podle § 2257 odst. 2 občanského zákoníku nájemce provádí a hradí pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu.

32. Podle § 2265 odst. 1 občanského zákoníku pronajímatel odstraní poškození nebo vadu v přiměřené době poté, co mu nájemce poškození nebo vadu oznámil.

33. Podle § 2265 odst. 2 občanského zákoníku neodstraní-li pronajímatel poškození nebo vadu bez zbytečného odkladu a řádně, může poškození nebo vadu odstranit nájemce a žádat náhradu odůvodněných nákladů, popřípadě slevu z nájemného, ledaže poškození nebo vada nejsou podstatné.

34. Podle § 2894 odst. 1 občanského zákoníku povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

35. Podle § 2952 občanského zákoníku hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

36. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení nákladů na uvedení předmětného bytu do stavu před zatečením. Tyto tvrzené náklady žalobce doložil toliko cenovými nabídkami, nikoli alespoň fakturami, s tím, že na jednání soudu konaném dne 17.9.2019 výslovně uvedl, že škody byly odstraněny, nemá k tomu však žádné doklady. Žalobce se domáhá náhrady škody, která mu vznikla uvedením věci do předešlého stavu, je proto povinen prokázat částku, kterou k tomuto vynaložil a o kterou se tak zmenšil jeho majetek. Pokud však žalobce výslovně uvedl, že nedisponuje žádnými doklady prokazujícími, že věc do původního stavu uvedl a s jakým nákladem, nelze jeho nároku vyhovět, neboť není možno prokázat, že jakoukoli částku z uvedeného důvodu vydal (resp. mu byla alespoň vyúčtována a vznikl mu z tohoto titulu vůči třetí osobě dluh) a že se majetek žalobce o tuto částku snížil. Z tohoto důvodu soud pro nadbytečnost neprovedl důkaz vypracováním znaleckého posudku na zjištění nákladů na uvedení věci do předešlého stavu, neboť by se takto zjistila pouze škoda teoretická (ke které by mohlo dojít), nikoli faktická. Pro dokreslení soud například uvádí, že svědek [příjmení] provedl opravu radiátoru i zatékání pod kuchyňskou linkou zdarma, tedy žalobci takto žádná škoda spočívající v nákladech na předmětné opravy nevznikla, znaleckým posudkem by však tyto práce nějakou částkou ohodnoceny byly.

37. Z uvedených důvodů soud žalobu v plném rozsahu zamítl (výrok I.).

38. Co se týče vzájemného návrhu žalované, bez pochyby má nárok na vrácení složené jistoty ve výši 10 000 Kč, což nebylo ani žalobcem sporováno.

39. Dále se žalovaná domáhala slevy z nájmu za období prosinec 2017 – duben 2018 ve výši poloviny nájemného v celkové výši 34 250 Kč z důvodu nefunkčního topení. V prvé řadě soud konstatuje, že nájemné v dané době činilo 11 000 Kč měsíčně, sleva ve výši poloviny nájemného za dané období tedy činí pouze 27 500 Kč (11 000 * 5 = 55 000/2 = 27 500). Není nijak odůvodněno, proč žalovaná žádá slevu i ze záloh za služby spojené s užíváním bytu (např. vodné, stočné, elektrickou energii nebo dle smlouvy připojení na internet), které s vytápěním bytu nijak nesouvisí.

40. Soud se zejména zabýval otázkou, zda se v bytě topilo, kolik topných těles bylo funkčních (v bytě byly dva radiátory a otopný žebřík v koupelně), a jaké podmínky pro bydlení tedy v bytě panovaly. Za tímto účelem zejména vyslechl žalobkyní navržené svědky [příjmení], [příjmení], [celé jméno žalovaného] a paní [příjmení], kteří současně do spisu podali písemná vyjádření. Svědci Grigoryana [anonymizováno] (rodiče snoubence žalované) ve svých písemných vyjádřeních tvrdili, že v předmětném bytě byli na návštěvě (na večeři) dne 26.2.2018, museli zde být v bundě či kabátě, v bytě byli v průběhu zimy několikrát. Při ústní výpovědi však uvedli, že žalovaná se snoubencem bydleli převážně u nich v obci [obec], je tedy otázkou, proč svědci do bytu chodili opakovaně. Z WhatsApp komunikace žalobce a snoubence žalované pak jednoznačně plyne, že žalovaná se snoubencem po celou dobu v bytě bydleli, toto dále plyne ze skutečnosti, že v bytě došlo k poškození podlahy a kuchyňské linky z důvodu unikající vody – pokud by žalovaná v bytě nebydlela, vodu by nepouštěla a k jejímu úniku by nedocházelo. Paní [příjmení] ústně uvedla, že v bytě čekávala na odvoz, z jejího písemného vyjádřené to však nijak neplyne. Svědek [příjmení] v písemném vyjádření uvedl, že bylo v bytě nefunkční topení, ústně však tvrdil, že neví, kolik je v bytě radiátorů, sahal na jeden, nemohl tedy zjistit funkčnost obou topných těles či otopného žebříku v koupelně. Opět je otázkou, proč tento svědek opakovaně chodil do bytu na návštěvy, nadto v tvrzené frekvenci minimálně jednou měsíčně, když byla dle jeho tvrzení v bytě citelná zima, proč v bytě vždy vydržel cca hodinu a teprve poté si šli„ někam sednout“ (zřejmě do restaurace apod.). Svědek [příjmení] sice tvrdil, že topení v bytě nefungovalo, ale stejně jako svědek [příjmení] si sáhl pouze na jeden radiátor a nevěděl, kolik otopných těles v bytě je. Z uvedených důvodů hodnotí soud výpovědi uvedených svědků jako nevěrohodné.

41. Nepříliš důvěryhodným se jeví též svědek [příjmení], který tvrdil, že při jeho návštěvách v bytě bylo teplo, toto je v rozporu s tvrzením ostatních. Logickým se však jeví jeho popis opravy topení a kapající vodovodní baterie.

42. S ohledem na to, že výpověďmi svědků nebylo možno pravdivě zjistit stav vytápění v bytě, vyzval soud žalovanou usnesením ze dne 6.1.2021, č.j. 10 C 70/2018-158 dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., aby ve lhůtě do 10.2.2021 dotvrdila a doložila, jaká byla v předmětném bytě v období od prosince 2017 do dubna 2018 teplota, a to v každém měsíci zvlášť, s přihlédnutím k venkovní teplotě v daných měsících, kterou je třeba uvést a doložit, dále zda bylo funkční topení v koupelně (otopný žebřík), zda je dům zateplen, kde je předmětný byt v domě situován (zda je obklopen jinými bytu či zda je rohový) a zda byty, které s ním přímo sousedí, byly v předmětném období obývány. Současně byla žalovaná poučena, že v případě nevyhovění této výzvě se vystavuje nebezpečí procesního neúspěchu.

43. Žalovaná na tuto výzvu reagovala až dne 3.5.2021 z důvodu mimosoudního jednání účastníků, což soud respektoval. Žalovaná měla tedy na doložení svých tvrzení nadstandardní dobu téměř čtyř měsíců, přesto výzvě vyhověla pouze v omezené míře. Z jejího vyjádření lze mít za prokázané, že dům zateplen je, energetická náročnost budovy je C. Pokud žalovaná tvrdila, že otopný žebřík v koupelně nebyl funkční, toto nijak nedoložila a soud tomuto tvrzení s ohledem na obsah spisu neuvěřil, neboť o opravě či nefunkčnosti otopného žebříku nebyla v komunikaci účastníků ani zmínka, vždy se mluvilo pouze o dvou radiátorech v obývací místnosti. I svědek [příjmení] [celé jméno žalovaného], tchán žalované, mluvil o tom, že se pokoušel opravit tyto radiátory, o otopném žebříku se vůbec nezmínil. Pokud žalovaná uvádí, že o nefunkčnosti veškerých radiátorů (i otopného žebříku) svědčí dotaz jejího snoubence, zda to nemůže být tím, že žalobce nezaplatil poplatky, jedná se o tvrzení zjevně nesprávné. Vzhledem k tomu, že svědek [příjmení] následně (minimálně) jeden radiátor roztopil, o odpojení vytápění ze strany dodavatele energií se jistě nejedná. Žalovaná uvedla, že předmětný byt je situován uprostřed mezi jinými byty, byla přitom (resp. její manžel, v předmětném období snoubenec) schopna tento byt na fotografii domu označit, soud proto z tohoto tvrzení bez dalšího vychází. Soud však nemohl uvěřit tvrzení žalované, že neví, zda v okolních bytech někdo bydlel či nikoli. Žalovaná zde bydlela tři roky, za tu dobu jí musely být poměry minimálně v okolních bytech známy. Pokud pak tvrdila, že se v lednu 2021 pokusila zastihnout případné obyvatele těchto sousedních bytů, ale nepodařilo se jí to, je třeba zopakovat, že vyjádření na výzvu soudu podala žalovaná až po čtyřech měsících, měla tudíž dostatek času tuto skutečnost zjistit. Žalované lze dát za pravdu, že s odstupem téměř tří let od skončení nájmu je značně limitována co do důkazních možností, vzájemný návrh však u soudu uplatnila již 8.3.2019 a již tehdy si musela být vědoma své důkazní povinnosti. K prokázání teploty v bytě založila žalovaná do spisu pouze přehled průměrných měsíčních teplot pro Prahu a Středočeský kraj ze stránek Českého hydrometeorologického ústavu, tedy přehled nic neříkající, týkající se velmi rozsáhlého území a pouze celého měsíce. Přitom, jak je soudu z jeho činnosti známo, lze z těchto stránek získat přehled pouze pro Prahu a pro každý den zvlášť. Nezbytné je připomenout, že teplota v bytě není a nemůže být totožná s teplotou venkovní, když dům je zateplen, do bytu prostupuje teplo z bytů vedlejších, vaří se zde, obyvatelé se myjí teplou vodou a byt je do jisté míry vyhříván i jejich tělesným teplem, dýcháním.

44. Na základě veškerých provedených důkazů má soud za prokázané, že v předmětném bytě nebylo v období listopad 2017 – duben 2018 plně funkční topení, minimálně jedno otopné těleso topilo omezeně. Na druhou stranu minimálně otopný žebřík v koupelně plně funkční byl. V bytě bylo proto chladněji, než je obvyklé, nebyla však zde výrazná zima, která by užívání bytu výrazně ztěžovala či vylučovala, neboť žalovaná zde trvale bydlela, měla četné návštěvy, mimo jiné též bez problému hradila nájemné, přitom pokud by byt nemohla užívat tak, jak tvrdí, je pravděpodobné, že by toto nečinila. I ke skončení nájemního vztahu došlo z důvodu požadavku žalobce na zvýšení nájemného, nikoli kvůli nemožnosti byt užívat, jak uvádí sama žalovaná v podání ze dne 8.3.2019. Po zásahu instalatéra dne 8.1.2018 je další zmínka o špatně funkčním topení až ze dne 6.2.2018, a to nikoli urgence jeho opravy, ale pouze zpráva„ větráme, jak může, ale je kosa a topení furt nic moc … když jdem ven, necháváme otevřené okno“. Žalovaná požadovala slevu z nájmu ve výši poloviny sjednaného nájemného z důvodu, že takovouto slevu jí poskytl žalobce za měsíc listopad 2017. S ohledem na procesní postoj žalobce se však jednalo pouze o jeho dobrou vůli, žalovaná naopak ohledně takto nárokované částky zcela neunesla důkazní břemeno.

45. S ohledem na prokázané skutečnosti dospěl soud k závěru, že je žalované na místě přiznat slevu z nájemného v průměrné výši 10% za každý měsíc od prosince 2017 do dubna 2018. Z částky 55 000 Kč (5 * 11 000) činí tato sleva 5 500 Kč.

46. Soud proto vzájemnému návrhu žalované vyhověl co do částky 10 000 Kč z titulu nevrácené jistoty a co do částky 5 500 Kč z titulu slevy z nájemného, vždy s požadovaným příslušenstvím (výrok III.), ve zbytku její vzájemný návrh zamítl (výrok II.).

47. O příslušenství bylo rozhodnuto podle ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

48. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.

49. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalovaná měla ve věci úspěch jen částečný. K aplikaci § 142 odst. 3 o.s.ř. soud nepřistoupil, když žalovaná na slevě z nájemného žádala částku zjevně nepřiměřenou, kterou důkazně nedokázala podložit, úspěšná byla v tomto nároku pouze v rozsahu 16%.

50. Soud proto žalované proti žalobci přiznal náhradu nákladů řízení, avšak pouze dle poměru jejího úspěchu ve věci.

51. Co se týče úkonů právní pomoci dle § 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, d) – vyjádření ze dne 8.3.2019 a 10.9.2019 a g) – účast na jednání před soudem dne 19.9.2019 byla žalovaná z celkové částky 92 325 Kč, která byla v době jejich učinění předmětem řízení, úspěšná co do částky 63 575 Kč, tedy v rozsahu 69%, neúspěšná v rozsahu 31%, tedy jí za tyto úkony náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 38%. Jedná se o 4 úkony právní pomoci po 4 820 Kč, když jejich výše je dána ust. § 7 ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř.) a 4 náhrady hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky) a dále DPH ve výši 21% z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů, tedy celkem 24 780 Kč, z čehož 38 % činí 9 416 Kč.

52. V případě úkonů právní pomoci – účast na jednání soudu dne 12.2.2020 a 5.5.2021 byla žalovaná z celkové částky 82 325 Kč, která byla v době jejich učinění předmětem řízení, úspěšná co do částky 63 575 Kč, tedy v rozsahu 77%, neúspěšná v rozsahu 23%, tedy jí za tyto úkony náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 54%. Jedná se o 2 úkony právní pomoci po 4 380 Kč, když jejich výše je dána ust. § 7 ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř.) a 2 náhrady hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky) a dále DPH ve výši 21% z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů, tedy celkem 11 326 Kč, z čehož 54 % činí 6116 Kč.

53. Žalovaná však byla výrazně neúspěšná v případě úkonu právní služby – účast na jednání soudu dne 20.11.2019, kdy předmětem řízení byla zejména žalovanou učiněna částka 372 975 Kč, žalovaná byla úspěšná co do částky 63 575 Kč, tj. v rozsahu 17%, naopak žalobce byl úspěšný v rozsahu 83 % a za tento úkon by mu tedy náležely náklady řízení v rozsahu 66 %, tj. ve výši 6 679 Kč (1 úkon právní pomoci ve výši 9 820 Kč, 1 režijní paušál ve výši 300 Kč, tj. 10 120 Kč, z toho 66 %). Tuto částku je třeba o částky náhrady nákladů řízení, která má být žalované přiznána, odečíst.

54. Dále žalované náleží náhrada za uhrazený soudní poplatek ve výši 2 763 Kč, avšak opět dle poměru jejího úspěchu ve věci, tj. v rozsahu 36 % (aritmetický průměr z procent její úspěšnosti 38%, 54% a 17%). Žalované tak za uhrazený soudní poplatek byla přiznána částka 995 Kč.

55. Celkové náklady žalované tedy činí částku ve výši 9 848 Kč a byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).