10 C 86/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Evou Harmachovou jako samosoudkyní v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupený advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 141 575,83 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 224 723,62 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 141 575,83 Kč od 15.11.2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 25,08 % ročně z částky 139 001,83 Kč od 15.11.2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně částku 61 529,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 14.2.2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 141 575,83 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba], nyní [právnická osoba] (dále jen jako„ právní předchůdce žalobkyně“), uzavřel se žalovaným dne 7.12.2004 smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému úvěrový rámec ve výši 75 000 Kč, který byl žalovaný oprávněn čerpat prostřednictvím kreditní karty. Čerpaný úvěr se žalovaný zavázal splácet sjednaným způsobem, a to včetně úroků, bankovních a dalších poplatků. Vzhledem k tomu, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas, proto právní předchůdce žalobce ke dni 4.5.2018 ukončil smlouvu a vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky, která k tomuto dni činila 160 153,09 Kč, aktuální úroková sazba činila 25,08 % ročně. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 18.10.2019 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, ke dni účinnosti této smlouvy činil dluh žalovaného 170 288,97 Kč. Žalovaný uhradil pouze částku 500 Kč dne 14.11.2019. Nárokovaná dlužná částka sestává z jistiny ve výši 139 001,83 Kč, z poplatků ve výši 2 574 Kč, z úroků z úvěru ve výši 18 077,26 Kč kapitalizovaných ke dni 4.5.2018, z úroků z prodlení ve výši 10 135,88 Kč kapitalizovaných ke dni 21.10.2019, z úroků z úvěru ve výši 54 132,39 Kč kapitalizovaných za období od 5.5.2018 do 14.11.2019 a z úroků z prodlení ve výši 802,26 Kč kapitalizovaných za období od 5.5.2018 do 14.11.2019. Dále žalobkyně požaduje zaplacení úroků z úvěru ve výši 25,08 % ročně z jistiny ve výši 139 001,83 Kč od 15.11.2019 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně z částky 141 575,83 Kč od 15.11.2019 do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě upomínky žalobkyně.

2. Žalovaný v následném vyjádření nárok žalobkyně zcela neuznal. Nesporoval, že s právním předchůdcem žalobkyně uzavřel smlouvu o úvěru. Vyloučil však, že by byl kdy upomínán či že by mu byla sdělena informace o postoupení pohledávky. Z opatrnosti namítl, že smlouva nebyla uzavřena pod ztrátou výhody splátek. Úkon – zesplatnění úvěru vůči němu nebyl učiněn, nebyla mu doručena předžalobní upomínka, proto nemá žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení. Má instinktivní pocit, že v rozhodné době právní předchůdce žalobce používal rozhodčí doložku, soud tedy k rozhodnutí ve věci není příslušný. Žalovaný je v pozici spotřebitele, proto sporoval výši úroku z úvěru. Dále žalovaný namítl neúplná žalobní tvrzení a vznesl námitku promlčení nároku žalobkyně. Proto žalovaný navrhl zamítnutí žaloby.

3. Soud provedl dokazování všemi žalobkyní navrženými důkazy (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba dalších důkazů v řízení najevo nevyšla.

4. V řízení byl listinnými důkazy zjištěn následující skutkový stav:

5. Právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba], uzavřel se žalovaným dne 7.12.2004 smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty, schválený úvěrový rámec činil 75 000 Kč, minimální výše splátky byla stanovena na 5% z čerpaných prostředků se splatností k 19. dni v měsíci, žalovaný tvrdil čistý příjem domácnosti 32 000 Kč měsíčně, pracovní poměr měl uzavřen na dobu neurčitou, smlouva neobsahuje rozhodčí doložku; právní předchůdce žalobkyně je oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat po žalované úhradu aktuálního zůstatku včetně všech transakcí, pokud se žalovaný ocitne v prodlení s placením více než tří měsíčních splátek (prokázáno smlouvou o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty ze dne 7.12.2004, obchodními podmínkami, sazebníkem, potvrzením o výši příjmu).

6. Z důvodu prodlení žalovaného se splátkami právní předchůdce žalobkyně úvěr ke dni 4.5.2018 zesplatnil a vyzval žalovaného k zaplacení aktuální dlužné částky ve výši 160 153,09 Kč (prokázáno rozhodnutím o zesplatnění a žádostí o splacení dluhů z úvěru ze dne 4.5.2018, podacím archem, úrokovým lístkem).

7. Před zesplatněním úvěru byl žalovaný k zaplacení dlužné částky opakovaně vyzýván (prokázáno upomínkou ze dne 11.11.2017, 13.9.2015, 5.4.2018, 11.12.2017, 4.12.2017).

8. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 16.10.2019 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem postoupených pohledávek, potvrzením o úplatě, oznámením o postoupení pohledávek ze dne 24.10.2019, podacím lístkem).

9. Žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky vyzvala (prokázáno upomínkou, platební historií, výpisy ke kreditní kartě MoneyCard za jednotlivé měsíce).

10. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ust. § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žalobě je třeba vyhovět.

11. Při posuzování merita věci soud postupoval podle ust. § 497 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen jako „obchodní zákoník“), a podle ust. § 387 a násl. obchodního zákoníku, a to v souladu s ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle kterého není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry (než právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných) vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

12. Podle ust. § 497 obchodního zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle ust. § 499 obchodního zákoníku za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele.

14. Podle ust. § 502 odst. 1 obchodního zákoníku od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné.

15. Podle ust. § 503 odst. 1 obchodního zákoníku závazek platit úroky je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Jestliže lhůta pro vrácení poskytnutých peněžních prostředků je delší než rok, jsou úroky splatné koncem každého kalendářního roku. V době, kdy má být vrácen zbytek poskytnutých peněžních prostředků, jsou splatny i úroky, které se jej týkají.

16. Podle ust. § 503 odst. 2 obchodního zákoníku mají-li být poskytnuté peněžní prostředky vráceny ve splátkách, jsou v den splatnosti každé splátky splatny i úroky z této splátky.

17. Podle ust. § 504 obchodního zákoníku dlužník je povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán.

18. Podle ust. § 506 obchodního zákoníku je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.

19. Podle ust. § 387 odst. 1 obchodního zákoníku právo se promlčí uplynutím promlčecí doby stanovené zákonem.

20. Podle ust. § 392 odst. 2 obchodního zákoníku u práva na dílčí plnění běží promlčecí doba pro každé dílčí plnění samostatně. Stane-li se pro nesplnění některého dílčího závazku splatný závazek celý, běží promlčecí doba od doby splatnosti nesplněného závazku.

21. Podle ust. § 397 obchodního zákoníku nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky.

22. Podle § 407 odst. 3 obchodního zákoníku plní-li dlužník částečně svůj závazek, má toto plnění účinky uznání zbytku dluhu, jestliže lze usuzovat, že plněním dlužník uznává i zbytek závazku.

23. V řízení nebylo sporováno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na základě které byl žalovaný oprávněn čerpat úvěr do částky 75 000 Kč.

24. Žalovaný měl instinktivní pocit, že v rozhodné době právní předchůdce žalobce používal rozhodčí doložku, soud tedy k rozhodnutí ve věci není příslušný. Vzhledem k tomu, že žádná rozhodčí doložka mezi účastníky sjednána nebyla, soud věc v souladu s § 106 odst. 1 o.s.ř. bez dalšího projednal.

25. Dále žalovaný vznesl námitku promlčení nároku žalobkyně. Vzhledem k tomu, že ke zesplatnění úvěru došlo ke dni 4.5.2018, přitom promlčecí doba je dle § 397 obchodního zákoníku čtyři roky a počíná běžet od doby splatnosti nesplněného závazku (§ 392 odst. 2 obchodního zákoníku), počala promlčecí doba běžet dne 4.5.2018 a skončila 4.5.2022. Žaloba byla podána dne 14.2.2020, a tedy včas. Pro úplnost uvádí soud, že částečnou úhradou ze dne 14.11.2019 došlo k uznání dluhu ve smyslu § 407 odst. 3 obchodního zákoníku.

26. Žalovaný se v řízení bránil množstvím námitek, které však byly formulovány zcela obecně a vágně a nebyly nijak podloženy, dále se odvolával na své postavení spotřebitele. Správnost nárokované částky sporoval též pouze v obecné rovině, převážně citoval právní předpisy. Na základě žalobkyní předložených důkazů však soud konstatuje, že předmětná úvěrová smlouva byla uzavřena platně, a to v plném rozsahu, její obsah není v rozporu s jakýmkoli ustanovením spotřebitelských smluv, včetně veškerých poplatků, smluvního úvěru či smluvní pokuty. Úvěruschopnost žalovaného byla ověřena, ostatně žalovaný dlouhodobě řádně a včas sjednané splátky platil, do prodlení se dostal až v roce 2015, tedy po 11 letech od uzavření smlouvy. Žalobkyně dále zcela precizně doložila veškeré pohyby na účtu žalovaného, tj. vyčerpané částky úvěru i jeho splátky, přesně specifikovala, jak dospěla k nárokované dlužné částce. Odstoupení od smlouvy bylo žalovanému zasláno na adresu jeho trvalého bydliště, přitom je nerozhodné, zda si je žalovaný vyzvedl na poště (§ 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník).

27. Dále je opět nezbytné uvést, že částečnou platbou ze dne 14.11.2019 došlo k uznání dluhu ve smyslu § 407 odst. 3 obchodního zákoníku, žalovaný v řízení nedoložil, a ostatně ani netvrdil, že podmínky pro toto uznání dluhu nebyly splněny.

28. Pokud soud vytýká žalovanému, že neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní, ač již ohledně námitky započtení či neuznání nároků žalobkyně, pak také odkazuje na judikaturu Městského soudu v Praze (srov. např. rozhodnutí 14Co 426/2002, ale i 39Co 420/2007):„ Není-li účastník, jemuž se má dostat procesního poučení (např. podle ust. § 118a o.s.ř.), přítomen v jednací síni při jednání, při němž je věc rozhodnuta, může soud jednat podle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř., avšak není povinen poučovat takového účastníka podle ust. § 119a odst. 1 o.s.ř., neboť toto poučení není určeno účastníkům, kteří se k jednání z jakéhokoliv důvodu, tedy omluveně nebo bez omluvy, nedostavili. Stejně tak poučení podle ust. § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. se poskytují jen tomu účastníkovi (jeho zástupci či zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníka či jeho zástupce, zabránil tento účastník (zástupce) svou nepřítomností soudu, aby mu poskytl potřebná poučení. Nemůže proto ani absence poučení podle ust. § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. být vadou řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Jen z důvodu, aby bylo možno poskytnout nepřítomnému účastníkovi či jeho zástupci uvedené poučení, není potřebné jednání odročovat. Přitom není rozhodné, zda se účastník či jeho zástupce nedostavili k jednání omluveně či bez omluvy“.

29. Protože žalovaný nevyužil možnosti se k jednání soudu konanému dne 18.5.2021 dostavit, zabránil tak soudu, aby mu mohlo být poskytnuto příslušné poučení.

30. Soud tedy uzavírá, že byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr až do výše 75 000 Kč. Vyčerpanou částku se žalovaný zavázal vrátit prostřednictvím splátek ve sjednané výši, což však nečinil řádně a včas. Proto právní předchůdce žalobkyně od smlouvy dne 4.5.2018 odstoupil a úvěr zesplatnil. Žalovaný poté dne 14.11.2019 uhradil částku 500 Kč, čímž došlo k uznání dluhu. Žalovanému tak vznikla povinnost uhradit žalobkyni celou dlužnou částku, což neučinil. Postoupení pohledávky se řídí ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

31. Z uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná, a proto jí vyhověl.

32. O příslušenství bylo rozhodnuto podle ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

33. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.

34. Procesně zcela úspěšné žalobkyni přiznal soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. proti žalovanému náhradu nákladů řízení spočívající v uhrazeném soudním poplatku ve výši 5 664 Kč, v nákladech spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 6 a půl úkony právní pomoci po 6 780 Kč (ust. § 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, d) - písemné podání žaloby, výzva k plnění, písemné podání vyjádření ze dne 20.5.2020 a 24.3.2021, g) – 1x účast na jednání před soudem dne 18.5.2021, ½ - účast na jednání před soudem dne 16.12.2020), když jejich výše je dána ust. § 7 ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř.) a 7 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky), a dále DPH ve výši 21% z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů.

35. Celkové náklady žalobkyně tedy činí částku ve výši 61 529,70 Kč a byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).