10 C 92/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Evou Harmachovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B zaplacení 1 941 905 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 500 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od 1.2.2025 do zaplacení, a to prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek po 500 000 Kč splatných vždy do posledního dne kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, až do úplného splacení dluhu, s tím, že neuhrazením byť jediné splátky v plné výši se stává splatným celý dluh.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 441 905 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od 1.2.2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce na náhradě nákladů řízení částku 150 017 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 28.3.2025 domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 941 905 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že se žalovanou uzavřela dne 19.12.2023 a dne 26.9.2024 dvě kupní smlouvy na dodávku semen řepky ozimé. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobkyni nedodala sjednané množství zboží, nedodáno zůstalo celkem 554,83 tun, požaduje žalobkyně úhradu smluvní pokuty ve výši 3 500 Kč za každou nedodanou tunu. Tuto částku žalovaná neuhradila ani na základě upomínky.

2. Žalobkyně se tak domáhá zaplacení částky 1 941 905 Kč s příslušenstvím.

3. Žalovaná v následném vyjádření nárok žalobkyně zcela neuznala. Tvrdila, že zboží nemohlo být dodáno v důsledku vojenských operací v rámci probíhající války mezi Ruskou federací a Ukrajinou, když zemí původu dodávaného zboží byla právě Ukrajina, porušení smlouvy tak bylo způsobeno vyšší mocí a žalovaná za ně tedy neodpovídá.

4. Z uvedených důvodů navrhla žalovaná zamítnutí žaloby.

5. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci (ust. § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen jako „o.s.ř.“, ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ust. § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.), na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.

6. V řízení byl prokázán tento skutkový stav:

7. Dne 15.12.2023 byla mezi žalobkyní jako kupující a žalovanou jako prodávající uzavřena kupní smlouva na dodání 500 t semena řepky ozimé, sklizeň 2023, termín dodání leden 2024, kupní cena 412 euro/t (prokázáno kupní smlouvu ze dne 15.12.2023).

8. Dne 25.9.2024 byla mezi žalobkyní jako kupující a žalovanou jako prodávající uzavřena kupní smlouva na dodání 500 t semena řepky ozimé, země původu Ukrajina, sklizeň 2024, termín dodání říjen 2024, kupní cena 510 euro/t (prokázáno kupní smlouvu ze dne 25.9.2024).

9. Podle čl. V. odst. 3 Všeobecných obchodních podmínek povinná Smluvní strana neodpovídá za porušení povinnosti dané smlouvou, pokud porušení bylo způsobeno Vyšší mocí. Smluvní strana, která vůči druhé Smluvní straně uplatňuje zásah Vyšší moci, je povinna ji o této skutečnosti písemně informovat, a to bez zbytečného odkladu s tím, že uvede příčiny a pravděpodobnou dobu trvání okolnosti Vyšší moci. Vyšší mocí je dle čl. I míněna mimořádná, nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka, která nastala nezávisle na vůli povinné strany a bránila jí ve splnění její povinnosti. Za Vyšší moc je považována mimo jiné válka. Podle čl. IX. odst. 3 v případě porušení závazku Prodávajícího dodat dle Smlouvy objednaný objem semena řepky je Kupující oprávněn požadovat od Prodávajícího úhradu jednorázové smluvní pokuty ve výši 3 500 Kč za každou nedodanou tunu semena řepky (prokázáno všeobecnými obchodními podmínkami).

10. Žalobkyně žalovanou upomínala o dodání blíže specifikovaného množství zboží s upozorněním na oprávnění nárokovat smluvní pokutu 3 500 Kč za každou nedodanou tunu semene řepky (prokázáno e-mailem jméno FO ze dne 31.10.2024, ze dne 3.12.2024, předžalobní výzvou ze dne 28.2.2025 s doručenkou, fakturou).

11. Žalovaná odmítla úhradu smluvní pokuty z důvodu, že porušení smlouvy z její strany bylo způsobeno vyšší mocí - válečným konfliktem na Ukrajině (prokázáno odmítnutím nároků ze dne 13.3.2025 včetně doručenky).

12. Za žalobkyni vedla e-mailovou komunikaci se žalovanou nejméně od ledna 2024 jméno FO (prokázáno e-mailovou komunikací účastníků).

13. Za dodávku řepky od právnická osoba byly žalobkyni vystaveny faktury na celkovou částku 3 653 415 Kč při částce 15 000 Kč za 1 tunu (prokázáno fakturami, kupní smlouvou).

14. Za dodávku řepky od právnická osoba. byly žalobkyni vystaveny faktury na celkovou částku 7 499 835 Kč při částce 14 500 Kč za 1 tunu (prokázáno fakturami, kupní smlouvou).

15. Veškeré provedené důkazy je třeba odpovídajícím způsobem zhodnotit. Z ostatních předložených důkazů nezjistil soud žádné informace relevantní pro toto řízení. Pro nadbytečnou soud neprovedl důkaz výslechem navržených svědků z důvodů, které budou vyloženy níže.

16. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ust. § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti.

17. Při posuzování merita věci soud postupoval podle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a podle § 2048 a násl. občanského zákoníku.

18. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

19. Podle § 2048 odst. 1 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

20. Podle § 2051 občanského zákoníku nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

21. V řízení nebylo sporné, že mezi účastníky byly uzavřeny dvě kupní smlouvy na dodávku semene řepky ozimé, nebylo sporu o obsahu těchto smluv včetně souvisejících všeobecných obchodních podmínek ani o tom, že žalovaná podle smlouvy ze dne 15.12.2023 nedodala ze sjednaných 500 tun 121,83 tun, podle kupní smlouvy ze dne 26.9.2024 nedodala 433 tun.

22. Žalovaná namítala, že zboží nemohla dodat z důvodu nastalé vyšší moci – válečného konfliktu na Ukrajině. Sklady, ze kterých mělo být zboží získáno, se nachází v Záporožské oblasti, přitom v době, kdy mělo být zboží dodáno, byla oblast z důvodu bojových akcí uzavřena a do skladů nebylo možno se dostat.

23. Je obecně známou skutečností, že ruská agrese na Ukrajině trvá kontinuálně již od února 2022. Sama žalovaná pak ve svém vyjádření ze dne 22.8.2025 uvedla, že Záporožská oblast je jednou z oblastí, ve které je armáda Ruské federace od počátku invaze na území Ukrajiny velmi aktivní a probíhají zde rozsáhlé bojové akce. Vzhledem k tomu, že vyšší moc je ve všeobecných obchodních podmínkách charakterizována jako mimořádná, nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka, je zřejmé, že válečný konflikt na Ukrajině, který započal již téměř dva roky před uzavřením první kupní smlouvy mezi účastníky, za vyšší moc označit nelze. Pokud žalovaná poté tvrdila (zejména k otázce, proč tedy byla uzavřena druhá kupní smlouva v září 2024), že boje v dané oblasti netrvaly neustále, ale pouze v určitých časových úsecích, lze pouze konstatovat, že k dodání zboží mohlo dojít v období, kdy boje neprobíhaly. Z uvedených důvodů soud neprovedl výslech svědka jméno FO, který měl odsvědčit „skutečnost, že není a nebylo možné z těchto skladů, které se nachází v oblasti aktivních bojů na Ukrajině, vyvézt semena řepky“.

24. S ohledem na dikci čl. V. odst. 3 všeobecných obchodních podmínek vyzval soud žalovanou na jednání soudu konaném dne 27.8.2025 dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., aby doložila, že žalobkyni o překážce informovala ve smyslu čl. 5 odst. 3 všeobecných podmínek. Žalovaná v reakci navrhla toliko výslech jméno FO, který však soud neprovedl, neboť oznámení o vyšší moci mělo být dle citovaného ustanovení provedeno – a tedy soudu doloženo - výslovně písemně, svědecky jej doložit nelze. Žádné písemné oznámení doloženo nebylo.

25. Soud v tomto směru konstatuje, že válečný konflikt na Ukrajině nemůže být vyšší mocí ve smyslu čl. 5 odst. 3 všeobecných obchodních podmínek, neboť započal téměř dva roky před uzavřením první kupní smlouvy v prosinci 2023, následně trval, dle tvrzení žalované v jeho důsledku nebylo možno sjednané zboží dodat, v září 2024 pak byla uzavřena další kupní smlouva na totéž zboží, které – dle názoru soudu zcela nepřekvapivě – opět nebylo dodáno. Zbývá dodat, že žalovaná ani netvrdila, že by se semena řepky snažila obstarat od jiných dodavatelů než ukrajinských, její námitka, že již na to neměla finance, neboť ukrajinským dodavatelům za nedodanou řepku zaplatila, je ve vztahu k žalobkyni bez významu.

26. Soud tedy uzavírá, že žalovaná porušila kupní smlouvy a zboží ve sjednaném objemu žalobkyni nedodala, čímž vzniklo žalobkyni právo žádat za to smluvní pokutu dle čl. IX. odst. 3 všeobecných obchodních podmínek.

27. K námitce žalované se zdejší soud zabýval přiměřeností požadované smluvní pokuty a její případnou moderací, a to v intencích rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11.1.2023, sp.zn. 31 Cdo 2273/2022. V něm je mimo jiné stanoveno, že vzhledem k tomu, že zkoumání přiměřenosti smluvní pokuty (konkrétního nároku) a její následná moderace na přiměřenou částku nezbytně vyžadují vážení konkrétních zájmů dlužníka a věřitele při konkrétním porušení smluvní povinnosti, budou při posouzení přiměřenosti hrát roli nejen okolnosti známé již v době sjednávání smluvní pokuty (může se uplatnit též kritérium hodnoty a významu zajišťované povinnosti, to se však může po sjednání smluvní pokuty změnit), ale též okolnosti, které zde byly při porušení smluvní povinnosti, jakož i okolnosti, které nastaly po porušení, mají-li v porušení smluvní povinnosti nepochybně původ (např. dodatečně vzniklá újma) a byly-li v době porušení povinnosti předvídatelné. Není-li totiž zřejmé, jakým způsobem a za jakých okolností porušení smluvní povinnosti nastalo a v jaké míře se dotklo zájmů věřitele, nelze zodpovědět otázku, zda nárok ze smluvní pokuty je in concreto nepřiměřený. Moderace přitom může být užita jen tam, kde o nepřiměřenosti nároku ze smluvní pokuty nepanují pochybnosti, neboť jen tehdy je soudní zásah do pohledávky věřitele (tj. do vlastnického práva chráněného čl. 11 Listiny základních práv a svobod) ospravedlnitelný. Aby soud mohl posoudit (ne)přiměřenost nároku ze smluvní pokuty, musí si nejprve prostřednictvím výkladu ujednání o smluvní pokutě podle § 555 a násl. o. z. ujasnit, jakou funkci měla daná smluvní pokuta (in concreto) plnit, neboť v závislosti na tom, jaké funkce plní, sleduje smluvní pokuta různé zájmy stran a pro posouzení přiměřenosti tak budou rozhodující též odlišné aspekty [k výkladovým metodám srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 29 Cdo 61/2017, uveřejněný pod č. 4/2019 Sb. rozh. obč. (dále jen R 4/2019"), a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2017, sp. zn. 21 Cdo 5281/2016]. Nepodaří-li se soudu cestou subjektivního výkladu objasnit, k jaké funkci smluvní pokuty vůle stran směřovala (co strany hodlaly ujednáním docílit), lze v rámci objektivního výkladu (§ 556 odst. 1 věta druhá o. z.) podpůrně využít dále popsaných vodítek.

28. Primárně lze vyjít z předpokladu, že každá smluvní pokuta se vyznačuje preventivní (nátlakovou) funkcí, neboť vytváří na dlužníka dodatečný nátlak (nad rámec samotného obligačního účinku rezultujícího ze smlouvy), aby smluvní povinnosti dostál, respektive ji neporušil. Smluvní pokuta může dále plnit výlučně paušalizační funkci (paušalizace náhrady škody, dále též jen "paušalizační smluvní pokuta"), nebo výlučně funkci sankční (dále též jen "sankční smluvní pokuta"), případně dílem funkci sankční a dílem paušalizační. Velký senát se neztotožňuje s názorem (srov. PATĚK, Daniel. Paušalizovaná náhrada škody a smluvní pokuta. Právní rozhledy, 2017, č. 21, s. 725-733, sub VII), že smluvní pokutě ve smyslu § 2048 a násl. o. z. má být vždy připisována sankční funkce, ani s tím, že smluvní pokuta má být striktně odlišována od ujednání o paušalizované náhradě škody. Takový názor nedůvodně pomíjí, že charakter smluvní pokuty jako paušalizované náhrady škody plyne nejen z ustanovení § 2050 (paušální vyloučení nároku na náhradu škody) a § 2051 o. z. (vzniklá škoda jako hranice moderace; dodatečná možnost uplatnění nároku na náhradu škody v rozsahu částky, o níž byla smluvní pokuta snížena), ale odpovídá též historické tradici české právní úpravy (k jejímu rozboru srov. KOVAŘÍK, Zdeněk. Smluvní pokuta. Právní rozhledy, 1999, č. 9, s. 454-466). Má-li moderace zabránit tomu, aby byl dlužník nucen zaplatit nepřiměřenou (nespravedlivou) smluvní pokutu, a zmiňuje-li ustanovení § 2051 věty první o. z. škodu jako spodní hranici pro její snížení a věta druhá výslovně počítá s možností věřitele uplatnit u soudu nárok na (později vzniklou) škodu v rozsahu částky, o niž byla smluvní pokuta snížena, je nabíledni, že u paušalizační (alespoň zčásti) smluvní pokuty musí patřit mezi rozhodující okolnosti pro úvahu o nepřiměřenosti výše vzniklé škody. Nelze proto přijmout názor zastávaný částí české literatury a vycházející z judikatorních závěrů formulovaných v režimu obchodního zákoníku, že škoda, která věřiteli skutečně vznikla v důsledku porušení smluvní povinnosti utvrzené smluvní pokutou, nehraje pro úvahy o moderaci žádnou roli (srov. TINTĚRA, op. cit., s. 136 a 142). Rozsah škody, kterou věřitel utrpěl v důsledku porušení smluvní povinnosti a k jejíž kompenzaci pokuta cílí, tedy zásadně určuje míru, v jaké byl narušen jeho zájem. Svou roli však mohou hrát i okolnosti, které by činily případný nárok na náhradu škody byť zčásti neopodstatněným (např. spoluzavinění, porušení povinnosti věřitele zakročit k odvrácení škody). U ryze sankční smluvní pokuty naopak výše škody významnou okolností není. Jednotlivé předpoklady liberace, zejména zohlednění předvídatelnosti a překonatelnosti překážky, sféry, odkud překážka pochází, skutečnost, zda dlužník učinil jakékoliv opatření, aby škodě zamezil, samy o sobě nesvědčí o nepřiměřenosti paušalizační smluvní pokuty. Význam mohou mít jen tehdy, jestliže by ve svém souhrnu představovaly důvod k liberaci, neboť dlužník by za způsobenou škodu podle § 2913 odst. 2 o. z. neodpovídal. Bude-li však posuzována přiměřenost sankční smluvní pokuty, mohou hrát roli i samy o sobě, neboť má-li mít pokuta přiměřený sankční efekt a fungovat jako individuální prevence, musí být brán zřetel na to, jakou kvalitou se vyznačovalo porušení smluvní povinnosti a jaká sankce je tedy za daných okolností adekvátní. U sankční smluvní pokuty lze zohlednit též otázku zavinění, neboť sankce může plnit svůj efekt jen tehdy, lze-li jednajícímu vytknout, že si nepočínal tak, jak si počínat mohl a měl. Nelze ovšem pomíjet, že smyslem a účelem paušalizační smluvní pokuty je vyhnout se případným sporům o náhradu vzniklé škody a usnadnit její vymožení. Význam paušalizační smluvní pokuty se tak projevuje především v tom, že věřitel není povinen ve sporu o uhrazení smluvní pokuty tvrdit a prokazovat splnění předpokladů nároku na náhradu škody. Význam sankční smluvní pokuty se pak projevuje rovněž v tom, že za porušení smluvní pokutou utvrzené smluvní povinnosti odpovídá dlužník objektivně (tj. bez ohledu na jeho případné zavinění). Proto povinností věřitele ze smluvní pokuty (jakékoli) je pouze tvrdit a prokázat, že smluvní povinnost byla utvrzena smluvní pokutou v určité výši a následně porušena. Je to naopak dlužník, jehož tíží břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně objasnění okolností, z nichž lze usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty (tj. i okolností týkajících se výše škody, zavinění, či případného naplnění liberačních důvodů). V tomto ohledu je pak třeba zdůraznit, že i přes značnou provázanost obou institutů absence předpokladů vzniku nároku na náhradu škody nemá za následek absenci předpokladů pro vznik (existenci) nároku na smluvní pokutu. Ostatně i podle § 2048 odst. 1 o. z. může věřitel požadovat po dlužníkovi smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Proto také skutečnost, že jsou naplněny liberační důvody vedoucí k tomu, že dlužník by za způsobenou škodu neodpovídal, nemůže ještě vést k odepření nároku na smluvní pokutu, nýbrž může (ve výjimečných případech - srov. bod 65 in fine) představovat okolnost svědčící o nepřiměřenosti smluvní pokuty, a tedy vést (nanejvýš) k její moderaci na přiměřenou výši. Obdobně to platí i pro další shora zmiňované okolnosti (např. otázku zavinění).

29. Shora popsanému (obecnému) smyslu paušalizační smluvní pokuty, jakož i charakteru moderace jakožto zásadně výjimečnému nástroji umožňujícímu soudu korigovat výši nepřiměřeného nároku na smluvní pokutu, pak rovněž odpovídá, že z hlediska zjišťování skutkového stavu se výše vzniklé škody stává ve sporu o uhrazení smluvní pokuty relevantní teprve tehdy, je-li soudu z tvrzení stran a běžného chodu věcí zřejmé, že je ve zjevném nepoměru ke smluvní pokutě. Vzhledem k tomu, že moderace je možná jen tehdy, je-li tu výrazný nepoměr mezi vzniklou škodou a smluvní pokutou, která měla odpovídat jiné předpokládané výši škody, není třeba, aby výše škody byla přesně vyčíslena. Řízení, jehož předmětem je nárok ze smluvní pokuty, se nemůže stát složitým a dlouhým sporem o výši vzniklé škody.

30. Má-li smluvní pokuta plnit funkci dílem paušalizační, dílem sankční, je namístě přiznat vyšší váhu těm okolnostem, které jsou rozhodující pro funkci, která převažuje. Vzhledem k tomu, že každá smluvní pokuta, byť v různé intenzitě, plní rovněž funkci preventivní (nátlakovou), je namístě při zkoumání přiměřenosti zohlednit též narušení zájmů věřitele spočívajících v nepohodlí, nejistotě a narušeném očekávání, jež se cestou práva na náhradu škody nekompenzují. U sankční pokuty půjde o zásadní zájmy věřitele, které jsou jejím prostřednictvím chráněny. V případě moderace paušalizační smluvní pokuty budou mít tyto zájmy zpravidla nižší význam.

31. Velký senát tedy uzavírá, že postup soudu při moderaci podle § 2051 o. z. lze rozlišit na následující fáze (kroky). V prvním kroku soud při využití interpretačních pravidel stanovených v § 555 a násl. o. z. nejprve zjistí, jakou funkci měla smluvní pokuta plnit. Poté se zabývá konkrétními okolnostmi s přihlédnutím ke zjištěné funkci smluvní pokuty. Zřetel přitom vezme na všechny okolnosti konkrétního případu, přičemž zohlední nejen okolnosti známé již v době sjednávání smluvní pokuty, nýbrž též okolnosti, které byly dány při porušení smluvní povinnosti, jakož i okolnosti nastalé později, mají-li v samotném porušení smluvní povinnosti původ (ty za splnění předpokladů uvedených v bodě 56). Na základě těchto okolností zodpoví otázku, zda výše smluvní pokuty je přiměřená vzhledem k věřitelovým zájmům, které byly narušeny v důsledku porušení smluvní povinnosti a měly být smluvní pokutou chráněny. Dospěje-li soud v předchozím kroku k závěru, že smluvní pokuta není nepřiměřená, případně nepodaří-li se mu na základě provedeného dokazování objasnit rozsah následků porušené smluvní povinnosti ve sféře věřitele, aby mohl učinit právní závěr o nepřiměřenosti nároku ze smluvní pokuty, nemůže nárok věřitele na smluvní pokutu snížit. V opačném případě soud ve třetím kroku sníží smluvní pokutu na přiměřenou výši (spravedlivou in concreto) se zřetelem k těm funkcím, které má plnit, a s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti. Je přitom limitován výší škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením povinnosti, na kterou se smluvní pokuta vztahuje.

32. Na základě shora uvedených závěrů se soud nejprve zabýval funkcí nárokované smluvní pokuty a dospěl k závěru, že se prioritně jedná o funkci náhrady škody, neboť byla smluvní pokuta sjednána paušální částkou na každou nedodanou tunu semene řepky, nikoli jako sankce za prodlení s dodávkou (taková smluvní pokuta byla ve všeobecných obchodních podmínkách sjednána zvlášť).

33. Soud se proto zabýval otázkou, jaká škoda žalobkyni nedodáním zboží ve sjednaném objemu vznikla. K doložení výše škody žalobkyni na jednání soudu konaném dne 27.8.2025 dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. vyzval. Žalobkyně v reakci uvedla, že škodu spatřuje prioritně v rozdílu mezi cenami sjednanými se žalovanou a cenami, za něž musela řepku skutečně nakoupit, tento rozdíl uvedla na částku 1 380 000 Kč. Dále tvrdila, avšak nijak nevyčíslila, že jí vznikly i další škody, a to vynaložení značných personálních kapacit na urychlené zajištění alternativních dodávek, což vedlo k časovým a organizačním ztrátám, dále v důsledku posunutí platebních termínů a zhoršených smluvních podmínek vznikly žalobkyni povinnosti platit úroky z prodlení a další související náklady, vznikly jí též komplikace v jejích vlastních smluvních vztazích vůči odběratelům, jejichž plnění musela žalobkyně složitě přeplánovat a zajišťovat jinak.

34. S ohledem na vágnost tvrzení žalobkyně soud žalobkyně opakovaně na jednání soudu dne 26.11.2025 dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. vyzval, nechť doloží náklady na zvýšené personální kapacity a výši úroků z prodlení a dalších souvisejících nákladů dle tvrzení ve vyjádření ze dne 25.9.2025. Žalobkyně v reakci pouze uvedla, že byla nucena zajistit dodávky řepky v mimořádném režimu, za tímto účelem byly na dokup chybějícího zboží nasazeny dvě zaměstnankyně. Následně však k dotazu soudu uvedla, že se jednalo o zaměstnankyně stávající, nikoli za účelem mimořádného nákupu řepky nově přijaté, tedy kterým by žalobkyně mzdu vyplácela v každém případě (nebylo tvrzeno, že by za uvedenou činnost obdržely mzdu vyšší). Soud tedy tyto mzdové náklady nepovažuje za škodu vzniklou v souvislosti s porušením smlouvy ze strany žalované, z tohoto důvodu zamítl návrh na výslech těchto zaměstnankyň jméno FO a Anonymizováno. Dodat je třeba, že zejména jméno FO řešila dodávku semene řepky se žalovanou pravidelně nejméně od ledna 2024, zjevně se tedy jedná o její obvyklou náplň práce, dále se nejeví pravděpodobným, že by tyto dvě zaměstnankyně od října do prosince 2024 (za tyto měsíce je údajná škoda vyčíslena) pouze zajišťovaly náhradní dodávku semene řepky, když se jednalo o pouhé dvě smlouvy se dvěma dodavateli. Tvrzené úroky z prodlení či další vzniklé náklady žalobkyně nedoložila vůbec, ani je již nezmínila.

35. Soud má tedy za doloženou pouze škodu spočívající v rozdílu mezi cenami sjednanými se žalovanou a cenami, za něž musela řepku skutečně nakoupit, který žalobkyně vyčíslila na částku 1 380 000 Kč.

36. Žalovaná žalobkyni nedodala ze smlouvy z 15.12.2023 celkem 121,83 tun semene řepky za cenu 412 eur za tunu, tedy celkem za 50 193 eur, což v přepočtu s kurzem k 31.1.2024 s ohledem na termín dodání činí 1 249 076,70 Kč.

37. Dále žalovaná nedodala žalobkyni ze smlouvy ze dne 26.9.2024 celkem 433 tun semene řepky za cenu 510 eur za tunu, celkem za 220 830 eur, což v přepočtu s kurzem k 31.10.2024 s ohledem na termín dodání činí 5 592 519,75 Kč.

38. Celkem tedy žalovaná nedodala žalobkyni zboží za 6 841 596,45 Kč za celkem nedodaných 554,83 tun.

39. Následně žalobkyně zakoupila semena řepky od právnická osoba za celkovou částku 3 653 415 Kč při částce 15 000 Kč za 1 tunu, tedy 243,561 tun, a od právnická osoba. za celkovou částku 7 499 835 Kč při částce 14 500 Kč za 1 tunu, tedy 517,23 tun. Celkem takto žalobkyně zakoupila 760,791 tun semene řepky. Smlouvy s oběma dodavateli byly uzavřeny 13.11.2024, zboží bylo dodáváno postupně.

40. S ohledem na odlišné ceny za tunu semene řepky sjednané v obou smlouvách uzavřených se žalovanou a též ve smlouvách uzavřených s náhradními dodavateli, kdy však nemůže být zcela jasně řečeno, který náhradní dodavatel sanoval dodávku řepky a v jaké výši za kterou neuskutečněnou dodávku žalované, a dále s ohledem na to, že těmito dodavateli bylo dodáno o cca 106 tun semene řepky více, než kolik nedodala žalovaná, nelze výši škody určit zcela přesně. Soud proto vyšel z průměrné částky za 1 tunu semene řepky od náhradních dodavatelů ve výši 14 750 Kč ((15 000 + 14 500)/2) x 554,83 nedodaných tun, což činí částku 8 183 742,50 Kč. Po odečtení ceny nedodaného zboží 6 841 596,45 Kč činí rozdíl cen částku 1 342 146,05 Kč, kterou soud považuje za vzniklou škodu.

41. Soud dále zohlednil potíže, které žalobkyni vznikly v souvislosti s porušením smlouvy, tedy zejména nutnost zajištění náhradních dodavatelů (kdy škoda nemusí být pouze materiální), naopak nebylo možno přehlédnout, že žalobkyně ve vztahu se žalovanou nejednala obezřetně a poté, co jí žalovaná po téměř 9 měsíců nedodala sjednané zboží, uzavřela se žalovanou další smlouvu na stejné zboží. Takový přístup nelze označit než jako důvěru hraničící s naivitou, nikoli jako racionální obchodní přístup.

42. Po zhodnocení doložené materiální škody a veškerých aspektů případu dospěl soud k závěru, že odpovídající výše smluvní pokuty činí 1 500 000 Kč. Co do této částky proto žalobě vyhověl, ve zbytku, tedy v částce 441 905 Kč, žalobu zamítl.

43. O příslušenství bylo rozhodnuto podle ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. dle splatnosti faktury, kterou byla smluvní pokuta vyúčtována.

44. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první za středníkem o.s.ř., když žalobkyně souhlasila s úhradou dlužné částky prostřednictvím tří měsíčních splátek.

45. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 1 500 000 Kč, tj. v rozsahu 77 %, neúspěšná ve zbylém rozsahu 23 %, náleží jí tak náhrada nákladů řízení v rozsahu 54 %. Soud proto žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení spočívající v předepsaném soudním poplatku ve výši 77 677 Kč a dále v nákladech spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 9 úkony právní pomoci po 16 100 Kč (ust. § 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, d) - písemné podání žaloby, výzva k plnění, písemné podání vyjádření ze dne 5.6.2025, 25.9.2025, 24.11.2025, g) – 3x účast na jednání soudu dne 27.8.2025, 26.11.2025 a 20.1.2026, když jejich výše je dána ust. § 7 ve spojení s ust. § 8 odst. 1 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř.) a 9 náhradami hotových výdajů po 450 Kč (ust. § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky), a DPH v zákonné výši, celkem 257 906,50 Kč.

46. Dále soud žalobkyni přiznal cestovné na trase adresa a zpět vozem Audi Q7 na jednání soudu konané dne 27.8.2025 a 26.11.2025 v celkové výši 9 643 Kč včetně DPH za celkem hodnota km při spotřebě 10,3 l/100 Km a ceně paliva 35,80 Kč/l, na jednání soudu konané dne 20.1.2026 ve výši 4 815 Kč včetně DPH za celkem hodnota km při spotřebě 10,3 l/100 Km a ceně paliva 34,70 Kč/l, a náhradu za ztrátu času na cestě ve výši 5 445 Kč včetně DPH za celkem hodnota půlhodin á 150 Kč.

47. Celkové náklady řízení tedy činí částku 277 809,50 Kč, ze které žalobkyni náleží 54 %, tedy částka 150 017 Kč, která byla přisouzena v prodloužené pariční lhůtě 15 dní (§ 160 odst. 1 věta prvá za středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

48. Soud žalobkyni nepřiznal požadovanou náhradu nákladů řízení za reakci k výzvě soudu k doložení a vyčíslení škody ze dne 25.9.2025, 23.12.20255 a 2.1.2026, neboť se jednalo toliko o doložení tvrzení a důkazů k prokázání žalobního nároku, nikoli o vyjádření ve věci samé (zejména pak není zřejmé, z jakého důvodu podala žalobkyně dne 25.9.2025 dvě samostatná vyjádření a za každé žádá přiznání nákladů řízení zvlášť), dále pak za nedatované „vyjádření návrhu žalované na doplnění dokazování“, kdy takové podání se ve spise nevyskytuje, jeví se, že se jedná o část obsahu podání ze dne 24.11.2025, za které jsou náklady řízení též žádány. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu vykonatelným rozhodnutím, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.