10 C 99/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Evou Harmachovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem Anonymizováno . sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o 832 807,50 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 832 807,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 5.2.2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované k rukám jejího právního zástupce na náhradě nákladů řízení částku 189 966 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 5 na náhradě nákladů řízení částku 26 851,50 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou k soudu dne 30.3.2020 domáhá po žalovaném zaplacení částky 832 807,50 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že je výlučným vlastníkem pozemků parc.č. , Anonymizováno, , parc.č. , Anonymizováno, , parc.č. , Anonymizováno, , parc.č. , Anonymizováno, a parc.č. , Anonymizováno, v k.ú. , jméno FO, u , adresa, . Uvedené pozemky tvoří areál, na kterém provozuje se žalovanou spřízněná společnost , právnická osoba, , právnická osoba, pro zdokonalování odborné způsobilosti řidičů, na základě nájemní smlouvy se žalovanou. Pozemky jsou oploceny bez možnosti přístupu třetích osob. Na jednání soudu konaném dne 27.1.2021 žalobce změnil žalobu tak, že bezdůvodné obohacení nárokuje z titulu umístění staveb žalované na předmětných pozemcích, které dále pronajímá.

2. Žalobce proto po žalované požaduje bezdůvodné obohacení za užívání předmětných pozemků za tři roky zpětně ve výši 832 807,50 Kč včetně příslušenství.

3. Žalovaná v následném vyjádření nárok žalobce zcela neuznala. Uvedla, že předmětné pozemky neužívá, ani je v relevantním období neužívala, na straně žalované tak nedošlo k žádnému obohacení ani ke vzniku povinnosti k poskytnutí požadovaného finančního plnění. Společnost , právnická osoba, se žalovanou spřízněna není. Tvrzení žalobce, kdo má předmětné pozemky využívat a komu má vznikat údajné obohacení, považuje žalovaná za nekonzistentní a zmatečná. Žalobcem předložené znalecké posudky jsou pak pro toto řízení nepoužitelné.

4. Z uvedených důvodů navrhla žalovaná zamítnutí žaloby.

5. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci (ust. § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen jako „o.s.ř.“, ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ust. § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.), na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.

6. V řízení byl prokázán tento skutkový stav:

7. Žalobce je od roku 2003 výlučným vlastníkem pozemků parc.č. , Anonymizováno, , parc.č. , Anonymizováno, , parc.č. , Anonymizováno, , parc.č. , Anonymizováno, a parc.č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, u , adresa, , LV č. , hodnota, (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí).

8. Žalobce žalovanou vyzval k úhradě částky 832 807,50 Kč z titulu bezdůvodného obohacení za užívání předmětných pozemků za tři roky zpětně (prokázáno výzvou ze dne 23.1.2020, doručenkou).

9. Dne 4.11.2011 byla mezi , Anonymizováno, jako prodávajícím a žalovanou jako kupující uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byl závazek prodávajícího převést na kupujícího vlastnické právo k nemovitostem (ve vlastnictví prodávajícího), a to se všemi právy a součástmi a příslušenstvím (tj. včetně Ostatních částí Majetku na pozemcích prodávajícího), za kupní cenu 17 100 000 Kč; dle čl. 4.1 za podmínky, že na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR bude rozhodnuto, že … veškeré nebo část Ostatních částí Majetku jsou samostatné věci a jako takové jsou způsobilé být samostatným předmětem občanskoprávních vztahů, se smluvní strany dohodly a vzájemně si odsouhlasily, že okamžikem vydání rozhodnutí … se kupující stane vlastníkem těch vymezených částí Ostatních částí Majetku, které dle rozhodnutí … nejsou součástí pozemků, na kterých se nacházejí, ale jsou samostatné věci; Ostatní části Majetku jsou vymezeny v příloze č. , hodnota, smlouvy (prokázáno kupní smlouvou ze dne 4.11.2011, přílohou č. , hodnota, ). Dne 2.3.2012 byl mezi kupujícím a prodávajícím uzavřen dodatek č. , hodnota, ke kupní smlouvě, dle kterého se čl. 3.2 smlouvy mění takto: „prodávající tímto převádí a prodává nemovitosti, jak jsou specifikovány v čl. , právnická osoba, této smlouvy, a to se všemi právy a jejich součástmi a příslušenstvím (tj. včetně Ostatních částí Majetku na pozemcích prodávajícího specifikovaných v Příloze 1 této smlouvy, která je nedílnou součástí této smlouvy) za dohodnutou kupní cenu rovnající se částce ve výši 17 100 000 Kč (prokázáno dodatkem č. , hodnota, ze dne 2.3.2012). Kupní smlouva ve znění dodatku č. , hodnota, byla schválena , Anonymizováno, schvalovací doložkou ze dne 4.4.2012 (prokázáno schvalovací doložkou ze dne 4.4.2012).

10. Dne 10.1.2023 byla mezi , Anonymizováno, a žalovanou uzavřena dohoda o narovnání, ve které bylo konstatováno v čl. 2., že u smluvních stran existují pochybnosti, zda žalovaná je vlastníkem vzletové a přistávací dráhy v plném rozsahu, jak byla vymezena v původní kupní smlouvě; smluvní strany ve snaze odstranit pochybnosti uvedené v čl. 2.1 této dohody a za účelem vyloučení jakýchkoli budoucích sporů tímto narovnávají vzájemné vztahy týkající se vzletové a přistávací dráhy takto: (čl. 3.2) Ministerstvo obrany převádí na společnost , právnická osoba, vlastnické právo ke vzletové a přistávací dráze jako stavbě nezapisované do katastru nemovitostí se všemi jejími součástmi a příslušenstvím umístěné na (mimo jiné) pozemcích parc.č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, – pojezdová a spojovací dráhy, parc.č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, – kanalizace a parc.č. , Anonymizováno, – drenáže; dohoda bude zveřejněna v registru smluv dle zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv; dohoda nabývá platnosti dnem jejího podpisu poslední ze smluvních stran a účinnosti dnem uveřejnění v registru smluv (prokázáno dohodou o narovnání ze dne 10.1.2023). Dohoda byla v registru smluv uveřejněna dne 11.1.2023 (prokázáno výpisem z registru smluv).

11. Veškeré provedené důkazy je třeba odpovídajícím způsobem zhodnotit. Z ostatních předložených důkazů nezjistil soud žádné informace relevantní pro toto řízení z důvodu právního posouzení věci. Pro nadbytečnost pak soud zamítl návrhy na provedení důkazů místním šetřením na předmětných pozemcích, kdy by toto pro dané řízení nemělo žádný přínos, dále vyžádáním nájemních smluv mezi žalovanou a společností , právnická osoba, , které jsou pro toto řízení zcela irelevantní, a dále návrhy na provedení důkazů obsažené v podání žalobce ze dne 22.2.2024 z důvodu právního posouzení věci.

12. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ust. § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

13. Při posuzování merita věci soud postupoval podle § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a podle § 1903 občanského zákoníku.

14. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

15. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Podle § 1903 odst. 1 občanského zákoníku dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. Týká-li se narovnání věcného práva k věci zapsané do veřejného seznamu, nastávají účinky narovnání zápisem do tohoto seznamu.

17. Žalobce se po žalované domáhal vydání bezdůvodného obohacení za užívání jeho pozemků. Důvody svého nároku však v průběhu řízení opakovaně měnil.

18. V žalobě za důvod vzniku bezdůvodného obohacení uvedl, že žalovaná pozemky žalobce užívá prostřednictvím společnosti , právnická osoba, Tato společnost je však subjektem zcela odlišným od žalované, která tak co do tohoto tvrzeného důvodu není ve věci pasivně legitimována, žaloba měla být podána přímo proti společnosti , právnická osoba, Ostatně sám žalobce předkládá opakovaně důkazy, že pozemky jsou užívány touto společností, viz kromě žalobních tvrzení např. odkazy na čl. 432 p.v. spisu. Žalobce se snažil dovozovat, že má žalovaná se společností , právnická osoba, uzavřenu nájemní smlouvu ohledně těchto pozemků, žalovaná však toto negovala, ostatně vzhledem k tomu že žalovaná není vlastníkem pozemků ani osobou jinak oprávněnou nájemní smlouvu uzavřít, jednalo by se o smlouvu absolutně neplatnou. Žalobce dále v této souvislosti žádal soud o vyžádání všech nájemních smluv uzavřených mezi žalovanou a společností , právnická osoba, , provedení tohoto důkazu soud zamítl pro jeho zjevnou irelevanci s projednávanou věcí. Stejně tak je irelevantní, že se v průběhu řízení (kdy žalobce na jednání soudu konaném dne 13.11.2023 uvedl, že se jedná o fotografii z 10.11.2023) objevila cedule s označením žalované a jejím telefonním číslem.

19. Na jednání soudu konaném dne 27.1.2021 žalobce zcela změnil svá skutková tvrzení a bezdůvodné obohacení nárokoval za umístění staveb žalované na předmětných pozemcích.

20. Na jednání soudu konaném dne 27.1.2021 bylo řízení dle § 118b o.s.ř. koncentrováno, žalobci byla k jeho žádosti poskytnuta dodatečná lhůta k doplnění důkazů a tvrzení v požadované délce 10 dní ode dne konání uvedeného jednání. Ve vztahu k žalobci tak koncentrační lhůta uplynula dne 8.2.2021.

21. Na jednání soudu konaném dne 28.4.2021, a tedy po uplynutí koncentrační lhůty, žalobce uvedl, že žalovaná předmětné pozemky užívá sama.

22. V podání ze dne 27.5.2021, opět po uplynutí koncentrační lhůty, žalobce uvedl, že žalovaná postavila či umožnila postavit oplocení okolo předmětných pozemků.

23. Žaloba má pro civilní soudní řízení základní význam, kromě dalších otázek (pravomoci a příslušnosti soudu, vymezení stran řízení a jejich procesní subjektivity a způsobilosti a naplnění podmínek řízení) především vymezuje, co je předmětem řízení, tedy to, o čem má soud rozhodnout. Předmět řízení je vymezen jednak žalobním návrhem, petitem žaloby, jednak skutkovými tvrzeními, která jsou pro posouzení věci rozhodující z hlediska hmotného práva. Takto vymezeným předmětem řízení (pokud nedojde k jeho změně zákonem aprobovaným postupem) je soud vázán.

24. Podle § 118b odst. 1 o.s.ř. ve věcech, v nichž byla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení přípravného jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která jim byla poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností (§ 114c odst. 4). Pokud nebyla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která byla účastníkům poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností. K později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům smí soud přihlédnout, jen jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po přípravném, a nebylo-li provedeno, po prvním jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést, jakož i ke skutečnostem nebo důkazům, které účastníci uvedli poté, co byl některý z nich vyzván k doplnění rozhodujících skutečností podle § 118a odst. 1 až 3 (zdroj komentář ASPI).

25. Stávající princip koncentrace řízení není závislý na uvážení předsedy senátu, ale je výslovně spojen s naplněním zákonných předpokladů. Proto pokud by soud přihlédl k tvrzením či důkazům uplatněným až po koncentraci řízení, znamenalo by to zjevné porušení rovnosti účastníků.

26. Na základě uvedeného soud konstatuje, že k tvrzením žalobce o tom, že žalovaná předmětné pozemky užívání sama a že kolem nich postavila oplocení, není oprávněn z důvodu koncentrace řízení přihlížet ani k nim provádět dokazování (srov. např. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 24.5.2023, č.j. 68 Co 127/2023-97).

27. Relevantním důvodem pro přiznání požadovaného bezdůvodného obohacení by bylo vlastnictví staveb ze strany žalované umístěných na pozemcích žalobce, konkrétně se mělo jednat o vzletovou a přistávací dráhu. Soudu byla předložena kupní smlouva ze dne 4.11.2011 a dodatek k ní ze dne 2.3.2012 uzavřené mezi , Anonymizováno, a žalovanou, z nichž však vlastnictví k předmětné vzletové a přistávací dráze neplyne, naopak z čl. 2.3 dodatku jednoznačně plyne, že předmětem převodu jsou a) nemovitosti specifikované v čl. , právnická osoba, . smlouvy, kde jsou však vypsány toliko pozemky odlišné od pozemků žalobce, b) ostatní části majetku na pozemcích prodávajícího, tedy nikoli na pozemcích třetích osob včetně žalobce. Sama kupní smlouva v tomto směru hovoří velmi vágně, není z ní zřejmé, jaké „Ostatní části majetku“ mají být předmětem převodu a na jakých konkrétních pozemcích se mají nacházet, toto není specifikováno ani v příloze č. , hodnota, smlouvy. Lze předpokládat, že toto byl důvod uzavření dodatku ze dne 2.3.2012. Jiné smlouvy dle sdělení , Anonymizováno, (čl. 92) mezi ním a žalovanou uzavřeny nebyly.

28. Žalovaná sama v řízení v rámci nabídky smírného řešení sporu učinila nesporným, že je vlastníkem vzletové a přistávací dráhy na pozemcích žalobce. Soud s tímto sdělením nepolemizoval, byť, jak uvedeno, z kupní smlouvy ze dne 4.11.2011 ve spojení s dodatkem ze dne 2.3.2012 takové vlastnictví neplyne.

29. Pochybnosti o takovém převodu vlastnictví však zjevně nebyly pouze ze strany soudu, ale též ze strany účastníků kupní smlouvy, neboť dne 10.1.2023 byla mezi , Anonymizováno, a žalovanou uzavřena dohoda o narovnání, ve které bylo konstatováno v čl. 2., že u smluvních stran existují pochybnosti, zda žalovaná je vlastníkem vzletové a přistávací dráhy v plném rozsahu, jak byla vymezena v původní kupní smlouvě. V čl. 3.2 dohody bylo sjednáno, že , Anonymizováno, převádí na společnost , právnická osoba, vlastnické právo ke vzletové a přistávací dráze jako stavbě nezapisované do katastru nemovitostí se všemi jejími součástmi a příslušenstvím umístěné na (mimo jiné) pozemcích parc.č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, – pojezdová a spojovací dráhy, parc.č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, – kanalizace a parc.č. , Anonymizováno, – drenáže. Dohoda nabývá platnosti dnem jejího podpisu poslední ze smluvních stran a účinnosti dnem uveřejnění v registru smluv dle zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv, k čemuž došlo 11.1.2023.

30. Z uvedeného plyne, že vlastnictví ke vzletové a přistávací dráze včetně příslušenství přešlo na žalovanou nikoli na základě kupní smlouvy ze dne 4.11.2011, ale až na základě dohody ze dne 10.1.2023. Jazykový výklad citované dohody je zcela zřejmý, když je v ní jednoznačně uvedeno, že , Anonymizováno, převádí na společnost , právnická osoba, vlastnické právo ke vzletové a přistávací dráze, nejedná se tedy o konkretizaci původní kupní smlouvy, ale o nově konstituovaný převod vlastnického práva. O uvedeném svědčí i to, že dohoda dle jejího textu nabývá účinnosti dnem uveřejnění v registru smluv dle zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv. Současně nelze připustit extenzivní výklad kupní smlouvy ze dne 4.11.2011 a konkludentním způsobem z ní dovozovat i převod vlastnictví vzletové a přistávací dráhy na žalovanou, který smlouva neobsahuje, když smlouva (i dle jejího textu – čl. 5) podléhá schválení , Anonymizováno, , nelze z ní tedy dovozovat změnu vlastnického práva, kterou neobsahuje.

31. Pro úplnost soud dodává, že ve věci bylo provedeno obsáhlé znalecké zkoumání ohledně výše bezdůvodného obohacení za užívání předmětných pozemků, neboť žalobce ani k tomuto nepředložil jediný relevantní důkaz (za takový nelze považovat znalecký posudek týkající se zcela jiných pozemků a zcela jiného období), které se následně po předložení dohody ze dne 10.1.2023 ukázalo nadbytečným. Zejména s odkazem na sdělení , Anonymizováno, ze dne 27.12.2023, kde bylo přesně vypsáno, jaké stavby se na předmětných pozemcích nemohou nacházet, jednoznačně vyplynulo, že je přípustné komerční využití pozemků, relevantními jsou tedy závěry znaleckého zkoumání , tituly před jménem, , jméno FO, .

32. Na základě výše uvedeného soud shrnuje, že se žalovaná stala vlastníkem vzletové a přistávací dráhy s příslušenstvím ke dni 11.1.2023, tedy jejím vlastníkem nebyla v rozhodném období let 2017-2020, za které je bezdůvodné obohacení požadováno. V řízení tak bylo prokázáno, že se žalovaná v uvedeném rozhodném období na úkor žalobce nijak neobohatila.

33. Z uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji zamítl.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Procesně úspěšné žalované proto přiznal náhradu nákladů řízení spočívající v nákladech spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 10 úkony právní pomoci po 11 660 Kč (ust. § 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, d) – písemné vyjádření ze dne 5.5.2020, 29.6.2022 a 22.12.2023, g) – 6x účast na jednání před soudem dne 27.1.2021, 28.4.2021, 10.8.2022, 19.10.2022, 13.11.2023 a 27.2.2023, když jejich výše je dána ust. § 7 ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř.) a 10 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky), dále DPH ve výši 21% z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů, náklady na vypracování znaleckého posudku , právnická osoba, . v doložené výši 30 250 Kč a zaplacená záloha na znalecké zkoumání v celkové výši 15 000 Kč.

35. Celkové náklady žalované tedy činí částku ve výši 189 966 Kč a byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

36. O povinnosti žalobce zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 5 náhradu nákladů řízení státu ve výši 26 851,50 Kč rozhodl soud v souladu s ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V dané věci byl žalobce zcela neúspěšný a předpoklady pro osvobození od soudních poplatků nejsou u něj dány, proto soud rozhodl tak, že je žalobce povinen uhradit státu náklady na znalečné ve výši 26 851,50 Kč, tedy znalečné v celkové výši 56 851,50 Kč přiznané a vyplacené znalci , jméno FO, ve výši 13 310 Kč + 3 182 Kč, znalci , Anonymizováno, ve výši 2 360 Kč, znalkyni , Anonymizováno, ve výši 30 099 Kč + 3 000 Kč a znaleckému ústavu , právnická osoba, . ve výši 4 900,50 Kč, po odečtení uhrazených záloh v celkové výši 30 000 Kč (každý z účastníků uhradil zálohu v celkové výši 15 000 Kč).