11 C 161/2019
č. j. 11 C 161/2019-213
V PLATNOSTICitované zákony (14)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 120 § 129 § 132 § 142 § 149 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 565 § 1879 § 1963 § 1970 § 2053 § 2079
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Fikoczkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , PSČ obec a číslo proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa , PSČ obec a číslo zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 520 510 EUR s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 520 510 EUR s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 1. 8. 2016 do zaplacení, do 3 dnů do právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 117 455 Kč, k rukám zástupkyně žalobce, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se domáhal zaplacení shora uvedené částky s tvrzením, že je věřitelem žalovaného z titulu neuhrazení kupní ceny zboží dodaného žalované spol. 2 [právnická osoba] Pohledávky za žalovaným byly dodavatelem postoupeny na [právnická osoba] (dále také„ banka“), jež poskytovala také službu tzv. factoringu pohledávek, v rámci kterého banka nabyla pohledávky za žalovaným na základě smlouvy o budoucím postupování pohledávek ze dne 17. 8. 2015. Banka následně postoupila pohledávky za žalovaným na [anonymizováno], ten je pak postoupil na žalobce. Mezi dodavatelem a žalovaným byly uzavřeny kupní smlouvy na zboží (mobilní telefony a tablety), a to na základě ústních objednávek žalovaného. Dodavatel veškeré zboží řádně a včas žalovanému dodal, současně se zbožím žalovaný převzal také faktury vystavené za dodané zboží (faktury [číslo]), ty vždy žalovaný potvrdil. Žalovaný nezaplatil faktury znějící na částku 182 522 EUR, částku 175 378 EUR a částku 162 610 EUR. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě, na osobním jednání dne 29. 9. 2016 žalovaný dokonce explicitně uznal svůj dluh. Z dodacích listů pak vyplývá, že veškeré zboží mu bylo dodáno v jeho sídle.
2. Žalovaný navrhl, aby byla žaloba zamítnuta. Pohledávky žalobce popírá s tím, že mu předchůdce žalobce uvedené zboží nedodal, toto nevyplývá ani z e-mailu ze dne 30. 9. 2016. Žádné uznání dluhu rovněž předloženo nebylo, nebyly předloženy ani originály listin, na které žalobce odkazuje. Žalovaný je přesvědčen, že se stal obětí skupiny, která se snaží na jeho úkor obohatit, předchůdce žalobce, 2 [právnická osoba], je v konkurzu s dluhy v řádech stovek milionů korun, zřejmě po dohodě se zaměstnanci [právnická osoba] vykonstruoval pohledávku ve výši 522 510,19 EUR za žalovaným, kterou následně postoupil na [právnická osoba], jenž pohledávku začal vymáhat, ale poté žalobu vzal zpět a informoval žalovaného, že pohledávku postoupil na [právnická osoba] V řízení proti žalovanému však tvrdil, že byla pohledávka postoupena na [anonymizováno] [právnická osoba], aby se [právnická osoba] s.r.o. a [anonymizováno] [právnická osoba] vyhnuly povinnosti hradit žalovanému náklady řízení, žaloba [právnická osoba] byla totiž soudem zamítnuta. Žalovaný v závěrečném návrhu také vznesl námitku promlčení.
3. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (§ 120 odst. 1 zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ o. s. ř.“, ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o. s. ř.). Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:
4. Dne 2. 5. 2016 2 [právnická osoba], vystavil žalovanému fakturu znějící na částku 182 522 EUR, a to za dodání zboží Apple iPad Pro 9.7 32 GB - gold, za 88 ks celkem 61 072 EUR, dále Apple iPad Pro 9.7 32 GB – grey, za 88 ks celkem 61 072 EUR, dále Apple iPad Pro 9.7 32 GB – silver, za 87 ks celkem 60 378 EUR, splatné dne 31. 7. 2016 (prokázáno fakturou [číslo] ze dne 2. 5. 2016, čl. 106, včetně překladu do českého jazyka na čl. 143 p.v.). Dle dodacího listu bylo takto specifikované zboží, včetně množství, dodáno žalovanému dne 2. 5. 2016, dodací list je opatřen podpisem a razítkem žalovaného (prokázáno dodacím listem na čl. 106 p.v., včetně překladu do českého jazyka na čl. 149 p.v.).
5. Dne 2. 5. 2016 2 [právnická osoba], vystavil žalovanému fakturu znějící na částku 175 378 EUR, a to za dodání zboží Apple iPhone 6s 128 GB – rose gold, za 75 ks celkem 58 125 EUR, dále Apple iPhone 6s 128 GB – gold, za 75 ks celkem 58 125 EUR, dále Apple iPhone 6s 128 GB – grey, za 76 ks celkem 59 128 EUR, splatné dne 31. 7. 2016 (prokázáno fakturou [číslo] ze dne 2. 5. 2016, čl. 107, včetně překladu do českého jazyka na čl. 145 p.v.). Dle dodacího listu bylo takto specifikované zboží, včetně množství, dodáno žalovanému dne 2. 5. 2016, dodací list je opatřen podpisem a razítkem žalovaného (prokázáno dodacím listem na čl. 107 p.v., včetně překladu do českého jazyka na čl. 151 p.v.).
6. Dne 2. 5. 2016 2 [právnická osoba], vystavil žalovanému fakturu znějící na částku 162 610 EUR, a to za dodání zboží Samsung SM-A710FD Galaxy A7 Duos (2016) – black, za 130 ks celkem 42 250 EUR, dále Samsung SM-A710FD Galaxy A7 Duos (2016) – gold, za 120 ks celkem 39 120 EUR, dále Samsung SM-A710FD Galaxy A7 Duos (2016) – white, za 130 ks celkem 42 250 EUR, dále Samsung SM-A710FD Galaxy A7 Duos (2016) – pink-gold, za 120 ks celkem 39 120 EUR (prokázáno fakturou [číslo] ze dne 2. 5. 2016, čl. 108, včetně překladu do českého jazyka na čl. 147 p.v.). Dle dodacího listu bylo takto specifikované zboží, včetně množství, dodáno žalovanému dne 2. 5. 2016, dodací list je opatřen podpisem a razítkem žalovaného (prokázáno dodacím listem na čl. 108 p.v., včetně překladu do českého jazyka na čl. 153 p.v).
7. Dne 17. 8. 2015 se předchůdce žalobce, 2 [právnická osoba], a [právnická osoba] dohodli na budoucím postoupení pohledávek za žalovaným na [právnická osoba] s tím, že na základě této smlouvy budou všechny pohledávky za žalovaným, které vzniknou po podpisu této smlouvy, postupovány na [právnická osoba] 2 [právnická osoba] informoval žalovaného, že mezi těmito pohledávkami jsou již také pohledávky dle faktur [číslo] [číslo] [číslo] všechny ze dne 2. 5. 2016 (prokázáno přílohou [číslo] k factoringové smlouvě [číslo] čl. 57).
8. Dne 23. 8. 2016 [právnická osoba] upomenula žalovaného o zaplacení faktur [číslo] [číslo] [číslo] (prokázáno upomínkou [číslo] ze dne 23. 8. 2016, čl. 116 p.v.) a dále upomínkou o zaplacení faktur [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] (prokázáno upomínkou [číslo] ze dne 12. 8. 2016, čl. 117). Dne 29. 8. 2016 [právnická osoba] upomenula žalovaného o zaplacení faktur [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] (prokázáno upomínkou [číslo] ze dne 29. 8. 2016, čl. 116).
9. Dne 30. 9. 2016 zaslal pan [jméno] [příjmení] paní [jméno] [příjmení] (za [právnická osoba]) e-mail, v němž zasílá dle domluvy rozvrh plateb (prokázáno e-mailem ze dne 30. 9. 2016, čl. 109). Dne 30. 9. 2016 Ing. [jméno] [příjmení] za žalovaného zaslal přípis [právnická osoba] s tím, že na základě osobního jednání vypracovali rozvrh zaplacení zbývajícího dluhu ve výši 520 510 EUR, přičemž v tomto přípisu navrhuje splátky v období od 7. 10. 2016 do 18. 11. 2016. Dále uvádí, že co se týče uznání dluhu jako fyzické osoby, pan [příjmení] s tímto souhlasil, pan [příjmení] však nikoli (prokázáno přípisem ze dne 30. 9. 2016, čl. 63). Dne 6. 10. 2016 paní [příjmení] e-mailem sdělila panu [příjmení], že přístup jím zastupované firmy je laxní a neposkytuje dostatečnou důvěru v serióznost kroků, které učinili. Pokud nebude zaslána do 7. 10. 2016 částka 50 000 EUR, kterou avizoval ve svém návrhu splátkového kalendáře, bude [právnická osoba] nucena učinit další kroky (prokázáno e-mailem ze dne 6. 10. 2016, čl. 110).
10. Dne 28. 11. 2016 žalovaný učinil úkon směřující k započtení pohledávek, přičemž výslovně uvádí, že tímto započítává na pohledávky z faktur vystavených 2 [právnická osoba], celkem ve výši 1 020 386 EUR, a to faktury [číslo] na částku 234 900 EUR splatnou dne 27. 7. 2016, [číslo] na částku 264 976 EUR splatnou dne 27. 7. 2016, [číslo] na částku 182 522 EUR splatnou dne 31. 7. 2016, [číslo] na částku 175 378 EUR splatnou dne 31. 7. 2016, [číslo] na částku 162 610 EUR splatnou dne 31. 7. 2016, proti kterým započítává pohledávku žalovaného za 2 [právnická osoba], ve výši 1 020 386 EUR (prokázáno listinou nazvanou Zápočet vzájemných závazků ze dne 28. 11. 2016, čl. 189). Tato listina byla předložena v řízení vedeném zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka], ve které se domáhala [právnická osoba] s.r.o. po žalovaném zaplacení částky 2 000,19 EUR. Žaloba byla zamítnuta z důvodu nedostatku aktivní legitimace žalobce (prokázáno rozsudkem č. j. [číslo jednací], čl. 190).
11. Dne 3. 5. 2018 se [právnická osoba] a [právnická osoba] dohodli na postoupení pohledávek za žalovaným na [právnická osoba], mezi těmito pohledávkami jsou také pohledávky dle faktur [číslo] [číslo] [číslo] ze dne 2. 5. 2016 (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3. 5. 2018, čl. 58).
12. Dne 23. 9. 2019 se dohodl [právnická osoba] a žalobce na postoupení pohledávek za žalovaným tak, jak jsou vymezeny ve smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 3. 5. 2018 uzavřené mezi [právnická osoba] a [právnická osoba], a to na žalobce (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2019, čl. 66).
13. Dne 9. 4. 2019 vyrozuměl [právnická osoba] žalovaného, že 29. 3. 2019 byly postoupeny [právnická osoba] pohledávky za žalovaným vzniklé z titulu dodání zboží od společnosti 2 [právnická osoba], konkrétně č. faktury [číslo], [číslo] [číslo] ze dne 2. 5. 2016, celkem 522 210,19 EUR (prokázáno vyrozuměním o postoupení pohledávek ze dne 9. 4. 2019, čl. 115, a podacím lístkem ze dne 9. 4. 2019, čl. 64).
14. Dne 18. 4. 2019 žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu, ve které jej vyzval k úhradě částky 522 210 EUR do 30. 4. 2019 nejpozději (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 17. 4. 2019, čl. 113, a podací stvrzenkou ze dne 18. 4. 2019).
15. Na základě provedeného dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, že předchůdce žalobce 2 [právnická osoba], dodal žalovanému zboží (tablety a telefony Apple a Samsung) za celkovou cenu 520 510 EUR, přičemž žalovaný mu nezaplatil ničeho, 2 [právnická osoba], poté postoupil pohledávky za žalovaným na [právnická osoba], která pohledávky postoupila na PROTEN a ten následně na žalobce. Žalobce odmítá tuto částku zaplatit s tím, že mu zboží dodáno nebylo a dále že jsou pohledávky promlčené.
16. Podle ust. § 2079 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
17. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
18. Po právní stránce soud věc posoudil podle shora citovaných ustanovení, přičemž žalobu shledal v celém rozsahu důvodnou, jak bude dále uvedeno. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částek ve výši 182 522 EUR (faktura [číslo] ze dne 2. 5. 2016, splatná dne 31. 7. 2016), 175 378 EUR (faktura [číslo] ze dne 2. 5. 2016, splatná dne 31. 7. 2016) a 162 610 EUR (faktura [číslo] ze dne 2. 5. 2016, splatná dne 31. 7. 2016) s tím, že těmito třemi fakturami byla žalovanému vyúčtována kupní cena za zboží, jež bylo žalovanému dodáno předchůdcem žalobce, spol. 2 [právnická osoba], na základě ústně uzavřené kupní smlouvy podle ust. § 2079 o. z. Tato spol. poté pohledávky za žalovaným postoupila na [právnická osoba], tato poté na [právnická osoba], a to dle ust. § 1879 o. z. Z provedeného dokazování vyplynulo, že zboží vyúčtované těmito fakturami, konkrétně tablety a telefony Apple a Samsung ve shora uvedeném množství, bylo žalovanému doručeno dne 2. 5. 2016, což vyplývá z dodacích listů. Předložené tři dodací listy, byť pouze jejich kopie, se vztahují ke zboží specifikovanému ve fakturách [číslo] [číslo] [číslo] tyto dodací listy obsahují podpis a razítko žalovaného, kterými žalovaný dodání zboží, jež je fakturami účtováno, stvrdil. Žalobce dále předložil e-mailovou komunikaci mezi paní [jméno] [příjmení], zaměstnankyní [právnická osoba], (předchůdce žalobce) a jednatelem žalovaného, panem [příjmení], ze září 2016, z jejíhož obsahu vyplývá, že pan [příjmení] usiloval o to sjednat si s předchůdcem žalobce splátkový kalendář na zaplacení částky v celkové výši 520 510 EUR, tedy částce, která odpovídá součtu částek vyúčtovaných fakturami [číslo] [číslo] [číslo] předloženými v tomto řízení.
19. Žalovaný v řízení žádal, aby byly předloženy originály listin, které žalobce předkládá k důkazu, tyto však žalobce nemá k dispozici a nepodařilo se je vyžádat ani od předchůdce žalobce, [právnická osoba] Předchůdce žalobce však k žádosti soudu zaslal namísto požadovaných originálů alespoň kopie, které se shodují s listinami předloženými v tomto řízení. Žalobce pak k výzvě soudu o předložení originálů faktur a dodacích listů předložil listinu, kterou žalovaný překládal v řízení vedením zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka], v níž žalovaný konstatuje, že pohledávku [anonymizováno] [právnická osoba] za žalovaným v celkové výši 1 020 386 Kč započítává proti pohledávce žalovaného za [anonymizováno] [právnická osoba], přičemž v této listině žalovaný výslovně uvádí (mj.) faktury [číslo] [číslo] [číslo] včetně částek, které byly fakturami vyúčtovány a včetně dat jejich splatnosti.
20. Občanský soudní řád neukládá povinnost provádět důkazy pouze originály listin, ačkoli jsou originály vhodnější než fotokopie, provedení důkazu kopií však neodporuje zákonu. Ačkoli originály listin jsou obecně jako důkazní prostředek nepochybně vhodnější než jejich neověřené kopie a soud by se, pokud pro to nejsou závažné důvody, neměl při dokazování spokojit pouze s fotokopií listiny, nelze takový postup prohlásit za odporující zákonu. V této souvislosti lze pouze vážit průkaznost provedeného důkazu. Přitom důkaz provedený fotokopií listiny soud hodnotí (jako každý jiný důkaz) podle zásad upravených v ustanovení § 132 a násl. občanského soudního řádu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 8. 2006, sp. zn. 29 Odo 801/2005). Podle ust. § 565 o. z. je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost, je-li však soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána. Žalovaný v řízení netvrdil, že by podpis jednatele figurující na dodacích listech nebyl jeho, resp. jeho jednatele či osoby oprávněné za něj jednat (dodací listy jsou dokonce opatřeny razítkem žalovaného, což rovněž nebylo sporováno), pouze žádal o předložení jejich originálů, které však žalobce nedisponuje. Soud proto v souladu se shora uvedeným hodnotil všechny v řízení provedené důkazy (tedy včetně kopií faktur a dodacích listů) v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů, podle ust. § 132 o. s. ř., kdy lze na jedné straně souhlasit se žalovaným, že v případě e-mailové komunikace s paní [příjmení] se nejedná o uznání dluhu ve smyslu ust. § 2053 o. z. (již proto, že zde není uveden ani důvod dluhu) a rovněž ani z listiny nazvané Zápočet vzájemných závazků ze dne 28. 11. 2016 by bez dalšího nevyplývalo, že žalovaný dluh uznal, avšak při hodnocení těchto důkazů v souvislosti s ostatními v řízení provedenými důkazy – zejména kopiemi faktur a dodacích listů – má soud za to, že žalobcem předložené důkazy jsou dostatečně závažné a shodující se tak, že umožňují závěr, navzdory argumentům uváděným žalovaným, o důvodnosti nároku žalobce a tedy oprávněnosti žaloby. Ve vztahu k listině o zápočtu soud pro úplnost uvádí, že tato byla sice žalobcem předložena až po uplynutí koncentrační lhůty, avšak tato listina byla předložena v reakci na požadavek žalovaného o předložení originálů listin, soud proto při hodnocení provedených důkazů k této listině rovněž přihlédl. S ohledem na tento důkaz (zápočet vzájemných závazků ze dne 28. 11. 2016) a e-mailovou komunikaci pana [příjmení] s paní [příjmení] ze září a října 2016 pak soud konstatuje, že lze jen stěží uvěřit tvrzení žalovaného, že se v případě žalobce a jeho předchůdců jedná o spolčení proti jeho osobě. Z rozsudku zdejšího soudu ve věci vedené zdejším soudem pod sp. zn. 24 C 45/2017 pak také vyplývá, že žaloba byla zamítnuta (z důvodu nedostatku aktivní legitimace), případným zánikem závazku započtením se soud v tomto řízení tedy nezabýval, přičemž žalovaný takovou obranu v tomto řízení ani nevznesl.
21. Podle ust. § 1963 odst. 1 o. z. je-li obsahem vzájemného závazku podnikatelů povinnost dodat zboží nebo službu za úplatu, je cena splatná, aniž je zapotřebí výzvy k placení, do třiceti dnů ode dne, kdy byla dlužníku doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy, anebo ode dne obdržení zboží nebo služby, podle toho, který z těchto dnů nastal později. Bylo-li však ujednáno převzetí zboží nebo služby, popřípadě ověření, zda bylo řádně splněno, je cena splatná do třiceti dnů ode dne převzetí, popřípadě ověření. To platí i pro závazek podnikatele a veřejnoprávní korporace, popřípadě právnické osoby touto korporací založené, i když nejsou podnikateli.
22. Žalovaný dále ve svém závěrečném návrhu vznesl námitku promlčení s tím, že dle ust. § 1963 o. z. je cena splatná, aniž je třeba výzvy k plnění, do 30 dnů ode dne, kdy byla dlužníku doručena faktura nebo jiná výzva anebo ode dne obdržení zboží nebo služby (podle toho, který den nastal později). Dle dodacích listů bylo zboží doručeno žalovanému dne 2. 5. 2016, žaloba byla podána dne 31. 7. 2019. Žalovaný tvrdil, že nebylo žalobcem v řízení tvrzeno žádné ujednání o splatnosti, proto je třeba vycházet ze shora citovaného ustanovení, kdy 30 dnů ode dne dodání zboží uplynulo dnem 2. 6. 2016, žaloba podána 31. 7. 2019 tak byla podána po uplynutí 3leté promlčecí lhůty.
23. Námitku promlčení lze uplatnit i poté, kdy již nastaly účinky koncentrace řízení, vyplývají-li skutečnosti rozhodné pro posouzení námitky promlčení ze skutkových tvrzení a důkazů dříve, než nastala koncentrace řízení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 2003, sp. zn. 32 Odo 879/2002). Žalovaný nese důkazní břemeno, povinnost tvrzení a dokazování ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř., k námitce promlčení, tj. povinnost uvést všechny okolnosti promlčení práva - že uplynula právním předpisem přesně vymezená doba a oprávněný subjekt, ač tak měl učinit, své právo nevykonal. Žalovaný v průběhu řízení (v koncentrační lhůtě stanovené soudem) nesporoval splatnost dlužných částek dle vystavených faktur, naopak v listině o zápočtu tuto splatnost výslovně uvedl. Účastník obecně může uplatnit námitku promlčení dokonce až v odvolacím řízení, nicméně jen tehdy, není-li spojena s nepřípustným uplatňováním nových skutečnosti a důkazů (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21. 8. 2003, sp. zn. 29 Odo 162/2003). Jestliže žalovaný teprve až v závěrečném návrhu zpochybnil ujednání o splatnosti (což do té doby neučinil), pak se jedná o nové tvrzení, které uplatnil v rozporu s ust. § 118b odst. 1 o. s. ř., neboť toto mělo a mohlo zaznít již ve lhůtě určené soudem při jednání dne 18. 6. 2021, do 1 měsíce od doručení protokolu z tohoto jednání, tedy do 9. 8. 2021. Nemůže být v neprospěch žalobce, který důkazní břemeno nenese ve vztahu k promlčení práva, vznese-li žalovaný až v po koncentraci řízení námitku promlčení a z okolností ve spise a dosavadních skutkových zjištění nevyplývá, že marně uplynula promlčecí doba. Soud nemůže k takto opožděně uplatněné námitce přihlédnout, nelze-li bez dalších skutečností a důkazů posoudit její důvodnost, neboť by bylo v rozporu s právem na spravedlivý proces odepřít protistraně právo na uplatnění skutečností - promlčení vylučujících. Dokud totiž námitka promlčení nebyla vznesena, neměla druhá strana důvod tvrdit skutečnosti, vylučující promlčení a navrhovat k nim důkazy. Námitka promlčení je bezdůvodná, pokud z obsahu spisu a skutkových zjištění nelze bez dalších okolností a důkazů posoudit promlčení práva, tj. že marně uplynula promlčecí doba. Soud se proto námitkou promlčení vznesenou až po koncentraci řízení v daném případě nemůže zabývat, neboť tato námitka je spojena s nepřípustným uplatňováním nových skutečností a důkazů (srov. obdobně Nejvyšší soud ČR, sp. zn. 32 Cdo 4291/2007, R 101/2008 civ., zde ve vztahu k námitce promlčení uplatněné až v průběhu odvolacího řízení). V ust. § 1963 o. z. se jedná o podpůrnou, dispozitivní splatnost ceny (úplaty), smluvní ujednání má nicméně vždy přednost. Pokud tedy žalovaný uplatnil námitku promlčení až v závěrečném návrhu, po koncentraci řízení, aniž v řízení sporoval splatnost vyplývající z předložených faktur, připravil tak žalobce o možnost na tuto námitku reagovat a popř. tvrdit a prokázat, zda byla či nebyla mezi účastníky ujednána splatnost částek jinak, když přitom smluvní ujednání má vždy přednost před úpravou stanovenou v ust. § 1963 o. z. Zároveň se v daném případě nejedná o žádnou z výjimek uvedenou v ust. § 118b odst. 1 o. s. ř.
24. S ohledem na vše shora uvedené má soud za to, že mezi předchůdcem žalobce a žalovaným došlo k uzavření kupní smlouvy podle ust. § 2079 o. z., předchůdce žalobce žalovanému zboží dodal, žalovaný stvrdil jeho převzetí podpisem a razítkem na dodacích listech, avšak kupní cenu žalobci (resp. jeho předchůdci) nezaplatil. Pohledávka 2 [právnická osoba] byla poté postoupena podle § 1879 o. z. na [právnická osoba], na [právnická osoba] a poté na žalobce. Soud tak má za to, že žaloba byla podána důvodně, a proto jí bylo vyhověno (výrok I.).
25. O úroku z prodlení pak soud rozhodl podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, s tím, že splatnost jednotlivých částek vyplývá ze shora specifikovaných faktur [číslo] ze dne 2. 5. 2016, [číslo] ze dne 2. 5. 2016, a [číslo] ze dne 2. 5. 2016.
26. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť důvody pro stanovení lhůty delší soud v posuzovaném případě neshledal.
27. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce byl ve věci plně úspěšný. Náklady žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 667 815 Kč a dále v souvislosti se zastoupením advokátem za 9 úkonů právní služby po 49 660 Kč - tarifní hodnota úkonu činila 13 356 286,60 Kč při přepočtu 520 510 EUR podle kurzu ČNB ke dni podání žaloby 31. 7. 2019 ve výši 25, 660 Kč za 1 EUR (písm. a) převzetí a příprava zastoupení, písm. d) návrh ve věci samé, předžalobní upomínka a podání ze dne 6. 8. 2021 a ze dne 24. 11. 2021, písm. g) účast při jednání odvolacího soudu dne 20. 1. 2021, účast při jednání prvostupňového soudu dne 18. 6. 2021, dne 23. 9. 2021 a dne 18. 11. 2021), to vše dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ vyhláška“), výše úkonů právní služby je přitom dána § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky, a dále ve výši 9 náhrad hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky), celkem tedy 449 640 Kč.
28. Celkové náklady žalobce ve výši 1 117 455 Kč zahrnující rovněž soudní poplatek ve výši 667 815 byly žalobci přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.