11 C 164/2021
č. j. 11 C 164/2021-155
V PLATNOSTICitované zákony (16)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 120 § 129 § 137 § 142 § 149 § 151 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1751 § 1879 § 1970 § 2662 § 2665 § 2395
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Fikoczkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa o zaplacení 116 409,10 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 116 409,10 Kč spolu s úrokem ve výši 25 % ročně z částky 1 221,14 Kč od 5. 1. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 9,75 % ročně z částky 1 221,14 Kč od 5. 1. 2019 do zaplacení, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 13 805,15 Kč, smluvní úrok ve výši 7,20 % ročně z částky 87 485,14 Kč od 25. 11. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 14 334,46 Kč, úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 87 485,14 Kč od 25. 11. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 9 695,21 Kč, úrok ve výši 21,99 % ročně z částky 19 931,82 Kč od 25. 11. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 3 336,99 Kč, úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 19 931,82 Kč od 25. 11. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 35 248,20 Kč, k rukám zástupkyně žalobce, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 116 409,10 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že uzavřel se žalovaným dne 19. 9. 2019 smlouvu o zřízení a vedení účtu, přičemž se na svém účtu dostal do nepovoleného debetu. Žalobce ho vyzval, aby nepovolený debet narovnal, a to ve výši 601,77 Kč. Úroková sazba pro nepovolený debet činí 25 % ročně. Žalobce nato odstoupil od smlouvy. Ke dni 8. 1. 2019 účet vykazoval debet - 1 221,14 Kč. Žalovaný dále uzavřel s předchůdcem žalobce, [právnická osoba], smlouvu o úvěru dne 13. 7. 2017, na jejímž základě předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěru ve výši 140 000 Kč, na dobu 36 měsíců. Splatnost byla sjednána 15. 6. 2020. Zápůjční úroková sazba byla sjednána 7,20 % ročně, výše anuitní splátky 4 447 Kč Celkem měl žalovaný zaplatit 156 1769,74 Kč. Žalovaný neplatil splátky řádně a včas, proto předchůdce žalobce vyzval žalovanému výzvu k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky ze dne 3. 4. 2019, která mu byla odeslána 4. 4. 2019. Ke dni 2. 4. 2019 činila výše pohledávky 94 254,80 Kč. Žalovaný dále uzavřel s předchůdcem žalobce smlouvu o osobní kreditní kartě ze dne 13. 4. 2018, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ke kreditní kartě ve výši 20 000 Kč, úroková sazba činila 21,99 % ročně. Žalovaný mohl úěr čerpat jednorázově nebo postupně, pravidelná měsíční splátka činila 3 % z čerpané jistiny úvěru a splatné úroky, min. 100 Kč. Žalovaný neplnil své povinnosti řádně a včas, proto předchůdce žalobce oznámil žalovanému neprovedení splátky, žalovaný ani poté nezaplatil. Předchůdce žalobce proto od smlouvy odstoupil, doručeno bylo žalovanému 8. 4. 2019. Pohledávky ze smlouvy o zřízení a vedení účtu, o úvěru a smlouvy o osobní kreditní kartě byly postoupeny na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 11. 2020. Ke dni 24. 11. 2020 činí výše pohledávky ze smlouvy o zřízení a vedení účtu 1 221,14 Kč (jistina), ze smlouvy o úvěru 121 895,75 Kč (jistina 87 485,14 Kč, smluvní úrok 13 805,15 Kč, smluvní poplatek 6 271 Kč, úrok z prodlení 14 334,46 Kč), ze smlouvy o kreditní kartě 34 464,02 Kč (jistina 19 931,82 Kč, smluvní úrok 9 695,21 Kč, smluvní poplatek 1 500 Kč, úrok z prodlení 3 336,99 Kč). Ode dne postoupení nebylo uhrazeno ničeho. Žalobce proto žádá po žalovaném zaplacení částky 1 221,14 Kč, s úrokem ve výši 25 % ročně od 5. 1. 2019 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 5. 1. 2019 do zaplacení, částku 87 485,14 Kč, smluvní poplatek 6 271 Kč, smluvní úrok ke dni 24. 11. 2020 13 805,15 Kč, smluvní úrok 7,20 % ročně od 25. 11. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení k 24. 11. 2020 ve výši 14 334,46 Kč, úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 25. 11. 2020 do zaplacení, částku 19 931,82 Kč, smluvní poplatek 1 500 Kč, smluvní úrok kapitalizovaný k 24. 11. 2020 ve výši 9 695,21 Kč, smluvní úrok ve výši 21,99 % ročně od 25. 11. 2020 do zaplacení, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 24. 11. 2020 ve výši 3 336,99 Kč, úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně do 25. 11. 2020 do zaplacení. Předchůdce žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného tak, že porovnal výši jeho příjmů na základě jeho sdělení v žádosti o poskytnutí úvěru a dále výše příjmů příchozí na účet žalovaného vedený předchůdcem žalobce, a dále výdaji žalovaného, kdy jednak zohlednil výši výdajů uváděnou žalovaným a jednak částky životního minima. Porovnáním příjmů a výdajů žalovaného předchůdce žalobce dospěl k závěru o úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný také byl lustrován v interních a externích evidencích s negativním výsledkem.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Účastníci se k jednání konanému dne 21. 7. 2022 nedostavili, přičemž žalobce se z jednání omluvil a souhlasil s rozhodnutím v jeho nepřítomnosti (žalovaný se nedostavil bez omluvy), soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu (ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.) i z provedených listinných důkazů (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). <b>4. Na základě provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:</b> 5. Žalobce a předchůdce žalovaného se dohodli, že žalobce bude pro žalovaného vést účet (prokázáno smlouvou o balíčku můj účet ze dne 19. 9. 2019). Žalovaný se ocitl na svém účtu v nepovoleném debetu, proto jej předchůdce žalobce vyzval k vyrovnání tohoto debetu ve výši 601,77 Kč, úroková sazba činila 25 % ročně (prokázáno výzvou k narovnání nepovoleného debetu ze dne 30. 10. 2018). Předchůdce žalobce následně od smlouvy odstoupil, neboť žalovaný nepovolený debet nevyrovnal (prokázáno odstoupením od smlouvy ze dne 4. 12. 2018). Ke dni 8. 1. 2019 předchůdce žalobce účet žalovaného zrušil, k tomuto dni činil nepovolený debet 1 221,14 Kč (prokázáno oznámením o zrušení účtu ze dne 8. 1. 2019).
6. Žalovaný požádal předchůdce žalobce o poskytnutí osobního úvěru ve výši 140 000 Kč se splácením do 19. 7. 2017 – 35 splátek úvěru, v žádosti žalovaný uvedl, že má 3 děti ve věku do 10 let, měsíční výdaje spojené s domácností ve výši 2000 Kč (prokázáno žádostí o poskytnutí úvěru ze dne 4. 7. 2017). Následně předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu, na jejímž základě poskytl předchůdce žalobce žalovanému úvěr ve výši 140 000 Kč na 36 měsíců se splatností 15. 6. 2020. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 7,20 % ročně, výše anuitní splátky 4 447 Kč. Žalovaný se zavázal rovněž platit veškeré poplatky a ceny za bankovní služby dle sazebníku (prokázáno smlouvou o úvěru ze dne 13. 7. 2017). Dle obchodních podmínek je banka oprávněna odstoupit od smlouvy, pokud žalovaný závažným způsobem poruší své smluvní povinnosti (prokázáno všeobecnými obchodními podmínkami). Žalovaný nezaplatil řádně splátku, proto jej předchůdce žalobce vyzval k zaplacení částky ve výši 4 871 Kč – splátka a poplatek ve výši 250 Kč za odeslání upomínky (prokázáno oznámením o neprovedení splátky ze dne 30. 10. 2018). Žalovaný řádně splátky nesplácel, proto předchůdce žalobce požadoval okamžité splacení celé úvěrové pohledávky do 16. 4. 2019 (prokázáno výzvou k okamžitému splacení ze dne 3. 4. 2019). Z historického výpisu z účtu vyplývá, že dlužný zůstatek úvěru činil ke dni 23. 11. 2020 částku 87 485,14 Kč, poplatky 6 271 Kč (prokázáno historickým výpisem z úvěrového účtu žalovaného).
7. Předchůdce žalobce a žalovaný se dohodli, že předchůdce žalobce poskytne žalovanému kreditní kartu do výše 20 000 Kč, zápůjční úroková sazba činí 21,99 % ročně, výše splátky činila 3 % z čerpané jistiny úvěru a splatné úroky, min 100 Kč. Žalovaný se zavázal rovněž platit veškeré poplatky a ceny za bankovní služby dle sazebníku (prokázáno smlouvou o osobní kreditní kartě ze dne 13. 4. 2018). V žádosti o osobní kreditní kartu žalovaný uvedl, že jeho měsíční čistý příjem činí 58 446 Kč, je zaměstnán od roku 2016 u [anonymizována dvě slova], je ženatý, bydlí v nájmu, má výdaje 2 000 Kč (prokázáno žádostí o osobní kreditní kartu a čestným prohlášením o výši příjmu). Dle obchodních podmínek je banka oprávněna odstoupit od smlouvy, pokud žalovaný závažným způsobem poruší své smluvní povinnosti (prokázáno všeobecnými obchodními podmínkami). Žalovaný neplatil řádně splátky, proto byl vyzván k nápravě oznámením o neprovedení splátky ze dne 12. 11. 2018 (prokázáno oznámením o neprovedení splátky ze dne 12. 11. 2018). Následně předchůdce žalobce pro neplnění povinnosti ze smlouvy od smlouvy odstoupil (prokázáno odstoupením od smlouvy ze dne 15. 3. 2019). Z historického výpisu z účtu vyplývá, že dlužný zůstatek úvěru činil ke dni 23. 11. 2020 částku 19 931,82 Kč, poplatky 1 500 Kč (prokázáno historickým výpisem z úvěrového účtu žalovaného).
8. Všechny uvedené pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobce (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 11. 2020). Žalobce vyzval žalovaného k úhradě předžalobní upomínkou (prokázáno výzvou k zaplacení dlužné částky ze dne 14. 10. 2021).
9. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud ke skutkovému závěru, že předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o účtu, kterou se předchůdce žalobce zavázal vést pro žalovaného účet, žalovaný se na účtu ocitl v nepovoleném debetu, který ani přes výzvu nevyrovnal, celkem částku 1 221,14 Kč. Předchůdce žalobce dále poskytl žalovanému částky 140 000 Kč a 20 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tyto částky splácet, což řádně nečinil, proto předchůdce žalobce od obou smluv odstoupil a žádal zaplacení dlužných částek – 87 485,14 Kč a 9 271 Kč, 19 931,82 Kč a 1 500 Kč. Žalovaný nezaplatil ničeho, což v řízení nijak nesporoval.
10. Podle § 2662 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“) se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.
11. Podle § 2665 o. z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.
12. Smlouvou o úvěru dle § 2395 o. z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ust. § 1751 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
13. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
14. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o účtu dle § 2662 o. z., na jejímž základě předchůdce žalobce vedl pro žalovaného účet, přičemž žalovaný se na tomto účtu ocitl v nepovoleném debetu. Předchůdce žalobce jej vyzval, aby tento debetní zůstatek vyrovnal, což však neučinil, předchůdce žalobce proto od smlouvy odstoupil, soud proto uložil žalovanému, aby žalobci (na něhož byla pohledávka postoupena podle § 1879 o. z.) částku odpovídající neuhrazenému debetu ve výši 1 221,14 Kč uhradil, a to včetně smluvního úroku ve výši 25 % ročně (výše úroku vyplývá z výzvy k vyrovnání nepovoleného debetu) od 5. 1. 2019 do zaplacení, přičemž soud žalobci přiznal také úrok z prodlení v souladu s § 1970 o. z. (jeho výše 9,75 % ročně vyplývá z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky), přičemž splatnost nastala, rovněž od 5. 1. 2019, neboť zásilka s výzvou byla žalovanému doručena nejpozději 3. 1. 2019, což žalovaný nesporoval (žalobce žádal příslušenství počínaje dnem 5. 1. 2019).
15. Předchůdce žalobce a žalovaný dále uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 o. z., na jejímž základě předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 140 000 Kč, který však žalovaný řádně nesplácel (splatnost byla sjednána do 15. 6. 2020). Žalovaný v tomto vztahu vystupoval jako spotřebitel, daný vztah proto soud posuzoval rovněž podle ustanovení zák. o spotřebitelském úvěru, kdy je soud povinen z úřední činnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele. Žalobce se uvedenou smlouvou zavázal poskytnout žalovanému částku 140 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku splácet splátkami ve výši 4 447 Kč. Na základě ustanovení § 86 zák. o spotřebitelském úvěru poskytne poskytovatel spotřebiteli úvěr jen na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, a to pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel úvěru je povinen se v prvé řadě zaměřit na schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů, přičemž tyto údaje samozřejmě musejí být nejprve zjištěny. Ve vztahu k prověřování úvěruschopnosti žalovaného pak soud dospěl k závěru, že tuto předchůdce žalobce řádně prověřoval, a to zejména na základě porovnání příjmů a výdajů žalovaného, konkrétně domicilovaných příjmů od zaměstnavatele na účet předchůdce žalobce (jeho banky) ve výši 29 753 Kč, kdy výdaje žalovaný uvedl ve výši 19 172 Kč, předchůdce žalobce nezjistil z interních ani externích registrů, že by měl žalovaný zde záznam. Žalovaný ani přes výzvy dlužné splátky nezaplatil, proto předchůdce žalobce v souladu s obchodními podmínkami žádal zaplacení celé dosud nezaplacené částky, která činila 87 485,14 Kč, na poplatcích žalovaný zůstal dlužen 6 271 Kč (povinnost k úhradě poplatků dle sazebníku předchůdce žalobce vyplývá ze smlouvy – jedná se v tomto případě o poplatky za zasílání výpisů z úvěrového účtu po 20 Kč, celkem za období od 30. 9. 2018 do 31. 3. 2019 ve výši 140 Kč, poplatky za zasílání výpisů z úvěrového účtu po 39 Kč, za období od 30. 4. 2019 do 31. 10. 2020 celkem 741 Kč, poplatky za zařazení kolektivního pojištění schopnosti splácet po 140 Kč od 15. 10. 2018 do 15. 11. 2020 tedy celkem 3 640 Kč, poplatky za upomínky ve výši 250 Kč za upomínku ze dne 29. 10. 2018, poplatky za upomínky po 500 Kč za 3 upomínky), přičemž celková výše poplatků vyplývá z historického výpisu z účtu žalovaného, soud proto žalobci tyto částky přiznal. Ve smlouvě si účastníci ujednali úrok ve výši 7,20 % ročně, ke dni 24. 11. 2020 (úroky do splatnosti, od září 2018 do března 2019, a po splatnosti od října 2018 do dubna 2019) jeho kapitalizovaná výše činí 13 805,15 Kč, počínaje od 25. 11. 2020 soud přiznal žalobci také smluvní úrok ve výši 7,20 % ročně z částky 87 485,14 Kč do zaplacení. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o. z. (jeho výše vyplývá z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny ke dni 24. 11. 2020 činí 14 334,46 Kč (ze splátek splatných od 15. 10. 2018 až do splátky splatné 16. 4. 2019), žalobce má právo také na úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny od 25. 11. 2020 do zaplacení.
16. Předchůdce žalobce rovněž poskytl žalovanému úvěr podle ust. § 2395 o. z. ke kreditní kartě na základě smlouvy o osobní kreditní kartě ze dne 13. 4. 2018, a to ve výši 20 000 Kč, zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 21,99 % ročně. V tomto případě předchůdce žalobce rovněž zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a to tak, že zjistil z příchozích plateb na účet žalovaného (vedený předchůdcem žalobce), že jeho příjmy činí dokonce 57 000 Kč – od zaměstnavatele [anonymizováno 5 slov], měsíční výdaje žalovaný vyčíslil ve výši 23 161 Kč (součet nákladů na bydlení 2 500 Kč, ostatní výdaje 2 000 Kč, splátky 4 447 Kč, dále předchůdce žalobce zohlednil částky životního minima). Žalovaný mohl potenciálně splácet splátky po 600 Kč (v tomto případě výše splátek závisela na žalovaném, resp. jakou částku úvěru čerpal, neboť výše splátky činila 3 % z čerpané jistiny úvěru a splatné úroky, min 100 Kč), tedy částku, kterou by žalovaný měl být schopen na základě uváděných příjmů bez problémů splácet. Žalovaný rovněž v tomto případě splátky řádně nehradil, proto předchůdce žalobce od smlouvy odstoupil. Celkem zůstal žalovaný žalobci dlužen částku 19 931,82 Kč a smluvní poplatky 1 500 Kč (3x poplatek z písemnou upomínku), přičemž celková výše dlužné jistiny a poplatků vyplývá z historického výpisu z účtu žalovaného. Smluvní úrok žalobce kapitalizoval ke dni 24. 11. 2020 ve výši 9 695,21 Kč, nadále má žalobce právo na smluvní úrok ve výši 21,99 % ročně z dlužné jistiny od 25. 11. 2020 do zaplacení. Úrok z prodlení z dlužné částky byl přiznán podle § 1970 o. z. (jeho výše vyplývá z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny ke dni 24. 11. 2020 činí 3 336,99 Kč, žalobce má právo také na úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny od 25. 11. 2020 do zaplacení.
17. Předchůdce žalobce všechny shora uvedené pohledávky postoupil na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek podle § 1879 o. z., proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 116 409,10 Kč (součet částek 1221,14 Kč, 87 485,14 Kč, 6 271 Kč, 1 500 Kč a 19 931,82 Kč) s příslušenstvím, jak je shora u každé jednotlivé pohledávky specifikováno.
18. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.
19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5 821 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 4 úkony právní služby po 5 780 Kč (ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ vyhláška“, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) uvedeného ustanovení, převzetí a příprava zastoupení, písm. d) výzva k plnění, podání ze dne 5. 5. 2022, podání ze dne 27. 6. 2022, když jejich výše je dána ust. § 7 ve spojení s ust. § 8 odst. 1 této vyhlášky) a 4 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 3 uvedené vyhlášky).
20. Celkové náklady žalobce ve výši 35 248,20 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.