11 C 18/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Fikoczkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 84 300 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 84 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 84 300 Kč od 22. 12. 2020 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 20 796 Kč, k rukám zástupce žalobce, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 84 300 Kč s příslušenstvím s tím, že dne 14. 5. 2013 byl proveden odtah motorového vozidla [registrační značka], jehož vlastníkem je žalovaný, odtah byl proveden na pokyn strážníka Městské policie [anonymizováno] [obec]. V souvislosti s odtahem vznikl žalobci nárok na úhradu ceny za odtah a parkovné, konkrétně za odtah vozidla 1 900 Kč, služby parkovného za 1. – 3. den 250 Kč denně, služby parkovného za 4. – 180. den 400 Kč denně a za každý další den 50 Kč denně. Pohledávka za období od 14. 5. 2013 do 21. 8. 2014 byla žalobci pravomocně přiznána rozsudkem zdejšího soudu sp. zn. 48 C 21/2015, předmětem této žaloby je pohledávka za další období, od 22. 8. 2014 do data vydání vozu, tedy 3. 4. 2019. Žalovaná částka je součinem 1 686 dní a 50 Kč.

2. Na základě listinných důkazů založených ve spise soud dospěl ke skutkovým zjištěním, že žalobce dne 14. 5. 2013 provedl odtah motorového vozidla [registrační značka] dle ust. § 45 zák. č. 361/2000 Sb. (zjištěno z protokolu o odtahu vozidla ze dne 14. 5. 20103), jehož provozovatelem je žalovaný (zjištěno z karty vozidla). Žalovanému bylo oznámeno odstranění vozidla dne 19. 6. 2013 a oznámil mu, že ceny za odtah a parkovné činí: cena za technický úkon provedený s vozidlem 1 900 Kč, cena za služby parkovného za 1. – 3. den 250 Kč denně, za služby parkovného za 4. – 180. den 400 Kč denně a za každý další den 50 Kč denně (prokázáno oznámením o odstranění vozidla ze dne 19. 6. 2013). Žalobce vyzýval žalovaného k převzetí vozidla dne 16. 7. 2013 (zjištěno z výzvy k převzetí vozidla ze dne 16. 7. 2013). Dle nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti, dle něhož činí maximální cena za technický úkon provedený s vozidlem 1 900 Kč, cena za služby parkovného za 1. – 3. den 250 Kč denně, za služby parkovného za 4. – 180. den 400 Kč denně a za každý další den 50 Kč denně (zjištěno z nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy). Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzýván (zjištěno z výzvy k uhrazení dlužné částky ze dne 17. 6. 2014). Žalobce opakovaně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky do 21. 12. 2020 (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 14. 12. 2020).

3. Ze shora uvedených skutkových zjištění vyplývá skutkový závěr, že žalobce žádal po žalovaném úhradu parkovného na střeženém parkovišti za střežení vozidla, jehož provozovatelem je žalovaný, poté, co bylo toto vozidlo odtaženo na základě pokynu strážníka Městské policie pro [anonymizována tři slova].

4. Dle ust. § 45 odst. 1 zák. č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, ve znění od 19. 1. 2013 do 19. 2. 2016, (dále jen„ zákon o silničním provozu“) kdo způsobil překážku provozu na pozemních komunikacích, musí ji neprodleně odstranit; neučiní-li tak, odstraní ji na jeho náklad vlastník pozemní komunikace.

5. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že vozidlo žalovaného bylo v souladu s ust. § 45 zák. o silničním provozu odtaženo a následně střeženo na odstavném parkovišti. Podle citovaného ustanovení vznikla žalovanému povinnost zaplatit za odtah a parkovné (náklady spojené s odtahem a střežením vozidla), přičemž v tomto řízení se žalobce domáhal úhrady střežení na parkovišti za období od 22. 8. 2014 do data vydání vozu, tedy 3. 4. 2019, což žalovaný v řízení nijak nesporoval. Žalovaná částka 84 300 Kč byla vypočtena jako součin počtu dní střežení vozidla na parkovišti (1 686 dní) a ceny dle nařízení o maximálních cenách za odtahy vozidel (50 Kč denně). Jelikož žalovaný tuto částku žalobci nezaplatil, soud mu tuto povinnost v souladu s ust. § 45 zák. o silničním provozu uložil.

6. O příslušenství soud rozhodl podle ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů, když splatnost dlužné částky vyplývá z výzvy k plnění.

7. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.

8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 3 372 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby po 4 500 Kč (ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ vyhláška“, a to písm. a) uvedeného ustanovení, převzetí a příprava zastoupení, písm. d) ust., návrh ve věci samé a výzva k plnění, když jejich výše je dána ust. § 7 ve spojení s ust. § 8 odst. 1 této vyhlášky) a 3 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky). Celkové náklady žalobce ve výši 20 796 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).