11 C 195/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Markétou Michnovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 388 657 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do zákonného úroku z prodlení:- z částky 18 445 Kč od 1. 9. 2019 do 25. 6. 2019,- z částky 10 440 Kč od 1. 2. 2019 do 25. 6. 2019,- z částky 10 440 Kč od 1. 3. 2019 do 25. 6. 2019,- z částky 10 440 Kč od 1. 4. 2019 do 25. 6. 2019,- z částky 10 440 Kč od 1. 5. 2019 do 25. 6. 2019,- z částky 10 440 Kč od 1. 6. 2019 do 25. 6. 2019,- z částky 10 440 Kč od 1. 7. 2019 do 7. 4. 2020,- z částky 10 440 Kč od 1. 8. 2019 do 7. 4. 2020,- z částky 10 440 Kč od 1. 9. 2019 do 7. 4. 2020,- z částky 10 440 Kč od 1. 10. 2019 do 7. 4. 2020,- z částky 10 440 Kč od 1. 11. 2019 do 7. 4. 2020,- z částky 10 440 Kč od 1. 12. 2019 do 7. 4. 2020,- z částky 10 440 Kč od 1. 1. 2020 do 7. 4. 2020,- z částky 18 040 Kč od 1. 9. 2020 do 7. 4. 2020,- z částky 10 440 Kč od 1. 2. 2020 do 7. 4. 2020,- z částky 10 440 Kč od 1. 3. 2020 do 27. 8. 2020,- z částky 10 440 Kč od 1. 4. 2020 do 27. 8. 2020,- z částky 10 440 Kč od 1. 5. 2020 do 27. 8. 2020,- z částky 10 440 Kč od 1. 6. 2020 do 27. 8. 2020,- z částky 10 440 Kč od 1. 7. 2020 do 27. 8. 2020,- z částky 10 440 Kč od 1. 8. 2020 do 27. 8. 2020,- z částky 10 440 Kč od 1. 9. 2020 do 26. 1. 2021,- z částky 10 440 Kč od 1. 10. 2020 do 26. 1. 2021,- z částky 10 440 Kč od 1. 11. 2020 do 26. 1. 2021,- z částky 10 440 Kč od 1. 12. 2020 do 26. 1. 2021,- z částky 10 440 Kč od 1. 1. 2021 do 26. 1. 2021,- z částky 18 090 Kč od 27. 1. 2021 do 4. 8. 2021,- z částky 10 440 Kč od 1. 2. 2021 do 4. 8. 2021,- z částky 10 440 Kč od 1. 3. 2021 do 4. 8. 2021,- z částky 10 440 Kč od 1. 4. 2021 do 4. 8. 2021,- z částky 10 440 Kč od 1. 5. 2021 do 4. 8. 2021,- z částky 10 440 Kč od 1. 6. 2021 do 4. 8. 2021,- z částky 10 440 Kč od 1. 7. 2021 do 4. 8. 2021,- z částky 10 440 Kč od 1. 8. 2021 do 25. 1. 2022,- z částky 10 440 Kč od 1. 9. 2021 do 25. 1. 2022.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 388 657 Kč spolu s úrokem z prodlení- ve výši 8,75 % ročně z částky 70 645 Kč od 26. 6. 2019 do zaplacení,- ve výši 10 % ročně z částky 101 562 Kč od 8. 4. 2020 do zaplacení,- ve výši 8,5 % ročně z částky 62 640 Kč od 28. 8. 2020 do zaplacení,- ve výši 8,5 % ročně z částky 52 200 Kč od 27. 1. 2021 do zaplacení,- ve výši 8,5 % ročně z částky 18 090 Kč od 5. 8. 2021 do zaplacení,- ve výši 8,5 % ročně z částky 62 640 Kč od 5. 8. 2021 do zaplacení,- ve výši 11,5 % ročně z částky 20 880 Kč od 26. 1. 2022 do zaplacení,to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 75 463 Kč, k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že je vlastníkem pozemků, jejichž součástí je dům, v němž se nachází byt č. , hodnota, (dům č. p. 2120). Žalovaný tento byt obývá bez právního důvodu a rozsudkem Vrchního soudu v Praze mu dokonce bylo uloženo vyklizení bytu. Žalovaný od roku 2012 nehradí žádné platby spojené s užíváním bytu, byt neužívá fakticky žalovaný, ale třetí osoby (patrně byt podnajímá). Žalovaný tvrdí, že je byt od roku 2012 v rekonstrukci a osoby, které se zde zdržují, jsou pracovníci, kteří byt opravují, žádnou stavební činnost ale nelze zaznamenat, jde spíše o ubytovnu. Žalovanému nesvědčí právo nájmu, proto je po něm požadováno bezdůvodné obohacení ve výši 10 440 Kč měsíčně (v lokalitě je běžná částka 15 000 Kč) a náhradu za úhradu spotřebovaných služeb. Evidenční listy o výši záloh byly žalovanému opakovaně doručovány, ale nikdy nebyly vráceny podepsané zpět. Za rok 2018 se jedná o částku 18 445 Kč splatná 31. 8. 2019 (služby), za rok 2019 se jedná o částku 125 280 Kč (ekvivalent nájemného) a 18 042 Kč splatná 31. 8. 2020 (služby), za rok 2020 se jedná o částku 125 280 Kč (ekvivalent nájemného) a 18 090 Kč splatná 31. 8. 2021 (služby). Za leden až srpen 2021 žalovaný dluží 83 520 Kč (ekvivalent nájemného). Celkem tak žalobce žádá 388 657 Kč. Výše náhrady za užívání přitom závisí na tom, jestli je oprávněný nájemce nebo užívá bez právního důvodu, kdy žalovaný užívá jednotku bez právního důvodu, neboť se svou žalobou na určení, že je členem družstva žalobce, nebyl úspěšný.

2. Žalovaný navrhl, aby byla žaloba zamítnuta. Předmětný byt je od 13. 11. 2014 odpojen od dodávek elektrické energie z důvodu nevyhovujícího izolačního odporu elektrických obvodů v celém bytě. Do doby předání bytu nebylo možné rekonstrukci elektrických rozvodů provést. Izolační odpor elektroinstalace je kritický parametr, který určuje, zda je elektroinstalace bezpečná. Pokud je poškozena vlhkostí, například zaplavením vodou, může dojít k tomu, že elektroinstalace přestane splňovat normy bezpečnosti. Nevyhovující izolační odpor znamená zvýšené riziko úrazu elektrickým proudem nebo dokonce požáru. V takovém případě se tak užívání bytu stává nebezpečným a technicky nemožným.

3. Žalobce vzal žalobu podáním ze dne 6. 11. 2024 částečně zpět, a to částečně co do úroku z prodlení, neboť splatnost úroků byla stanovena v žalobním návrhu jako by se jednalo o nájem, a nikoliv o nárok žalobce na úhradu bezdůvodného obohacení. V době uplatnění žalobního nároku nebylo zřejmé, zda žalovaný užívá předmětný byt po právu, či nikoliv, a tomu odpovídala i žaloba. Žalovaný neměl proti částečnému zpětvzetí námitek, proto soud rozhodl v souladu s § 96 o. s. ř. tak, jak je ve výroku I. tohoto usnesení uvedeno.

4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, které navrhli a předložili účastníci (§ 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.). Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Žalobce je vlastníkem domu č. p. 2120, v němž se nachází byt č. , hodnota, (prokázáno výpisem z LV čl. 10).

6. Od 1. 1. 2013 činila výše záloh na služby 2 456 Kč a výše nájemného 10 440 Kč (prokázáno evidenčním listem na čl. 66).

7. Od 1. 8. 2014 činila výše záloh na služby 3 148 Kč a výše nájemného 10 440 Kč (prokázáno evidenčním listem na čl. 67).

8. Od 1. 12. 2015 činila výše záloh na služby 3 072 Kč a výše nájemného 10 440 Kč (prokázáno evidenčním listem na čl. 68).

9. Dle zprávy , Anonymizováno, , ze dne 13. 11. 2014, byla provedena v bytě na základě požadavku žalovaného kontrola el. instalace po zaplavení vodou, měřením byl zjištěn nevyhovující izolační odpor obvodů celého bytu, tyto obvody byly odpojeny (prokázáno zprávou ze dne 13. 11. 2014 a osvědčením pana , Anonymizováno, platným do 13. 12. 2018).

10. Ke dni 19. 1. 2015 byla dle odečtů elektroměru v bytě č. , hodnota, odečítána spotřebovaná elektrická energie (prokázáno odečty na čl. 168).

11. Žalovanému bylo vystaveno vyúčtování služeb za rok 2018, na jehož základě mu vznikl nedoplatek 18 419 Kč (prokázáno vyúčtováním za rok 2018, čl. 46).

12. Žalovanému bylo vystaveno vyúčtování služeb za rok 2019, na jehož základě mu vznikl nedoplatek 18 042 Kč (prokázáno vyúčtováním za rok 2019, čl. 54). Za tento rok zůstal žalovaný dlužen za užívání bytu 125 280 Kč (prokázáno přehledem dlužných plateb 2019 na čl. 13).

13. Žalovanému bylo vystaveno vyúčtování služeb za rok 2020, na jehož základě mu vznikl nedoplatek 18 090 Kč (prokázáno vyúčtováním za rok 2020, čl. 57). Za tento rok zůstal žalovaný dlužen za užívání bytu 125 280 Kč (prokázáno přehledem dlužných plateb 2020 na čl. 14).

14. Za leden až srpen 2021 zůstal žalovaný dlužen za užívání bytu 83 520 Kč (prokázáno přehledem dlužných plateb 2019 na čl. 15).

15. Žalovaný na nájemném za rok 2021 zůstal dlužen 83 520 Kč (prokázáno přehledem dlužných plateb za rok 2021, čl. 15).

16. Dne 30. 5. 2022 žalovaný požádal , Anonymizováno, o převod smlouvy na nového zákazníka, žalobce (prokázáno žádostí o převod na čl. 160).

17. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky za prosinec 2014 až květen 2019, celkem ve výši 970 833, z toho od ledna 2019 do května 2019 (bez záloh na služby 3 072 Kč) se jedná celkem o 52 200 Kč (10 440 Kč x 5 měsíců). Žalobce vyzval žalovaného k úhradě do 25. 6. 2019 (prokázáno upomínkou ze dne 31. 5. 2019 na čl. 17). Dopis s výzvou a vyúčtováním za rok 2018 byl žalovanému vložen žalovanému do schránky 24. 6. 2019 (prokázáno kopií obálky na čl. 19 a na čl. 53).

18. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky za prosinec 2014 až leden 2020, celkem ve výši 1 056 933, z toho od června 2019 do ledna 2020 (bez záloh na služby 3 072 Kč) se jedná celkem o 83 520 Kč (10 440 Kč x 8 měsíců). Žalobce vyzval žalovaného k úhradě do 25. 2. 2020 (prokázáno výzvou k úhradě ze dne 27. 2. 2020 na čl. 20 a upomínkou k 31. 1. 2020 na čl. 21). Dopis s výzvou a vyúčtováním za rok 2019 celkem na částku 18 042 Kč si žalovaný převzal dne 7. 4. 2020 (prokázáno kopií obálky na čl. 24 a na čl. 56).

19. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky za prosinec 2014 až červenec 2020, celkem ve výši 1 119 183 Kč, z toho od února 2020 do července 2020 (bez záloh na služby 3 072 Kč) se jedná celkem o 62 640 Kč (10 440 Kč x 6 měsíců) Žalobce vyzval žalovaného k úhradě do 25. 8. 2020 (prokázáno výzvou k úhradě ze dne 17. 8. 2020 čl. 25 a upomínkou k 31. 7. 2020 čl. 26). Dopis s výzvou si žalovaný převzal dne 27. 8. 2020 (prokázáno kopií obálky na čl. 28).

20. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky za prosinec 2014 až prosinec 2020, celkem ve výši 1 186 743 Kč, z toho od srpna 2020 do prosince 2020 (bez záloh na služby 3 072 Kč) se jedná celkem o 52 200 Kč (10 440 Kč x 5 měsíců) Žalobce vyzval žalovaného k úhradě do 25. 1. 2021 (prokázáno výzvou k úhradě ze dne 15. 1. 2021 na čl. 29 a upomínkou k 31. 12. 2020 na čl. 30). Dopis s výzvou si žalovaný převzal dne 26. 1. 2021 (prokázáno kopií obálky na čl. 33).

21. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky za prosinec 2014 až červen 2021, celkem ve výši 1 249 041 Kč, z toho od ledna 2021 do června 2021 (bez záloh na služby 3 072 Kč) se jedná celkem o 62 640 Kč (10 440 Kč x 6 měsíců). Žalobce vyzval žalovaného k úhradě do 25. 7. 2021 (prokázáno výzvou k úhradě ze dne 15. 7. 2021 čl. 39 a upomínkou k 30. 6. 2021 čl. 40). Dopis s výzvou a vyúčtováním za rok 2020 celkem na částku 18 090 Kč byl uložen k vyzvednutí žalovanému dne 21. 7. 2021 (prokázáno kopií obálky na čl. 43).

22. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky za prosinec 2014 až prosinec 2021, celkem ve výši 1 326 119 Kč, z toho od července 2021 do srpna 2021 (bez záloh na služby 3 072 Kč) se jedná celkem o 20 880 Kč (10 440 Kč x 2 měsíců). Žalobce vyzval žalovaného k úhradě do 25. 1. 2022 (prokázáno výzvou k úhradě ze dne 10. 1. 2022 a upomínkou k 31. 12. 2021). Dopis s výzvou a vyúčtováním si žalovaný převzal dne 13. 1. 2022 (prokázáno kopií obálky s razítkem data 13. 1. 2022 a poštovního podacího archu).

23. Žalovaný předal bytovou jednotku žalobci 30. 5. 2022. Součástí předávacího protokolu byly také odečty včetně elektrické energie a byl současně předán přehlašovací dokument (prokázáno předávacím protokolem ze dne 30. 5. 2022). Předávacím protokolem ze dne 2. 6.2022 ještě došlo k předání klíčů a sklepní kóje (prokázáno předávacím protokolem ze dne 2. 6. 2022).

24. Dle nájemní smlouvy k jednotce č. , hodnota, , 3+1, v předmětném domě, činilo nájemné 8 779 Kč e dni 26. 7. 2012 (prokázáno nájemní smlouvou ze dne 26. 7. 2012). Ke dni 1. 6. 2018 činila výše nájemného 11 214 Kč (prokázáno evidenčním listem ze dne 1. 6 .2018). Ke dni 1. 7. 2024 činila výše nájemného 11 214 Kč (prokázáno evidenčním listem ze dne 1. 7. 2024).

25. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaný užívá již od roku 2018 bytovou jednotku ve vlastnictví žalobce, aniž by za to užívání žalobci čehokoli platil a aniž by pro toto užívání měl právní důvod. Celkem se žalobce domáhal po žalovaném 388 657 Kč, s tím, že tato částka sestává částečně z ekvivalentu nájemného za období od roku 2018 do srpna 2021 a dále vyúčtování služeb poskytnutých v souvislosti s užíváním bytu od roku 2018 do 2020.

26. Dle následujících ustanovení:

27. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

28. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalobce se domáhal po žalovaném shora uvedených částek, konkrétně částky 18 445 Kč (vyúčtování služeb) za rok 2018, částky 125 280 Kč (ekvivalent nájemného) a 18 042 Kč (vyúčtování služeb) za rok 2019, částky 125 280 Kč (ekvivalent nájemného) a 18 090 Kč (vyúčtování služeb) za rok 2020 a za rok 2021 částky 83 520 Kč (ekvivalent nájemného), celkem tedy 388 657 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 o. z. a násl., neboť žalovaný užíval bytovou jednotku ve vlastnictví žalobce a využíval zde služby spojené s užíváním bytu bez právního důvodu.

29. Otázka vyklizení žalovaného (a související otázka členství žalovaného v družstvu) již byla vyřešena, když dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze čj. 6 Cmo 223/2019 – 424 ze dne 9. 2. 2019, kterým bylo žalovanému uloženo bytovou jednotku vyklidit, bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne 6. 4. 2022, č. j. 26 Cdo 2171/2021-508, odmítnuto.

30. Judikatura Nejvyššího soudu ustáleně zastává právní názor, že plněním bez právního důvodu, případně protiprávním užitím cizí hodnoty, tedy jednou ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. je i stav, kdy je bytová jednotka užívána subjektem odlišným od jeho vlastníka bez nájemní smlouvy či jiného obdobného titulu. Prospěch v takové situaci vzniká tomu, kdo uživatelská oprávnění realizuje, aniž by za to čehokoliv hradil, a jehož majetkový stav se tudíž nezmenšil, ačkoli by se tak za obvyklých okolností stalo (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2006, sp. zn. 33 Odo 1051/2005). Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích konstantně přijímá závěr, dle kterého užíváním cizí věci (v aktuálním případě bytové jednotky) bez náležitého právního titulu vzniká uživateli majetkový prospěch, bezdůvodné obohacení, jež je povinen vydat. V posuzované věci žalobce žádal také vydání bezdůvodného obohacení v podobě za žalobce uhrazených nákladů za služby, které žalovaný spotřeboval, ale žalobci za ně ničeho neuhradil, tj. rovněž je naplněna skutková podstata bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z.

31. Žalovaný namítal, že nemohl bytovou jednotku řádně užívat, když již od roku 2014 je byt odpojen od dodávek elektrické energie, nadto byt i jinak není způsobilý k užívání, a to z důvodu nevyhovujícího izolačního odporu elektrických obvodů v celém bytě. Žalobce nicméně doložil, že i po roce 2014 byla v předmětné jednotce účtována elektrická energie (a už v roce 2015 byla dle odečtů elektroměru v bytě spotřebovávána elektrická energie), navíc byt byl předán současně s uvedením aktuálních odečtů elektrické energie, a to včetně informace, že se předává také formulář k přehlášení odběratele elektrické energie. Žalovaný pak ani k dotazu soudu nebyl sto uvést, zda jakékoli vady bytu byly vůbec kdy žalobci nahlášeny. Nadto je třeba uvést, že žalovaný užívá bytovou jednotku po celé rozhodné období bez právního důvodu, navíc již bylo dokonce rozhodnuto pravomocně o jeho vyklizení, otázka případných vad jednotky tak dle názoru soudu ani není na místě.

32. Žalobce tak nepochybně má právo na vydání bezdůvodného obohacení. Za situace, kdy obohacení žalovaného spočívá ve výkonu práva užívání cizí věci, je zřejmé, že předmět obohacení nelze reálně vydat, proto musí být ochuzeným (žalobci) vydána peněžitá náhrada podle § 2999 odst. 1 o. z. Její výši je pak nutno odvíjet od částek vynakládaných obvykle v daném místě a čase na užívání věci i s přihlédnutím k druhu právního důvodu, kterým se právo užívání věci zakládá. Nejčastěji jde o smlouvu nájemní, a proto je výši náhrady potřeba odvíjet od obvyklé výše nájemného, které by byl vlastník stavby coby nájemce za obvyklých okolností povinen plnit vlastníku pozemku coby pronajímateli, užíval-li by věc na základě platné nájemní smlouvy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 8. 2013, sp. zn. 28 Cdo 2020/2013). Výše bezdůvodného obohacení tedy odpovídá ekvivalentu nájemného za užívání bytové jednotky v místě a čase. Soud proto při určení výše nájemného vycházel z doložené nájemní smlouvy k jinému (obdobnému) bytu v tomtéž domě, kde je nájemné v této výši fakticky placeno, tj. lze z jeho výše při určení bezdůvodného obohacení vycházet. Nadto žalobcem požadovaný ekvivalent nájemného se skutečně jeví spíše nízký, ostatně žalovaný výši bezdůvodného obohacení ani nijak nesporoval. Výše bezdůvodného obohacení vzniklého v souvislosti s užíváním jednotky, tj. odebrané energie, spotřebované služby, je pak dána vyúčtováními za rok 2018, 2019 a 2020, která byla rovněž řádně doložena.

33. Co se týče splatnosti bezdůvodného obohacení, toto je splatné k výzvě oprávněného. Výzva k úhradě dlužných částek (ekvivalent nájemného) za prosinec 2014 až květen 2019 (tj. konkrétně je rozhodné v tomto řízení od ledna 2019 do května 2019, tj. 10 440 Kč měsíčně x 5 měsíců, tj. 52 200 Kč) včetně úhrady spotřebovaných služeb za rok 2018 (18 445 Kč) byla žalovanému zaslána dopisem vloženým do schránky žalovaného 24. 6. 2019, splatnost tak nastala následujícího dne, neboť ihned se výzva k plnění dostala do sféry dispozice žalovaného (splatnost v dopise byla stanovena k 25. 6. 2019), žalobci tak byl přiznán úrok z prodlení počínaje následujícího dne, tj. 26. 6. 2019 (celkem částka 70 645 Kč).

34. Výzva k úhradě dlužných částek za prosinec 2014 až leden 2020 (tj. konkrétně je rozhodné v tomto řízení od června 2019 do ledna 2020, tj. 10 440 Kč měsíčně x 8 měsíců, tj. 83 520 Kč) včetně úhrady služeb za rok 2019 (18 042 Kč) byla žalovanému zaslána dopisem, který si žalovaný převzal dne 7. 4. 2020. Splatnost tak nastala následujícího dne (splatnost v dopise stanovena k 25. 2. 2020), žalobci tak byl přiznán úrok z prodlení počínaje následujícího dne po převzetí zásilky, tj. 8. 4. 2020 (celkem částka 101 562 Kč).

35. Výzva k úhradě dlužných částek za prosinec 2014 až červenec 2020 (tj. konkrétně je rozhodné v tomto řízení od února 2020 do července 2020, tj. 10 440 Kč měsíčně x 6 měsíců, tj. 62 640 Kč) byla žalovanému zaslána dopisem, který si žalovaný převzal dne 27. 8. 2020. Splatnost v dopise byla stanovena dnem 25. 8. 2020, žalobci tak byl přiznán úrok z prodlení počínaje následujícího dne po převzetí dopisu, tj. 28. 8. 2020 (celkem částka 62 640 Kč).

36. Výzva k úhradě dlužných částek za prosinec 2014 až prosinec 2020 (tj. konkrétně je rozhodné v tomto řízení od srpna 2020 do prosince 2020, tj. 10 440 Kč měsíčně x 5 měsíců, tj. 52 200 Kč) byla žalovanému zaslána dopisem, který si žalovaný převzal dne 26. 1. 2021. Splatnost tak nastala následujícího dne (splatnost v dopise stanovena dnem 25. 1. 2021), žalobci tak byl přiznán úrok z prodlení počínaje následujícího dne, tj. 27. 1. 2021 (celkem částka 52 200 Kč).

37. Výzva k úhradě dlužných částek za prosinec 2014 až červen 2021 (tj. konkrétně je rozhodné v tomto řízení od ledna 2021 do června 2021, tj. 10 440 Kč měsíčně x 6 měsíců, tj. 62 640 Kč) včetně úhrady služeb za rok 2020 (18 090 Kč) byla žalovanému zaslána dopisem uloženým na poště dne 21. 7. 2021, při úložní době 14 dní splatnost nastala nejpozději 4. 8. 2021, žalobci tak byl přiznán úrok z prodlení počínaje následujícího dne, tj. 5. 8. 2021, jak žalobce požadoval (celkem částka 80 730 Kč).

38. Výzva k úhradě dlužných částek za prosinec 2014 až prosinec 2021 (tj. konkrétně je rozhodné v tomto řízení od července 2021 do srpna 2021, tj. 10 440 Kč měsíčně x 2 měsíců, tj. 20 880 Kč) byla žalovanému zaslána dopisem, který si žalovaný vyzvedl dne 13. 1. 2022, splatnost v dopise byla přitom stanovena na 25. 1. 2022, žalobci tak byl přiznán úrok z prodlení počínaje následujícího dne, tj. 26. 1. 2022 (celkem částka 20 880 Kč).

39. S ohledem na vše shora uvedené soud shledal žalobu důvodnou a uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku v celkové výši 388 657 Kč s tím, že o příslušenství soud rozhodl podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Splatnost vyplývá ze shora uvedených výzev plnění a kopií obálek, z nichž plyne jejich doručení žalovanému (výrok II.).

40. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada nákladů spočívajících v zaplaceném soudním poplatku ve výši 19 433 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 5,5 úkony právní služby po 9 860 Kč (§ 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „vyhláška“, a to písm. a) převzetí a příprava zastoupení, písm. d) žaloba, výzva k plnění, g) 2x účast při jednání, a dále návrh na pokračování v řízení podle § 11 odst. 2 písm. c) ve spojení s § 11 odst. 3 vyhlášky když jejich výše je dána § 7 ve spojení s § 8 odst. 1 této vyhlášky) a 6 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 uvedené vyhlášky). Celkové náklady žalobce ve výši 75 463 Kč (zahrnující ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).