11 C 217/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Karolínou Šorbanovou ve věci žalobkyní: a) Jméno žalobkyně A , narozená Datum narození žalobkyně A bytem Adresa žalobkyně A b) Jméno žalobkyně B , narozená Datum narození žalobkyně B bytem Adresa žalobkyně B c) Jméno žalobkyně C , narozená Datum narození žalobkyně C bytem Adresa žalobkyně C všechny zastoupeny advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o vyklizení bytu

I. Řízení se mezi žalobkyní c) , Jméno žalobkyně C, a žalovaným zastavuje.

II. Ve vztahu mezi žalobkyní c) , Jméno žalobkyně C, a žalovaným žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovaný je povinen vyklidit a předat žalobkyním a) a b) byt č. , hodnota, , bytová jednotka č. , Anonymizováno, o výměře 47,5 m2 umístěný v prvním nadzemním podlaží domu č. p. , Anonymizováno, , který je součástí pozemku parc. č. , adresa, v obci , adresa, , katastrální území , adresa, , a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyním náhradu nákladů řízení ve výši 50 629,10 Kč k rukám právního zástupce žalobkyň, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Původní žalobkyně, a sice: a) , jméno FO, , b) , jméno FO, , c) , Jméno žalobkyně B, , se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 6. 8. 2024 domáhaly vyklizení bytu č. , hodnota, , bytová jednotka č. , Anonymizováno, o výměře 47,5 m2 umístěném v prvním nadzemním podlaží domu č. p. , Anonymizováno, , který je součástí pozemku parc. č. , adresa, v obci , adresa, (dále jen „byt“), a žalobu uplatnily vůči původnímu žalovanému, , jméno FO, . Tvrdily, že s ním uzavřely 31. 1. 2023 nájemní smlouvu k bytu (nájem na něj totiž přešel po úmrtí jeho matky). V únoru 2024 žalobkyně evidovaly dluh na nájemném a zálohách na služby za únor 2023 až březen 2024, jakož i dluh v podobě nedoplatku z vyúčtování za služby za rok 2022. Žalobkyně vyzývaly , jméno FO, k úhradě dluhu, leč marně, proto žalovanému vypověděly nájem výpovědí ze dne 11. 3. 2024 a vyzvaly jej k vyklizení bytu do jednoho měsíce od doručení výpovědi, tj. do 14. 4. 2024. Jelikož pan , jméno FO, byt nevyklidil, vyzvaly jej k tomu ještě jednou a stanovily mu lhůtu do 10. 5. 2024, k vyklizení ale nedošlo.

2. V průběhu řízení došlo ke změně účastníků řízení na obou stranách sporu. , jméno FO, dne 12. 12. 2024 zemřel. V reakci na to doplnily žalobkyně tvrzení tak, že byt spolu s , jméno FO, , ještě za jeho života před výpovědí nájmu, užíval , Jméno žalovaného, , a dosud jej užívá. Žalobkyně se domáhaly vyklizení bytu vůči němu. Soud usnesením ze dne 26. 2. 2025, č. j. 11 C 217/2024-81 vůči , jméno FO, řízení zastavil, a připustil přistoupení , Jméno žalovaného, na stranu žalovanou.

3. Dne 18. 2. 2025 zemřela , jméno FO, , původně označená jako žalobkyně a). Soud v návaznosti na probíhající dědické řízení usnesením ze dne 7. 5. 2025, č. j. 11 C 217/2024-110 rozhodl, že procesními nástupkyněmi po , jméno FO, jsou její pozůstalé sestry: a) , jméno FO, , b) , Jméno žalobkyně B, , c) , Jméno žalobkyně C, .

4. Žalovaný při jednání před soudem uvedl, že v minulosti s , jméno FO, (kterého označoval za svého nevlastního otce) prodali za 1 500 000 Kč chalupu manželům , Anonymizováno, , přičemž peníze nikdy neviděli – bylo jim slíbeno, že dluh na nájemném bytu bude z těchto prostředků uhrazen (k čemuž mělo dojít v srpnu nebo září 2024), a že nájemné bude , tituly před jménem, , jméno FO, platit i nadále. Proto navrhl k důkazu výpověď , tituly před jménem, , Anonymizováno, .

5. Při jednání ve věci samé žalobkyně soudu sdělily, že dědické řízení po , jméno FO, je již pravomocně skončeno, a vlastnicemi bytu se staly pouze žalobkyně a) a b). Navrhly proto zastavení řízení vůči žalobkyni c). K věci samé uvedly, že část dluhu skutečně byla uhrazena v srpnu či září 2024, tedy až po výpovědi z nájmu bytu a ničeho tato skutečnost nemění na tom, že žalovaný užívá byt bez právního důvodu. Nájemné dosud hrazeno není a celkový dluh nyní činí zhruba 200 000 Kč.

6. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

7. Vlastnicemi bytu jsou žalobkyně a) a b) (prokázáno Informací o jednotce 611/204 k 5. 8. 2024 a k 24. 9. 2025 a vyrozuměním o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci , Anonymizováno, ).

8. Z úřední činnosti soud zjistil, že pravomocným usnesením ze dne 27. 8. 2025, č. j. 32 D 332/2025-163, schválila notářka , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , dohodu o rozdělení pozůstalosti , jméno FO, , přičemž 1/3 jejího podílu na bytu byla rozdělena mezi žalobkyně a) a b), každé po 1/6. Tuto skutečnost nemusel soud dokazovat (§ 121 o. s. ř.).9. , jméno FO, jako jediný dědil po své matce , jméno FO, , zemřelé 26. 7. 2022 (prokázáno usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 17. 1. 2023, č. j. 5 SZ 32 D 992/2022-81).

10. Původní žalobkyně a , jméno FO, podepsali Smlouvu o nájmu bytu na dobu určitou od 27. 7. 2022 do 31. 7. 2024. Ta obsahovala povinnost pana , jméno FO, platit měsíčně nájemné ve výši 12 960 Kč spolu se zálohou na poplatky za služby spojené s užíváním bytu, jakož i k úhradě vyúčtování zálohových úhrad za služby spojené s užíváním bytu za rok 2022, adresované ještě jeho matce (prokázáno nájemní smlouvou ze dne 31. 1. 2023 a jejími přílohami).

11. Žalobkyně opakovaně upomínaly pana , jméno FO, k úhradě dlužného nájemného (prokázáno upomínkou ze dne 13. 9. 2023 s dokladem o doručení dne 2. 10. 2023, a upomínkou ze dne 27. 11. 2023 spolu s dokladem o doručení dne 5. 12. 2023, upomínkou ze dne 12. 2. 2024 s dokladem o odeslání dne 14. 2. 2024).

12. Žalobkyně vypověděly nájem panu , jméno FO, a ve výpovědi jej poučily o možnosti podat proti ní námitky (prokázáno výpovědí z nájmu ze dne 11. 3. 2024 spolu s dokladem o doručení dne 14. 3. 2024).

13. Žalobkyně vyzvaly pana , jméno FO, k vyklizení bytu do 10. 5. 2024 (prokázáno výzvou ze dne 24. 4. 2024 spolu s dokladem o doručení dne 29. 4. 2024).

14. Žalobkyně vyzvaly žalovaného k vyklizení a předání bytu do 31. 7. 2024 (prokázáno vyzvou ze dne 19. 7. 2024 spolu s dokladem o odeslání žalovanému na adresu , adresa, dne 23. 7. 2024).15. , jméno FO, byl od 8. 7. 2024 hospitalizován v , právnická osoba, , adresa, . Od 8. 7. 2024 do 26. 8. 2026 byl schopen se vyjádřit a byl orientován, následně se jeho stav zhoršil, byl převezen do nemocnice , adresa, . Od té doby mu jeho zdravotní stav neumožňoval se vyjádřit o svých potřebách a rozhodovat o sobě (prokázáno Sdělením , právnická osoba, , adresa, ze dne 17. 10. 2024).

16. Soud neprováděl žalovaným navrhované důkazy svědeckou výpovědí , tituly před jménem, , Anonymizováno, a výpisem z ČSOB. Toto dokazování by bylo nadbytečné vzhledem k tomu, že v nynějším řízení je projednávána žaloba na vyklizení, nikoliv na zaplacení peněžité částky představující nájemné či dlužné nájemné žalovaného. Ani případný závěr o tom, že žalovaný skutečně měl ujednáno s , tituly před jménem, , jméno FO, , že za něj bude platit nájem, nebo o tom, že byla určitá část dluhu uhrazena v srpnu či září 2024, by v nynější fázi sporu pro soud nebyly podstatné.

17. Soud hodnotil všechny shora uvedené důkazy jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti a po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

18. Žalobkyně a) a b) jsou vlastnicemi bytu, a s panem , jméno FO, uzavřely v únoru 2023 smlouvu o nájmu. Žalovaný s panem , jméno FO, v bytě bydlel a bydlí v něm i nadále. Jelikož však nebylo hrazeno na nájemném téměř ničeho, žalobkyně k úhradě pana , jméno FO, upomínaly, následně smlouvu o nájmu vypověděly a vyzvaly nejprve jeho a pak i žalovaného, aby byl vyklidili a předali. To se ale nestalo, žalovaný v bytě stále bydlí.

19. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.

20. Podle § 103 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé, přihlíží kdykoli za řízení.

21. Podle § 104 odst. 1 věty prvé o. s. ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví.

22. Soud nejprve vypořádal věc ve vztahu k žalobkyni c), které smrtí , jméno FO, vzniklo dědické právo k pozůstalosti po ní (§1479 o. z.). Žalobkyně c) sice v době rozhodování soudu o jejím procesním nástupnictví patřila do okruhu možných dědiců ve smyslu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 5. 2009, sp. zn. 28 Cdo 974/2009, nicméně následně v rámci dědického řízení byt do vlastnictví ani částečně nenabyla. Na její straně proto nebyly od počátku jejího účastenství splněny podmínky řízení, soud proto vůči ní řízení podle § 104 odst. 1 o. s. ř. zastavil (výrok , právnická osoba, rámci právě popsaného procesního postupu soud pamatoval na to, že o procesním nástupnictví žalobkyně c) rozhodl s ohledem na přednostní charakter řízení o reivindikační žalobě, kterou lze postavit na roveň žalobě na vyklizení.

23. O nákladech řízení mezi žalobkyní c) a žalovaným rozhodl soud podle § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II), když řízení bylo zastaveno a nelze klást k tíži žádnému z účastníkovi, že žalobkyně c) byla dědičkou po , jméno FO, a teprve v rámci dědické dohody nepřipadl na ni spoluvlastnický podíl k předmětnému bytu.

24. Podle § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

25. Soud se zabýval podmínkami tzv. negatorní žaloby, která je v případě nemovitých věcí žalobou na vyklizení. Aktivně legitimován je vlastník protiprávně zadržované věci. Pasivně legitimován je ten, kdo věc protiprávně zadržuje.

26. Neoprávněné zadržování věci předpokládá, že právní důvod detence buď odpadl (např. z důvodu skončení nájmu), nebo žádný právní důvod zadržování věci nebyl dán. Žalovaný užívá byt, aniž by kdy k němu on sám měl platný právní důvod. Titulem k užívání bytu panem , jméno FO, byla nájemní smlouva, ta však byla žalobkyněmi platně vypovězena v souladu s ust. § 2291 odst. 1 o. z.– po četných upomínkách, aby pan , jméno FO, zaplatil dlužné nájemné, které dalece přesahovalo nájemné a zálohy na služby za tři měsíce. Zároveň byl pan , jméno FO, ve výpovědi z nájmu řádně poučen o možnosti podat proti ní námitky (§ 2286 odst. 2 o. z.), výpověď je tedy platná. Nájem bytu tak skončil dne 14. 3. 2024 a pan , jméno FO, byl povinen byt do 14. 4. 2024 vyklidit a odevzdat pronajímatelům dle § 2292 o. z., což se nestalo a byt dále bez právního důvodu užíval žalovaný. Pro úplnost lze dodat, že nájem byl sjednán navíc na dobu určitou do 31. 7. 2024. Žalovaný tak k předmětnému bytu nemá žádné právo, závazek stran ohledně bytu s žalobkyněmi neuzavřel. Nájem na žalovaného nemohl přejít podle § 2279 o. z., protože v době smrti pana , jméno FO, již žádný nájemní vztah neexistoval. Z těchto důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok III).

27. Případné uhrazení dluhu v srpnu či září 2024 po skončení nájmu dne 14. 3. 2024 na oprávněnosti žaloby nemůže ničeho změnit, když žalovaný setrvává v bytě žalobkyň bez právního důvodu.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyním a) a b), jež byly v řízení zcela úspěšné, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 50 629,10 Kč. Jejich náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč, a odměny za zastupování advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”). Soud zohlednil, že původní žalobkyně , jméno FO, dne 18. 2. 2025 zemřela. Pro přehlednost soud rozdělil výpočty výše nákladů řízení na dvě období, a to na rok 2024 a 2025.

29. Podle a. t. účinného do 31. 12. 2024 činila tarifní hodnota sporu 10 000 Kč (§ 9 odst. 1 a. t.), a za společné úkony při zastupování více osob náležela advokátovi za každou takto zastupovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20 % (§ 12 odst. 4 a. t.). Náhrada hotových výdajů činila 300 Kč za úkon (§ 13 odst. 4 a. t.). Odměna advokáta za rok 2024 tedy spočívá v odměně za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva ze dne 19. 7. 2024, žaloba) ve snížené 80% výši 1 200 Kč za úkon*3 (tj. za všechny tři původní žalobkyně, včetně zemřelé , jméno FO, ); náhradě hotových výdajů za tři úkony ve výši 300 Kč (za každou klientku pouze jedna paušální částka, viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. 25 Cdo 1610/2014), a 21% DPH z částky 11 700 Kč ve výši 2 457 Kč.

30. Podle a. t. účinného od 1. 1. 2025 činila tarifní hodnota sporu 30 000 Kč (§ 9 odst. 1 a. t.), a za společné úkony při zastupování více osob náleží advokátovi za „první“ zastupovanou osobu mimosmluvní odměna nesnížená, za druhou zastupovanou osobu snížená o 20 %, a třetí o 40 % (§ 12 odst. 4 a. t.). Náhrada hotových výdajů činí 450 Kč za úkon (§ 13 odst. 4 a. t.). Odměna advokáta za rok 2025 spočívá v odměně za dva úkony právní služby (podání ze dne 8. 1. 2025, ze dne 12. 2. 2025) ve výši 2 300 Kč za úkon, ve snížené 80% výši 1 840 Kč za úkon, a ve snížené 60% výši 1 380 Kč za úkon; odměně za tři úkony právní služby (podání ze dne 24. 2. 2025 a ze dne 10. 3. 2025, účast na jednání před soudem dne 25. 9. 2025) ve výši 2 300 Kč za úkon, a ve snížené 80% výši 1 840 Kč za úkon; náhradě hotových výdajů za pět úkonů ve výši 450 Kč, a 21% DPH z částky 26 010 Kč ve výši 5 462,10 Kč.

31. Celkem je žalovaný povinen na nákladech řízení žalobkyním a) a b) uhradit 50 629,10 Kč. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1, věta prvá o. s. ř. a dle § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobkyň.

32. Soud nepřiznal žalobkyním náhradu nákladů za odvolání ze dne 12. 2. 2025, ani za podání ze dne 26. 5. 2025. Náklady, které byly vynaloženy neúčelně nebo zbytečně, nelze nahradit, i když byl účastník úspěšný, neboť kritériem přiznání náhrady nákladů řízení úspěšnému účastníku je účelnost vynaložení těchto nákladů (napři usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2017, sp zn. 21 Cdo 2647/2017), a je úkolem soudu zkoumat otázku účelnosti vždy ve vztahu ke každému úkonu (nález Ústavního soudu ze dne 8. 3. 2021, sp. zn. I. ÚS 4012/18, bod 17). Odvolání ze dne 12. 2. 2025 vzaly žalobkyně téměř obratem zpět, do řízení nic nového nepřineslo. Podáním ze dne 26. 5. 2025 toliko právní zástupce žalobkyň oznamoval právní zastoupení žalobkyně c).

33. Lhůta k plnění ve výroku I. byla stanovena v délce patnácti dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1, věta prvá o. s. ř.