11 C 56/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Eliášovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované . zahraniční osoba registrovaná pod č. Anonymizováno sídlem Adresa žalované zastoupená obecnou zmocněnkyní Anonymizováno Jméno zmočněnkyně sídlem Adresa zmočněnkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky pro 100 067 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s tím, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 100.067 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p. a. z této částky od 27. 11. 2024 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 27.055,60 Kč, k rukám , Jméno advokátky, , advokátky, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 20.1.2025 domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 14. 10..2024 nabyla od klienta žalované pana , jméno FO, pohledávku ve výši 100 067 Kč. Pohledávku tvoří rozdíl mezi uhrazeným pojistným a vyplaceným plněním, které bylo , jméno FO, jako pojistníkovi poskytnuto na základě pojistné smlouvy životního pojištění , Anonymizováno, č. , hodnota, ze dne 29. 9. 2004., Anonymizováno, , jméno FO, zaplatil za dobu trvání smlouvy na pojistném celkem 181 765 Kč, žalovaná mu poskytla po výpovědi pojistné smlouvy odkupné ve výši 41 713 Kč a na výběrech 39 985 Kč, celkem tedy 81 698 Kč. Žalovaná částka ve výši 100 067 Kč s příslušenstvím tak představuje bezdůvodné obohacení, které odpovídá zaplacenému pojistnému, neboť pojistná smlouva je neplatná. Pojistné bylo dle smlouvy umisťováno do finančních fondů, přičemž finanční fond představovalo portfolio různých typů investic spravované pojišťovnou nebo jejím zástupcem výhradně pro účely životního pojištění a v těchto fondech pak docházelo ke zhodnocení či znehodnocení takto umístěných finančních prostředků. Investiční riziko nesl pojistník. Žalovaná jako pojistitel rozdělila finanční fond na části, jednotky stejné hodnoty, tzv. podílové jednotky, tj. nárok na část hodnoty finančního fondu a zatímco pojistník „nakoupil“ podílové jednotky za tzv. nákupní cenu, při vyplacení pojistného plnění, mimořádného výběru či odkupného pojistník „prodal“ pojišťovně podílové jednotky za tzv. prodejní cenu, která slouží k výpočtu tzv. hodnoty podílových jednotek. Žalobkyně spatřuje problém v tom, že prodejní cena podílových jednotek je stanovena až poté, kdy nastane den pojistné události. Žalobkyně je přesvědčena, že zneužívajícím ujednáním je ujednání v článku 2 písm. a) zvláštních pojistných podmínek žalované pro pojištění typu , Anonymizováno, životní pojištění , Anonymizováno, (dále jen „ZPP“), podle kterého vyplatí pojišťovna pojistné plnění „k datu, kdy společnost zaregistrovala pojistnou událost.“ Zaregistrování pojistné události je však úkon, pro který neplatí žádná sjednaná pravidla či lhůty, ale závisí výlučně na vůli žalované. Nákupní a prodejní cenu stanoví žalovaná sama a výše pojistného plnění závisí na vůli pojistitele, přičemž pojistné plnění je konstruováno tak, že pojistitel s jeho výší může manipulovat v závislosti na znalosti trendů cen aktiv na kapitálovém trhu. Hodnota podílových jednotek byla v průběhu pojištění snižována o různé poplatky, které jsou uvedeny v článku např. v č.l. 7 odst. 1 ZPP. V přehledu poplatků, který je součástí pojistné smlouvy, je, pokud jde o rizikové pojistné, uvedeno odkazem na Sazebník „rizikové pojistné dle Sazebníku“. Právní předchůdce žalobkyně , adresa, nebyl seznámen se žádným sazebníkem ani jiným způsobem nebyl seznámen s výší těchto poplatků. Budoucí pojistné plnění přitom závisí na tom, o jaké poplatky bude snížena hodnota podílových jednotek nebo hodnota finančního fondu, od které se hodnota podílových jednotek odvíjí. Hodnota podílových jednotek tak byla snižována o poplatky, jejichž výše byla pojistníkovi neznámá. Pojistník dále svými platbami pojistného „kupuje“ podílové jednotky zvolených fondů, a to za tzv. nákupní cenu podílových jednotek, avšak pojistné plnění či jiná plnění z hodnoty podílových jednotek jsou oceňovány tzv. prodejní cenou. Mezi prodejní a nákupní cenou rozdíl ve výši 5 % nákupní ceny, tj. pojistník „kupuje“ podílové jednotky od pojistitele o 5 % dráž, než je ve stejnou dobu pojistitel „prodává“ pojistníkům ve formě odkupu či pojistného plnění. Jde tak o skrytý poplatek, který si běžný spotřebitel nemá šanci uvědomit. Tento poplatek navíc nemá žádné poctivé racionální odůvodnění. Velmi netransparentní a pro běžného spotřebitele zcela nepochopitelný je též způsob, jak pojistitel přenáší své náklady na provize pro pojišťovací zprostředkovatele na pojistníky. Jde o princip vytváření počátečních podílových jednotek a akumulačních jednotek a následné snižování počátečních podílových jednotek o náklady související s uzavřením pojistných smluv, čímž žalovaná přenesla náklad na pojistníka za zprostředkování konkrétního pojištění, tedy odměnu pro pojišťovacího zprostředkovatele. Jde o značný náklad, který žalovaná pomocí konstrukce snižování hodnoty podílových jednotek za pomoci jejich rozlišení na počáteční a akumulační o tuto provizi, koncipuje tak, aby její dopad pro budoucí pojistné plnění pojistníkovi zcela unikl. Dotčená ujednání jsou zneužívajícími ujednáními ve smyslu směrnice Rady 93/13/EHS, neboť jde o ujednání, která jsou neurčitá či natolik netransparentní a nepřehledná, že běžný spotřebitel nemá šanci jejich vliv na závazky pojistitele, zejména na rozsah pojistného plnění, rozklíčovat. Dotčená ujednání jsou rovněž ujednání, která ve smyslu ustanovení § 56 odst. 1 zák. č. 40 /1964 Sb., občanského zákoníku v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Pojistník neměl žádnou možnost posoudit ekonomické důsledky pojistné smlouvy, neboť dotčená ujednání jsou nejasná, netransparentní a některé důležité vstupní parametry pojištění či důležité dokumenty (např. sazebník) jsou mu neznámé. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení dopisem ze dne 8. 11. 2024. Pokud jde o postupní smlouvu, žalobkyně ve vyjádření doplnila, že je zcela v souladu s příslušnou právní úpravou, a odkázal na rozhodnutí nadepsaného soudu.

2. Žalovaná žalobkyní uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. V první řadě namítla nedostatek aktivní legitimace žalobkyně z důvodu neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávek pro rozpor s dobrými mravy. Obchodní model žalobkyně je postaven na nekalých obchodních praktikách lákajících klienty se smlouvami životního pojištění, když žalobkyně odkupuje pohledávky spotřebitelů za velmi malou část (cca 20 %) jejich hodnoty. Obchodování žalobkyně je založeno na inzerci na webových stránkách žalobkyně, které vzbuzují dojem o masovém nepoctivém a podvodném jednání pojišťoven. Žalobkyně sama jedná se spotřebiteli úmyslně nepoctivě, když uvedení spotřebitelů v omyl, odkoupení jejich pohledávek za zlomek hodnoty a následné soudní uplatňování, je motivováno výhradně finančním ziskem násobně překračujícím zisk spotřebitele. Postup žalobkyně zakládá zjevný rozpor smlouvy o postoupení pohledávky s dobrými mravy, což vede k její absolutní neplatnosti.

3. Dále uvedla, že pojistník , jméno FO, uzavřel s žalovanou jako pojistitelem dne 29. 9. 2004 pojistnou smlouvu číslo , hodnota, , přičemž žalovaná mu zasílala pravidelné výroční dopisy, které obsahovaly informaci o výši pojistného na hlavní pojištění a pojistného na jednotlivá připojištění, včetně informace, do jakých fondů je investiční pojistné umisťováno, výši rizikového pojistného, poplatky a jejich výši a aktuální stav podílového účtu. Na pojistné smlouvě proběhly za pojistný vztah různé dílčí změny, vedoucí vždy ke kladnému vyřízení žádosti pojistníka. Žalovaná je přesvědčena, že pojistná smlouva byla sjednána platně. Žalovaná zcela zjevně po celou dobu trvání smluvního vztahu poskytovala pojistníkovi pojistnou ochranu a byla na základě Pojistné smlouvy připravena v případě pojistné události, kdykoli plnit. Dle judikatury mají být v rámci autonomie vůle stran respektovány již uzavřené smlouvy a neplatnost právních úkonů by měla být dovozována pouze ve výjimečných případech. Investiční životní pojištění funguje na principu investic zaplaceného pojistného do zvolených fondů nebo strategií s cílem jejich zhodnocení. V momentě, kdy dojde k pojistné události, odkupu, nebo převodu podílových jednotek z jednoho fondu do druhého, musí být nakoupené podílové jednotky prodány a finanční prostředky za ně obdržené pak mohou být vyplaceny ve formě pojistného, odkupného, nebo investovány do jiného fondu. Stejně jako u každé jiné investice je tedy nejprve podíl nakoupen (za nákupní cenu) a následně prodán (za prodejní cenu). Žalovaná jako pojišťovna má povinnost jednat s odbornou péčí, kdy k registraci pojistné události dochází ihned po jejím oznámení. Co se týká tvrzeného snižování hodnoty podílových jednotek o poplatky, které jsou pojistníkovi neznámé, jedná se o nepochopení fungování daného produktu ze strany pojistitele, a to i přesto, že byla dopředu řádně provedena analýza potřeb. Skutečnost, že je něco složité na porozumění a nalezení vazeb však neznamená, že by to bylo nesrozumitelné nebo neurčité v právním slova smyslu. Žalovaná rovněž nepopírá, že výše rizikového pojistného, resp. způsob jeho stanovení nebyl výslovně uveden v příslušných pojistných podmínkách, ale v sazebníku, který byl dostupný v sídle žalované a na jejích internetových stránkách. Pojistná smlouva byla sjednána platně a tak k ní po celou dobu (téměř 20 let) přistupoval i pojistník , jméno FO, . Po celou dobu byl navíc informován o investicích na pojistné smlouvě výročními dopisy a pojistkami, po celou dobu nevyjádřil nespokojenost. Žalovaná je přesvědčena, že žalobkyni nárok na vydání bezdůvodného bohacení nevznikl, ovšem z procesní opatrnosti vznesla námitku promlčení. I kdyby soud seznal, že , jméno FO, již při uzavření pojistné smlouvy subjektivně nenabyl vědomost o tom, že mu není známa přesná výše jednotlivých složek rizikového pojistného a poplatků, je podle žalované zřejmé, že se tak muselo stát nejpozději po přečtení pravidelně doručovaných výročních dopisů. Pojistníku , jméno FO, byla opakovaně zasílány listiny, ze kterého jsou poplatky na rizikové pojistné zřejmé, není tedy možné, že by neměl vědomí o tom, že je mu rizikové pojistné strháváno. Došlo proto k promlčení plateb pojistného, které byly uhrazeny před více než dvěma lety před zahájením řízení.

4. Dále žalovaná poukázala na to, že po celou dobu trvání smlouvy poskytovala , jméno FO, pojistnou ochranu a navrhla ve vypořádání vzájemných plnění zohlednit i částku odpovídající nepeněžitému plnění v podobě poskytované pojistné ochrany ze strany žalované. Tu vyčíslila ve výši účtovaného rizikového pojistného z hlavního produktu , Anonymizováno, ve výši 7 524 Kč spolu s náklady, které žalovaná měla na vedení pojistné smlouvy ve výši 91 546 Kč.

5. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Žalobkyně označená svým právním předchůdcem , jméno FO, jako pojistník a zároveň jako pojištěný na předepsaném formuláři žalované navrhla žalované jako pojistiteli dne 29. 9. 2004 uzavření pojistné smlouvy č. , hodnota, s počátkem pojištění od 30. 9. 2004, předmětem smlouvy bylo životní pojištění , Anonymizováno, s měsíčním pojistným za hlavní pojištění ve výši 475 Kč a pojistnou částkou pro případ smrti ve výši 250 000 Kč s trváním pojištění do 60 let věku a umístěním pojistného 100% do smíšeného fondu. Součástí návrhu na uzavření pojistné smlouvy byl zdravotní dotazník právního předchůdce žalobkyně. Dle smluvních ujednání byly součástí pojistné smlouvy všeobecné a zvláštní pojistné podmínky pro příslušný typ pojištění, jejichž obsah byl právnímu předchůdci žalobkyně sdělen. Že by součástí pojistné smlouvy byl i sazebník, není uvedeno (prokázáno návrhem na uzavření pojistné smlouvy).

6. Dne 14. 10. 2024 byla pohledávka za žalovanou postoupena , jméno FO, na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek).

7. Dle obecných ustanovení zvláštních pojistných podmínek pro pojištění typu , Anonymizováno, životní pojištění , Anonymizováno, účinných ode dne 1. listopadu 2002 (dála jako „ZPP“) je podílovou jednotkou podíl finančního fondu, který představuje nárok na část hodnoty finančního fondu; oceňovacím dnem den, ke kterému žalobkyně vypočte nákupní a prodejní cenu podílových jednotek jednotlivých finančních fondů; nákupní cenou pojišťovnou vypočtená cena, za kterou lze nakoupit podílovou jednotku, platná v nejbližší oceňovací den následující po dni, kdy bylo možno podílové jednotky zakoupit; prodejní cenou pojišťovnou vypočtená cena, za kterou lze podílovou jednotku prodat; prodejní cenou současnou cena použitá k prodeji podílových jednotek na úhradu poplatků platná v den, kdy byly podílové jednotky prodány; prodejní cenou odloženou cena použitá k prodeji podílových jednotek neurčených k úhradě poplatků stanovená v nejbližší oceňovací den následující po dni, kdy byly podílové jednotky prodány; hodnotou podílových jednotek celkový počet počátečních a akumulačních podílových jednotek z jednotlivých finančních fondů vynásobený prodejní cenou odloženou příslušných fondů. Dle čl. 2 odst. 2 ZPP žalovaná při smrti pojištěného v době trvání pojištění vyplatí pojistné plnění ve výši pojistné částky platné k datu smrti pojištěného a hodnotu podílových jednotek vedených na podílovém účtu k datu, kdy žalovaná zaregistrovala pojistnou událost. Registrace bude provedena na základě písemného oznámení pojistné událost. Dle čl. 4 odst. 1 ZPP běžné pojistné zaplacené za první a druhý rok trvání pojištění bude použito k nákupu počátečních podílových jednotek jednotlivých finančních fondů podle alokačního poměru určeného pojistníkem. Jestliže dojde k navýšení běžného pojistného před koncem pojištění, bude navýšená část pojistného během následujících dvou let od navýšení běžného pojistného, nejvýše však do konce pojištění, použita rovněž k nákupu počátečních podílových jednotek. Dle čl. 4 odst. 2 ZPP za běžné pojistné, které nebude použito k nákupu počátečních podílových jednotek, budou nakoupeny akumulační podílové jednotky jednotlivých finančních fondů podle alokačního poměru určeného pojistníkem. Podle čl. 4 odst. 7 ZPP počet zakoupených podílových jednotek bude určen na základě nákupní ceny. Podle čl. 7 odst. 1 ZPP od data počátku pojištění bude žalovaná každý měsíc snižovat počet akumulačních podílových jednotek na podílovém účtu o částku potřebnou k úhradě rizika spojeného s pojištěním a o správní poplatek. V případě, že pojistník sjedná k pojištění připojištění, bude pojistné za sjednaná připojištění hrazeno měsíčním snižováním počtu akumulačních jednotek, není-li ve zvláštních pojistných podmínkách připojištění stanoveno jinak. Podle čl. 7 odst. 6 ZPP je žalovaná oprávněna odečítat z hodnoty každého finančního fondu správní poplatek za řízení finančního fondu. Poplatek bude odečítán pravidelně při každém oceňování. Dle čl. 7 odst. 7 ZPP částka potřebná k úhradě rizika spojeného s pojištěním podle odst. 1 se vypočte ze sazebníku, který je přístupný v sídle pojišťovny, a pojistné částky platné k datu snižování počtu akumulačních jednotek. Tato částka může být dále zvýšena o částku potřebnou k úhradě rizika spojeného s připojištěními, pokud je tak stanoveno ve zvláštních pojistných podmínkách připojištění. Dle čl. 7 odst. 8 ZPP jsou sazby ostatních poplatků uplatňovaných podle těchto pojistných podmínek pojišťovnou zveřejňovány v Přehledu poplatků. Výše poplatku je stanovena podle Přehledu poplatků platného k datu, kdy na něj vznikl pojišťovně nárok. Dle čl. 14 odst. 1 ZPP prodejní cena podílové jednotky finančního fondu se stanoví jako podíl hodnoty finančního fondu a celkového počtu podílových jednotek tohoto fondu. Výsledek bude zaokrouhlen maximálně o 1 %. Podle čl. 14 odst. 2 ZPP nákupní cena podílové jednotky finančního fondu se stanoví tak, aby rozdíl mezi nákupní cenou a prodejní cenou činil maximálně 5 % nákupní ceny (prokázáno zvláštními pojistnými podmínkami pro typ pojištění , Anonymizováno, ).

8. Žalobkyně prostřednictvím požádala poradce o změnu pojistné smlouvy č. , hodnota, , o její konverzi. V návrhu je jako pojistitel uvedena žalovaná. Žalobkyně žádala o konverzi (převod) stávajícího životního pojištění , Anonymizováno, sjednaného pojistnou smlouvou č. , hodnota, 8na investiční životní pojištění , jméno FO, UZ5C ve smyslu Zvláštních pojistných podmínek , jméno FO, UZ5C. Pojistná částka po provedení konverze měla činit 100 000 Kč, výše pojistného za rizikové pojistné 23 Kč měsíčně a za investiční pojistné 176 Kč měsíčně, výše pojistného za připojištění pak 432 Kč měsíčně. Z přehledu smlouvy je patrné, že si žalobkyně v roce 2014 sjednala nová připojištění, která nebyla součástí původní smlouvy. Při konverzi navrhla sjednat další nová připojištění. Dle ujednání na str. 5 návrhu se datum uzavření smlouvy ani počátek pojištění konverzí nemění, rovněž číslo smlouvy se zachovává (prokázáno návrh na změnu pojistné smlouvy). Součástí návrhu na změnu pojistné smlouvy byl nový zdravotní dotazník (dotazník). Součástí konverze byla srovnávací modelace, v níž je na první straně přehled pojistných částek a pojistného stávajícího pojištění a nového pojištění, na druhé straně pak jak pro stávající, tak pro nové pojištění přehled vývoje podílových jednotek do budoucna, vývoj odkupného a pojistné částky za hlavní krytí do budoucna, kolik bude zaplaceno na pojistném, kolik z toho bude účtováno na rizikovém pojistném a kolik na poplatcích včetně znázornění v grafu (prokázáno srovnávací modelace).

9. Pojistná smlouva se po změně řídila všeobecnými pojistnými podmínkami pro životní pojištění verze 2014 (VPP) a zvláštními pojistnými podmínkami hlavního pojištění , jméno FO, verze 2014 (ZPP) včetně sdělení klíčových informací, v těchto informací byla popsána investiční rizika a scénáře výkonnosti a na straně 5. byl uveden přehled poplatků (prokázáno všeobecnými pojistnými podmínkami a zvláštními pojistnými podmínkami – čl. 121 spisu).

10. Žalovaná jako pojistitel následně vystavila naposledy dne 13. 10. 2021 žalobkyni aktuální pojistku k pojistné smlouvě s rozpisem pojistných částek a pojistného na jednotlivá pojištění a připojištění (prokázáno pojistkou čl.51 spisu).

11. Pojistná smlouva žalobkyně zanikla na základě výpovědi žalobkyně ze dne 22. 5. 2024 (prokázáno výpovědí pojistné smlouvy – čl. 63 spisu) a dne 28. 5. 2024 bylo ze strany žalované zrušení pojistné smlouvy potvrzeno s tím, že částka odkupného činí 41 713 Kč (prokázáno zrušením pojistné smlouvy ze dne 31.5.2024 – čl. 9 spisu), mezi účastnicemi bylo přitom nesporné, že tuto částku odkupného žalovaná žalobkyni vyplatila (nesporná tvrzení).

12. Žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého zástupce žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 100 067 Kč dopisem ze dne 8. 11. 2024 (prokázáno výzvou ze dne 8.11.2024).

13. Po právní stránce soud hodnotil věc takto:

14. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

15. Pojistnou smlouvu uzavřenou dne 1. 8. 2006 je tak nutné posuzovat podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „obč. zák.“), a zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě.

16. Podle § 2 zák. č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Podle § 4 odst. 4 téhož zákona součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky vydané pojistitelem, nejsou-li uvedeny přímo v pojistné smlouvě. Pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen, s výjimkou § 23 odst. 4, a bez jeho souhlasu nelze tyto pojistné podmínky měnit.

17. Podle § 54 odst. 1 a 2 zák. č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, v životním pojištění lze pojistit fyzickou osobu zejména pro případ smrti, dožití se určitého věku, nebo dne stanoveného v pojistné smlouvě jako konec soukromého pojištění, anebo pro případ jiné skutečnosti týkající se změny osobního postavení této osoby. Životní pojištění lze sjednat pouze jako pojištění obnosové.

18. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

19. Pojistnou smlouvu uzavřenou mezi účastnicemi shledal soud za neplatnou. V pojistné smlouvě je za investiční životní pojištění, které sestává z připojištění s pojistnou částkou ve výši 250 000 Kč a současně za umístění pojistného do smíšeného fondu ve výši 100%, stanoveno měsíční pojistné 600 Kč, přičemž část tohoto pojistného ve výši 125 Kč připadá na pojistnou ochranu ve vztahu k připojištění částka 475 Kč na hlavní pojištění. Mimo to ve smlouvě schází informace o poplatcích, tj. o způsobu stanovení počátečních, správních a inkasních nákladů. Takový způsob seznámení s obsahem smlouvy je však nedostatečný, neboť z toho, že byla žalobkyně informována o možnosti kdykoliv nahlédnout do sazebníku, neplyne, že byla se sazebníkem prokazatelně seznámena (srov. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 2. 2019, sp. zn. 31 Cdo 1566/2017).

20. Ujednání o cele částce pojistného (jehož součástí jsou i poplatky) je neoddělitelné od ostatního obsahu smlouvy, neboť je podstatnou náležitosti pojistné smlouvy o investičním životním pojištění, dochází tak k neplatnosti smlouvy o životním pojištění jako celku.

21. Nelze ani pominout, že Soudní dvůr EU ve svém rozsudku ze dne 2. 2. 2023, ve věci K.D. v. Towarzystwo Ubezpieczeń Ż S.A., sp. zn. C-208/21 (body 55, 56, 57 a 61), vyložil, že v případě pojistné smlouvy zahrnující investiční prvek, který je od tohoto produktu neoddělitelný, musí spotřebitel obdržet informace obsahující údaje s jasným, přesným a srozumitelným popisem hospodářské a právní povahy aktiv, včetně obecných zásad, jimiž se řídí jejich výnosnost, jakož i jasné, přesné a srozumitelné informace v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES ze dne 5. listopadu 2002, o životním pojištění, o strukturálních rizicích spojených s uvedenými podkladovými aktivy, a sice takových rizicích, která jsou vlastní jejich povaze a mohou přímo ovlivnit práva a povinnosti vyplývající z pojistného vztahu, jako jsou rizika spojená se snížením hodnoty podílů investičního fondu, s nímž je uvedená smlouva spojena, nebo úvěrové riziko emitenta finančních nástrojů, které tvoří tatáž podkladová aktiva. Pokud totiž spotřebitel shora uvedené informace neobdrží, jde o nekalou povahu obchodní praktiky, která spočívá v tom, že pojišťovna vyhotoví nejasnou a nepřesnou pojistnou smlouvu (v projednávaném případě u SDEU smlouvu o hromadném pojištění unit-linked), což neumožňuje spotřebiteli, porozumět povaze a strukturování nabízeného pojistného produktu, jakož i rizikům s ním spojeným. S odkazem na čl. 7 odst. 1 směrnice 2005/29 vyplývá, že obchodní praktika je považována za klamavou, a představuje tak nekalou obchodní praktiku ve smyslu čl. 5 odst. 4 této směrnice, pokud ve svých věcných souvislostech a s přihlédnutím ke všem jejím rysům, okolnostem a omezením sdělovacího prostředku splňuje dvě podmínky. Zaprvé v rámci této praktiky musí být opomenuto uvést závažné informace, které v dané souvislosti průměrný spotřebitel potřebuje pro rozhodnutí o obchodní transakci. Zadruhé je vyžadováno, aby uvedená obchodní praktika způsobila nebo mohla způsobit, že průměrný spotřebitel učiní rozhodnutí o obchodní transakci, které by jinak neučinil.

22. Vzhledem k tomu, že žalobkyně od žalované uvedené informace o povaze rizik investičních fondů neobdržela (resp. obdržela je až při konverzi smlouvy v roce 2014), došlo ve vztahu k ní ke klamavému opomenutí a i na základě této skutečnosti je založena absolutní neplatnost pojistné smlouvy. Neplatnost smlouvy nemůže zhojit ani učiněná změna pojistné smlouvy ze dne 5. 11. 2014, neboť touto změnou nedošlo k uzavření nové smlouvy, ale pouze ke změně obsahu již neplatné smlouvy.

23. Následkem absolutní neplatnosti pojistné smlouvy uzavřené mezi účastnicemi došlo na straně žalované ke vzniku bezdůvodného obohacení podle § 451 an. obč. zák., které je třeba vypořádat. V prvé řadě však musel soud vyřešit žalovanou uplatněnou námitku promlčení nároku žalobkyně. Postupoval přitom v souladu s názorem Ústavního soudu vyjádřeným v nálezu ze dne 10. 5. 2022, sp. zn. III. ÚS 2127/21, dle kterého počátek běhu subjektivní promlčecí doby práva na vydání bezdůvodného obohacení podle § 107 odst. 1 obč. zák. jako původních plateb pojistného učiněných na základě neplatné smlouvy nemůže být bez dalšího určen pouze podle okamžiků uzavření smlouvy a plateb pojistného.

24. Podstatné je, že ke dni 5. 11. 2014 došlo mezi smluvními stranami pojistné smlouvy k dohodě o změně pojistné smlouvy a stávající investiční životní pojištění žalobkyně vedené pod kódem , Anonymizováno, bylo převedeno na investiční životní pojištění , jméno FO, s tím, že od provedení změny činila pojistná částka hlavního krytí, tj. pojistná částka pro případ smrti 631 Kč. Výše pojistného připadající na rizikové pojistné 23 Kč, na investiční pojistné pak 176 Kč a současně si žalobkyně s žalovanou ujednaly krom změny pojistného produktu investičního životního pojištění i další změny pojistné smlouvy když bylo přidán byla připojištění ve výši 176 Kč, celkem 432 Kč. Připojena byla modelace vývoje hodnoty podílových jednotek, výše odkupného, poplatků a celkové částky zaplacené na pojistném v čase, z čehož si mohla žalobkyně učinit úsudek o ekonomickém výsledku pojistně investičního záměru. Pokud totiž žalobkyně namítala, že neměla žádnou možnost posoudit ekonomické důsledky pojistné smlouvy, neboť dotčená ujednání jsou nejasná, netransparentní a některé důležité vstupní parametry pojištění či důležité dokumenty (např. sazebník) jsou spotřebitelům neznámé, pak v okamžiku, kdy si sjednala s žalovanou změnu pojistné smlouvy, mohla se seznámit s detaily, které scházely v původní pojistné smlouvě, a v tento okamžik si mohla vytvořit představu o tom, že je s její stávající smlouvou něco v nepořádku, tedy že v původní pojistné smlouvě scházela podrobná ujednání o rozdělení pojistného na pojistné krytí a investice, schází konkrétní výše poplatků apod. a jednalo se o skutečnosti, pro které by byla bývala smlouvu neuzavřela, kdyby si byla jejich absence vědoma. Od tohoto okamžiku se pak odvíjelo promlčení jejího nároku.

25. Žalobkyně tak uplatnila svůj nárok po uplynutí dvouleté subjektivní promlčecí doby (§ 107 obč. zák.) a žalovaná se tohoto promlčení dovolala (§ 100 odst. 1 věta druhá obč. zák.). Nepromlčenou byla jen část nároku ve výši 11 376 Kč, ovšem v řízení bylo nesporné, že žalovaná vyplatila žalobkyni v souvislosti s ukončením pojistné smlouvy ke dni 28. 5. 2024 částku 41 713 Kč, která nepromlčenou část převyšuje, a proto rozhodl tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobu zamítl.

26. Výrok II. o náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že je přiznal žalované, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 27 055,60 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 53 304 Kč sestávající z částky 5 140 Kč (za převzetí věci, vyjádření k žalobě, účast na jednání dne 15.5.2025 a dne 16.9.2025) za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 22 360 Kč ve výši 4 695,60 Kč (k rukám zástupce § 149 o.s.ř.).

27. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena dle § 160 o.s.ř.