11 C 74/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Fikoczkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení neplatnosti a neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu a určení, že nájem trvá,

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že výpověď žalovaného z nájmu bytu [číslo] zapsaného v katastru nemovitostí vedeném katastrálním úřadem pro [anonymizováno] [část Prahy], na [list vlastnictví], pro k. ú. [část obce], [územní celek], ze dne 13. 10. 2021 je výpovědí neplatnou a neoprávněnou, a určení, že nájem mezi žalobkyní a žalovaným založený nájemní smlouvou č. [anonymizováno] – [číslo] [rok] [číslo] ze dne 25. 8. 2015 trvá, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 13 068 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně se domáhala určení, že výpověď z nájmu bytu [číslo] vymezené v domě [adresa], k. ú. [část obce], (na adrese [adresa žalobkyně])) ze dne 13. 10. 2021 je výpovědí neplatnou a neoprávněnou a že nájem mezi žalobkyní a žalovaným založený nájemní smlouvou č. [anonymizováno] – [číslo] [rok] [číslo] ze dne 25. 8. 2015 trvá. Z výpovědi se podává, že byla dána z důvodu hrubého porušování povinnosti vyplývající z nájmu, kdy porušování povinnosti žalovaný spatřoval v podnajímání předmětného bytu bez souhlasu pronajímatele a v neoznámení zvýšení počtu osob žijících v bytě, přičemž místním šetřením provedeným správcem žalovaný zjistil, že byt užívá paní [jméno] [příjmení] s manželem a otcem. Žalobkyně nikdy nebyla správcem kontaktována, ani nikdy nesdělovala, že byt neužívá. Žalobkyně rovněž odmítá, že by v bytě žilo více osob, než bylo nahlášeno. V bytě žily (a i aktuálně žijí), tj. trvale zdržovaly (a i aktuální zdržují), pouze dvě osoby, a to žalobkyně a paní [jméno] [příjmení]. Žalobkyně připouští, že žalovanému nenahlásila změnu v bytě žijící osoby z pana [příjmení], který byl jako osoba žijící v bytě žalované řádně nahlášen, na paní [příjmení], která v bytě se žalobkyní žije nyní. Takové nenahlášení změny osoby není porušením předmětného ustanovení (a ostatně ani žalovanou uplatňovaným důvodem k výpovědi). Nedošlo-li ke změně počtu osob žijících v bytě, pak nedošlo k porušení smlouvy zakládajícímu právo žalované smlouvu vypovědět. Žalovaný si ani v nájemní smlouvě nevyhradil právo souhlasu s přijetím nového člena do nájemcovy domácnosti, zde navíc došlo pouze ke změně identity spolubydlícího. Žalobkyně nikdy nikomu nedávala byt do podnájmu, žádná podnájemní či obdobná smlouva týkající se bytu nebyla žalobkyní nikdy uzavřena. V předmětnou dobu, kdy správce vykonával prošetření, se v předmětném bytě nacházel na několikadenní návštěvě otec [jméno] [příjmení] a jelikož nehovoří česky, vzal si jen kontakt na správce s tím, že až se vrátí jeho dcera, [jméno] [příjmení], bude správce kontaktovat a vše s ním vyřídí. Paní [příjmení] se pak také se správcem spojila, nicméně i u ní, když není rodilou mluvčí češtiny, se zjevně projevila jazyková bariéra. Navíc žalovaný ve výpovědi uvádí, že se v bytě měl nacházet manžel [jméno] [příjmení], nicméně [jméno] [příjmení] není a nikdy nebyla vdaná. [jméno] [příjmení] měla za to, že se jí správce ptá, kolik aktuálně, v daný okamžik, nachází v bytě lidí, nikoliv kolik lidí v bytě žije. V předmětnou dobu se pak v bytě nacházela [jméno] [příjmení], její již zmiňovaný otec a její tehdejší partner, který ji po práci pravidelně navštěvoval a občasně v bytě přespal, ač žil jinde. Žalobkyně v té době byla v zahraničí. Jednoznačně tak došlo k chybě v komunikaci, což dokládá to, že přítel [jméno] [příjmení] je označován za jejího manžela, navíc jediná komunikace v rámci„ kontroly“ proběhla s [jméno] [příjmení] a jejím otcem. Za změnou v osobě užívající spolu s žalobkyní byt (z pana [příjmení] na paní [příjmení]), bylo humanitární gesto. Paní [příjmení] je uprchlíkem z válkou postižené oblasti Donbasu. V návaznosti na opuštění území Ukrajiny paní [jméno] [příjmení] se žalobkyně se [příjmení] [příjmení] dohodli, že pan [příjmení] se přestěhuje k příbuzným a [jméno] [příjmení] bude bydlet v bytě se žalobkyní, neboť neměla v České republice příbuzné, u kterých by mohla být ubytována. Pokud by smlouva o nájmu bytu ukončena, bylo by na žalovaném (resp. hl. m. [obec]), aby vyřešili otázku ubytování [jméno] [příjmení] jako válečného uprchlíka, což není žádoucí stav pro nikoho. Žalobkyně tak považuje výpověď za rozpornou s dobrými mravy, neboť by bylo nutné [jméno] [příjmení] coby válečného uprchlíka vystěhovat z bytu, což by bylo, obzvláště v dnešní době, zjevně není mravné. Navíc by šlo o vystěhování z nájmu, na který je po celou dobu řádně, včas a úplně hrazeno nájemné a související platby. S výpovědí žalovaného se pak žalobkyně seznámila až 24. 3. 2022, kdy byl zástupce žalobkyně nahlížet do spisu, přičemž žalovaný ve výpovědi dospěl k tomu, že na této adrese žalobkyně nebydlí, přesto jí tento dopis poslal na tuto adresu namísto adresy trvalého bydliště uvedené ve smlouvě (korespondenční).

2. Žalovaný navrhl, aby byla žaloba zamítnuta. Žalobkyni byla především výpověď doručena už v říjnu 2021, na adresu bytové jednotky, je zarážející, pokud žalobkyně namítá, že v předmětném bytě bydlí a zároveň trvá na doručování na jiné adrese. Navíc žalobkyně podala už dne 18. 3. 2022 v souvisejícím řízení o vyklizení námitku věcné nepříslušnosti, takže se o doručení dozvěděla dříve. Tvrzení žalobkyně jsou nepravdivá, neboť v říjnu 2015 sdělila, že s ní byt obývají tři osoby (paní [příjmení] [jméno], [anonymizována čtyři slova] a [anonymizována dvě slova]), následně dne 2. 6. 2016 správci sdělila, že došlo ke změně a užívá s ní byt [jméno] [příjmení], což je v tomto směru od žalobkyně poslední zpráva. Správce provedl kontrolu v září 2021, kdy zjistil, že výše uvedené neodpovídá. Žalobkyně uvedla, že se v bytě spolu s ní zdržovaly osoby [jméno] [příjmení], její otec a její tehdejší přítel. Ve vztahu k bytové jednotce na adrese [ulice], kam žádá doručovat, se má zdržovat její otec, v minulosti přitom uvedla, že zde bydlí její matka [příjmení] [jméno]. Tvrzení o nepřátelské atmosféře v domě na adrese [ulice] vůči cizincům jsou nevhodní a nepravdivá. Jediný, kdo v domě není oblíbený, jsou osoby, které ruší pořádek a noční kli, kdy jen za poslední rok v uvedeném bytě třikrát zasahovala policie ČR.

3. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (§ 120 odst. 1 zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ o. s. ř.“, ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o. s. ř.) a dále provedl důkaz svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení] (§ 126 o. s. ř.). Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Žalobkyně a žalovaný se dohodli, se žalovaný přenechá žalobkyni k užívání byt [číslo] o velikosti 3+1 s příslušenstvím v 8. Podlaží domu [adresa], ul. [ulice] v [obec a číslo], k. ú. [část obce]. Nájemné bylo sjednáno ve výši 78,05 Kč/m2 a částku za vybavenost bytu dle evidenčního bytu. Změní-li se na straně nájemce okolnosti rozhodné pro stanovení výše nájemného a pro rozsah poskytovaných služeb (zejména změna počtu osob užívajících byt), je povinen oznámit to pronajímateli, nebo jím pověřenému správci, bez zbytečného odkladu; neučiní-li to nájemce ani do 2 měsíců ode dne, co změna nastala, má se za to, že závažně porušil svou povinnost. Žalobkyně má ve smlouvě uvedenou adresu [adresa žalobkyně]. Správcem budovy je [právnická osoba], sídlem [adresa]. Nájemné bylo sjednáno 78,05 Kč/m2 (prokázáno nájemní smlouvou ze dne 25. 8. 2015, čl. 6 a nás.). [příjmení] jednotky je [anonymizováno] [obec], svěřená správa nemovitosti ve vlastnictví žalovaného (prokázáno informací o jednotce na čl. 8).

5. Na evidenčních listech je uvedena jako kontaktní adresa [adresa žalobkyně]. Celková výměra bytové jednotka činí 83,380 m2, přičemž dle evidenčního listu ze dne 25. 8. 2015 činila měsíční výše úhrady za užívání bytu 8 600 Kč a dle evidenčního listu ze dne 10. 12. 2018 činila 9 500 Kč, podpis na těchto evidenčních listech je odlišný je odlišný od podpisu žalobkyně na nájemní smlouvě (prokázáno evidenčními listy ze dne 25. 8. 2015, 10. 12. 2018).

6. Žalobkyně 7. 10. 2015 nahlásila správci budovy, že v bytové jednotce [číslo] bydlí [příjmení] [jméno], [anonymizováno 6 slov] (prokázáno e-mailem ze dne 7. 10. 2015). Dne 2. 6. 2016 nahlásila, že bytovou jednotku v současné době užívá jen žalobkyně a [jméno] [příjmení] (prokázáno e-mailem ze dne 2. 6. 2016). Jako adresa byla uvedena ve změnových listech [adresa] (prokázáno změnovými listy ze dne 14. 10. 2015 a 8. 6. 2016).

7. Od února 2021 bydlí v předmětné bytové jednotce paní [jméno] [příjmení], jedná se o bytovou jednotku se dvěma obyvatelnými pokoji, v jednom z nich má postel paní [příjmení]. Paní [příjmení] platí žalobkyni sama od sebe měsíčně 2 000 – 3 000 Kč na elektřinu. Při místním šetření otevřel paní [příjmení] tatínek paní [příjmení], paní [příjmení] mu předala kontakt na sebe, tento předal paní [příjmení]. Na domovní schránce má uvedené jméno kromě žalobkyně a svědkyně také pan [příjmení]. Žalobkyni se v srpnu 2022 narodilo dítě. Od dubna 2022 bydlí v bytové jednotce s bratrem a maminkou (zjištěno ze svědecké výpovědi paní [jméno] [příjmení]). 8. [příjmení] [jméno] [příjmení], zaměstnankyně správce bytů [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], provedla ve vztahu k předmětnému bytu prošetření, neboť se objevovaly stížnosti, že žalobkyně v bytě nebydlí, často se zde střídají nájemci a dochází k rušení nočního klidu. [příjmení] [příjmení] otevřel teprve po třetím nebo čtvrtém pokusu otec paní [příjmení], který špatně hovořil česky, vyrozuměla, že jeho dcera česky hovoří, proto zde zanechala vizitku, pak jí zavolala paním [anonymizováno] s tím, že otevřel její tatínek a bydlí zde ještě s partnerem. Pak paní [příjmení] kontaktovala telefonicky také paní žalobkyni, která jí přiznala, že v bytě nebydlí. Telefonní číslo měla od žalobkyně (zjištěno ze svědecké výpovědi paní [jméno] [příjmení]).

9. E-mailem ze dne 2. 7. 2021 paní [příjmení] sdělila žalovanému, že v bytě [číslo] bylo provedeno místní šetření, kdy bylo zjištěno, že v bytě aktuálně bydlí paní [příjmení] s manželem a otcem. Nájemkyně (žalobkyně) byt zjevně podnajímá jiným osobám. Následně kontaktovali paní žalobkyni, která jim sdělila, že v bytě nebydlí. Od sousedů se dozvěděli, že problémy s rušením nočního klidu a se zvýšeným pohybem různých osob v bytě trvají přibližně rok a půl (prokázáno e-mailem ze dne 2. 7. 2021).

10. Dne 21. 9. 2021 zaslal správce budovy žalovanému přípis ve věci prověření stížnosti SV [ulice] na byt ve vlastnictví žalovaného [číslo] kdy na základě stížnosti pana [příjmení], obyvatele domu, na pravděpodobné podnajímání obecního bytu a z důvodu častého hluku a rušení nočního klidu a na základě 11. Žalovaný nájem bytu vypověděl výpovědí ze dne 13. 10. 2021 s odůvodněním, že pronajímatel může vypovědět nájem bytu, jestliže nájemce porušuje hrubě povinnost vyplývající z nájmu. Hrubé porušování povinnosti žalobkyní, jako nájemcem, spatřuje v podnajímání předmětného bytu bez souhlasu pronajímatele a v neoznámení zvýšení počtu osob žijících v bytě pronajímateli. Místním šetřením provedeným správcem bylo zjištěno, že byt užívá paní [jméno] [příjmení] s manželem a otcem; sousedé potvrdili, že problémy s rušením nočního klidu a zvýšeným pohybem různých osob trvají přibližně rok a půl. Při kontaktu správce žalobkyně potvrdila, že v bytě nebydlí. Žalobkyně byla poučena o možnosti podat proti výpovědi námitky a o možnosti podat podle § 2290 o. z. návrh soudu k přezkumu, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy výpověď došla (prokázáno výpovědí z nájmu bytu ze dne 13. 10. 2021, čl. 9).

12. Žalovaný předložil kopii obálky, dle které byla zásilka vrácena žalovanému 5. 11. 2021 (prokázáno kopií obálky s razítkem 5. 11. 2021).

13. Žalobkyně je hlášena od 26. 6. 2014 pouze na adrese [adresa žalobkyně] (prokázáno přihlašovacím lístkem k trvalému pobytu ze dne 26. 6. 2014).

14. V řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 18 C 59/2022, o vyklizení předmětné bytové jednotky, zástupce žalobkyně nahlížel do spisu 24. 3. 2022 (prokázáno úředním záznamem o nahlížení do spisu ze dne 24. 3. 2022).

15. Z uvedených skutkových zjištění vyplývá skutkový závěr, že žalobkyně a žalovaný se dohodli, že žalovaný přenechá žalobkyni předmětnou bytovou jednotku, přičemž žalobkyně se zavázala za toto užívání hradit žalovanému nájemné, dále se zavázala žalovanému oznámit každou změnu ve zvýšení počtu osob užívajících bytovou jednotku. Z důvodu opakujících se stížností na rušení nočního klidu správce budovy učinil ve věci šetření, přičemž zaměstnankyni správce otevřel teprve při několikátém pokusu o místní šetření otec paní [příjmení], který si převzal od ní kontakt a tento předal paní [příjmení]. Paní [příjmení] poté sdělila správci budovy, že v bytě bydlí se svým otcem a partnerem. Následně žalobkyně potvrdila telefonicky, že v bytové jednotce nebydlí.

16. Podle § 2201 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“) se nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

17. Podle § 2272 odst. 1 o. z. má nájemce právo přijímat ve své domácnosti kohokoli. Přijme-li nájemce nového člena své domácnosti, oznámí zvýšení počtu osob žijících v bytě bez zbytečného odkladu pronajímateli; neučiní-li to nájemce ani do dvou měsíců, co změna nastala, má se za to, že závažně porušil svou povinnost.

18. Podle § 2275 odst. 1 o. z. v případě, že nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele.

19. Podle § 2286 odst. 1 o. z. výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně. Vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná (odst. 2).

20. Podle § 2290 o. z. má nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.

21. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 25. 8. 2015 uzavřena smlouva nájemní podle § 2201 a § 2235 a násl. o. z., jejímž předmětem byl nájem shora uvedené bytové jednotky. Žalovaný dne 13. 10. 2021 nájemní smlouvu vypověděl s odůvodněním, že žalobkyně hrubě porušuje nájemní smlouvu, a to tím, že bytovou jednotku podnajímá třetí osobě a že neoznámila pronajímateli zvýšení počtu osob žijících v bytě pronajímatele (byt užívá paní [příjmení] s partnerem a otcem).

22. Žalobkyně podala žalobu dne 31. 3. 2023. Žalovaný v prvé řadě namítal, že žalobkyně podala žalobu po uplynutí 2měsíční lhůty stanovené v § 2290 o. z., neboť výpověď byla žalobkyni doručena již koncem října 2021, a to na adresu [adresa] (adresa bytové jednotky). Žalobkyně namítala, že na tuto adresu jí nebylo doručeno, neboť má uvedenou jako adresu doručovací [adresa], kde bydlí její otec (resp. rodiče), a doručeno jí tak mohlo být nejdříve dne 24. 3. 2022, kdy její zástupce v souvisejícím sporu o vyklizení předmětné bytové jednotky nahlížel do spisu. Se žalovaným lze souhlasit v tom, že obecně postačí, pokud se zásilka obsahující výpověď z nájmu bytu dostane do sféry dispozice nájemce (tzv.„ teorie dojití“, dle níž se dojitím musí rozumět konkrétní možnost nepřítomné osoby seznámit se s jí adresovaným právním jednáním, kdy takovou možností jsou i ty případy, kdy doručením dopisu obsahujícího projev vůle do bytu adresáta či jeho poštovní schránky nebo vhozem do schránky a uložením takové zásilky nabyl adresát tohoto jednání objektivní příležitost seznámit se s obsahem zásilky, nejsou přitom rozhodné důvody, které ho vedly k tomu, že se se zásilkou neseznámil, viz např. sp. zn. 26 Cdo 2988/2011, ze dne 1. 12. 2010 sp. zn. 23 Cdo 2926/2009). V posuzované věci však soud nemá za to, že by žalobkyni bylo řádně doručeno na adresu předmětné bytové jednotky, neboť žalobkyně označila v nájemní smlouvě jako svou adresu [adresa žalobkyně] (nadto v situaci, kdy žalovaný byl při podání výpovědi přesvědčen o tom, že se žalobkyně na adrese [adresa], ani nezdržuje, a adresa [adresa], mu byla právě z nájemní smlouvy). Pokud žalovaný odkazoval na evidenční listy, na nichž je uvedena jako kontaktní adresa žalobkyně [adresa], jedná se o listinu vyhotovenou žalovaným (potažmo správcem), a z této nevyplývá, že by to byla žalobkyně, kdo tuto adresu uvedl žalovanému jako kontaktní (dle tvrzení žalobkyně podpis na tomto evidenčním listu není podpisem žalobkyně, když žalovaný v tomto směru ničeho nenamítal, ostatně jedná se o zcela odlišný podpis než je podpis na nájemní smlouvě). Pokud žalovaný odkazoval na podání ve věci vedené zdejším soudem pod sp. zn. 18 C 59/2022, které bylo žalobkyní učiněno již před nahlížením do spisu dne 24. 3. 2022, obsahující námitku věcné nepříslušnosti, z této nutně nevyplývá, že by žalobkyni byl znám obsah výpovědi, tedy že by se s ní seznámila dříve. Žalovaný sice předložil v řízení kopii obálky, v níž měla být odesílána výpověď žalobkyni, obsahující údaj o vrácení zásilky odesílateli, nicméně z předložené obálky bez dalšího nevyplývá, že by se o takovou zásilku jednalo. Není tak na místě ani z toho důvodu ve věci aplikovat tzv. teorii dojití, soud má proto za to, že žaloba byla podána v 2měsíční lhůtě podle § 2290 o. z., tedy včas.

23. Přezkoumání oprávněnosti výpovědi spočívá v posouzení soudu, zda je dán výpovědní důvod a zda lze tento skutek posuzovat jako hrubé porušení povinnosti, jedná se o specifickou žalobu definovanou v hmotněprávním předpise, proto není potřeba, aby žalobce prokazoval naléhavý právní zájem (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 542/2019, sp. zn. Cdo 4249 /2016). Žalobce musí v žalobě vylíčit rozhodující skutečnosti (tzn. v čem konkrétně spatřuje neoprávněnost výpovědi) a zejména nabídnout ke svým tvrzením důkazy. V prvé řadě soud konstatuje, že výpověď z nájmu byla v písemné formě, obsahovala v souladu s § 2286 o. z. poučení nájemce o právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání její oprávněnosti soudem. Rovněž obsahovala odůvodnění, tedy z jakého důvodu byla žalobkyni výpověď z nájmu bytu dána, přičemž toto odůvodnění spočívalo v tom, že žalobkyně v předmětném bytě nebydlí a že v bytové jednotce bydlí více osob, než žalobkyně správci nahlásila (tedy soud neshledal zdánlivost ani absolutní neplatnost právního jednání, k nimž je sou povinen přihlížet z úřední povinnosti).

24. Vzhledem k tomu, že žalobkyně uváděla, že v předmětném bytě v době podání výpovědi bydlela a že otec paní [příjmení] se v bytě zdržoval pouze na návštěvě, neshledal soud důvod pro obrácení důkazního břemene na žalovaného, neboť se nejedná o prokazování negativních skutečností (jakkoli ani prokázání negativní skutečnosti není zcela vyloučeno). Soud proto žalobkyni vyzval podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby označila důkazy ke svým tvrzením, že v předmětném bytě v období od uzavření smlouvy do podání výpovědi ze dne 13. 10. 2021 fakticky bydlela a dále že se v bytě zdržovali pouze žalobkyně a paní [příjmení] a že zde otec a partner paní [příjmení] byli pouze na návštěvě. Žalobkyně ke svým tvrzením navrhla pouze důkaz svědeckou výpovědí paní [příjmení], kterou sice soud provedl, avšak ze zcela převážné části k ní nepřihlédl, neboť ji hodnotil za velmi nepřesvědčivou a vnitřně rozpornou. Svědkyně totiž nejprve na dotaz soudu odpověděla, že v bytě bydlí dosud pouze s žalobkyní (opakovaně), avšak posléze připustila, že v bytě od dubna 2022 bydlí s bratrem a s matkou. Svědkyně také uváděla, že neví, o co se ve věci jedná a se žalobkyní o této věci nehovořila, ale v závěru výpovědi spontánně uvedla, že se nechce z bytu stěhovat, což ale nebylo se svědkyní vůbec řešeno, proto jí musela žalobkyně sdělit, že jí hrozí vystěhování z bytové jednotky. Svědkyně rovněž odpovídala vyhýbavě, působila velmi nepřesvědčivě, a v závěru výpovědi dokonce sdělila, že se žalobkyni narodilo dítě a je nyní na mateřské dovolené, když předtím uvedla, že se s žalobkyní v bytě moc nevídají a tedy spolu ani vůbec nemluví, neboť když přijde jedna z nich z práce, druhá odchází do práce a naopak (a dítě údajně viděla pouze dvakrát nebo třikrát). Žalobkyně tak zjevně s miminkem (a manželem) musí bydlet jinde (ačkoli svědkyně uvedla, že do bytu žalobkyně„ chodí bydlet“). Jedná se přitom o byt o velikosti 83 m2, lze tak stěží uvěřit tomu, že zde žalobkyně bydlí s dítětem a dále svědkyně s maminkou a bratrem. Rovněž soud neuvěřil ani tomu, že svědkyně platí sama od sebe žalobkyni za užívání tohoto bytu pouze částku 2 až 3 000 Kč za elektrickou energii, když přitom měsíční výše úhrady za užívání bytu činila již v roce 2015 částku téměř 7 000 Kč a již v roce 2018 činila téměř 10 000 Kč, svědkyně přitom uvedla, že se s žalobkyní neznají, není mezi nimi žádný vztah, jen těžko tedy lze uvěřit tvrzení žalobkyně (a svědkyně), že mezi nimi nedošlo k žádnému ujednání o placení částky za užívání bytové jednotky. Svědkyně dále popřela, že by paní [příjmení] (respektive nikomu ze správcovské firmy) volala, což je ovšem v rozporu s tvrzením svědkyně [příjmení] (ostatně také v rozporu s tvrzením žalobkyně), která není na věci nijak interesována (na rozdíl od svědkyně [příjmení]), její výpověď byla přesvědčivá, konzistentní a soud nemá žádné pochybnosti o její pravdivosti, a to ani ve vztahu k tvrzení, že paní [příjmení] následně kontaktovala žalobkyni telefonicky (na čísle, které jí nahlásila sama žalobkyně), jež jí sama sdělila, že v bytě nebydlí. Svědkyně [příjmení] dále uvedla, že pan [příjmení] má v domě poštovní schránku a chodí mu zde pošta, je tedy nepochopitelné, pokud je v domě tak problematicky doručována cizím příslušníkům pošta (a z toho důvodu má žalobkyně doručovací adresu na [anonymizováno]), že tuto adresu přitom i používá pan [příjmení] jako doručovací (má zde schránku), pokud už zde nebydlí. Soud vzal v potaz, že mateřským jazykem svědkyně není český jazyk, avšak ani toto nevysvětluje shora uvedené zcela zjevné a zásadní rozpory ve výpovědi svědkyně (navíc žalobkyně k dotazu soudu před provedením výslechu sdělila, že zajištění tlumočníka k výslechu svědkyně není potřeba). Dále si soud nemohl nepovšimnout, že žalobkyně v žalobě tvrdila, že se dosud (!) v bytové jednotce zdržuje pouze žalobkyně a paní [příjmení] - žaloba byla přitom podána dne 31. 3. 2023, tedy v době, kdy by se tedy muselo v bytě zdržovat minimálně pět osob (paní [příjmení] s bratrem a maminkou, žalobkyně s dítětem), je tak zjevné, že žalobkyně v žalobě neuváděla pravdivé informace. Soud posuzuje situaci v bytové jednotce ke dni podání výpovědi, přičemž k nastěhování rodiny paní [příjmení] došlo až po zaslání předmětné výpovědi, nicméně s ohledem na shora uvedené rozpory ve výpovědi svědkyně [příjmení] soud nemohl k její výpovědi téměř vůbec přihlédnout a neuvěřil tedy z toho důvodu tvrzení, že paní [příjmení] bydlela v rozhodné době pouze se žalobkyní, a přiklonil se proto k výpovědi svědkyně [příjmení].

25. Žalobkyně zprvu namítala také rozpor s dobrými mravy, neboť v důsledku ukončení smlouvy by bylo nutné paní [jméno] [příjmení] coby válečného uprchlíka vystěhovat z bytu a takové vystěhování, obzvláště v dnešní době, zjevně není mravné. Pokud však žalobkyně chtěla v souvislosti se zahájením války na Ukrajině umožnit bydlení v bytě ukrajinským uprchlíkům, tak se měla a mohla nejprve obrátit na žalovaného a nahlásit změnu počtu osob obývajících předmětnou jednotku, což neučinila, jen stěží tak lze v uvedeném spatřovat rozpor s dobrými mravy.

26. S ohledem na vše shora uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně své tvrzení, že v bytě řádně bydlela a její spolubydlící byla pouze paní [příjmení], neprokázala, tedy neunesla v tomto směru břemeno důkazní a nemůže tak být s žalobou na přezkum oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu úspěšná. Naopak provedené důkazy nasvědčují tomu, že v rozhodné době (v době podání výpovědi) žalobkyně v bytě nebydlela (výpověď svědkyně [příjmení], přihlašovací lístek k pobytu žalobkyně, který byl [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] dohledán pouze k roku 2014 na adrese [adresa]), přičemž bytová jednotka byla obývána třemi osobami bez souhlasu žalovaného, v rozporu s § 2272 o. z. žalobkyně žalovanému změnu v počtu osob obývajících bytovou jednotku nenahlásila (není přitom rozhodné, že došlo ke změně v osobě, pokud počet osob užívajících bytovou jednotku odpovídá nahlášenému počtu osob, nicméně došlo ke zvýšení tohoto počtu). Oba ve výpovědi uvedené důvody přitom jednoznačně naplňují hrubé porušení povinnosti na straně žalobkyně (ostatně v tomto směru ani nebylo namítáno, že se o hrubé porušená nejedná). Pokud tedy soud neshledal důvod pro určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu, nemůže být žalobkyně úspěšná ani s žalobou v té části, ve které se domáhá určení, že nájem bytu trvá, soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl (výrok I.).

27. O nákladech řízení (výrok II.) bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšnému žalovanému byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 6 úkonů právní služby po 1 500 Kč (§ 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ vyhláška“, a to písm. a) převzetí a příprava zastoupení, písm. d) vyjádření ze dne 20. 5. 2022, ze dne 15. 11. 2022, písm. g) účast u jednání 3. 11. 2022, dne 12. 1. 2023 a dne 9. 2. 2023, když jejich výše je dána § 7 ve spojení s § 9 odst. 1 této vyhlášky) a 6 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 uvedené vyhlášky).

28. Celkové náklady žalovaného ve výši 13 068 Kč (zahrnující ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).