13 C 109/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Alenou Jelínkovou ve věci manželky: Jméno manželky , narozená Datum narození manželky bytem Adresa manželky zastoupena advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky manžela: Jméno manžela , narozený Datum narození manžela bytem Adresa manžela o návrhu na rozvod manželství

I. Manželství , Jméno manželky, , rozené , rodné přijmení, , narozené , datum, , a , Jméno manžela, , narozeného , Datum narození manžela, , uzavřené dne 31. 10. 2009 před , adresa, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Manželka se svým návrhem domáhala, aby soud rozvedl manželství, které s manželem uzavřeli dne 31. 10. 2009, přičemž z manželství se narodily dvě děti, a to dosud nezletilá , jméno FO, , nar. , datum, , a nezletilá , jméno FO, , nar. , datum, . Svůj návrh odůvodnila tím, že společné soužití manželů se již stalo neúnosné a vztah se rozpadl. Mezi manžely panují dlouhodobé neshody a problémy ve vzájemné komunikaci, čímž došlo k postupnému citovému odcizení a podstatnému narušení manželského soužití, a manželství je tak hluboce a trvale rozvráceno, kdy manželé nemají zájem na obnovení manželského soužití.Manžel se k návrhu manželky na rozvod připojil.Soud v řízení zjistil následující skutkový stav.Účastníci uzavřeli manželství dne 31. 10. 2009 před , adresa, (oddací list). Z manželství se narodily dvě dosud nezletilé děti, kdy rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 11. 8. 2025, č. j. 50 P 107/2025–87, který nabyl právní moci dne 27. 8. 2025, byla schválena dohoda rodičů o úpravě poměrů nezletilých dcer , jméno FO, , nar. , datum, , a , jméno FO, , nar. , datum, (rozsudek Obvodního soudu pro, Anonymizováno, Prahu 5 ze dne 11. 8. 2025, č. j. 50 P 107/2025–87, který nabyl právní moci dne 27. 8. 2025).Manželé učinili nesporným, že došlo k rozvratu jejich manželství, přičemž příčinou rozvratu manželství je vzájemné odcizení manželů.Soud upustil od účastnických výslechů manželů, kdy manželé shodně navrhli, aby s ohledem na skutečnost, že se manželé shodli na rozvratu manželství i na příčině rozvratu manželství, soud účastnické výslechy manželů neprováděl.Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl.Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.Podle § 755 odst. 2 o. z. přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, pokud by byl v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že jsou splněny všechny zákonem stanovené podmínky pro to, aby manželství účastníků bylo rozvedeno, jelikož je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, přičemž soud neshledal, že by v daném případě existovaly zákonné důvody, které by rozvodu manželství podle § 755 a 756 o. z. bránily. Soud nepochybuje o tom, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, neboť manželé spolu nežijí a nemají zájem na obnovení společného soužití.Za příčinu rozvratu manželství tedy soud pokládá vzájemné odcizení manželů, na čemž se manželé shodli. Soud proto návrhu na rozvod manželství vyhověl a manželství výrokem I. tohoto rozsudku rozvedl.O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku v souladu s § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť nedospěl k závěru, že by okolnosti případu odůvodňovaly, aby některému z účastníků byly náklady řízení nahrazeny.