13 C 18/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Alenou Jelínkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 39 920 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 39 920 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 32 670 Kč od 27. 11. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 7 250 Kč od 15. 12. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 22 696 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že mezi účastníky byla dne 16. 10. 2024 uzavřena smlouva o spolupráci, jejímž předmětem bylo poskytování marketingových služeb žalobkyní žalované, za které se žalovaná zavázala žalobkyni hradit odměnu 500 Kč bez DPH za každou odpracovanou hodinu. Žalobkyně poté žalované vyfakturovala v souladu se smlouvou provedenou práci v žalované výši, a to postupně dvěma fakturami na částku 32 670 Kč splatnou dne 26. 11. 2024 a na částku 7 250 Kč splatnou dne 14. 12. 2024, žalovaná však žalobkyni ničeho nezaplatila. Žalobkyně dále k vyjádření žalované uvedla, že dle smlouvy bude výše odpracovaných hodin odsouhlasená písemnou formou přes emailové schránky, kdy žalobkyni byla za účelem vzájemné spolupráce zřízená emailová schránka: , e-mail, . Tato však byla žalovanou účelově zrušena dne 30. 11. 2024. Právě prostřednictvím této emailové schránky probíhala mezi účastníky písemná dohoda o výši odpracovaných hodin, kdy byl rozsah práce vždy žalovanou odsouhlasen. Žalobkyně do předmětné emailové schránky nemá přístup a není možné doložit tuto komunikaci, kterou žalovaná popírá. Komunikace mezi účastníky však probíhala také prostřednictví WhatsApp aplikace, která žalobkyní tvrzené skutečnosti dokládá. Žalovaná pak ani netvrdila, že by žalobkyně práci neprovedla či ji nedodala.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nárok žalobkyně neuznala, kdy uvedla, že žalobkyně měla dle smlouvy povinnost před samotnou realizací každého projektu písemně na e-mail uvedený ve smlouvě (, e-mail, ) potvrdit rozsah prací a hodin a předem sdělit odhad časové náročnosti, kdy však žádná taková písemná dohoda o počtu hodin a jejich rozsahu neexistuje, pročež žalobkyně nenaplnila základní předpoklad pro vznik nároku na odměnu. Veškeré faktury vystavené žalobkyní nejsou podloženy žádným platným odsouhlaseným výkonem práce, a tudíž nejsou oprávněné.

3. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaná k nařízeným jednáním bez řádné a včasné omluvy nedostavila, soud věc projednal a rozhodl bez její přítomnosti v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle § 132 o. s. ř., dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Mezi žalovanou a žalobkyní byla dne 16. 10. 2024 uzavřena smlouva o spolupráci, na základě které měla žalobkyně pro žalovanou vykonávat marketingového specialistu, kdy předmětem smlouvy bylo poskytování služeb v oblasti marketingu. Žalovaná se zavázala platit žalobkyni měsíční odměnu ve výši 500 Kč bez DPH za každou odpracovanou hodinu. Žalobkyně měla nárok na odměnu ve výši odpracovaných hodin, na kterých se společně účastníci dohodnou a písemnou formou přes emailové schránky uvedené ve smlouvě, tj. e-mail žalované: , e-mail, a e-mail žalobkyně: , e-mail, , potvrdí ještě před samotnou realizací jednotlivých projektů. V opačném případě ztrácí žalobkyně nárok na jakoukoliv finanční odměnu ze strany žalované. Žalobkyně měla povinnost oznámit před samotnou realizací kolik zhruba by trvala realizace zadaného projektu žalovanou žalované. Na konci měsíce se vždy spočítá počet odpracovaných hodin a na základě toho se vypočítá celková výše odměny žalobkyně. Žalobkyně vystaví fakturu žalované po každém měsíci práce, a to s 25denní splatností ode dne vystavení faktury. Faktura bude obsahovat specifikaci počtu odpracovaných hodin za odpracovaný měsíc a celkovou výši odměny. Žalovaná měla povinnost dle splatnosti vyplatit fakturovanou finanční částku na bankovní účet žalobkyně. Práce měla být vykonávána na dálku (smlouva o spolupráci).

5. Žalobkyně pro žalovanou provedla sjednanou práci, a to projekt č. 1 „, Anonymizováno, “ (emailová komunikace žalobkyně a paní , jméno FO, , projekt č. , hodnota, na č. l. 43–60 p. v.), a projekt č. , hodnota, “ (projekt č 2 na č. l. 61–64 p. v. a dále na č. l. 68–70 p. v., email ze dne 23. 10. 2024 na č. l. 65 a dokumenty k projektu č. 2 na č. l. 67).

6. Žalobkyně vystavila žalované za projekt č. 1 „, Anonymizováno, “ dne 1. 11. 2024 fakturu za 54 hodin práce „, Anonymizováno, “ v částce , částka, bez DPH, tj. 32 670 Kč s DPH se splatností ke dni 26. 11. 2024 (faktura č. 2024–0001).

7. Žalobkyně dále vystavila žalované za projekt č. 2 „, Anonymizováno, “ dne 30. 11. 2024 fakturu za 14,5 hodiny práce „vytvoření textů pro web , Anonymizováno, + úprava textů automatizovaných emailů“ v částce 7 250 Kč se splatností ke dni 14. 12. 2024 (faktura č. 2024–0005).

8. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky opakovaně i prostřednictvím předžalobní výzvy (předžalobní výzva ze dne 16. 12. 2024 včetně doručenky datové zprávy).

9. Mezi účastníky probíhala také komunikace prostřednictvím zpráv na WhatsApp, z níž má soud mimo jiné za prokázáno, že mezi účastníky byl sjednán obsah práce, kterou má žalobkyně pro žalovanou provést, kdy účastníci komunikovali i rozsah předpokládaných hodin práce žalobkyně, že žalobkyně pro žalovanou práci odvedla a dodala jí ji, přičemž žalovaná byla s prací žalobkyně spokojená. Dále bylo také prokázáno, že žalovaná žalobkyni zamezila v přístupu do e-mailu, který byl žalobkyni založen a v rámci něhož měla komunikace mezi účastníky probíhat. Z předmětné komunikace tak bylo prokázáno zejména následující. Žalovaná rozsah hodin v rámci projektu „, Anonymizováno, “ (projekt č. 1) odsouhlasila nejpozději dne 30. 10. 2024: „, jméno FO, (pozn. soudu: jednatel žalované): Výborná práce. Upřímně zasloužená hodinovka. Opravdu za ty roky konečně někdo, kdo tyto činnosti neodfláká.“ a dne 6. 11. 2024: „, jméno FO, : A u , Anonymizováno, to vyšlo jak časově“, reakce „P (pozn. soudu: žalobkyně): Musela jsem u všech popisku předělat všechny informace o vzorniku na konfigurator Takze 54“. Reakce: „, jméno FO, : Ok.“ Z komunikace účastníků z 8. 11. 2024 bylo prokázáno, že faktura za „, Anonymizováno, “ (projekt č. 1) byla odeslána na email žalované a žalovaná na to reflektovala: „P: Faktura poslána na e-mail děkuji“, reakce „, jméno FO, : Díky.“ (komunikace účastníků).

10. Druhý projekt se týkal textace „, Anonymizováno, “ (projekt č. 2). Žalovaná žádala vyhotovit textaci návrhu webové stránky. „[09.11.2024 11:21:14] Podolan Libor: Jinak ještě. Potřebovali bychom textaci , Anonymizováno, už do konce příštího týdne. Je to zvládnutelné za Vás?“. Žalobkyně žalované předmětnou práci (projekt č. 2) dodala na e-mail 12.11.2024.: „[12.11.2024 16:30:30] P: Dobrý den, mate to na e-mailu. Pokud byste měl něco menšího, s čím byste potřeboval pomoci, tak do čtvrtka ještě mohu.“. Reakce žalované: „[12.11.2024 16:31:42] , jméno FO, : Dobře, dohodlé a mockrát děkuji. Akorát jestli by jste si zavolala s panem , Anonymizováno, a zadala mu veškeré informace co má dodat. Mezi tím co by jste byla na dovolené by se do toho mohl pustit.“ (komunikace účastníků).

11. Dále bylo z komunikace mezi účastníky na WhatsApp prokázáno, že žalobkyně žádala žalovanou o úhradu první vystavené faktury za „, Anonymizováno, “ (projekt č. 1): „[25.11.2024 13:59:02] P: Dobrý den, nezlobte se, ale na dalších projektech začnu pracovat až po zaplacení faktury. Je to naše první spolupráce a ráda bych, aby byly dodržené nějaké určité podmínky, včetně splatnosti faktur (která není momentálně ani standardních 14 dnů). Pokud to tak v budoucnu bude, budu ráda pracovat na dalších projektech. Děkuji za pochopení. Počítám s úhradou faktury za , Anonymizováno, v prvním prosincovém týdnu + v sobotu zašlu fakturu za tvorbu obsahu na web plus e-maily. Mějte se hezky.“. „[25.11.2024 14:00:16] , jméno FO, : V pořádku. Rozumím tomu.“. Žalobkyně následně dne 30. 11. 2024 zjistila, že byla odpojena od firemního emailu a opětovně žádala o úhradu faktury: „[30.11.2024 20:02:58] P: Dobrý den, nejde mi se přihlásit do firemního e-mailu. Zrušil jste ho?“. Dále žalobkyně napsala „[30.11.2024 20:03:15] P: Fakturu za listopadu pošlu sem na WhatsApp pokud je to za vas ok.“. Reakce: „[30.11.2024 20:12:46] , jméno FO, : Dobrý den, emailovou schránku jsme zaheslovali s důvodu změny o které jsem Vás po telefonu informoval. Poprosím v tomto případě zaslat jakékoli záležitosti na email , e-mail, a nové vedení se tomu bude věnovat.“. Reakce žalobkyně „[30.11.2024 20:31:55] P: Oki dekuji“. Žalobkyně se po žalované dále domáhala úhrady faktury: „[06.12.2024 8:03:46] P: Dobrý den, do ted mi nebyla proplacena faktura a na můj e-mail mi nikdo neodpověděl. Mohl byste prosím zaridit, aby mi dnes byla proplacena první faktura, která už je po splatnosti? Byla jsem k vám fér, odvedla dobrou práci se kterou jste byl spokojen. Když jste po mě chtěl, abych zavolala klientovi a přesvědčila ho o projektu, nebo odpověděla z dovolené, vyhověla jsem vám. Stejně jako když jste potřeboval nutně dokončit projekt např textace na web nebo emaily. A nepřijde mi fér, že jsem za svoji práci nedostala zaplaceno. Za fakturu odvedu DPH v rámci svého účetnictví, takže jsem diky tomu v minusu. A vlastně jsem ještě zaplatila za to, ze jsem pro vas ty projekty dělala. Což mi opravdu neprijde jako férové jednání. Proto vas žádám, vyřešte prosím během dneška tuto situaci.“. Na to žalovaná reagovala následovně: „[06.12.2024 8:05:45] , jméno FO, : Dobrý den, moc se omlouvám. Kdy by jste měla čas si zavolat?“ (komunikace účastníků).

12. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl, přičemž účastníci, resp. žalobkyně na provedení dalších důkazů ani netrvala.

13. Svá skutková zjištění opřel soud o shora uvedené listinné důkazy, které zhodnotil v souladu s § 132 o. s. ř., tedy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru o skutkovém stavu.

14. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spolupráci, na základě které měla žalobkyně pro žalovanou poskytovat služby v oblasti marketingu, za což se žalovaná zavázala platit žalobkyni měsíční odměnu ve výši 500 Kč bez DPH za každou odpracovanou hodinu. Žalobkyně měla nárok na odměnu ve výši odpracovaných hodin, na kterých se účastníci dohodli a písemnou formou přes emailové adresy uvedené ve smlouvě potvrdili ještě před realizací projektů. Žalovaná žalobkyni proto zřídila e-mailovou schránku: , e-mail, , kterou však žalobkyni ke dni 30. 11. 2024 znepřístupnila. Žalobkyně pro žalovanou v souladu s podmínkami smlouvy provedla 2 projekty, které žalované odevzdala, pročež žalobkyni postupně vystavila 2 faktury, které však žalovaná žalobkyni neuhradila.

15. Dle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

16. Soud vzhledem k výše uvedenému dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

17. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla v souladu s § 1746 odst. 2 o. z. uzavřena smlouva o spolupráci, na základě které měla žalobkyně pro žalovanou poskytovat služby v oblasti marketingu, za což se žalovaná zavázala platit žalobkyni měsíční odměnu ve výši 500 Kč bez DPH za každou odpracovanou hodinu. Žalobkyně měla nárok na odměnu pouze pro případ, že si účastníci ještě před realizací projektů prostřednictvím e-mailů uvedených ve smlouvě dohodli výši odpracovaných hodin, přičemž žalobkyně byla povinna ještě před realizací projektů oznámit žalované odhadovaný rozsah doby práce. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně pro žalovanou zpracovala 2 projekty, a to projekt č. 1 „, Anonymizováno, “ a projekt č. 2 „, Anonymizováno, “, které žalobkyně žalované odevzdala, pročež žalované postupně vystavila 2 faktury, a to za projekt č. 1 „, Anonymizováno, “ za 54 hodin práce v částce 27 000 Kč bez DPH, tj. 32 670 Kč s DPH se splatností ke dni 26. 11. 2024 a za projekt č. 2 „, Anonymizováno, “ za 14,5 hodiny práce v částce 7 250 Kč se splatností ke dni 14. 12. 2024.

18. Žalovaná namítala, že žalobkyně nemá nárok na odměnu, neboť nenaplnila předpoklad pro vznik tohoto nároku, a to povinnosti dle smlouvy, kdy měla žalované písemně na e-mail uvedený ve smlouvě , Anonymizováno, potvrdit rozsah prací a hodin a předem sdělit odhad časové náročnosti. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyni byla žalovanou zřízena e-mailová schránka: , e-mail, , kterou však žalovaná žalobkyni ke dni 30. 11. 2024 znepřístupnila. Žalobkyně označila jako důkaz e-mailovou komunikaci mezi účastníky z e-mailových adres uvedených ve smlouvě, tj. , e-mail, a , e-mail, , která měla prokázat oprávněnost nároku žalobkyně, kdy tak z důvodu, že žalobkyně nemá do emailové schránky přístup a není možné doložit tuto komunikaci, navrhla, aby soud postupoval podle § 129 odst. 2 o. s. ř. a uložil žalované povinnost tuto e-mailovou komunikaci za období od 16. 10. 2024 (počátek spolupráce) do 30. 11. 2024 (znepřístupnění emailové schránky) předložit. Soud k návrhu žalobkyně vyzval žalovanou k předložení tohoto navrženého důkazu, přičemž ji zároveň poučil o možných následcích nesplnění této výzvy. Žalovaná však soudu na výzvu nijak nereagovala, ničeho nedoložila a k jednáním se bez řádné a včasné omluvy nedostavila.

19. Není povinností procesní strany poskytovat důkazní materiál proti sobě samé. Průlom do této zásady však představuje vysvětlovací povinnost strany nezatížené důkazním břemenem, na jejímž základě strana nezatížená břemenem důkazním (a břemenem tvrzení), podrobně vysvětluje a objasňuje skutečnosti, o nichž má dostatečné informace, ačkoliv tyto skutečnosti by měla ve vlastním zájmu přednést její protistrana. Ta ovšem potřebnými informacemi nedisponuje a nemá ani reálnou možnost získat je jiným způsobem než na základě substancovaného přednesu druhé strany. Vysvětlovací povinnost strany nezatížené důkazním břemenem z ústavního hlediska plyne z principu rovnosti zbraní, který se nutně musí vztahovat i na shromažďování skutkového materiálu v řízení ovládaném projednací zásadou. Shromažďování skutkového materiálu procesními stranami může plnit svou funkci jen za předpokladu, že obě strany mají stejnou možnost přístupu k informacím důležitým pro objasnění rozhodných skutečností. Pokud jedna z procesních stran nemá možnost získat potřebné informace, a je tedy postižena „informačním deficitem“, je ohroženo její právo na spravedlivý proces. I z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se podává, že důkazní břemeno ohledně určitých skutečností leží na tom účastníku řízení, který z existence těchto skutečností vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky. V některých případech ovšem strana zatížená důkazním břemenem objektivně nemá a nemůže mít k dispozici informace o skutečnostech významných pro rozhodnutí ve sporu, avšak protistrana tyto informace k dispozici má. Jestliže potom strana zatížená důkazním břemenem přednese alespoň „opěrné body“ skutkového stavu, nastupuje vysvětlovací povinnost protistrany, jejíž nesplnění má za následek hodnocení důkazu v neprospěch strany, která tuto povinnost nesplnila. Tyto nepříznivé procesní důsledky lze přitom podle judikatury Nejvyššího soudu dovodit pouze vůči straně, která disponuje informacemi potřebnými k určitému zjištění, anebo by jimi při zachování obvyklé péče měla disponovat. Vysvětlovací povinnost strany nezatížené důkazním břemenem (s nepříznivými důsledky jejího nesplnění) tedy nastupuje za předpokladu, že tato strana má patřičné informace k dispozici, anebo by těmito informacemi měla při zachování obvyklé péče disponovat (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 3366/2023). U strany nezatížené důkazním břemenem lze tedy v zájmu principu rovnosti zbraní chápat povinnost předložit listinu jako součást její vysvětlovací povinnosti. V daném případě se sice nejednalo o informační deficit žalobkyně, nicméně s ohledem na skutečnost, že jí žalovaná zamezila v přístupu do předmětné e-mailové schránky, žalobkyně neměla možnost svá tvrzení soudu doložit a prokázat, pročež soud vyzval žalovanou k předložení žalobkyní navrženého důkazu – e-mailové komunikace účastníků v rozhodné době. Žalobkyně nemohla soudu důkaz předložit z důvodu na straně žalované, pročež následně nastoupila ediční povinnost žalované. Žalovaná však, ač byla soudem vyzvána a poučena o následcích nesplnění výzvy, ničeho nedoložila, ani soudu dále jinak nereagovala. Žalovaná tak zmařila možnost provedení navrženého důkazu, což nemůže jít k tíži žalobkyně. Nepředloží-li listinu strana nezatížená důkazním břemenem, lze vzhledem ke všemu, co vyšlo v řízení najevo v rámci volného hodnocení důkazů dospět k závěru, že tvrzený obsah důkazu lze pokládat za dokázaný.

20. V řízení pak bylo dalšími důkazy prokázáno, že žalovaná rozsah práce žalobkyně na projektu č. 1 „, Anonymizováno, “ odsouhlasila, kdy žalobkyně sjednanou práci provedla a žalované dodala, za což jí vystavila fakturu dle odsouhlaseného počtu hodin. I co se týče projektu č. 2 „, Anonymizováno, “ bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně tuto práci pro žalovanou provedla a žalované ji vyfakturovala. Žalovaná poté žalobkyni, i přes její urgence, vyfakturované částky neuhradila, aniž by proti těmto částkách jakkoli brojila, následně však žalobkyni zamezila v přístupu do její zřízené e-mailové schránky a dále již se žalovanou prakticky nekomunikovala. Přístup žalované se tak soudu jeví jako zcela účelový s cílem žalobkyni zamezit v možnosti domoci se její odměny za řádně provedenou práci. Námitky žalované směřují právě k tomu, že žalobkyně nedoložila e-mailovou komunikaci účastníků, ač si je žalovaná vědoma toho, že žalobkyni znepřístupnila e-mailovou schránku. Soud pro úplnost dodává, že ačkoli bylo mezi účastníky ve smlouvě sjednáno, že žalobkyně bude žalované vystavovat faktury s 25denní splatností, byla 2. faktura vystavena s kratší dobou splatnosti, nicméně žalovaná s tímto byla srozuměna a ničeho proti tomuto nenamítala. Vzhledem ke všemu uvedenému pak soud žalobě v plné rozsahu vyhověl, kdy žalobkyni dále přiznal příslušenství sestávající ze zákonného úroku z prodlení z jednotlivých vyfakturovaných částek v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujících po datu splatnosti jednotlivých částek.

21. O nákladech řízení rozhodl soud § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o. s. ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 22 696 Kč. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 996 Kč; odměny za zastoupení advokátem ve výši 17 550 Kč po 2 700 Kč za každý z 6 a půl úkonu právní služby (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, sepis žaloby, vyjádření žalobkyně ze dne 29. 4. 2025, účast při jednání dne 15. 9. 2025, vyjádření žalobkyně ze dne 24. 9. 2025 a účast při jednání dne 12. 11. 2025) dle § 7 a § 11 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), a dále z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 3 150 Kč za 7 úkonů právní služby po 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyni žalobkyně.

22. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř.