13 C 421/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Alenou Jelínkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce A se sídlem Adresa žalobce A , PSČ: Anonymizováno , insolvenční správkyně Jméno žalobce B , IČO IČO žalobce B sídlem Adresa žalobce B zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 52 578 647,95 Kč

I. Žaloba o zaplacení částky 52 578 647,95 Kč se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 318 423,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobkyně, jakožto insolvenční správkyně společnosti , společnost A, (dále také jen „, společnost A, “), se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení žalované částky, která byla podrobně vyčíslena v přehledové tabulce výpočtu přiložené k žalobě. Svůj návrh odůvodnila tím, že , společnost A, a žalovaná, původně pod názvem , právnická osoba, ., uzavřely dne 2. 7. 2010 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla , společnost A, žalované úvěr v celkové výši 14 000 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla v prodlení se splácením poskytnutého úvěru, byla dlužná částka 16 538 233,48 Kč (neuhrazené splátky poskytnutého úvěru za měsíce listopad 2013 až červenec 2015) uplatněna v exekučním řízení vedeném soudním exekutorem Exekutorského úřadu pro , adresa, , , tituly před jménem, , jméno FO, pod sp. zn. , spisová značka, , a to na základě notářského zápisu s přímou vykonatelností, který byl uzavřen mezi , společnost A, jako oprávněným a žalovanou jako povinným. V rámci exekučního řízení není vymáhán úrok z prodlení z dlužné částky, pročež , společnost A, žalobou uplatnila smluvní úrok z prodlení ve výši 35 % ročně z nezaplacených splátek poskytnutého úvěru v celkové výši 52 578 647,95 Kč. Žalobkyně v reakci na vyjádření žalované k námitce nedostatku aktivní legitimace uvedla, že , společnost A, nikdy nepostoupila pohledávku uplatněnou v tomto soudním řízení na jinou osobu, pročež nemohlo dojít ani k postoupení této úvěrové pohledávky, jak tvrdí žalovaná na společnost , společnost B, . Pohledávka uplatněná v tomto soudním řízení byla dne 29. 11. 2024 žalobkyní jakožto insolvenční správkyní , společnost A, sepsána do majetkové podstaty , společnost A, . I přesto, že k pohledávce uplatněné v tomto soudním řízení uplatňuje vlastnické právo společnost , společnost B, , je zřejmé, že jedinou osobou oprávněnou disponovat pohledávkou uplatněnou v tomto soudním řízení je žalobkyně, nehledě na skutečnost, že ze strany společnosti , společnost B, byla proti soupisu vymáhané pohledávky do majetkové podstaty , společnost A, podána vylučovací žaloba. K námitce promlčení uplatněného nároku žalobkyně uvedla, že v rámci podané žaloby je uplatňován smluvní úrok z prodlení ve výši 35 % p. a. od 30. 8. 2014, tedy nikoliv od listopadu 2013, jak tvrdí žalovaná, což jednoznačně vyplývá z podrobného vyčíslení dlužné částky, které je součástí přehledové tabulky výpočtu dlužné částky, která byla přiložena k žalobě. Podle ustanovení čl. VIII. odst. 6 smlouvy o úvěru žalovaná písemným prohlášením prodloužila délku promlčecí doby práv věřitele vyplývajících z této smlouvy o úvěru na 10 let od doby, kdy počala nebo počne běžet poprvé, pročež uplatněný nárok tak není promlčen. K námitce, že žalobní nároky jsou nepřiměřeně vysoké, žalobkyně uvedla, že skutečnost, že uplatněný smluvní úrok z prodlení více než 4x převyšuje částku poskytnutého úvěru, není způsobena tím, že by smluvní úrok z prodlení byl nepřiměřeně vysoký, ale tím, že žalovaná je dlouhodobě v prodlení se splácením poskytnutého úvěru, a to po dobu téměř deseti let. Celková výše uplatněného smluvního úroku z prodlení je tak způsobena výhradně nečinností žalované při splácení poskytnutého úvěru, a nikoliv výší sjednané sazby smluvního úroku z prodlení, když toto nemůže mít vliv na údajnou nemravnost výše sjednaného smluvního úroku z prodlení. K tvrzení, že žalobkyni nenáleží právo na smluvní úrok z prodlení, žalobkyně uvedla, že naopak z ustanovení čl. V. odst. 9 smlouvy o úvěru vyplývá jednoznačně nárok , společnost A, na uplatnění smluvního úroku z prodlení.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nárok žalobkyně neuznala, kdy nárok žalobkyně považovala za účelový a nedůvodný. Žalovaná namítla nedostatek aktivní legitimace žalobkyně, kdy uvedla, že opakovaně vyvíjela snahu uzavřít se , společnost A, dohodu o vyřešení úvěrového dluhu, zejména poté, co společnost žalované převzali noví investoři. V průběhu mnohaletého šetření poměrů , společnost A, ze strany České národní banky a Policie České republiky nebylo možné partnera ochotného a pověřeného k jednání nalézt. Identická situace trvala dále po vstupu , právnická osoba, do správy , společnost A, . V současnosti pak byla žalovaná opakovaně informována ze strany , jméno FO, , zástupce společnosti , Anonymizováno, se sídlem , Anonymizováno, , že pohledávky , společnost A, za žalovanou nabyla tato společnost, kdy nabývacím titulem má být Notárska zápisnica , hodnota, ze dne 19.12.2022 vyhotovená , jméno FO, , notářkou, a dále Potvrdenie o zaplatení ceny dosiahnutej vydražením ze dne 27. 12. 2022 vydané společností , Anonymizováno, Žalovaná dále namítala promlčení pohledávky , společnost A, , tj. smluvního úroku z prodlení ve výši 35 % p. a. z nezaplacených splátek úvěru za období od listopadu 2013 do července 2015, a to v plném rozsahu žalovaných částek s ohledem na zjevně uplynuvší promlčecí dobu. Žalovaná také namítala, že nároky jsou nepřiměřeně vysoké, kdy žalovaná částka, sankční příslušenství, je 4x vyšší než byla původní výše úvěru, což lze označit za nemravné zneužití práva a soud by takto uplatněnému nároku neměl poskytnout soudní ochranu, pročež žádala o využití moderačního práva soudu k zásadnímu snížení žalovaných částek. Žalovaná také namítala, že , společnost A, nenáleží právo na smluvní úrok z prodlení, neboť dané nemá oporu ve smlouvě o úvěru.

3. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Mezi , společnost A, a žalovanou, původně pod názvem , právnická osoba, , byla dne 2. 7. 2010 uzavřena smlouva o úvěru, na základě které se , společnost A, po splnění veškerých podmínek čerpání úvěru zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky do výše 14 000 000 Kč, a to způsobem uvedeným ve smlouvě a žalovaná se zavázala , společnost A, vrátit poskytnutý úvěr a dále zaplatit úroky z úvěru, poplatky a odměny, jakož i další nároky , společnost A, dle smlouvy. Výše úrokové sazby byla sjednána na 9,95 % p. a., frekvence splátek měsíčně, výše odměny 100 000 Kč, splatnost úvěru do 60 měsíců ode dne čerpání úvěru a výše úrokové sazby dle sazebníků. Úvěr měl být v den čerpání úvěru převeden žalované na její běžný účet vedený , společnost A, , který si žalovaná u , společnost A, za tímto účelem zřídila před podpisem této smlouvy, kdy finanční prostředky z úvěru ve výši 3 900 000 Kč budou blokovány na běžném účtu žalované za účelem úhrady úroků z úvěru. Žalovaná se zavázala úvěr splatit prostřednictvím splátek dle splátkového kalendáře, který byl přílohou smlouvy. Žalovaná, jakožto strana, vůči níž se práva , společnost A, z této smlouvy promlčují, výslovně vůči , společnost A, prohlásila ve smyslu § 401 obchodního zákoníku, že prodlužuje délku promlčecí doby práv , společnost A, vyplývajících z této smlouvy na 10 let od doby, kdy počala nebo počne běžet poprvé. Pro případ prodlení žalované s úhradou kterékoli splátky úvěru, stávají se veškeré splátky úvěru splatné (ztráta výhody splátek), a to bez ohledu na to, že splátka úvěru byla dodatečně ze strany žalované uhrazena, pokud , společnost A, neurčí jinak. Pro případ porušení smlouvy dle čl. VI. odst. 1 smlouvy byla , společnost A, oprávněna zvýšit úrokovou sazbu uvedenou v základních podmínkách, resp. určenou , společnost A, v souladu s touto smlouvou až na dvojnásobek (smlouva o úvěru ze dne 2. 7. 2010). Součástí smlouvy o úvěru byl splátkový kalendář, v němž byl uveden rozpis splátek žalované od 31. 7. 2010 do 31. 7. 2015 (příloha č. 1 smlouvy o úvěru).

5. Notářským zápisem ze dne 19. 12. 2022, sp. zn. , č. účtu, , sepsaným na Slovensku notářkou , jméno FO, , bylo osvědčeno konání dobrovolné dražby dražebníka, společnosti , Anonymizováno, , IČO , IČO, , kdy licitátorem byl , jméno FO, a vydražitelem společnost , společnost B, . Předmětem dražby byly pohledávky zapsané do všeobecné podstaty úpadce, slovenské společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , kterou byla mimo jiné pohledávka vůči dlužníkovi , Jméno žalované, tj. žalované, z titulu pohledávky spolu s příslušenstvím z poskytnutého úvěru od , společnost A, na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 2. 7. 2010, vrácení pohledávky na vydání bezdůvodného obohacení vůči třetím osobám, které bez právního důvodu, z neplatného právního důvodu nebo z důvodu, který odpadl, obdrželi peněžní plnění od žalované z titulu uzavřené smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 2. 7. 2010, které by jinak patřilo úpadci, a dále vrácení pohledávky na vydání plnění ze soudní úschovy, do které žalovaná v mezidobí složila plnění na předmětnou pohledávky za účelem jejího splnění. Součástí notářského zápisu bylo mimo jiné i oznámení o dražbě ze dne 14. 11. 2022 (notářský zápis ze dne 19. 12. 2022). Společnost , Anonymizováno, dne 27. 12. 2022 písemně potvrdila, že dne 27. 12. 2022 došlo k úhradě celé ceny dosažené vydražením na dražbě zn. , Anonymizováno, konané dne 19. 12. 2022, jejíž průběh byl osvědčen notářským zápisem sp. zn. , hodnota, , sepsaným notářkou , jméno FO, (potvrzení o zaplacení ceny).

6. Zástupce společnosti , společnost B, dopisem ze dne 6. 2. 2024 oznámil žalované, že se společnost , společnost B, stala vlastníkem pohledávky za žalovanou, tj. pohledávky ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 2. 7. 2010 v původní výši 14 000 000 Kč původního věřitele , společnost A, , přičemž společnost , společnost B, předmětnou pohledávku nabyla v dražbě konané dne 19. 12. 2022, kdy nabývacím titulem je notářský zápis sp. zn. , č. účtu, , sepsaný notářkou , jméno FO, , a dále potvrzení o zaplacení ceny dosažené vydražením ze dne 27. 12. 2022 vydané společností , Anonymizováno, . Společnost , společnost B, tedy nabyla pohledávku za žalovanou originárním způsobem nabytí, tedy bez ohledu na to, kdo v minulosti vykonával práva věřitele pohledávky a jakým způsobem bylo s pohledávkou za žalovanou nakládáno. Společnost , společnost B, doplatila cenu dosaženou vydražením a nikdo nepodal žalobu na neplatnost dražby, pročež není její vlastnické právo ani nikým zpochybněno (dopis ze dne 6. 2. 2024).

7. Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že na majetek společnosti , společnost A, , IČO , IČO žalobce B, , sídlem , Adresa žalobce B, , byl usnesením , Anonymizováno, ze dne 30. 10. 2024, č. j. , spisová značka, , prohlášen konkurz a insolvenční správkyní byla ustanovena žalobkyně. Účinky konkurzu nastaly ke dni 30. 10. 2024.

8. Soud pro nadbytečnost zamítl návrh na doplnění dokazování listinami: doplňující vyrozumění o zahájení exekuce na čísle listu 5, vyrozumění o zahájení exekuce na čísle listu 9, sazebník na čísle listu 13, notářský zápis ze dne 12. 7. 2010 na čísle listu 14–28, přehledová tabulka výpočtu dlužné částky, výzva ze dne 2. 2. 2024 na čísle listu 117, informace o společnosti , společnost A, na čísle listu 118, žádost ze dne 20. 12. 2024 na čísle listu 134, soupis majetkové podstaty na čísle listu 134 p. v., výpis z katastru nemovitosti LV č. , hodnota, na čísle listu 146, výpis z katastru nemovitosti LV číslo , hodnota, na čísle listu 147 p. v., smlouvou o postoupení pohledávky společnosti , Anonymizováno, a jejímu právnímu předchůdci, rozhodnutí rozhodčího soudu, jimž bylo rozhodnuto, že nedošlo k postoupení pohledávky z úvěrové smlouvy právnímu předchůdci společnosti , právnická osoba, a dalšími navrženými a neprovedenými důkazy, jelikož má za to, že tyto důkazy nejsou relevantní pro prokázání skutečností významných pro rozhodnutí ve věci.

9. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl, neboť dospěl k závěru, že žalobkyně jakožto insolvenční správkyně společnosti , společnost A, , ve věci není aktivně legitimovaná. S ohledem na nedostatek aktivní legitimace tedy soud výše uvedené důkazy neprováděl.

10. Za veřejné listiny jsou notářské zápisy považovány i podle práva Slovenské republiky, konkrétně dle § 3 odst. 4 zákona č. 323/1992 Zb., o notároch a notárskej činnosti. Mezi Českou republikou a Slovenskou republikou je na základě Sdělení ministerstva zahraničních věcí v ČR uzavřena dvoustranná mezinárodní smlouva o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech, uveřejněného ve Sbírce zákonů pod č. 209/1993 Sb., kdy se veřejné listiny dle čl. 4 této smlouvy akceptují bez dalšího ověření a mají důkazní moc veřejných listin též na území druhé smluvní strany.

11. Dle § 1109 písm. a) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), vlastníkem věci se stane ten, kdo získal věc, která není zapsána ve veřejném seznamu, a byl vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře v oprávnění druhé strany vlastnické právo převést na základě řádného titulu, pokud k nabytí došlo ve veřejné dražbě.

12. Dle § 3028 odst. 3 o. z, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

13. Dle § 387 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném od 1. 7. 2010 do 31. 12. 2010 (dále jen „obchodní zákoník“), právo se promlčí uplynutím promlčecí doby stanovené zákonem. Dle odst. 2 promlčení podléhají všechna práva ze závazkových vztahů s výjimkou práva vypovědět smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou.

14. Dle § 388 odst. 1 obchodního zákoníku promlčením právo na plnění povinnosti druhé strany nezaniká, nemůže však být přiznáno nebo uznáno soudem, jestliže povinná osoba namítne promlčení po uplynutí promlčecí doby.

15. Dle § 393 odst. 1 obchodního zákoníku u práv vzniklých z porušení povinnosti počíná promlčecí doba běžet dnem, kdy byla povinnost porušena, jestliže není pro promlčení některých těchto práv stanovena zvláštní úprava.

16. Dle § 401 obchodního zákoníku strana, vůči níž se právo promlčuje, může písemným prohlášením druhé straně prodloužit promlčecí dobu, a to i opakovaně; celková promlčecí doba nesmí být delší než 10 let od doby, kdy počala poprvé běžet. Toto prohlášení lze učinit i před počátkem běhu promlčecí doby.

17. V řízení bylo prokázáno, že mezi , společnost A, a žalovanou došlo dne 2. 7. 2010 k uzavření smlouvy o úvěru, na základě které se , společnost A, zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky do výše 14 000 000 Kč a žalovaná se zavázala , společnost A, vrátit poskytnutý úvěr s příslušenstvím, a to prostřednictvím měsíčních splátek dle splátkového kalendáře od 31. 7. 2010 do 31. 7. 2015. Žalovaná, jakožto strana, vůči níž se práva , společnost A, z této smlouvy promlčují, výslovně vůči , společnost A, prohlásila ve smyslu § 401 obchodního zákoníku, že prodlužuje délku promlčecí doby práv , společnost A, vyplývajících z této smlouvy na 10 let od doby, kdy počala nebo počne běžet poprvé. Ve smlouvě bylo také sjednáno, že pro případ prodlení žalované s úhradou kterékoli splátky úvěru, stávají se veškeré splátky úvěru splatné (ztráta výhody splátek), a to bez ohledu na to, že splátka úvěru byla dodatečně ze strany žalované uhrazena, pokud , společnost A, neurčí jinak. Dále bylo v řízení prokázáno, že dne 19. 12. 2022 proběhla na Slovensku dobrovolná dražba, jejíž konání bylo osvědčeno notářským zápisem, sp. zn. , hodnota, , sepsaným notářkou , jméno FO, , kdy předmětem dražby byly pohledávky zapsané do všeobecné podstaty úpadce, slovenské společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , kterou byla mimo jiné pohledávka vůči žalované z titulu pohledávky spolu s příslušenstvím z poskytnutého úvěru od , společnost A, na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 2. 7. 2010. Vydražitelem se stala společnost , společnost B, , která dne 27. 12. 2022 celou cenu dosaženou vydražením na dražbě zaplatila, pročež se stala vlastníkem předmětné pohledávky , společnost A, za žalovanou, o čemž byla také žalovaná vyrozuměna ze strany zástupce společnosti , společnost B, .

18. V daném případě má soud za to, že vlastníkem předmětné pohledávky za žalovanou je od 27. 12. 2022 společnost , společnost B, , pročež žalobkyně, resp. , společnost A, ztratila možnost úspěšného domožení se úhrady předmětné pohledávky za žalovanou. Žalobkyně argumentovala tím, že , společnost A, pohledávku nikdy třetí osobě nepostoupila, následně uváděla, že sice k postoupení pohledávky na třetí osobu, právního předchůdce společnosti , právnická osoba, , došlo, nicméně, že se nejednalo o platné postoupení pohledávky, k čemuž navrhovala další důkazy. Soud má však za to, že i pokud by bylo případně postoupení pohledávky , společnost A, za žalovanou třetí osobě, právnímu předchůdci společnosti , právnická osoba, , shledáno neplatným, nic to nemění na skutečnosti, že vlastníkem předmětné pohledávky za žalovanou je právě společnost , společnost B, , která pohledávku nabyla originárním způsobem v dražbě. Ten, na koho správce konkursní podstaty v rámci zpeněžování (§ 27 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů) převedl majetek sepsaný do konkursní podstaty jako vlastnictví úpadce, se stává vlastníkem takového majetku bez zřetele k tomu, zda později vyšlo najevo, že majetek v době zpeněžení vlastnicky náležel někomu jinému. Neuplynula-li tomu, kdo tvrdí, že jeho vlastnické právo k majetku zpeněženému správcem konkursní podstaty jako součást majetku konkursní podstaty vylučovalo příslušnost tohoto majetku ke konkursní podstatě, dosud lhůta k podání vylučovací žaloby podle ustanovení § 19 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů, může se žalobou podanou podle tohoto ustanovení proti správci konkursní podstaty domáhat vyloučení náhradního peněžitého plnění získaného správcem konkursní podstaty za zpeněžený majetek z konkursní podstaty. Se žalobou na určení vlastnického práva (§ 80 písm. c) o. s. ř.) podanou vůči tomu, kdo majetek zpeněžením nabyl, však taková osoba uspět nemůže. Byl-li výtěžek zpeněžení majetku sepsaného do konkursní podstaty vyplacen úpadcovým věřitelům, může se ten, kdo tvrdí, že výtěžek zpeněžení byl vyplacen neprávem, neboť podle hmotného práva měl ke zpeněženému majetku „lepší právo“ než úpadce, domáhat vydání bezdůvodného obohacení žalobou směřující vůči osobám, mezi které byl rozdělen; účinnému uplatnění takového nároku není na překážku ani případný negativní výsledek sporu o vyloučení majetku, jehož následným zpeněžením byl výtěžek získán, z konkursní podstaty. (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 394/2002). Vzhledem k uvedenému, ať bylo případné postoupení pohledávky , společnost A, za žalovanou třetí osobě platné či nikoli, společnost , společnost B, se jakožto vydražitel bez dalšího stala vlastníkem předmětné pohledávky za žalovanou, pročež , společnost A, , resp. žalobkyně již pozbyla právo domoci se uspokojení předmětné pohledávky. Soud proto žalobu výrokem I. zamítl.

19. Nad rámec uvedené soud dodává, že i pokud by žalobkyně byla ve věci aktivně legitimovaná, její případná pohledávka, resp. pohledávka , společnost A, za žalovanou, by byla promlčena, pročež by žaloba nebyla vzhledem ke vznesené námitce promlčení ze strany žalované úspěšná. Právo věřitele na zaplacení úroků z prodlení vzniká v den, kdy se dlužník ocitl v prodlení se splněním závazku; tímto dnem počíná u tohoto práva běžet promlčecí doba a jejím uplynutím se právo na úroky z prodlení promlčí jako celek. Povinnost platit úroky z prodlení se splněním úvěru nebo jiného dluhu (závazku) nevzniká samostatně (nově) za každý den trvání prodlení, ale jednorázově v den, kterým se dlužník ocitl v prodlení se splněním tohoto závazku; tímto dnem počíná u tohoto práva podle ustanovení § 393 odst. 1 obchodního zákoníku běžet promlčecí doba a jejím uplynutím se právo promlčí jako celek (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 681/2006, 21 Cdo 682/2006). Obsahuje-li notářský zápis se svolením k vykonatelnosti závazek povinného zaplatit oprávněnému dluh ve splátkách s tím, že nezaplacením některé z nich ztrácí povinný výhodu splátek a stává se splatným celý dluh, je notářský zápis vykonatelný okamžikem prodlení povinného se zaplacením některé ze splátek bez ohledu na to, zda ho oprávněný k zaplacení celého dluhu vyzval (srovnej usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 237/2006). Z tvrzení žalobkyně a jí předložené přehledové tabulky, kterou žalobkyně soudu doložila k žalobě, v níž je podrobně vyčíslena dlužná částka, kdy žalobkyně v žalobě na tuto tabulku výpočtu odkázala ohledně svých tvrzení co do jednotlivých plateb žalovanou, vyplývá, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou měsíční splátky úvěru již v listopadu 2013, nehledě na skutečnost, že žalobkyně uplatňuje smluvní úrok z prodlení až od srpna 2014. V řízení bylo prokázáno, že , společnost A, a žalovaná uzavřely dne 2. 7. 2010 smlouvu o úvěru, v rámci níž žalovaná výslovně prohlásila ve smyslu § 401 obchodního zákoníku, že prodlužuje délku promlčecí doby práv , společnost A, vyplývajících z této smlouvy na 10 let od doby, kdy počala nebo počne běžet poprvé a dále bylo ve smlouvě sjednáno, že pro případ prodlení žalované s úhradou kterékoli splátky úvěru, stávají se veškeré splátky úvěru splatné (ztráta výhody splátek), a to bez ohledu na to, že splátka úvěru byla dodatečně ze strany žalované uhrazena, pokud , společnost A, neurčí jinak. Ačkoli poté žalobkyně uplatňuje smluvní úroky z prodlení až od srpna 2014, žalovaná se dostala s úhradou měsíčních splátek úvěru do prodlení již v listopadu 2013, pročež tak od listopadu 2013, ode dne následujícího po splatnosti splátky úvěru za listopad 2013, se dostala žalovaná do prodlení, a celý dluh se tak stal splatným s ohledem na sjednanou ztrátu výhody splátek, a to bez dalšího, neboť , společnost A, neurčila jinak. Od listopadu 2013 poté začala plynout sjednaná 10letá promlčecí doba pro možnost uplatnění předmětné pohledávky , společnost A, proti žalované, která uplynula v listopadu 2023. Vzhledem ke skutečnosti, že , společnost A, podala proti žalované předmětnou žalobu až v roce 2024, konkrétně dne 29. 8. 2024, její případná pohledávka za žalovanou již byla v tuto dobu promlčena. V předmětné věci také žalovaná, mimo jiné, vznesla námitku promlčení pohledávky , společnost A, , pročež žalobkyně nemůže být v řízení úspěšná, kdy by tak soud žalobu zamítl i z tohoto důvodu.

20. O nákladech řízení rozhodl soud § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalované v souladu s § 137 o. s. ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 318 423,60 Kč. Náklady sestávají z odměny za zastoupení advokátem ve výši 261 360 Kč po 65 340 Kč za každý ze 4 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne 15. 4. 2025, nahlížení do spisu a účast při jednání dne 27. 10. 2025) dle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), dále z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 1 800 Kč za 4 úkony právní služby po 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a také z daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ze součtu shora uvedených částek. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobkyně povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalované, přičemž lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.