13 C 430/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Alenou Jelínkovou ve věci žalobce: Anonymizováno IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 83 545 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 83 545 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 83 545 Kč od 21. 10. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení ve výši 6 567 Kč od 16. 1. 2021 do 20. 10. 2022 se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 36 400,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že žalobce je společenstvím vlastníků jednotek spravujícím bytový dům č. p. Anonymizováno a žalovaný je vlastníkem bytové jednotky č. Anonymizováno v předmětném bytovém domě a garáže č. hodnota. Žalobce se domáhal zaplacení neuhrazeného vyúčtování služeb za období roku 2021 ve výši 83 545 Kč. Žalovaný jako vlastník bytové jednotky a garáže byl povinen v roce 2021 hradit příspěvky členů společenství na správu domu a pozemku, jakož i uhradit služby spojené s vlastnictvím jednotky a garáže. Žalovaný měl za povinnost hradit v roce 2021 platby zálohově, vždy 15. den v měsíci, a to ve výši 4 986 Kč, a to 4842,19 Kč za bytovou jednotku a 143,31 Kč za garáž. Žalovaný však nehradil zálohové platby řádně a včas, kdy se předpis záloh od roku 2019 nezměnil. Předpis měsíčních plateb na rok 2019 byl doručen žalovanému před koncem roku 2018. Vyúčtování zálohových plateb (za rok 2021) bylo žalovanému zasláno dne 9. 6. 2022 a nejpozději dne 20. 6. 2022 mu muselo být doručeno. Splatnost vyúčtování nastala po uplynutí 4 měsíců od doručení, tedy ode dne 20. 10. 2022. Toto vyúčtování záloh na náklady a služby ve výši 83 545 Kč žalovaný neuhradil. Žalobce se dále domáhal úhrady příslušenství - zákonného úroku z prodlení z neuhrazených záloh (1) zákonný úrok z prodlení z částky 4 883 Kč (zde byla započítána úhrada 103 Kč) od 16. 1. 2021 do 15. 2. 2021 (8,25 %) – 34 Kč, 2) zákonný úrok z prodlení z částky 9 869 Kč od 16. 2. 2021 do 15. 3. 2021 (8,25 %) – 62 Kč, 3) zákonný úrok z prodlení z částky 14 855 Kč od 16. 3. 2021 do 15. 4. 2021 (8,25 %) – 104 Kč, 4) zákonný úrok z prodlení z částky 19 841Kč od 16. 4. 2021 do 15. 5. 2021 (8,25 %) – 135 Kč, 5) zákonný úrok z prodlení z částky 24 827 Kč od 16. 5. 2021 do 15. 6. 2021 (8,25 %) – 174 Kč, 6) zákonný úrok z prodlení z částky 29 813 Kč od 16. 6. 2021 do 15. 7. 2021 (8,25 %) – 202 Kč, 7) zákonný úrok z prodlení z částky 34 799 Kč od 16. 7. 2021 do 15. 8. 2021 (8,5 %) – 251 Kč, 8) zákonný úrok z prodlení z částky 39 785 Kč od 16. 8. 2021 do 15. 9. 2021 (8,5 %) – 287 Kč, 9) zákonný úrok z prodlení z částky 44 771 Kč od 16. 9. 2021 do 15. 10. 2021 (8,5 %) – 313 Kč, 10) zákonný úrok z prodlení z částky 49 757 Kč od 16. 10. 2021 do 15. 11. 2021 (8,5 %) – 359 Kč, 11) zákonný úrok z prodlení z částky 54 743 Kč od 16. 11. 2021 do 15. 12. 2021 (8,5 %) – 382 Kč, 12) zákonný úrok z prodlení z částky 59 729 Kč od 16. 12. 2021 do 20. 10. 2022 (8,5 %) – 4298 Kč. Celkem činí úroky z prodlení částku 6 567 Kč), a z vyúčtování od 21. 10. 2022. Žalobce se dále vyjádřil tak, že žalobce zasílal vyúčtování za rok 2021 jako přílohu předžalobní výzvy, kdy dané bylo žalovanému zasláno na obě adresy žalovaného (v minulosti je účelově měnil a poté namítal nedoručení). Žalobce dohledával potvrzení o odeslání přehled zálohových plateb za rok 2021. S ohledem na skutečnost, že žalovaný je dlouhodobě velice problémový vlastník (který dluží žalobci včetně úroku cca 1 milion Kč), jsou mu všechny zásilky zasílány doporučeně. Ač žalovaný namítal, že v jeho jednotce nebyl proveden odečet vodoměrů, žalobce odkázal na vyúčtování, z něhož vyplývá, že spotřeba teplé vody byla účtována s hodnotou 0 a v kolonce spotřeba studené vody byla naměřena hodnota 21 m3 s tím, že u odečtu je uvedena poznámka S, což znamená výpočet náhradním způsobem, neboť vodoměr nebyl zpřístupněn. Co se týká odečtů skutečné spotřeby vody, tak vlastníci jsou vždy informováni předem, aby zpřístupnili bytovou jednotku pro možnost odečtu s tím, že i žalovaný byl o této skutečnosti informován, byt však pro možnost odečtu spotřeby vody nezpřístupnil. Žalobce dále uvedl, že žalovaný nereklamoval předmětné vyúčtování a nevznášel proti němu žádné námitky. Stejně tak se nedomáhal předložení žádných podkladů.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že nárok žalobce neuznal. Žalovaný uvedl, že podmínka splatnosti nedoplatku za služby spojené s užíváním bytu je skutečnost, že vyúčtování bylo řádně provedeno a bylo žalovanému doručeno, kdy vyúčtování musí obsahovat všechny zákonem předepsané náležitosti. Žalovaný namítal, že mu vyúčtování nebylo řádně doručeno, kdy se s ním neseznámil. Žalovaný také uvedl, že ve vyúčtování nejsou uvedeny ceny provedených služeb ve správné výši, nebyly provedeny odečty vodoměrů v bytě žalovaného pro určení skutečné spotřeby teplé a studené vody, kdy je byt žalovaného vybaven vodoměry teplé a studené vody.

3. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný k nařízeným jednáním ve věci opakovaně nedostavil, jednou bez jakékoli omluvy, podruhé se již z jednání omluvil z důvodu pracovní neschopnosti, soud věc projednal a rozhodl bez jeho přítomnosti v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle § 132 o. s. ř., dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Žalobce je společenstvím vlastníků jednotek pro dům č. p. adresa, Anonymizováno adresa-Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno(výpis obchodního rejstříku žalobce). Žalovaný je vlastníkem bytové jednotky č. Anonymizováno v předmětném domě spolu s podílem na společných částech domu a pozemku o velikosti Anonymizováno (výpis seznamu nemovitostí LV č. hodnota, informace o stavbě). Žalovaný se stal vlastníkem předmětné bytové jednotky na základě smlouvy o převodu vlastnictví jednotky ze dne datum. Součástí vybavení bytové jednotky jsou také vodoměry studené a teplé vody (smlouva o převodu vlastnictví jednotky včetně přílohy).

5. Předpis měsíčních plateb pro rok 2019 byl pro bytovou jednotku žalovaného stanoven na částku 4 842,19 Kč a pro garáž na částku 143,31 Kč, celkem se tedy jednalo o částku 4 986 Kč, která má být hrazena vždy do 15. dne v měsíci na účet žalobce (předpis měsíčních plateb pro rok 2019).

6. Žalovanému bylo dne 9. 6. 2022 zasláno vyúčtování služeb za rok 2021, v němž byl vyměřen nedoplatek v částce 83 545 Kč, který měl být žalovaným uhrazen nejpozději do 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování. Přílohou vyúčtování bylo rozúčtování nákladů spotřeb jednotlivých jednotek dle zúčtovacího období. Ve vyúčtování bylo mimo jiné u jednotlivých položek služeb uvedeno, že žalovaný ničeho na zálohách neuhradil, kdy zde byly u jednotlivých služeb rozepsány položky na jednotku/nemovitost a také náklady na vlastníka. U položky služby „teplá voda – TV“ činil výsledek rozúčtování na celou nemovitou věc částku 2 258 362,40 Kč a náklady na vlastníka částku 15 605,28 Kč, na kterou žalovaný také ničeho neuhradil. U položky služby „vodné stočné – SV“ činil výsledek rozúčtování na celou nemovitou věc částku 3 126 436,49 Kč a náklady na vlastníka částku 12 285,34 Kč, na kterou žalovaný také ničeho neuhradil. A u položky služby „vytápění - ÚT“ činil výsledek rozúčtování na celou nemovitou věc částku 4 101 109,77 Kč a náklady na vlastníka částku 23 331,24 Kč, na kterou žalovaný také ničeho neuhradil. V rozúčtování nákladů spotřeb jednotlivých jednotek dle zúčtovacího období za rok 2021 byly jednotlivé položky služeb, a to teplo pro vytápění, teplo pro ohřev TV a studená voda podrobně vyčísleny. V rámci odečtů teplé a studené vody bylo stanoveno, že se teplá voda nově účtovala se spotřebou 0 a studená voda se účtovala se spotřebou 21 m3, přičemž tento odečet studené vody byl proveden náhradním způsobem. Teplo pro vytápění tak bylo vyčísleno na částku 23 331,24 Kč, teplo pro ohřev TV na částku 15 605,28 Kč a studená voda na částku 12 285,34 Kč, celkem se tedy jednalo o částku 51 221,86 Kč (vše s konkrétním rozpočítáním na jednotku), (vyúčtování za rok 2021 včetně rozúčtování na č. l. 15 včetně podacího lístku na č. l. 20).

7. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě neuhrazeného vyúčtování za služby a náklady na správu domu za rok 2021 i předžalobní výzvou, která byla žalovanému zaslána dne 18. 1. 2024 na dvě adresy žalovaného (předžalobní výzva ze dne 18. 1. 2024 na č. l. 21 včetně podacího lístku na č. l. 19).

8. Soud pro nadbytečnost zamítl návrh žalobce na doplnění dokazování výslechem svědka jméno FO, jelikož má za to, že tento důkaz není relevantní pro prokázání skutečností významných pro rozhodnutí ve věci.

9. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl. Svá skutková zjištění opřel soud o shora uvedené listinné důkazy, které zhodnotil v souladu s § 132 o. s. ř., tedy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru o skutkovém stavu.

10. Žalobce je správcem předmětného bytového domu č. p. Anonymizováno, v němž žalovaný vlastní bytovou jednotku a garáž. Předpis měsíčních záloh spojených s užíváním nemovitých věcí žalovaného byl od roku 2019 stanoven na částku 4 986 Kč. Žalobce žalovanému doručil vyúčtování služeb za rok 2021 vypracované dne 9. 6. 2022, v němž byl řádně v souladu se zákonem vyměřen nedoplatek v částce 83 545 Kč, který měl žalovaný uhradit nejpozději do 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování.

11. Dle § 1181 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala.

12. Dle § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění účinném od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2022, poskytovatel služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství.

13. Dle § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2022, poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Dle odst. 3 finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.

14. Soud vzhledem k výše uvedenému dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a to co do celé jistiny a části příslušenství sestávajícího ze zákonného úroku z prodlení z částky nedoplatku za vyúčtování služeb za rok 2021.

15. V řízení bylo prokázáno, že žalobce je správcem bytového domu, v němž žalovaný vlastní bytovou jednotku a garáž. Žalovaný je v souladu s § 1181 o. z. jakožto vlastník nemovitých věcí povinen platit zálohy na služby související s užíváním nemovitých věcí, přičemž v řízení bylo prokázáno, že žalovaný na zálohách v roce 2021 neuhradil žalobci ničeho. Žalovanému bylo dne 9. 6. 2022 zasláno vyúčtování služeb za rok 2021 včetně rozúčtování nákladů spotřeb jednotlivých jednotek dle zúčtovacího období, které byly žalovanému v souladu s § 573 o. z. doručeny 3. pracovní den po jeho odeslání, tj. dnem 13. 6. 2022. Ve vyúčtování služeb byl žalovanému vyměřen nedoplatek v částce 83 545 Kč, který měl žalovaný zaplatit nejpozději do 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování. U položky služby „teplá voda – TV“ vyúčtování činil výsledek rozúčtování na celou nemovitou věc částku 2 258 362,40 Kč a náklady na vlastníka částku 15 605,28 Kč, na kterou žalovaný ničeho neuhradil. U položky služby „vodné stočné – SV“ činil výsledek rozúčtování na celou nemovitou věc částku 3 126 436,49 Kč a náklady na vlastníka částku 12 285,34 Kč, na kterou žalovaný také ničeho neuhradil. A u položky služby „vytápění - ÚT“ činil výsledek rozúčtování na celou nemovitou věc částku 4 101 109,77 Kč a náklady na vlastníka částku 23 331,24 Kč, na kterou žalovaný také ničeho neuhradil. V rámci odečtů teplé a studené vody bylo stanoveno, že se teplá voda nově účtovala spotřebou 0 a studená voda se účtovala se spotřebou 21 m3, přičemž tento odečet studené vody byl proveden náhradním způsobem. Teplo pro vytápění tak bylo vyčísleno na částku 23 331,24 Kč, teplo pro ohřev TV na částku 15 605,28 Kč a studená voda na částku 12 285,34 Kč.

16. Soudní praxe se již v minulosti ustálila v názoru, že podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je skutečnost, že vyúčtování bylo řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) provedeno a nájemce s ním byl seznámen (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ČSR z 16. 7. 1981, sp. zn. Cpj 164/80, uveřejněné pod č. 4/1983 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové z 9. 2. 1968, sp. zn. 7 Co 598/67, uveřejněný pod č. 15/1969 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Rozhodné je, že splatnost nedoplatku může nastat jedině na základě (v důsledku) řádného, tj. v souladu se všemi příslušnými předpisy provedeného, vyúčtování (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 2778/2019, sp. zn. 21 Cdo 803/2002, sp. zn. 26 Cdo 2471/2007). Podle soudní praxe (například KSHK sp. zn. 17 Co 398/2001) už z podstaty vzájemného vztahu záloh na služby poskytované s užíváním bytu na straně jedné a vyúčtováním úplaty za služby po jejich konečném vyúčtování na straně druhé vyplývá, že nemohou obstát vedle sebe. Je proto vyloučeno domáhat se placení záloh, byla-li již stanovena konkrétní výše úplaty. Soud vzhledem k provedenému dokazování dospěl k závěru, že vyúčtování služeb za rok 2021 bylo provedeno řádně v souladu se zákonem č. 67/2013 Sb., kdy ve vyúčtování služeb za rok 2021 byly uvedeny veškeré zákonem stanovené náležitosti (skutečná výše nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby), a dále, že vyúčtování bylo doručeno žalovanému. Ačkoli žalovaný namítal, že mu vyúčtování služeb nebylo doručeno, v řízení bylo prokázáno, že žalobce žalovanému vyúčtování opakovaně zaslal, přičemž skutečnost, že se s tímto vyúčtováním případně žalovaný neseznámil, nemůže jít k tíži žalobce. V řízení bylo také prokázáno, že žalovaný po celou dobu roku 2021 nehradil žalobci zálohy na služby spojené či související s užíváním nemovitých věcí ve vlastnictví žalovaného, ač je žalovaný k tomuto povinen dle § 1181 o. z., kdy s vlastnictvím nemovité věci jsou spojeny také povinnosti vlastníka. Přestože žalovaný dále uvedl, že mu ani rozpis záloh nebyl ze strany žalobce doručen, k danému soud nepřihlížel, a to s ohledem na skutečnost, že přestože žalobce soudu nedoložil potvrzení o doručení rozpisu záloh za rok 2019 či později žalovanému, ač k tomuto byl soudem vyzván, v daném řízení se žalobce nedomáhá úhrady záloh, ale úhrady nedoplatku za vyúčtování služeb za rok 2021. Vyúčtování služeb za rok 2021 obsahuje v souladu se zákonem přehled uhrazených záloh, kdy žalovaný ničeho na zálohách neuhradil. Soud má tedy v daném případě za to, že vyúčtování služeb za rok 2021 bylo provedeno řádně a také bylo žalovanému řádně doručeno, pročež byla podmínka splatnosti nedoplatku za služby za rok 2021 v žalované výši jistiny splněna, a žalovaný je tak povinen tento nedoplatek žalobci uhradit. Žalovaný dále v řízení namítal, že nebyly provedeny odečty vodoměrů v bytě žalovaného pro určení skutečné spotřeby teplé a studené vody. Žalovaný se jednání soudu nezúčastnil, pročež jej soud nemohl ani v tomto směru poučit, tj. aby žalovaný dotvrdil, že umožnil přístup do jeho bytu pro možnost odečtu vodoměrů pro zjištění skutečné spotřeby teplé a studené vody a doložil důkazy k prokázání svých tvrzení. V řízení pak bylo prokázáno, že se v rámci odečtů teplé a studené vody teplá voda nově účtovala spotřebou 0 a studená voda se účtovala se spotřebou 21 m3, přičemž tento odečet studené vody byl proveden náhradním způsobem, neboť žalovaný byt pro možnost odečtu nezpřístupnil. Vzhledem ke všemu uvedenému soud dospěl k závěru, že žalovaný je povinen žalobci uhradit nedoplatek za vyúčtování služeb za rok 2021 v částce 83 545 Kč, kdy žalobci vedle jistiny dále přísluší dle § 1970 o. z. příslušenství pohledávky spočívající v úroku z prodlení ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy žalobce požadoval úrok z prodlení až ode dne 21. 10. 2022 (výrok I.).

17. Soud však žalobci nepřiznal příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení ve výši 6 567 Kč od 16. 1. 2021 do 20. 10. 2022, neboť žalobce se domáhal úhrady zákonných úroků z prodlení v kapitalizované výši z částky narůstajících neuhrazených záloh na služby související s užíváním nemovitých věcí od 16. 1. 2021 do 20. 10. 2022, (konkrétně: 1) zákonný úrok z prodlení z částky 4 883 Kč (zde byla započítána úhrada 103 Kč) od 16. 1. 2021 do 15. 2. 2021 (8,25 %) – 34 Kč, 2) zákonný úrok z prodlení z částky 9 869 Kč od 16. 2. 2021 do 15. 3. 2021 (8,25 %) – 62 Kč, 3) zákonný úrok z prodlení z částky 14 855 Kč od 16. 3. 2021 do 15. 4. 2021 (8,25 %) – 104 Kč, 4) zákonný úrok z prodlení z částky 19 841Kč od 16. 4. 2021 do 15. 5. 2021 (8,25 %) – 135 Kč, 5) zákonný úrok z prodlení z částky 24 827 Kč od 16. 5. 2021 do 15. 6. 2021 (8,25 %) – 174 Kč, 6) zákonný úrok z prodlení z částky 29 813 Kč od 16. 6. 2021 do 15. 7. 2021 (8,25 %) – 202 Kč, 7) zákonný úrok z prodlení z částky 34 799 Kč od 16. 7. 2021 do 15. 8. 2021 (8,5 %) – 251 Kč, 8) zákonný úrok z prodlení z částky 39 785 Kč od 16. 8. 2021 do 15. 9. 2021 (8,5 %) – 287 Kč, 9) zákonný úrok z prodlení z částky 44 771 Kč od 16. 9. 2021 do 15. 10. 2021 (8,5 %) – 313 Kč, 10) zákonný úrok z prodlení z částky 49 757 Kč od 16. 10. 2021 do 15. 11. 2021 (8,5 %) – 359 Kč, 11) zákonný úrok z prodlení z částky 54 743 Kč od 16. 11. 2021 do 15. 12. 2021 (8,5 %) – 382 Kč, 12) zákonný úrok z prodlení z částky 59 729 Kč od 16. 12. 2021 do 20. 10. 2022 (8,5 %) – 4298 Kč). V předmětném řízení žalobce, ač k tomu byl soudem vyzván, neprokázal, že byl žalovanému doručen předpis záloh za služby spojené s užíváním nemovitých věcí ve vlastnictví žalovaného pro rok 2019, případně pro roky následující. V dané věci se žalobce domáhal úhrady nedoplatku vyplývajícího z vyúčtování služeb za rok 2021. Je však vyloučeno domáhat se úhrady nedoplatku z vyúčtování služeb a zároveň také úhrady záloh za služby. Žalobce se sice v řízení nedomáhal zaplacení neuhrazených záloh na služby, nicméně soud má za to, že pokud žalobce nemůže zároveň uplatnit nárok na úhradu nedoplatku z vyúčtování služeb spolu s nárokem na úhradu neuhrazených záloh za dané období, nemůže se domáhat ani zákonných úroků z prodlení z těchto neuhrazených záloh. Vzhledem k uvedenému soud výrokem II. žalobu co do příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení ve výši 6 567 Kč od 16. 1. 2021 do 20. 10. 2022 zamítl.

18. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 3 o. s. ř., kdy i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části, tak, že žalobce, jenž byl v řízení úspěšnější, kdy jeho neúspěch spočíval pouze v poměrně nepatrné části řízení týkající se části příslušenství, nikoli však samotné jistiny, v souladu s § 137 o. s. ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 36 400,30 Kč. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 178 Kč, odměny za zastoupení advokátem ve výši 24 530 Kč za každý z pěti a půl úkonu právní služby po 4 460 Kč (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, sepis žaloby, vyjádření žalobce ze dne 17. 12. 2024, účast při jednání dne 22. 9. 2025 a účast při jednání dne 26. 11. 2025) dle § 7 a § 11 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), dále z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 1 200 Kč Anonymizováno za 4 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024 a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč za 2 úkony právní služby po 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 a také z daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ze součtu shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce.

19. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.