13 C 543/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Alenou Jelínkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o strpění vstupu a užití pozemků

I. Žalovaný je povinen umožnit žalobkyni vstup na pozemek parc. č. Anonymizováno a Anonymizováno vše v k. ú. adresa, za účelem provedení zateplení v šířce 18 cm a fasády domu č. p. Anonymizováno, který je součástí pozemku parc. č. hodnota, a je povinen strpět na pozemku parc. č. Anonymizováno podél stěny domu č. p. Anonymizováno, který je součástí pozemku parc. č. hodnota, do vzdálenosti 1,5 m od této stěny stavbu lešení, umístění materiálu a provedení všech činností nezbytných pro provedení tohoto zateplení a fasády domu zhotovitelem žalobkyně, a to po dobu pěti po sobě jdoucích pracovních dnů od pondělí 7:00 hodin do pátku 19:00 hodin počínající dnem uvedeným ve výzvě žalobkyně odeslané žalovanému alespoň 10 dnů přede dnem zahájení prací a žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu za strpění užití pozemku parc. č. Anonymizováno v k. ú. adresa ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala strpění vstupu na pozemky žalovaného parc. č. Anonymizováno a Anonymizováno vše v k. ú. adresa, za účelem provedení zateplení v šířce 18 cm a fasády domu žalobkyně č. p. Anonymizováno a strpění na pozemku parc. č. Anonymizováno v k. ú. adresa u stěny domu č. p. Anonymizováno, který je součástí pozemku parc. č. hodnota v k. ú. adresa, do vzdálenosti 1,5 m od této stěny stavbu lešení, umístění materiálu a provedení všech činností nezbytných pro provedení zateplení a fasády tohoto domu zhotovitelem žalobkyně. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalobkyně je spoluvlastníkem podílu ½ na pozemku parc. č. hodnota, jehož součástí je dům č. p. Anonymizováno, rodinný dům, nacházející se na adrese adresa (dále také jen jako „dům“), vše v k. ú. adresa, kdy druhým spoluvlastníkem je její manžel. Žalovaný je vlastník pozemku parc. č. Anonymizováno, parc. č. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno a parc. č. Anonymizováno v k. ú. adresa. Žalobkyně provádí na svém domě stavební úpravy dle společného souhlasu vydaného dne 7. 8. 2023 Úřadem městské části adresa, odboru stavebního, v řízení sp. zn. VYS č. účtu Anonymizováno a rovněž zateplení domu a zhotovení fasády dle projektu. Dům se nachází v těsné blízkosti hranice pozemku parc. č. hodnota s pozemkem parc. č. Anonymizováno ve vlastnictví žalovaného. Na pozemek parc. č. Anonymizováno navazuje pozemek parc. č. Anonymizováno a pozemek parc. č. Anonymizováno, u nichž je rovněž žalovaný veden jako vlastník. Žalobkyně zadala zhotovení stavebních úprav, zateplení a fasády domu stavební firmě, která dům zateplila ze tří stran, které byly přístupné z pozemku žalobkyně, z další strany není zateplení a fasáda stěny provedena, neb žalovaný danému brání. Žalobkyně uvedla, že jsou splněny podmínky pro povinnost žalovaného umožnit žalobkyni vstup a užití pozemků parc. č. Anonymizováno a Anonymizováno, kdy se stěna domu nachází v těsné blízkosti hranice s pozemkem parc. č. Anonymizováno, když práce lze provést pouze z lešení umístěného na pozemku parc. č. Anonymizováno Nezbytný rozsah prací dle úsudku stavební firmy představuje cca pět po sobě jdoucích kalendářních dnů. Za užití pozemku parc. č. Anonymizováno považovala žalobkyně jako dostatečnou náhradu částku 1 000 Kč, která vychází z výše místního poplatku za umístění stavebního zařízení na veřejném prostranství ve výši 10 Kč/m2 a den (při užití pozemku v rozsahu cca 11 m2 po dobu 5 dní by poplatek činil 550 Kč), přičemž byla navýšena na cca dvojnásobek. Žalovaný pak ani neuvádí žádné parametry, ani rozsah údajného zásahu do jeho vlastnického práva. Žalobkyně uvedla, že pokud by zateplení domu zasahovalo na pozemek žalovaného, jednalo by se o minimální přesah v řádech cm. Jsou zde splněny podmínky § 1023 občanského zákoníku, kdy je dán důležitý důvod, když zateplení celého domu je nezbytné pro jeho řádné užívání a rovněž i pro úspory energií, kdy žalovaný nemá žádný rozumný důvod tomuto užívání bránit. Žalobkyně se rozhodla pro zateplení domu z důvodu, aby u domu snížila jeho energetickou náročnost a docílila energetických úspor při jeho provozu, a to zcela v souladu s energetickou koncepcí státu. Snížení energetické náročnosti domu lze docílit jen zateplením celého domu. Žalovaný se stavebním záměrem původně vyslovil souhlas na situačním výkresu stavby, z něhož je zjevné, že zateplení domu bude v tloušťce 18 cm. Žalovaný s tím neměl žádný problém. Ten nastal až poté, co žalobkyně a její manžel změnili oproti vydanému společnému souhlasu Městské části adresa design okna a schodiště, přičemž u schodiště spočívala změna z plně zavřeného na schodiště otevřené. Žalovaný tyto změny začal napadat, kdy na základě jeho podnětu bylo zahájeno řízení o odstranění změn a následně bylo zahájeno řízení o dodatečné povolení změn, přičemž v rámci tohoto řízení bylo vydáno dodatečné povolení. Změny se žádným způsobem nedotkly zateplení domu. Zateplení domu bylo prováděno dle projektové dokumentace č. Anonymizováno a žalobkyně a její manžel ho rovněž hodlají dokončit dle této dokumentace. Žalovaný pak zcela jasně dává najevo, že pokud dojde k odstranění „černé stavby“, umožní dokončení zateplení domu.

2. Žalovaný se vyjádřil tak, že nárok žalobkyně neuznal, a to z důvodu zásahu do jeho vlastnického práva, který realizací zateplení hrozí. Pokud by bylo žalobě vyhověno, došlo by tím dle žalovaného v podstatě k vyvlastnění části pozemku žalovaného. Zateplení, o které žalobkyně usiluje, má parametry znamenající jeho umístění na pozemku žalovaného, kdy dům žalobkyně je umístěn na hranici pozemků žalobkyně (parc. č. hodnota) a žalovaného (parc. č. hodnota). Pokud se dříve žalovaný vyslovil ke stavebnímu záměru žalobkyně, vyslovoval se předně k stavbě, která neměla zasáhnout do vlastnického práva žalovaného, ale také ke stavbě, která nakonec realizována nebyla, kdy žalobkyně a její manžel jako stavebníci podstatně porušili podmínky stavebního povolení, stavěli v rozporu s ním a se zákonem, což vedlo ke stále probíhajícímu řízení o odstranění stavby a jejímu dodatečnému povolení. Oproti schválenému záměru žalobkyně učinila několik změn stavby, které povedou k imisím zatěžujícím žalovaného a jeho rodinu, dále změny znamenající zvýšení požárně bezpečnostních rizik a konečně právě zásah do vlastnického práva. Žalobkyně a její manžel jako stavebníci uvedli žalovaného v omyl. V daném případě nelze aplikovat § 1023 NOZ, který hovoří primárně o dočasném zásahu, nicméně zde se jedná o trvalý zásah. Žalobkyni ani nesvědčí žádný vážný důvod k zateplení domu, kdy zvyšování pohodlí žalobkyně a její rodiny vážným důvodem být nemůže.

3. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy a znaleckým posudkem. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Účastníci učinili nesporným, že žalobkyně je vlastníkem podílu o velikosti ½ na pozemku parc. č. hodnota, jehož součástí je dům č. p. Anonymizováno nacházející se na adrese adresa, v k. ú. adresa a že žalovaný je vlastníkem pozemku parc. č. Anonymizováno, parc. č. Anonymizováno a parc. č. Anonymizováno v k. ú. adresa.

5. Městská část adresa vydala žalobkyni dne 7. 8. 2023 společný souhlas se stavebním záměrem: přístavbou schodiště a terasy a stavební úpravy rodinného domu č p. Anonymizováno. Doloženými doklady byly mimo jiné také projektová dokumentace vypracovaná právnická osoba z března 2023 č. Anonymizováno a souhlas se stavbou vlastníků sousedních pozemků – také žalovaného (společný souhlas Městské části adresa ze dne 7. 8. 2023).

6. Z plánu stavební úpravy rodinného domu žalobkyně č. Anonymizováno mimo jiné vyplývá, že zateplení domu žalobkyně je počítáno v šířce 180 mm v délce cca 9 m (925 cm), (plány stavební úpravy domu č. Anonymizováno), přičemž žalovaný s uvedenými stavebními úpravami domu souhlasil, kdy svým podpisem stvrdil, že byl s tímto stavebním záměrem seznámen a vyslovil s ním souhlas (souhlas se stavbou na situačním výkresu na č. l. 69).

7. Městská část adresa vydala dne 15. 1. 2025 k žádosti žalobkyně dodatečné povolení stavby: přístavby schodiště a terasy a stavební úpravy rodinného domu č. p. Anonymizováno. Tímto byla povolena změna provedení přistavovaného schodiště z 1. NP do 2. NP v nové šířce 1,8 m, které nebude obezděno a zastropeno, dále vybudování nové terasy lichoběžníkového půdorysu po celé délce jihozápadní fasády domu o délkách stran 4,06 m, 9,26 m a 1,71 m a také osazení nového okna ze 2. NP v severozápadní fasádě o rozměrech 1,10 m x 2,10 m. Městská část adresa jako stavební úřad uvedla, že provedení změn stavby bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu bylo zjištěno na základě kontrolní prohlídky na místě stavby dne 21. 6. 2024. Na základě tohoto zjištění bylo zahájeno řízení o odstranění stavby, přičemž žalobkyně ihned požádala o dodatečné povolení stavby a předložila podklady předepsané k žádosti o společné povolení stavby. Stavební úřad tak přerušil řízení o nařízení odstranění stavby a vedl řízení o podané žádosti o dodatečné povolení. Stavební úřad zjistil, že okno v 2. NP je zneprůhledněno nalepenou fólií a není otevíratelné, jen vyklápěcí pro zajištění větrání místnosti. Dále bylo zjištěno, že dům není zateplen pouze ze severozápadní fasády, kdy žalovaný dané nedovolil provést z jeho pozemku. Stavební úřad posoudil, že rozsah změn povolené stavby nevyžaduje doplnit nová závazná stanoviska k těmto změnám, neboť se jedná pouze o zmenšení půdorysného i výškového rozsahu stavby, změny nebudou mít vliv na bezpečnost při užívání stavby. Stavební úřad dospěl k závěru, že změna provedení přistavovaného schodiště se nedotýká ostatních účastníků řízení, neboť venkovní schodiště se nachází ve vzdálenosti 4 m od hranice sousedního pozemku a případné narušování soukromí změnou stavby (otevřením schodiště) je přiměřené poměrům v místě stavby. Ani změna okna se nedotýká ostatních účastníků řízení. Žalovaný nijak neprokázal, jak by mohlo být jeho vlastnické právo přímo dotčeno uvedenými stavebními změnami, z nichž některé byly součástí dokumentace stavby pro společný souhlas, k níž dal žalovaný svůj předchozí souhlas (rozhodnutí o dodatečném povolení stavby ze dne 15. 1. 2025).

8. Žalobkyně žalovaného žádala o umožnění vstupu na jeho pozemky a využití pozemku žalovaného za účelem umožnění zateplení domu žalobkyně a zhotovení fasády, kdy jej vyzývala ke sdělení, zda by s tímto souhlasil (výzva k umožnění vstupu ze dne 15. 11. 2024 včetně doručenky). Žalovaný žalobkyni sdělil, že si nechal vypracovat geodetické zaměření pozemku, z něhož vyplývá, že rodinný dům žalobkyně stojí na hranici pozemků se žalovaným, což znamená, že cokoli, co přesahuje stávající fasádu domu žalobkyně, se bude nacházet na jeho pozemku. Žalovaný uvedl, že nesouhlasí s jakoukoli zástavbou či záborem svého pozemku (vyjádření na výzvu k umožnění vstupu a užití pozemku ze dne 28. 12. 2024).

9. Vzhledem ke skutečnosti, že zateplení domu žalobkyně je provedeno dosud pouze ze tří stran, stěny začínají plesnivět (fotografie na č. l. 78 – 83 a 85 - 91). 10. právnická osoba se vyjádřil k nedokončenému zateplení severní štítové stěny domu žalobkyně. Uvedl, že předmětem projektové dokumentace bylo kromě dispozičních a stavebních úprav nového samostatného schodiště také zateplení obvodového pláště celého domu. Zateplení stěn je navrženo z důvodu snížení nákladů na vytápění domu, tvoří významný faktor při návrhu nového topného systému a současně přispívá ke snížení emisí CO2 v rámci úspor. Severní fasáda je nejvíce ochlazovaná plocha z celého fasádního pláště. Její nedokončené zateplení výrazně narušuje rovnováhu vyvážení topného systému, vede k navýšení spotřeby nad uvažovanou tepelnou bilanci. Objekt domu, u něho nebylo dokončeno zateplení fasády fasádním polystyrenem ze všech stran, kdy severní strana je pro zateplení pouze připravena, bude do budoucna vykazovat nevratné poškození zbylých zateplených stěn, a tím tedy celého objektu. Pod připravené a neuzavřené části fasádního polystyrenu bude probíhat degradace polystyrenu z důvodu UV záření, bude pronikat vlhkost pod nalepené desky, která se bude šířit pod zbylý fasádní polystyren na ostatních zdech, bude pod neuzavřeným zateplením zatékat a v domě bude vznikat plíseň. Již v říjnu 2024 byl připravovaný polystyren na severní stranu mechanicky poškozován ptactvem a vlivy počasí (vyjádření zpracovatele projektové dokumentace právnická osoba ze dne 31. 10. 2024). 11. tituly před jménem jméno FO, autorizovaný inženýr, podal v říjnu 2024 vyjádření ohledně posouzení stavu provádění kontaktního zateplovacího systému domu žalobkyně, kdy vzhledem k nemožnosti dokončení zateplení uvedl následující problémy. Části rohových polystyrenových desek jsou vystaveny dlouhodobému slunečnímu (UV) záření, které fasádní polystyren špatně snáší. Při dlouhodobém vystavení slunci během jeho aplikace dochází k jeho degradaci, tj. předčasnému stárnutí polystyrenu a postupného ubývání. To se projevuje vznikem nažloutlého drolivého povrchu polystyrenu, který je nutno zbrousit, aby byl povrch pevný a soudržný. Jinak hrozí, že vrchní fasádní vrstva nevytvoří funkční souvrství zateplovacího systému. Zateplovací systém není možné ukončit podle standardních požadavků ETICS, tím může docházet k zatékání do souvrství a degradaci již provedených částí. Jedná se o případné přemrzání rohových (otevřených) částí. Vzhledem k zatékání do zateplovacího systému není možné výpočtové ověření bilance vodních par dle ČSN EN ISO 13788 a je možné, že objekt bude trvale vlhký a může docházet k degradaci zdiva (posouzení stavu provádění kontaktního zateplovacího systému ze dne 31. 10. 2024 tituly před jménem jméno FO).

12. Z geometrického přeměření opěrné zdi vyplývá, že se stavba žalobkyně již částečně nachází na pozemku žalovaného a zateplení by zasahovalo na pozemek žalovaného (geometrický plán na č. l. 34).

13. Z fotografie hranice mezi pozemky žalobkyně parc. č. hodnota a žalovaného parc. č. Anonymizováno je zjevné, pozemek žalobkyně se nachází ve vyšší poloze než pozemek žalovaného a že se rozsah paty zdiva opěrné zdi a obvodové zdi domu žalobkyně směrem k pozemku žalovaného rozšiřuje. Před domem žalobkyně je zjevné, že žalovaný svůj pozemek využívá jako jakýsi odkládací prostor, kdy jsou zde patrná zaparkovaná vozidla, odložený materiál a jakýsi přístřešek (fotografie paty zdiva na č. l. 130 - 131).

14. Ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, znalce z oboru geodézie a kartografie, byly zjištěny následující skutečnosti a závěry. Při porovnání kontrolně naměřených identických bodů se stavem digitální katastrální mapy znalec zjistil, že všechny ze zaměření vypočtené vzdálenosti obvodové zdi domu žalobkyně při pozemku žalovaného od stavu předmětné hranice evidované v digitální katastrální mapě jsou menší než mezní polohová odchylka stanovená pro body s kódem kvality „3“. Z tohoto zjištění vyplývá, že vnější strana obvodové zdi domu žalobkyně při pozemku žalovaného určuje předmětnou hranici v terénu a nenachází se na pozemku žalobkyně. Pata zdiva leží na pozemku žalovaného a je vzdálená od předmětné hranice 0,50 až 0,64 m. Znalec dospěl k závěru, že dům žalobkyně se nenachází na pozemku žalovaného a vnější strana jeho obvodové zdi při pozemku žalovaného určuje v terénu hranici mezi pozemkem parc. č. hodnota zapsaného na LV č. hodnota a pozemkem parc. č. Anonymizováno zapsaného na LV č. hodnota, v k. ú. adresa. Vzdálenosti mezi patou zdiva opěrné zdi a obvodovou zdí domu žalobkyně při pozemku žalovaného se pohybují v rozmezí 0,51 až 0,76 m. Případné zateplení o šířce 0,18 m tedy nebude přesahovat patu zdiva opěrné zdi. Znalec zjistil, že hranice mezi pozemkem parc. č. hodnota a pozemkem parc. č. Anonymizováno byla opravena za souhlasu tehdejších vlastníků v roce 2004. Bod hranice č. hodnota byl v terénu stabilizován rohem obvodové zdi domu žalobkyně. Znalec dále uvedl, že zateplení, které žalobkyně plánuje dodělat ze strany pozemku žalovaného, bude ležet nad pozemkem žalovaného. Severní strana zdi domu žalobkyně se nachází na opěrné zídce (znalecký posudek č. č. účtu včetně výslechu znalce tituly před jménem jméno FO).

15. Místní poplatek adresa za užívání veřejného prostranství, a to konkrétně za umístění stavebního zařízení včetně materiálů je 10 Kč/m2 za den (informace o místním poplatku za užívání veřejného prostranství).

16. Soud vzhledem ke skutečnosti, že účastníci učinili nesporným vlastnické právo žalobkyně a žalovaného k uvedeným nemovitým věcem, neprováděl důkazy: výpisy z katastru nemovitostí LV č. hodnota, LV č. hodnota a LV č. hodnota.

17. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci (dokumentace skutečného provedení stavby právnická osoba, č. Anonymizováno na č. l. 10, fotografie na č. l. 14 a 15, odpověď ze dne 7. ledna 2025, ambulantní lékařská zpráva, zdravotní záznam).

18. Soud pro nadbytečnost zamítl návrh na doplnění dokazování technickou zprávou, podnětem žalovaného ze dne 10. 6. 2025 na č. l. 118, výslechem navržených svědků, výslechem účastníků, místním šetřením, jakož i dalšími navrženými a neprovedenými důkazy, jelikož má za to, že tyto důkazy nejsou relevantní pro prokázání skutečností významných pro rozhodnutí ve věci.

19. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl. Svá skutková zjištění opřel soud o shora uvedené důkazy, které zhodnotil v souladu s § 132 o. s. ř., tedy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti. Co se týče účastníky předložených listinných důkazů, soud o jejich pravosti a pravdivosti neměl žádných pochybností.

20. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru o skutkovém stavu.

21. Žalobkyně je vlastníkem podílu o velikosti ½ na pozemku parc. č. hodnota, jehož součástí je dům č. p. Anonymizováno, v k. ú. adresa, a že žalovaný je vlastníkem pozemku parc. č. Anonymizováno, parc. č. Anonymizováno a parc. č. Anonymizováno v k. ú. adresa. Žalobkyně a žalovaný jsou sousedé. Městská část adresa vydala žalobkyni společný souhlas se stavebním záměrem, a to přístavbou schodiště a terasy a stavební úpravy domu žalobkyně na základě projektové dokumentace vypracované právnická osoba z března 2023. Součástí stavební změny bylo také zateplení domu žalobkyně v šířce 18 cm. Žalovaný s tímto stavebním záměrem vyslovil souhlas. Následně však žalobkyně provedla jiné stavební úpravy, pročež proběhlo stavební řízení, jehož výsledkem bylo dodatečné povolení stavby. S těmito provedenými změnami již žalovaný nesouhlasil, kdy proti nim brojí ve stavebním řízení, které dosud není skončeno. Žalobkyně dosud zateplila dům ze tří stran, poslední strana však hotová není, neboť vyhotovení zbytku zateplení a fasády je možné pouze ze strany pozemku ve vlastnictví žalovaného. Žalovaný však odmítá žalobkyni umožnit vstup a užití jeho pozemku za účelem dokončení zateplení domu a fasády. Vzhledem k tomuto dochází k degradaci zateplení a postupnému plesnivění stěn domu. Rodinný dům žalobkyně se nenachází na pozemku žalovaného. Vnější strana obvodové zdi domu žalobkyně při pozemku žalovaného určuje v terénu hranici mezi pozemkem parc. č. hodnota a pozemkem parc. č. Anonymizováno. Vzdálenosti mezi patou zdiva opěrné zdi a obvodovou zdí domu žalobkyně při pozemku žalovaného se pohybují v rozmezí 0,51 až 0,76 m. Zateplení o šířce 0,18 m nebude přesahovat patu zdiva opěrné zdi.

22. Dle § 1021 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), vlastník umožní sousedovi vstup na svůj pozemek v době, rozsahu a způsobem, které jsou nezbytné k údržbě sousedního pozemku nebo k hospodaření na něm, nelze-li tohoto účelu dosáhnout jinak; soused však nahradí vlastníku pozemku škodu tím způsobenou.

23. Dle § 1022 odst. 1 o. z. nemůže-li se stavba stavět nebo bourat, nebo nemůže-li se opravit nebo obnovit jinak než užitím sousedního pozemku, má vlastník právo po sousedovi požadovat, aby za přiměřenou náhradu snášel, co je pro tyto práce potřebné.

24. Dle § 1023 odst. 1 o. z. vlastník pozemku musí snášet užívání prostoru nad pozemkem nebo pod pozemkem, je-li pro to důležitý důvod a děje-li se to takovým způsobem, že vlastník nemůže mít rozumný důvod tomu bránit.

25. Soud vzhledem k výše uvedenému dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

26. V řízení bylo prokázáno, že účastníci jsou sousedé, kdy je žalobkyně vlastníkem podílu o velikosti ½ na pozemku parc. č. hodnota, jehož součástí je dům č. p. Anonymizováno, v k. ú. adresa, a že žalovaný je vlastníkem pozemku parc. č. Anonymizováno, parc. č. Anonymizováno a parc. č. Anonymizováno v k. ú. adresa. Stavební úřad vydal žalobkyni společný souhlas se stavebním záměrem, a to přístavbou schodiště a terasy a stavební úpravy domu na základě projektové dokumentace vypracované právnická osoba z března 2023, která zahrnovala mimo jiné zateplení domu v délce cca 9 m (925 cm) v šířce 18 cm. Žalovaný se stavebním záměrem žalobkyně souhlasil. Žalobkyně však následně změnila stavební úpravy domu, načež bylo vedeno další stavební řízení, kdy bylo žalobkyni vydáno dodatečné povolení stavby. Tímto byla povolena změna provedení přistavovaného schodiště, které nebude obezděno a zastropeno, dále vybudování nové terasy po celé délce jihozápadní fasády domu a také osazení nového okna v severozápadní fasádě. Žalovaný však proti tomuto rozhodnutí stavebního úřadu dosud brojí, kdy zejména namítá, že je těmito změnami dotčeno jeho vlastnické právo. Stavební úřad však ničeho takového neshledal. Žalobkyně dům zateplila ze tří stran a dále žádala žalovaného pro možnost dokončení zateplení a fasády domu ze strany pozemku žalovaného o umožnění vstupu a užití jeho pozemků, což však žalovaný odmítá, ačkoli se zateplením domu původně souhlasil a neměl proti tomu výhrady. Dům žalobkyně, jeho stěny již začínají vzhledem k nemožnosti dokončení zateplení a fasády plesnivět, kdy zde dochází k degradaci stěn i použitého materiálu. V řízení bylo dále prokázáno, že všechny ze zaměření vypočtené vzdálenosti obvodové zdi domu žalobkyně při pozemku žalovaného jsou menší než mezní polohová odchylka stanovená pro body s kódem kvality „3“. Hranice mezi pozemkem parc. č. hodnota a pozemkem parc. č. Anonymizováno byla opravena za souhlasu tehdejších vlastníků v roce 2004. Dům žalobkyně se nenachází na pozemku žalovaného, kdy vnější strana obvodové zdi domu žalobkyně při pozemku žalovaného určuje v terénu hranici mezi pozemkem parc. č. hodnota a pozemkem parc. č. Anonymizováno Severní strana zdi domu žalobkyně se nachází na opěrné zídce. Pata zdiva opěrné zdi již však leží na pozemku žalovaného a je vzdálená od předmětné hranice 0,50 až 0,64 m. Vzdálenosti mezi patou zdiva opěrné zdi a obvodovou zdí domu žalobkyně při pozemku žalovaného se pohybují v rozmezí 0,51 až 0,76 m. Zateplení domu o šířce 0,18 m tedy nebude přesahovat patu zdiva opěrné zdi.

27. Předpokladem pro to, aby bylo možné vlastníkovi pozemku uložit, aby umožnil sousedovi vstup na svůj pozemek, je nezbytnost provedení údržby, popřípadě nezbytnost obhospodařování sousedova pozemku nebo stavby. Údržbou je třeba rozumět práce spojené s udržováním pozemků a staveb v dobrém stavu; obhospodařováním je třeba rozumět hospodaření na nich. Vstupem na sousední pozemek je i pobyt na něm po dobu nezbytnou k provedení úkonů, jež si vyžaduje údržba nebo obhospodařování stavby či pozemku. Ustanovení se vztahuje i na osoby, které mají údržbu stavby nebo obhospodaření pozemku pro souseda vykonat (srovnej viz NS SSR Cpj 13/85 = Rc 50/1985). Co se týče užití sousedního pozemku za přiměřenou náhradu ve smyslu § 1022 o. z., jde o případy stavění, bourání, opravy či rekonstrukce stavby. V daném případě soud dospěl k závěru, že návrh žalobkyně týkající se vstupu na pozemky žalovaného (parc. č. Anonymizováno) a užití jeho pozemku (parc. č. Anonymizováno) za účelem provedení zateplení v šířce 18 cm a fasády domu je zcela v souladu s podmínkami stanovenými v § 1021 a § 1022 o. z. V daném případě, kdy vnější strana obvodové zdi domu žalobkyně ze severní strany při pozemku žalovaného parc. č. Anonymizováno určuje hranici mezi pozemkem žalobkyně a pozemkem žalovaného, žalobkyně nemá jinou možnost než pro dokončení zateplení a fasády domu potřebné práce vykonat právě z pozemku žalovaného. Zateplení a fasádu domu nelze provést z pozemku žalobkyně. Žalobkyně dosud nechala dům zateplit ze tří stran, což mohla učinit ze svého pozemku, nicméně 4. stranu již lze provést pouze vstupem a užitím pozemku ve vlastnictví žalovaného. Pro možnost provedení zateplení a fasády domu je tedy nezbytné, aby žalovaný umožnil žalobkyni vstup na jeho pozemky (parc. č. Anonymizováno a Anonymizováno) a dále, aby žalovaný strpěl užití jeho pozemku (parc. č. Anonymizováno) podél stěny domu žalobkyně pro možnost stavby lešení, umístění materiálu a provedení všech činností nezbytných pro provedení zateplení a fasády domu zhotovitelem žalobkyně. Za užití pozemku žalovaného má žalovaný právo na přiměřenou náhradu. Žalobkyně navrhla částku 1 000 Kč za užití pozemku žalovaného po dobu 5 pracovních dnů (od pondělí do pátku). V řízení bylo prokázáno, že místní poplatek adresa za užití veřejného prostranství umístěním stavebního zařízení včetně materiálů je 10 Kč/m2 za den. V daném případě bude užito cca 14 m2 pozemku žalovaného (při zateplení domu v délce 9,25 m a šířce 1,5 m: 9,25 m x 1,5 m = 13,87 m2) po dobu 5 dnů. Při výpočtu 10 Kč/m2 za den se jedná o částku 700 Kč. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyní navržená částka 1 000 Kč je zcela přiměřenou náhradou za užití pozemku žalovaného. Žalovaný ani nijak nenamítal, že by byla takováto finanční náhrada nepřiměřená. Soud při stanovení doby a rozsahu užití pozemku žalovaného vycházel ze žalobkyní nezpochybněných tvrzení, kdy tak stanovil vstup na pozemky žalovaného za účelem provedení zateplení v šířce 18 cm a fasády domu a strpění užití jeho pozemku do vzdálenosti 1,5 m od této stěny domu přistavěním lešení, umístěním materiálu a provedením všech činností nezbytných pro provedení tohoto zateplení a fasády domu zhotovitelem žalobkyně po dobu pěti po sobě jdoucích pracovních dnů od pondělí 7:00 hodin do pátku 19:00 hodin počínající dnem uvedeným ve výzvě žalobkyně odeslané žalovanému alespoň 10 dnů přede dnem zahájení prací za náhradu ve výši 1 000 Kč.

28. Vzhledem ke skutečnosti, že v řízení bylo prokázáno, že se pata zdiva opěrné zdi domu žalobkyně již nachází na pozemku žalovaného a zamýšlené zateplení a fasáda domu žalobkyně se bude taktéž nacházet nad pozemkem žalovaného, soud se musel zabývat otázkou, zda jsou pro možnost zateplení domu naplněny podmínky § 1023 o. z. Soud dospěl ke kladnému závěru. Bylo prokázáno, že pata zdiva opěrné zdi je vzdálená od předmětné hranice mezi pozemky účastníků v rozsahu 0,50 m až 0,64 m a vzdálenosti mezi patou zdiva opěrné zdi a obvodovou zdí domu žalobkyně při pozemku žalovaného se pohybují v rozmezí 0,51 m až 0,76 m. Zateplení domu o šířce 0,18 m tedy nebude, ani zdaleka, přesahovat patu zdiva opěrné zdi a více zasahovat nad pozemkem žalovaného. Zákon zakazuje zasahovat do cizí vlastnické sféry. Jen při existenci důležitého důvodu vlastník musí toto cizí užívání snášet, a to za předpokladu, že se tak děje způsobem, který neumožňuje, aby se mu vlastník rozumně bránil. I v případě neoprávněných staveb přichází ve vztahu k součástem pozemků vyplývajícím z § 506 o. z. do úvahy aplikace § 1023 o. z. (srovnej viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 217/2019). V daném ohledu jsou tyto závěry shodné i s názory vyslovenými v odborné komentářové literatuře, podle které § 1023 o. z. může dopadat na do prostoru vyčnívající balkony či okna ze staveb postavených na sousedním pozemku (k tomu srovnej blíže: Petrov, J. – Výtisk, M. – Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, str. 1097). Přímo ve vztahu k rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1000/2010 vyslovila odborná literatura názor, který dovolací soud sdílí, že i když zřizovat části stavby (např. zateplení zdi, balkony apod.) zasahující do prostoru nad sousedním pozemkem bez právního důvodu není přípustné, neboť pak jde o neoprávněný zásah do vlastnického práva vlastníka pozemku, je toto výchozí pravidlo modifikováno právě § 1023 odst. 1 o. z. (srovnej viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 94/2021). V předmětné věci žalobkyně provedla stavební úpravy domu, které zahrnují i zateplení a fasádu domu v šířce 18 cm. Žalobkyně již dům zateplila ze tří stran, kdy chybí zateplit jen poslední stranu ze strany pozemku žalovaného. Žalovaný v původním stavebním řízení souhlasil se stavebním záměrem žalobkyně, kdy tedy souhlasil i s tím, že žalobkyně provede zateplení domu v šířce 18 cm. Soud považuje zateplení domu žalobkyně za důležitý důvod, pro který je žalovaný nucen snášet užívání prostoru nad jeho pozemkem. Zateplení domu, a tím snížení energetické náročnosti domu je zcela v souladu s koncepcí České republiky, kdy stát podporuje snižování energetické náročnosti obytných budov (zateplení), nízkoenergetické novostavby, šetrné způsoby vytápění, obnovitelné zdroje energie a adaptační a mitigační opatření v reakci na změnu klimatu (například Nová zelená úsporám - dotační program v ČR zaměřený na úspory energie v budovách určených pro trvalé bydlení). Zateplení domu, čímž dojde ke snížení jeho energetické náročnosti a mimo jiné k úspoře finančních prostředků žalobkyně, je tak dle soudu důležitým důvodem pro možnost aplikace § 1023 o. z., kdy se nejedná pouze o jakýsi komfort žalobkyně. Soud také nedospěl k závěru, že by žalovaný měl jakýkoli rozumný důvod tomuto zateplení bránit. Žalovaný ostatně žádný konkrétní důvod ani neuváděl, jen se zateplením nesouhlasí, kdy se v podstatě omezil na konstatování, že pokud by soud žalobě vyhověl, de facto by tímto rozhodl o vyvlastnění části pozemku žalovaného. S tímto názorem se však soud neztotožňuje. Předně soud podotýká, že samotná pata zdiva opěrné zdi se již nachází na pozemku žalovaného, kdy zasahuje na pozemek žalovaného v rozsahu od 0,51 m do 0,76 m (vzdálenost od obvodové zdi domu). Zateplení domu v šířce 18 cm, ač tedy bude zasahovat nad pozemek žalovaného, nebude nikterak přesahovat patu zdiva opěrné zdi. Jak také vyplynulo z předložené fotodokumentace, podél severní stěny obvodové zdi domu žalobkyně až k vnější části paty zdiva opěrné zdi žalovaný svou nemovitou věc nijak nevyužívá, ani de facto užívat nemůže. Oproti současnému stavu tedy nedojde k zásahu do vlastnického práva žalovaného, kdy zamýšlené zateplení nepřesáhne patu zdiva opěrné zdi. Navíc i pokud bude zateplení v šířce 18 cm provedeno, nebude ani překračovat mezní polohovou odchylku pro předmětné pozemky. Soud také nemohl odhlédnout od přístupu žalovaného i v průběhu předmětného soudního řízení, kdy žalovaný původně se zateplením domu souhlasil. Svůj názor změnil až v době, kdy žalobkyně provedla změny oproti původnímu stavebnímu záměru, a to zejména co do změny schodiště (nebude obezděno a zastropeno) a vybudování okna (osazení nového okna v severozápadní fasádě, které je zneprůhledněno nalepenou fólií a není otevíratelné, jen vyklápěcí). Soud má za to, že postoj žalovaného je možno považovat za účelový s cílem zamezit či znesnadnit žalobkyni dokončení stavebních úprav domu z důvodu, že žalobkyně změnila tyto úpravy oproti původnímu stavebnímu záměru (aniž by se dané týkalo zateplení). Nelze totiž přehlédnout, že žalovaný se zateplením domu v šířce 18 cm souhlasil, kdy si byl vědom toho, kam až bude zateplení dosahovat, aniž by namítal, že by tímto došlo k narušení, omezení jeho vlastnického práva. Vzhledem ke všemu uvedenému tedy soud rozhodl tak, že uložil žalovanému povinnost umožnit žalobkyni vstup na jeho pozemky za účelem provedení zateplení v šířce 18 cm a fasády domu a povinnost strpět na jeho pozemku parc. č. Anonymizováno podél stěny domu do vzdálenosti 1,5 m od této stěny stavbu lešení, umístění materiálu a provedení všech činností nezbytných pro provedení tohoto zateplení a fasády domu zhotovitelem žalobkyně po dobu pěti po sobě jdoucích pracovních dnů od pondělí 7:00 hodin do pátku 19:00 hodin počínající dnem uvedeným ve výzvě žalobkyně odeslané žalovanému alespoň 10 dnů přede dnem zahájení prací za přiměřenou náhradu za strpění užití pozemku ve výši 1 000 Kč.

29. O nákladech řízení rozhodl soud § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o. s. ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 58 397 Kč. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč, odměny za zastoupení advokátem ve výši 20 700 Kč po 2 300 Kč za každý ze 9 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby, vyjádření žalobkyně ze dne datum, účast při jednání dne datum, vyjádření žalobkyně ze dne datum, vyjádření žalobkyně ze dne datum, účast při jednání dne datum a účast při jednání dne datum) dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024 a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 2 700 Kč za 6 úkonů právní služby po 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 a také z daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ze součtu shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Náklady žalobkyně dále sestávají z nevrácené části zálohy za vypracování znaleckého posudku ve výši 24 694 Kč (žalobkyně složila soudu zálohu ve výši 30 000 Kč, znalci tituly před jménem jméno FO byla usnesením zdejšího soudu, č. j. spisová značka, přiznána částka 24 694 Kč, kdy žalobkyni byla vrácena částka 5 306 Kč) a také z nevrácené části zálohy za výslech znalce ve výši 2 300 Kč (žalobkyně složila soudu zálohu ve výši 10 000 Kč, znalci tituly před jménem jméno FO byla usnesením zdejšího soudu, č. j. spisová značka, přiznána částka 2 300 Kč, kdy žalobkyni byla vrácena částka 7 700 Kč). Náklady řízení žalobkyně jsou celkem ve výši 58 397 Kč. Soud podotýká, že ačkoli žalobkyně žádala přiznání nákladů řízení i za úkon porada s klientem před ústním jednáním, soudu nijak nedoložila, že se tato porada uskutečnila a jak dlouho trvala, pročež soud tento úkon žalobkyni nepřiznal. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně.

30. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé ohledně částky 1 000 Kč, kterou je žalobkyně povinna uhradit žalovanému, tak ohledně náhrady nákladů řízení byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li účastník povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se druhý účastník domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.