15 C 164/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Barborou Hněvkovskou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 17 700 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 17 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 400 Kč od 31. 12. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s odůvodněním, že v souladu s ust. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a o změně souvisejících předpisů, ve znění pozdějších předpisů, zjistila, že žalovaný je vlastníkem/provozovatelem motorového vozidla, autobusu s nejvyšší povolenou hmotností nad 5 000 kg, reg. zn. , SPZ, , přičemž vozidlo nemělo v období od 23. 6. 2023 do 21. 8. 2023, tedy 60 dní, uzavřeno povinné ručení. Žalobkyně uvedla, že dojde-li k porušení povinnosti dle § 1 odst. 2 citovaného zákona, vzniká jí nárok na zákonný příspěvek nepojištěných dle § 4 odst. 1 citovaného zákona („příspěvek“). Žalovaný svou povinnost ve lhůtě 60 dnů nesplnil a ani neprokázal, že vozidlo nebylo provozováno v rozporu se zákonem. Na základě výzvy k úhradě příspěvku nastala splatnost příspěvku ke dni 30. 12. 2023. Žalovaný nesplnil podmínky žalobkyně a do dnešního dne neuhradil nic z dlužné částky ani po upomínce žalobkyně, jíž v souvislosti s upomínáním žalovaného vznikly náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 400 Kč je požadován za období od 31. 12. 2023 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a nejedná se o věc uvedenou v § 120 odst. 2 o. s. ř.

4. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř. soud postupoval dle cit. ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, soud tedy předpokládal, že souhlasí s tím, aby bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobkyně souhlasila, aby bylo rozhodnuto bez nařízení jednání.

5. Soud provedl dokazování všemi žalobkyní navrženými důkazy (§ 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla.

6. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalovaný je vlastníkem/provozovatelem motorového vozidla, autobusu s nejvyšší povolenou hmotností nad 5 000 kg, reg. zn. , SPZ, . Vozidlo nemělo v období od 23. 6. 2023 do 21. 8. 2023, tedy 60 dní, uzavřeno povinné ručení (prokázáno údaji o vozidle). Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných ze dne 16. 10. 2023, jenž se stal splatným ke dni 30. 12. 2023. Dále žalobkyně zaslala žalovanému další dvě upomínky k úhradě nedoplatku zákonného příspěvku, stejně jako následnou předžalobní upomínku ze dne 14. 3. 2024. Žalobkyni tak vznikly náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný do dnešního dne dlužnou částku nezaplatil (prokázáno výzvou k úhradě příspěvku nepojištěných, upomínkou I. a II. k úhradě, předžalobní upomínkou včetně dokladu o odeslání).

7. Vztah mezi účastníky se řídí zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a o změně souvisejících předpisů, ve znění pozdějších předpisů, v jehož § 4 odst. 1 je uvedeno, že vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen „osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 cit. zákona, jež se dle § 4 odst. 3 cit. zákona určí jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 cit. zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle § 4 odst. 4 je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Denní sazba ve smyslu § 4 odst. 3 cit. zákona byla určena podle § 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.

8. Žalovaný je vlastníkem/provozovatelem motorového vozidla, autobusu s nejvyšší povolenou hmotností nad 5 000 kg, reg. zn. , SPZ, . Vozidlo nemělo v období od 23. 6. 2023 do 21. 8. 2023, tedy 60 dní, uzavřeno povinné ručení. Žalovaná částka je proto dále součtem následujících dílčích částek – 1) součinu denní sazby ve výši 290 Kč a počtu dní, po které bylo vozidlo provozováno v rozporu s cit. zákonem, tj. 60 dní, celkem 17 400 Kč a 2) nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek představujících částku ve výši 300 Kč.

9. Na základě shora zjištěného skutkového stavu a uvedených ustanovení zákona dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí vyhověl.

10. O příslušenství bylo rozhodnuto podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník („o. z.“), ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna za 3 úkony právní služby stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 700 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

12. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., přičemž neshledal důvod pro její prodloužení.