15 C 187/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Barborou Hněvkovskou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 32 393 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 28 158 Kč s úrokem ve výši 21,24 % ročně z částky 28 158 Kč od 26.2.2026 do 27.5.2026, s úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky 28 158 Kč od 28.5.2026 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 28 158 Kč od 26.2.2026 do zaplacení, částku 1 461 Kč, 300 Kč, 1 497 Kč a 977 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 4 200 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že dne 4. 8. 2025 uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 8732159, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč a to tak, že částku ve výši 27 500 převedla dne 6. 8. 2025 na účet žalovaného a částku 2 500 Kč v souladu se smlouvou na účet zprostředkovatele jako provizi. Celkem se žalovaný zavázal zaplatit 40 824 Kč ve 36 měsíčních splátkách po 1 134 Kč splatných vždy do 20. dne měsíce. Protože žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, žalobkyně jej ke dni 25. 2. 2026 zesplatnila. Žalobkyně dále požaduje za písemné upomínky 300 Kč (3x 100 Kč dle obchodních podmínek), smluvní pokutu ve výši 1 497 Kč, kterou si strany ujednaly pro případ prodlení se splátkou úvěru, a to ve výši 3 x 499 Kč, a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru a z neuhrazených splátek, tedy z částky 29 619 Kč od 26. 2. 2026 do 30. 3. 2026, celkem ve výši 977 Kč. Dlužnou částku žalovaný nezaplatil ani na základě předžalobní výzvy.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („o.s.ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a nejedná se o věc uvedenou v § 120 odst. 2 o.s.ř.

4. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř. soud postupoval dle citovaného ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, soud tedy předpokládal, že souhlasí s tím, aby bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobkyně souhlasila, aby bylo rozhodnuto bez nařízení jednání již v žalobě.

5. Soud provedl dokazování všemi žalobkyní navrženými důkazy (§ 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla.

6. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 4. 8. 2025 uzavřena v elektronické formě prostřednictvím tzv. verifikační platby smlouva o spotřebitelském úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 30 000 Kč, a žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit částku 40 824 Kč v 36 splátkách po 1 134 Kč měsíčně s tím, že 2 500 Kč z poskytnuté částky bude uhrazeno přímo na účet zprostředkovatele. Roční úroková sazba činila 21,24 %. Strany se dohodly, že v případě prodlení s úhradou jedné splátky nebo jen její části, a to po dobu delší než dva měsíce, se úvěr či jeho část stane splatným, a to dnem, kdy žalobkyně odešle žalovanému oznámení o zesplatnění úvěru (čl. IV. odst. 1 písm. d) smlouvy). Strany si dále ujednaly smluvní pokutu ve výši 499 Kč na každý jednotlivý případ prodlení se zaplacením měsíční splátky úvěru (čl. IV odst. 2 písm. c) smlouvy), a ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky úvěru a z neuhrazeného zůstatku úvěru za každý den prodlení. Poplatek za odeslání písemné upomínky byl sjednán ve výši 100 Kč (článek IV odst. 4 písm. b) smlouvy). Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného (prokázáno smlouvou o úvěru ze dne 4. 8. 2025, formulářem pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, potvrzením o provedené transakci 1 Kč, posouzením úvěruschopnosti zákazníka, čestným prohlášeným žalovaného o závazcích a výdajích). Částka ve výši 27 500 Kč byla poukázána účet žalovaného uvedený ve smlouvě, částka ve výši 2 500 Kč byla poukázána na účet zprostředkovatele (prokázáno potvrzením o provedené transakci). Protože žalovaný nesplácel řádně a včas, ačkoliv byl žalobkyní opakovaně upomínán, žalobkyně odesláním oznámení žalovanému úvěr ke dni 25. 2. 2026 zesplatnila (prokázáno bonitou smlouvy, tabulkou umoření, upomínkou ze dne 25. 12. 2025, 25. 1. 2025, oznámením o zesplatnění ze dne 25. 2. 2026, čestným prohlášením o doručení). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou odeslanou dne 25. 2. 2026 (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 25. 2. 2026 včetně podacího archu).

7. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti učinil soud tento skutkový závěr. Žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla úvěr v celkové výši 30 000 Kč (částku 27 500 Kč bezhotovostním převodem na účet žalovaného uvedený ve smlouvě, částku 2 500 Kč na účet zprostředkovatele), a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni částku 4 824 Kč v pravidelných 36 měsíčních splátkách po 1 134 Kč. Protože žalovaný nesplácel řádně a včas, žalovaná úvěr zesplatnila.

8. Smlouvou o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

9. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

10. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 věta prvá téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

12. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

13. Dle § 2 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, se odbornou péčí ve smyslu shora citované právní úpravy rozumí úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat, která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

14. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

15. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Podle ust. § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

17. Na základě uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 o. z. Žalovaný je spotřebitelem ve smyslu § 419 o.z., předmětná smlouva se proto řídí také právní úpravou obsaženou v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Provedenými důkazy má soud za prokázané, že žalobkyně před uzavřením smlouvy provedla řádné a dostačující posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný nezaplatil vyčerpaný úvěr řádně a včas, ocitl se v prodlení s plněním peněžitého závazku, a je tak povinen zaplatit žalobkyni žalovanou částku spolu s úroky z prodlení, sjednanou smluvní pokutou i účelně vynaloženými náklady spojenými s vymáháním. Soud proto žalobě vyhověl, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

18. O příslušenství dlužné úvěrové jistiny bylo rozhodnuto dle ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 200 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 296 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 32 393 Kč, sestávající z částky 700 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 700 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty 21 %.

20. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když důvod pro její prodloužení soud neshledal. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.