15 C 188/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Barborou Hněvkovskou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 2 000 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 2 000 000 Kč s úrokem za období od 1. 3. 2018 do 20. 8. 2018 z částky 2 000 000 Kč ve výši 73 117 Kč a dále se zákonným úrokem z prodlení od 1. 10. 2018 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 000 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 233 574,02 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Uvedl, že dne 8. 8. 2017 uzavřel se žalovaným smlouvu s garantovaným měsíčním výnosem, na základě které žalobce žalovanému poskytl částku 2 000 000 Kč a žalovaný se zavázal hradit žalobci po dobu trvání poskytnutí uvedené částky každý měsíc úrok ve výši 0,8 % měsíčně se splatností v poslední den v daném měsíci. Částku 2 000 000 Kč se žalovaný zavázal žalobci vrátit do 1. 9. 2022. Protože však nedocházelo k placení smluveného měsíčního úroku ze strany žalovaného, žalobce dne 20. 8. 2018 smlouvu vypověděl a vyzval žalovaného k vrácení dlužné částky do 30 dní od doručení této výpovědi. Žalovaný potvrdil doručení výpovědi emailem ze dne 1. 9. 2018 Poslední platbu úroku obdržel žalobce dne 4. 4. 2018. Žalobce žalovanému zaslal výzvu k úhradě dlužné částku.

2. Žalovaný ve své replice soudu sdělil, že žalobou uplatněný nárok ani z části neuznává, a navrhl žalobu zamítnout. Žalovaný uvedl, že k uzavření smlouvy došlo proto, že žalobce se na žalovaného obrátil s úmyslem předmětnou částku investovat, a to způsobem, jenž by žalobci přinášel pravidelné měsíční výnosy. Žalovaný finanční prostředky, jejichž součástí byla žalovaná částka, vložil na účet [právnická osoba] [anonymizována tři slova] („ [anonymizováno]“), s garantovaným výnosem. V období od září 2017 do března 2018 žalovaný zasílal žalobci pravidelné měsíční výnosy ve výši 16 000 Kč. Počínaje dubnem roku 2017, přestaly být žalovanému vypláceny prostředky, které byly investovány na účet [anonymizováno], a žalovaný je tak nemohl odesílat na účet žalobce. Žalovaný dále uvedl, že následně vyšlo najevo, že celá [právnická osoba], resp. předmětný vkladový účet, je podvodným investičním produktem. Žalovaný žalobce o této skutečnosti informoval. Žalovaný je proto názoru, že smlouva, na kterou žaloba odkazuje, musí být posuzována jako smlouva o provedení investice, nikoliv jako např. smlouva o zápůjčce, jak naznačuje žaloba. Tímto je dle žalovaného vyvráceno tvrzení žalobce, že by poskytl finanční prostředky žalovanému a současně od něj dostal záruku finančního zisku. Pokud žalobce podstoupil riziko investice, nelze z toho dovodit, že by z tohoto titulu vznikl žalobci nárok proti žalovanému. Žalovaný dále namítá, že nelze vrátit prostředky, které byly v souladu s vůlí žalobce zkonzumovány, jejich investováním do struktury [anonymizováno]. Žalovaný dále uvedl, že smlouva v čl. III, na který se odkazuje výpověď žalobce ze dne 20. 8. 2018, nestanovuje povinnost žalovaného vracet žalobci poskytnutou částku, s výjimkou odstavce třetího, kterým je však upraveno možnost odstoupit od smlouvy ze strany žalovaného. Povinnost vracet finanční prostředky vzniká např. při výpovědi smlouvy o zápůjčce. V projednávané věci se však o takovou smlouvu nejedná. Závěrem žalovaný dodal, že i v případě, že by byla mezi účastníky sjednána smlouva o zápůjčce, na veškeré finanční prostředky, které žalobce převedl na účet žalovaného, by nemohly dopadat ujednání této smlouvy. Uvedená ustanovení by dopadala pouze na tu část finančních prostředků, která byla převedena na účet žalovaného ve lhůtě uvedené v článku I odst. 2.

3. Žalobce ve své reakci zdůraznil, že smlouva byla sepsána pouze mezi účastníky a nefiguruje zde žádná třetí osoba ani firma a ani zmínka o tom, že poskytnuté finanční prostředky budou na odpovědnost a nebezpečí žalobce kamkoliv investovány, natož do společnosti, o které se žalovaný zmiňuje ve svém vyjádření. Protože žalobce investování a investicím na investičním trhu a burzách nerozuměl a nerozumí dodnes, smlouvu podepsal výlučně v rozhodné smluvní formě s žalovaným a nezajímal se, jak bude dále žalovaný svěřené finance spravovat. Důležité byly pro žalovaného„ parametry“ ve smlouvě, a to výše úroku, podmínky pro vypovězení smlouvy, termín ukončení smlouvy a odpovědnost žalovaného za vrácení svěřených finančních prostředků. Žalobce převedl finanční prostředky na účet žalovaného (nikoliv na účet investičního produktu). Žalobce dále uvedl, že částku 2 000 000 Kč zaplatil po částech z důvodu limitace transakcí ze strany banky, a byť platby ze dne 24. 8. 2017, 25. 8. 2017 a 28. 8. 2017 byly zaslány žalovanému po lhůtě stanovené smlouvou, žalovaný proti tomuto prodlení až do chvíle předmětného řízení neměl námitek.

4. Za nesporné účastníci označili uzavření a podpis smlouvy ze dne 8. 8. 2017 ve znění, jež bylo doloženo soudu.

5. Na základě listinných důkazů založených ve spise soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

6. Ve smlouvě ze dne 8. 8. 2017 (kdy ji jakožto druhý v pořadí podepsal žalobce) se uvádí, že žalobce žalovanému poskytne částku 2 000 000 Kč (článek I odst. 1). Žalobce se zavázal celou částku převést na smlouvou specifikovaný bankovní účet ve lhůtě do 15 dní od podpisu smlouvy (článek I odst. 2). Žalovaný se na oplátku zavázal platit žalobci od prvního dne následujícího měsíce po měsíci, ve kterém přišla platba za poskytnutí prostředků do dne jejího vrácení, úroky ve výši 0,8 % (článek I odst. 3). Splácení těchto úroků je ve smlouvě ujednáno s měsíční periodicitou, se splatností k poslednímu dni daného měsíce (článek I odst. 4). Účastnící si dále ujednali, že žalobce je oprávněn smlouvu s okamžitou platností kdykoliv vypovědět v případě, že se druhá smluvní strana zpozdí s kteroukoli z výplat uvedených výše o více než 30 dní (článek III odst. 2). Žalovaný je oprávněn od smlouvy kdykoli odstoupit a vrátit poskytnutou částku spolu s úroky podle data písemného odstoupení od smlouvy (článek III odst. 3). Obě strany v článku IV smlouvy prohlásili, že si smlouvu přečetly a uzavřely jí po předchozím projednání (prokázáno z dvoustranné smlouvy s garantovaným měsíčním výnosem pro pana [celé jméno žalobce] ze dne 8. 8. 2017 na č. l. 8-9 spisu).

7. Žalobce ze svého účtu odeslal dne 21. 8. 2017 částku 300 000 Kč, dne 22. 8. 2017 částku 300 000 Kč, 23. 8. 2017 částku 400 000 Kč, dne 24. 8. 2017 400 000 Kč, dne 25. 8. 2017 částku 300 000 Kč a dne 28. 8. 2017 částku ve výši 300 000 Kč (prokázáno přehledem plateb – historie za období od 21. 8. 2017 do 28. 8. 2017 na č. l. 6 spisu).

8. Žalobce od žalovaného obdržel částku ve výši 16 000 Kč dne 29. 12. 2017, 29. 1. 2018, 28. 2. 2018 a 4. 4. 2018 (prokázáno výpise z účtu žalobce vedený u Komerční banky za období od 29. 9. 2017 do 25. 4. 2018 na č. l. 99-119 spisu).

9. Ve výpovědi předmětné smlouvy datované ke dni 20. 8. 2018 žalobce uvádí, že ji s okamžitou platností dle odstavce III smlouvy vypovídá a žádá žalovaného zaslat částku ve výši 2 000 000 Kč na účet. Stanovuje zde pro vrácení částky lhůtu 30 dní od doručení této písemnosti (prokázáno výpovědí dvoustranné smlouvy ze dne 20. 8. 2018 na č. l. 5 spisu).

10. V e-mailu ze dne 1. 9. 2018 potvrdil žalovaný žalobci doručení výpovědi předmětné smlouvy (prokázáno e-mailovou korespondencí mezi žalobcem a žalovaným ze dne 1. 9. 2018 na č. l. 7 spisu).

11. EFPA ČR vystavila žalovanému certifikát, v němž se uvádí, že žalovaný dne 28. 1. 2016 úspěšně vykonal zkoušku v oboru investiční správce-bez oblasti derivátů (prokázáno certifikátem pro žalovaného ze dne 28. 1. 2016 na č. l. 47 spisu).

12. Žalobce žalovaného před podáním žaloby vyzval k zaplacení dlužné částky (prokázáno výzvou k úhradě dlužné částky spolu s podacím lístkem na č. l. 10 spisu, celým zněním předžalobní upomínky na č. l. 12 spisu).

13. Další důkazy soud nehodnotil, neboť jejich obsah nebyl mezi stranami sporný či nebyly relevantní pro rozhodnutí ve věci (smlouva o výhradním poskytování realitních služeb na č. l. 48 spisu, e-mailová korespondence mezi žalobcem a žalovaným na č. l. 49-51 spisu, vzor smlouvy o smlouvě o garantovaném investičním účtu na č. l. 52-55 spisu, smlouva o postoupení smlouvy o investičním účtu s garantovaným výnosem, uzavřená mezi [právnická osoba] Invest limited, [jméno] [příjmení], a [celé jméno žalovaného] na č. l. 56 spisu, smlouva o určení platebního místa uzavřená mezi [celé jméno žalovaného], [jméno] [příjmení] a Uzeniny ze statku [právnická osoba], na č. l. 57 spisu, smlouva o garantovaném investičním účtu [číslo] mezi [právnická osoba] Invest limited a panem [jméno] [příjmení] na č. l. 58-61 spisu, e-mailová korespondence mezi žalobcem a žalovaným na č. l. 62-63 spisu, výroční zpráva společnosti [právnická osoba] za rok 2016 na č. l. 64-67 spisu, příloha v účetní závěrce za rok 2016 na č. l. 68-74 spisu, zpráva nezávislého auditora pro společníky společnosti na č. l. 75-77 spisu, výroční zpráva za rok 2017 společnosti [právnická osoba] na č. l. 78-81 spisu, příloha k účetní závěrce za rok 2017 na č. l. 82-88 spisu, zpráva nezávislého auditora pro společníky společnosti na č. l. 89-91 spisu). Soud potřebu dalšího dokazování neshledal, skutkový stav pro rozhodnutí ve věci byl dostatečně zjištěn.

14. Na základě smlouvy uzavřené mezi účastníky žalobce žalovanému poskytl částku 2 000 000 Kč. Žalobce se zavázal celou částku převést na smlouvou specifikovaný bankovní účet ve lhůtě do 15 dní od podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal platit žalobci od prvního dne následujícího měsíce po měsíci, ve kterém přišla platba za poskytnutí prostředků do dne jejího vrácení, úroky ve výši 0,8 %. Splácení těchto úroků bylo ujednáno s měsíční periodicitou, se splatností k poslednímu dni daného měsíce. Účastnící si dále ujednali, že žalobce je oprávněn smlouvu s okamžitou platností kdykoliv vypovědět v případě, že se žalovaný zpozdí s kteroukoli z výplat uvedených výše o více než 30 dní. Žalobce částku 2 000 000 Kč zaslal žalovanému prostřednictvím celkově 6 transakcí (dne 21. 8. 2017 částku 300 000 Kč, dne 22. 8. 2017 částku 300 000 Kč, 23. 8. 2017 částku 400 000 Kč, dne 24. 8. 2017 400 000 Kč, dne 25. 8. 2017 částku 300 000 Kč a dne 28. 8. 2017 částku ve výši 300 000 Kč). Žalovaný platil žalobci smluvenou měsíční odměnu, přičemž poslední platba přišla na účet žalobce dne 4. 4. 2018. Z důvodu dalšího neplacení smluvené měsíční odměny žalobce vypověděl smlouvu ke dni 20. 8. 2018 a vyzval žalovaného k vrácení částky 2 000 000 Kč. Žalovaný tuto částku nevrátil ani na základě předžalobní výzvy zaslané mu žalobcem.

15. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

16. Podle § 2392 odst. 1 věty první lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

17. Podle § 1998 lze závazek vypovědět, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

18. Občanské právo hmotné spočívá na řadě zásad a principů, mezi něž nepochybně patří tzv. autonomie vůle subjektů práva. V závazkovém smluvním právu se pak tento princip odráží v podobě tzv. smluvní svobody. Každý tak v zásadě má právo smlouvu uzavřít, stejně jako se rozhodnout tak neučinit (§ 1725 a 1728 odst. 1 o. z.). Ve vztahu k obsahu smlouvy pak v zásadě platí, že jedná-li někdo poctivě a neporušuje-li kogentní normy, dobré mravy ani veřejný pořádek, je jeho chování dovolené. Jakmile je smlouva uzavřena, nastupuje další z tradičních soukromoprávních principů, a sice že daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny (§ 3 odst. 2 písm. d) o. z.).

19. Zásada autonomie vůle se rovněž promítá – především spolu s principem poctivosti – rovněž do interpretace právních jednání. Obecně tak platí úprava obsažená v § 574 o. z., že smlouvy je třeba interpretovat spíše tak, aby byla zachována jejich platnost (srov. LAVICKÝ, Petr. § 3 (Zásady soukromého práva). In: LAVICKÝ, Petr a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654), 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, marg. č. 8).

20. Jak již bylo výše uvedeno, smluvní svoboda není neomezená a podléhá řadě limitací, mezi něž mj. patří ochrana slabší smluvní strany. Pakliže jedna ze stran smluvního vztahu je zákonem klasifikovanou slabší stranou (typicky spotřebitel vůči podnikateli), požívá speciální ochrany a smlouvy s ní uzavírané musí splňovat zvláštní zákonné požadavky. Lze však shrnout, že při naplnění předpokladu formální i faktické rovnosti stran (tzn. ve chvíli, kdy v daném smluvním vztahu slabší smluvní strana nevystupuje), existuje v českém právním řádu poměrně široká možnost si libovolně ujednat smluvní práva a povinnosti.

21. Po takovémto konstatování může soud postoupit k aplikaci shora uvedených závěrů na předmětnou věc. V řízení bylo prokázáno, že žalobce a žalovaný v souladu s principem smluvní svobody spolu uzavřeli smlouvu, jíž je nutné klasifikovat jako smlouvu o peněžité zápůjčce. Jinému závěru nepomohou ani případná jednání předcházející samotnému uzavření smlouvy. Je dokonce zcela bez významu, zda žalovaný měl za úkol poskytnuté finanční prostředky investovat či nikoli.

22. Bylo zcela věcí žalovaného si smlouvu upravit takovým způsobem, aby v případě, že finanční prostředky skutečně měly být investovány, byl alespoň určitým způsobem chráněn před podstupovaným rizikem, jež s investováním zpravidla neoddělitelně souvisí. Jinými slovy, předcházelo-li uzavření smlouvy jednání týkající se investování, měla se rizikovost spojená s takovýmto investováním odrazit ve znění smlouvy. Pakliže žalovaný této své odpovědnosti nedostál a uzavřel smlouvu, dle níž musel poskytnutou částku vrátit za každých okolností (přičemž ve smlouvě prohlásil, že ji uzavírá po předchozím projednání s žalobcem), nelze nyní žalovaného žádným způsobem z jeho postavení vyvázat. Stejné závěry o povinnosti žalovaného vrátit zapůjčenou částku pak platí také o jeho závazku platit smluvené měsíční úroky. Z toho důvodu také žalobce vypověděl smlouvu po právu z důvodu prodlení žalovaného s hrazením smluvených úroků po dobu delší 30 dnů přesně tak, jak si účastníci sjednali.

23. Účastnící jsou ve smyslu shora popsané logiky fungování občanského práva rovnocennými smluvními partnery, a rozhodně tak nelze uvažovat o slabším postavení žalovaného, jenž je navíc investičním poradcem, a tedy ani o související ingerenci právní ochrany slabší smluvní strany (v jiném případě by se naopak dalo spekulovat o postavení žalobce jakožto slabší smluvní strany).

24. Pokud žalovaný v tomto řízení poukazoval na porušení smluvních ujednání ze strany žalobce tím, že žalobce zaplatil část poskytovaných finančních prostředků až po konci sjednané 15 denní lhůty, soud uvádí, že se sice jedná o porušení daného odstavce smlouvy, nicméně jedná se o porušení zcela marginální, jež nemělo žádný vliv na související protiplnění, což žalovaný mj. potvrdil tím, že v tehdejší době nic nenamítal a smluvené úroky žalobci na účet hradil.

25. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že to byl žalovaný, kdo porušil svůj závazek ze smlouvy o zápůjčce zasílat žalobci garantované měsíční úroky. Žalobce tak využil svého práva vypovědět smlouvu s okamžitou platností tak, jak si strany ve smlouvě ujednaly a požadovat po žalovaném vrácení poskytnutého plnění spolu s úroky ve výši 0,8 % měsíčně z poskytnuté částky až do písemné výpovědi smlouvy, tedy do 20. 8. 2018. Soud tak žalobě jako důvodné v plném rozsahu vyhověl.

26. O příslušenství bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud uložil žalovanému povinnost hradit zákonné úroky z prodlení od 1. 10. 1018, neboť doručení výpovědi dvoustranné smlouvy potvrdil žalovaný dne 1. 9. 2018 a ve výpovědi požadoval žalobce úhradu nejpozději do 30. dnů od doručení výpovědi, tedy do 30. 9. 2018.

27. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 233 574,02 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 100 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna za 7 úkonů právní služby stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 000 000 Kč sestávající z částky 16 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 8 150 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne 29. 5. 2020, z částky 16 300 Kč za návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 16. 6. 2020, z částky 16 300 Kč za písemné podání ze dne 27. 10. 2020, z částky 16 300 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 26. 5. 2021, z částky 16 300 Kč za písemné podání ze dne 25. 6. 2021 a z částky 16 300 Kč za účast na jednání soudu ze dne 12. 10. 2021 včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 108 050 Kč ve výši 22 690,50 Kč. Žalobci dále náleží náhrada za výdaje spojené s cestováním v celkové výši 2 833,52 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 26. 5. 2021 náhrada 1 416,76 Kč za 133 ujetých km v částce 1 016,76 Kč (33,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 9,6 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 12. 10. 2021 náhrada 1 416,76 Kč za 133 ujetých km v částce 1 016,76 Kč (33,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 9,6 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t..