15 C 199/2020
č. j. 15 C 199/2020-309
V PLATNOSTICitované zákony (13)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 120 § 132 § 142 § 149 § 151 § 160
- o cenách, 526/1990 Sb. — § 1 § 2
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 7 § 8 § 13
- o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), 458/2000 Sb. — § 76
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 556
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Barborou Hněvkovskou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa], o 8 944 771,65 Kč s příslušenstvím
I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 542 686,08 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 3. 3. 2020 do zaplacení a částku 3 402 085,57 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 26. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 503 747,20 Kč, k rukám právního zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou a následným rozšířením žaloby domáhala po žalované zaplacení celkové částky ve výši 8 944 771,65 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně jako dodavatel, uzavřela se žalovanou jako odběratelem dne 5.12.2016 Smlouvu na dodávku a odběr tepelné energie, číslo smluvního účtu 17, jejímž předmětem je závazek žalobkyně dodávat tepelnou energii do odběrného místa žalované a závazek žalované zaplatit za dodanou tepelnou energii cenu za podmínek uvedených ve smlouvě (dále jen„ Smlouva“). Podle čl. V.
1. Smlouvy je cena obsažena v příloze [číslo] Smlouvy a je platná vždy na jeden kalendářní rok, přičemž na další období musí být nová cena písemně sdělena odběrateli. Podle přílohy [číslo] Smlouvy obsahující cenové ujednání pro rok 2017 (dále jen Příloha [číslo] 2017) je jednosložková cena tepelné energie určena ve výši 332,20 Kč/GJ bez DPH. Podle přílohy [číslo] Smlouvy obsahující cenové ujednání pro rok 2019 (dále jen Příloha [číslo] 2019) je taktéž jednosložková cena tepelné energie určena ve výši 332,20 Kč/GJ bez DPH. Příloha [číslo] 2019 na rozdíl od Přílohy [číslo] 2017 již neobsahuje ujednání, že pro další období bude cena tepelné energie určena tak, že dodavatel od vyhlášené jednosložkové ceny pro následující období pro primární dodavatele zveřejňované na [webová adresa] odečte částku 100 Kč, resp. obsahuje pouze ujednání, že pro další období budou ceny zveřejněny na uvedených webových stránkách v souladu se smlouvou. Výše této ceny tepelné energie stanovené Přílohou [číslo] 2019 však neodpovídá ustanovením čl. V.
2. Smlouvy, ve kterých je určeno, že cena tepelné energie musí být stanovena v souladu se zákonem o cenách, navazujícími vyhláškami a cenovými rozhodnutími Energetického regulačního úřadu (dále jen„ ERU“). Příloha [číslo] 2019, pokud jde o výši ceny tepelné energie, neodpovídá ust. § 2 odst. 3, 4, 5 písm. b) bodu 1, odst. 7, 8 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ [příjmení]“), a tvorbě ceny podle Cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 2/2013, k cenám tepelné energie, ve znění cenových rozhodnutí ERU [číslo] [číslo] 2018 (dále jen„ CR“). Dodavatel tepelné energie musí při fakturaci vycházet z právních předpisů cenové regulace, které jsou pro něj závazné, a to včetně CR, které stanovuje pravidla pro kalkulaci cen a sjednávaní ceny tepelné energie. Právní předpisy pak nikde nestanovují, jestli musí cena být hrazena jednou ročně po skončení roku, nebo formou zálohových plateb a pak koncového vyúčtování (což je velice časté), ale vždy by mělo být vycházeno z toho, aby dané ceny vycházely z kalkulace podle předběžné a výsledné ceny, v souladu s CR. Samozřejmě to vše platí, pokud se nejedná a cenu tepelné energie ve výši pod limitní cenou, na takovou cenu se pravidla cenové regulace nevztahují. Již dne 22.11.2019 zaslala žalobkyně žalované doúčtování za odběr tepelné energie za období [číslo] 2019 ve výši 494 081,54 Kč, přičemž jí upozornila na to, že v souladu s věcným usměrňováním cen v r. 2019 pro ní vychází cena ve výši 343 Kč/GJ, ačkoliv na zálohách platí 332,2 Kč/GJ. Žalobkyně v souladu s výše uvedeným účtovala žalované v prvních jedenácti měsících zálohu v souladu s cenou dle Přílohy [číslo] 2019 jakožto předběžně kalkulovanou cenu. Faktura [číslo] z 10. 1. 2020 s datem uskutečnitelného zdaň. plnění 31. 12. 2019 (dále jen„ Faktura 12/ 2019“) již vycházela z konečného ročního vyúčtování. Žalovaná dopisem ze dne 17. 1. 2020 vrátila žalobkyni [příjmení] 12/ 2019 z důvodu, že cena za měrnou jednotku neodpovídá dohodě pro r. 2019. Totéž potvrdil i její právní zástupce. Žalobkyně z této faktury uhradila jen částku, kterou ona považuje za sjednanou, tj. 4.256.072,92 Kč. Jinými slovy řečeno, žalovaná trvá na snížení jednotkové ceny o 100 Kč/GJ, což žalobkyně shledává za rozporné s principy věcného usměrňování cen a za zneužití postavení žalované naplňující smysl ust. § 2 odst. 3 ZoC. Krom toho se obává, že by se tím obě strany dopustily některého přestupku dle § 16 ZoC. Žalobkyně má za to, že Faktura 12/ 2019 obsahovala všechny náležitosti stanovené v čl. VIII.
2. Smlouvy a žalovaná proto nebyla oprávněna vrátit bez zaplacení tuto fakturu podle čl. VIII.
3. Smlouvy. Žalobkyně na to vystavila dne 17. 2. 2020 fakturu [číslo] se splatností 2. 3. 2020, která obsahuje doúčtování ceny tepla za rok 2019 v souladu se shora uvedenými právními předpisy (dále jen„ Faktura doúčtování 2019“). Zároveň žalobkyně reagovala na přístup žalované dopisem ze dne 19. 2. 2020, kde žalovanou na její nesprávný postup upozornila, doložila vyúčtování dodávek tepelné energie dodané v r. 2019 dle § 2 písm. a) a § 16 vyhl. č. 70/2016 Sb., o vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích, ve znění pozdějších předpisů, s informací, že přiměřený zisk je jako vstřícné gesto účtován pouze ve výši 3%, že oprávněné náklady (bez zisku) jsou 395,25 Kč/GJ (dále jen„ Vyúčtování dodávek tepelné energie za r. 2019“). Upozornila ji na to, že pevná cena, které se domáhá žalovaná ve výši 332 Kč/GJ bez DPH je vysoce podnákladová. Rozdíl činí 4.707.570,08 Kč bez DPH. Žalovaná dne 20.2.2020 zaslala žalobkyni stanovisko, ve kterém mj. upozorňuje na chybějící doklad k přijaté platbě za prosinec 2019, kdy zálohově dne 10.2.2020 zaplatila částku 4.256.072,92 Kč, když dle spotřeby tepla částka za prosinec činí 3.700.932,98 Kč odpovídající jednotkové ceně 332,20 Kč/GJ a DPH ve výši 555.139,94 Kč. Žalobkyně proto tímto návrhem na žalované nárokuje dluh odpovídající rozdílu mezi zaplacenou částkou a částkou fakturovanou ve Faktuře 12/ 2019 a dále částce účtované Fakturou doúčtování 2019, tj. jistinu dluhu ve výši 128.980,08 Kč vč. DPH a zákonný úrok z prodlení a jistinu dluhu ve výši 5.413.706 Kč vč. DPH a zákonný úrok z prodlení. Již od 16.9.2019 smluvní strany vedly mezi sebou neúspěšná jednání o ceně tepelné energie na r. 2020. Žalobkyně dopisem ze dne 17.1.2020 zaslala žalované Přílohu [číslo] Smlouvy s platností pro rok 2020 (dále jen„ Příloha [číslo] 2020“), mj. obsahující v čl. 3 jednosložkovou sazbu 445,50 Kč/GJ. Žalovaná [příjmení] [číslo] 2020 nikdy neakceptovala. Opětovně žalobkyně zaslala Přílohu [číslo] 2020 žalované dopisem z 17.1.2020. Žalobkyně má za to, že za těchto okolností je Příloha [číslo] 2020 platná, neboť Smlouva ve svém čl. V. 1. výslovně stanoví, že postačí, když Příloha [číslo] na další období je odběrateli písemně sdělena. Ale i kdyby soud tuto otázku posoudil jinak, na pravidlech věcného usměrňování cen to nic nemění. Právní zástupce žalované ve svém dopise ze dne 7.2.2020 mj. konstatuje, že v případě nedohody bude žalovaná hradit částku 365,16 Kč/GJ (cenu odvozenou od ceny pro primární spotřebitele 465,16 Kč/GJ po odečtení 100 Kč). Dne 19.2.2020 žalobkyně reagovala (spolu se shora uvedeným vyúčtováním za r. 2019) tak, že bude pro rok 2020 vycházet z nákladů roku 2019 s přiměřeným ziskem 5%, tzn. že předběžnou cenu stanovuje na 415,01 Kč/GJ. Dne 20.2.2020 žalovaná zaslala stanovisko k úhradě ceny za měsíc leden 2020, když konstatuje, že protože za leden 2020 nebyl vystaven daňový doklad, uhradila zálohově částku 5.675.323,04 Kč za leden odpovídající ceně 365,16 Kč/GJ a vyzvala žalobkyni k zaslání faktury. Toto konstatování se však nezakládalo na pravdě. Řádný daňový doklad [číslo] byl vystaven dne 14.2.2020 s datem splatnosti 28.2.2020 (dále jen„ Faktura 1/ 2020“). Stejné to bylo s fakturou [číslo] ze dne 6. 3. 2020 s datem splatnosti 20.3.2020 (dále jen„ Faktura 2/ 2020“), kdy žalovaná zaplatila jen 3.513.990,74 Kč, a s fakturou [číslo] ze dne 7.4.2020 s datem splatnosti 21.4.2020 (dále jen„ Faktura 3/ 2020“)“), kdy žalovaná zaplatila jen 3.424.197,88 Kč. Jednoduše řečeno žalovaná zcela ignoruje faktury žalobkyně vystavené v r. 2020. Žalobkyně proto tímto návrhem na žalované nárokuje dluh odpovídající částce účtované fakturami za měsíce leden až březen 2020 po odečtení tzv. záloh připsaných na účet žalobkyně ve dnech 24. 2., 19. 3. a 21. 4. 2020, tj. jistinu dluhu ve výši 745.368,96 Kč vč. DPH a zákonný úrok z prodlení, jistinu dluhu ve výši 470.610,26 Kč vč. DPH a zákonný úrok z prodlení a jistinu dluhu ve výši 455.706,12 Kč vč. DPH a zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně nezpochybňuje, že je pro ní výhodnější dodávat tepelnou energii tzv„ na patě“ a také tuto okolnost zohledňuje. Musí být však tato okolnost zohledněna spravedlivě a odpovídat skutečným nákladům, které by jinak měla, kdyby si teplovod od žalované jen pronajala. Uznatelný roční náklad podle cenového rozhodnutí ERÚ [číslo] pro sekundární rozvody a výměníkové stanice je maximálně 60 Kč/GJ, a to je částka maximální. Je tak zřejmé, že částka 100 Kč/GJ přesahuje maximálně možnou částku, která by žalobkyni vznikla, kdyby předmětné rozvodné zařízení měla v nájmu.
2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout, když nárok žalobkyně zcela neuznala. Uvedla, že činí nesporným, že mezi ní jako odběratelem a žalobkyní jako dodavatelem byla uzavřena Smlouva na dodávku a odběr tepelné energie Číslo smluvního účtu:
17. Dle dohody smluvních stran byla touto smlouvou zrušena dnem 31. 12. 2016 Smlouva o dílo o provozu parovodu Js 350/150, uzavřená mezi oběma smluvními stranami dnem 26. 10. 1993. Důvodem uzavření nové smlouvy byla dohoda o změně a způsobu měření odběru tepelné energie přímo na patě objektu teplárny žalobkyně, a tedy vyloučení distribučních nákladů a nákladů na opravy a údržbu distribuční sítě žalobkyně z ceny za dodávanou tepelnou energii žalované. Tato dohoda byla promítnuta do přílohy [číslo] Smlouvy o cenovém ujednání dodávané a odebírané tepelné energie formou slevy z ceníkové jednosložkové sazby pro odběratele z primárního rozvodu zveřejňované na webových stránkách žalobkyně. Smluvní ujednání mezi účastníky řízení o ceně dodávané a odebírané tepelné energie vychází z žalobkyní vyhlašované jednosložkové sazby pro tzv. primární odběratele, která je v případě žalované snížena o 100 Kč za 1 GJ. Tato snížená sazba zohledňuje tedy fakt, že žalovaná neužívá rozvodnou (distribuční) síť žalobkyně, proto do ceny za odběr tepelné energie nejsou v případě žalované promítány distribuční náklady spojené s rozvodnou sítí žalobkyně, jakož ani náklady na ztráty v rozvodné síti, opravy, údržbu apod. této rozvodné sítě. Odběr tepla je na rozdíl od ostatních konečných zákazníků napojených na primární rozvodnou síť teplárny [obec] realizován na patě objektu teplárny žalobkyně, jak bylo uvedeno shora, přičemž teplo je dále distribuováno nikoli rozvodnou sítí žalobkyně, ale vlastní rozvodnou sítí žalované. Promítnutí této specifické okolnosti do ceny za tepelnou energii formou snížené sazby za odběr tepelné energie je plně v souladu se závazným postupem při tvorbě ceny nebo při její kalkulaci a ani jí není překračován maximální povolený strop věcně regulované ceny tepelné energie. Smluvní cena za tepelnou energii pro žalovanou byla účastníky řízení stanovena pro rok 2019 na částku 332,20 Kč/GJ, přičemž maximální cena v systému věcného usměrnění cen tepla by dle bodu XIII. žaloby vycházela pro žalovanou na částku 343,01 Kč/GJ. Smluvní cena za tepelnou energii pro rok 2020 by měla v souladu s čl. V.
1. Smlouvy ve spojení s čl. II. Přílohy [číslo] Smlouvy odpovídat pro odběratele napojené na primární rozvodnou síť ponížené o 100 Kč/GJ, tedy výsledné částce 365,16 Kč, přičemž maximální cena v systému věcného usměrnění cen tepla by dle bodu XXI. žaloby odpovídala částce 415,01 Kč/GJ. Pokud žalobkyně namítá, že příloha [číslo] Smlouvy obsahující cenové ujednání pro rok 2019 již na rozdíl od Přílohy [číslo] obsahující cenové ujednání pro rok 2017 neobsahuje ujednání o poskytované slevě, pak žalovaná namítá, že článek V.1 Smlouvy jednoznačně stanoví, že„ Na další období musí být cena stanovena dle článku II Přílohy [číslo] Smlouvy, a písemně sdělená odběrateli“. Smluvní strany uzavřením cenového ujednání pro rok 2019 nezamýšleli z ceny za dodávanou tepelnou energii vyloučit odečet slevy zohledňující fakt, že žalovaná rozvodnou (distribuční) síť žalobkyně neužívá. Žalovaná je přesvědčena, že pro kalkulaci a sjednávání cen je rozhodná smluvní dohoda mezi účastníky řízení. Žalovaná zaplatila za odběr tepla v prosinci 2019 částku 4 256 072, 92 Kč za dohodnutou a v prvních 11 měsících roku 2019 uplatňovanou jednosložkovou sazbu 332,20 Kč/GJ. Uplatňovaná sazba 407,11 Kč/GJ ve faktuře [číslo] účtovaná žalobkyní jako doúčtování ceny tepla pro rok 2019 je v rozporu se Smlouvou a není oprávněná. Žalobkyně dále tvrdí, že mezi účastníky nedošlo k dohodě o ceně pro rok 2020, neboť žalovaná neakceptovala žalobkyní navrženou přílohu [číslo] Smlouvy obsahující mj. jednosložkovou sazbu 445,50 Kč/GJ, což je nesporné. Žalovaná však s ohledem na znění Smlouvy a dohodu stran vychází z jednosložkové ceny pro rok 2020 pro primární odběratele, která činí 465,16 Kč/GJ, snížená o 100 Kč/GJ, což odpovídá částce 365,16 Kč/GJ. Z uvedeného je zřejmé, že pokud žalobkyně podanou žalobou uplatňuje doplatky jdoucí nad rámec smluvního ujednání o ceně, není její nárok důvodný a žalovaná ho v plném rozsahu odmítá. Žalovaná kategoricky popírá, že by přijetím Přílohy [číslo] s cenovým ujednáním pro rok 2019 účastníci řízení zamýšleli z ceny za tepelnou energii žalobkyně dodávané žalované vyloučit slevu ve výši 100 Kč/GJ. Účastníci řízení se navíc od 11. 1. 2019, až do uplatnění nároků žalobkyně v roce 2020, dle první části poslední věty čl. V.1 Smlouvy chovali a žalobkyně účtovala žalované tepelnou energii se slevou ve výši dle Přílohy [číslo] ze dne 5. 12. 2016. Následný postup žalobkyně není ničím jiným než svévolí odporující smluvnímu ujednání i zásadám poctivého jednání a obchodního styku.
3. Dne 1. 3. 2023 navrhla žalobkyně změnu (rozšíření) žaloby v částce 1 730 400,23 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že v žalobě nejsou uplatněny faktury za druhé až čtvrté čtvrtletí roku 2020 (duben a květen 2020, říjen – prosinec 2020) ani doúčtování na základě konečného vyúčtování roku 2020. I pro ně obecně platí, že byly vystaveny bez slevy 100 Kč/GJ a že žalovaná je vracela a platila jen částky ve výši ceníkové ceny mínus 100 Kč/GJ. Tímto podáním tak žalobkyně uplatňuje rozdíl mezi fakturovanými a skutečně zaplacenými částkami. Soud při jednání dne 8. 8. 2023 změnu žaloby, učiněnou žalobkyní podáním ze dne 1. 3. 2023, usnesením připustil.
4. Soud provedl dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci (ust. § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen jako „o.s.ř.“. Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ust. § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.). Provedenými důkazy měl soud dostatečně zjištěn skutkový stav.
5. V řízení byl listinnými důkazy prokázán tento skutkový stav:
6. Dne 5. 12. 2016 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena Smlouva na dodávku a odběr tepelné energie. Dle čl. I. odst. 1 je předmětem této smlouvy závazek dodavatele dodávat tepelnou energii ze zařízení dodavatele do odběrného místa odběratele v souladu s touto smlouvou a závazek odběratele zaplatit za dodanou tepelnou energii cenu za podmínek uvedených v této smlouvě. Dle čl. V odst. 1 této smlouvy je cena dodávané tepelné energie a teplonosných médií mezi smluvními stranami dohodnuta a je obsažena v příloze [číslo] této smlouvy, za podmínek blíže určených v Dodacích podmínkách na dodávku a odběr tepelné energie a teplonosných médií. Cena sjednaná v článku I. Přílohy [číslo] této smlouvy je platná na jeden kalendářní rok. Na další období musí být cena stanovena dle článku II. Přílohy [číslo] této smlouvy, a písemně sdělená odběrateli. Dle odst. 2 je cena tepelné energie stanovena v souladu se zákonem o cenách, navazujícími vyhláškami a cenovými rozhodnutími ERÚ. Dle čl. VI. odst. 1 této smlouvy se smlouva uzavírá na dobu určitou tří let s účinností od 1. 1. 2017. Dle čl. VIII. odst. 1 množství dodané a odebrané tepelné energie a nevráceného kondenzátu vyhodnocuje a fakturuje dodavatel, a to měsíčně, vždy za uplynulý kalendářní měsíc. Podle odst. 3 je odběratel oprávněn před uplynutím doby splatnosti vrátit bez zaplacení fakturu, která neobsahuje některou z náležitostí dle předcházejícího odstavce. K vrácené faktuře musí být přiloženo písemné zdůvodnění vrácení faktury (prokázáno Smlouvou na dodávku a odběr tepelné energie ze dne 5. 12. 2016 včetně Dodacích podmínek na dodávku a odběr tepelné energie a teplonosných médií na č. l. 10 – 14 spisu).
7. Dle čl. I odst. 3 Přílohy [číslo] Smlouvy na dodávku a odběr tepelné energie ze dne 5. 12. 2016 se cena tepelné energie účtuje formou jednosložkové ceny ve výši 332,20 Kč/GJ bez DPH. Dle odst. 4 je cena 1 tuny nevráceného kondenzátu 274,10 Kč. Dle odst. 5 má toto ujednání platnost na rok 2017. Dle čl. II bude cena tepelné energie pro další budoucí období stanovena vždy tak, že dodavatel od vyhlášené jednosložkové ceny Kč/GJ pro následující období pro primární odběratele (zveřejnění na [webová adresa]) odečte částku 100 Kč/GJ. Dle čl. III je cena tepelné energie dle této přílohy [číslo] sjednávána jako cena individuální, a to s ohledem na skutečnost, že [právnická osoba] jako odběratel má odlišné postavení od ostatních odběratelů v dané lokalitě, jelikož přípojka předmětného parovodu je umístěna„ na patě“ objektu odběratele (prokázáno Přílohou [číslo] ze dne 5. 12. 2016 na č. l. 15 spisu).
8. Dle odst. 3 Přílohy [číslo] Smlouvy na dodávku a odběr tepelné energie ze dne 6. 12. 2017 se cena tepelné energie a nosného média pro odběry uskutečněné ze zdroje [právnická osoba] uzavírá ve výši: pára jednosložková ČZ ve výši 1,20 Kč/kWh (332,20 Kč/GJ), pára: odběr nevráceného kondenzátu ve výši 274,10 Kč. Dle odst. 4 má toto ujednání platnost na rok 2018. Pro další období budou ceny vždy zveřejněny na [webová adresa] v souladu se smlouvou (prokázáno Přílohou [číslo] Smlouvy na dodávku a odběr tepelné energie ze dne 6. 12. 2017 na č. l. 269 spisu).
9. Dle odst. 3 Přílohy [číslo] Smlouvy na dodávku a odběr tepelné energie ze dne 11. 1. 2019 se cena tepelné energie a nosného média pro odběry uskutečněné ze zdroje [právnická osoba] uzavírá ve výši: pára jednosložková ČZ ve výši 1,20 Kč/kWh (332,20 Kč/GJ), pára: odběr nevráceného kondenzátu ve výši 274,10 Kč. Dle odst. 4 má toto ujednání platnost na rok 2019. Pro další období budou ceny vždy zveřejněny na [webová adresa] v souladu se smlouvou (prokázáno Přílohou [číslo] Smlouvy na dodávku a odběr tepelné energie ze dne 11. 1. 2019 na č. l. 16 spisu).
10. Dle odst. 3 návrhu Přílohy [číslo] Smlouvy na dodávku a odběr tepelné energie, která nebyla stranami podepsána, se cena tepelné energie a nosného média pro odběry uskutečněné ze zdroje Teplárna [obec] uzavírá ve výši 282,32 Kč jako cena 1t nevráceného kondenzátu – primát nebyt a ve výši 445,50 Kč/GJ jako cena primár – jednosložková sazba. Dle odst. 4 má toto ujednání platnost na rok 2020 (prokázáno návrhem Přílohy [číslo] na č. l. 17 spisu).
11. Dopisem ze dne 22. 11. 2019 upozorňuje žalobkyně žalovanou, že jim doúčtují cenu za období 1 – 10 2019 za odebranou tepelnou energii ve výši 494 081,54 Kč, neboť dle Smlouvy o dodávce a odběru tepelné energie mají platit za 1GJ dodané tepelné energie cenu o 100 Kč nižší, než je ceníková cena pro primární odběratele. V roce 2019 pro ně vychází cena ve výši 343 01 Kč/GJ. V současné době platí 332,20 Kč/GJ. Pro odběry v měsících listopadu a prosinci roku 2019 jim dle smlouvy budou uplatňovat cenu ve výši 343 Kč/GJ (prokázáno dopisem ze dne 22. 11. 2019 na č.l. 26 spisu).
12. K dopisu ze dne 22. 11. 2019 napsala žalovaná dne 28. 11. 2019 své stanovisko, ve kterém odmítla hradit doúčtování ceny tepelné energie za [číslo] 2019 a odmítla i změněnou cenu za [číslo] 2019, neboť podle platné smlouvy a jejích příloh platí pro rok 2019 pro [právnická osoba] cena ve výši 332,20 Kč/GJ jako cena smluvní. Cena tepelné energie ve výši 343 Kč/GJ, která by vyšla z ceníkové ceny 2019, sjednána nebyla a není smluvní cenou, tudíž neexistuje právní titul pro doúčtování rozdílu ani pro účtování změněné ceny tepla (prokázáno dopisem žalované ze dne 28. 11. 2019 na č. l. 27 spisu).
13. Fakturou [číslo] ze dne 10. 1. 2020 vyúčtovala žalobkyně žalované částku 4 385 053 Kč za období prosince 2019. Žalovaná uhradila částku 4 256 072,92 Kč. Rozdíl činí 128 980 Kč. Za leden 2020 vyúčtovala žalobkyně částku 6 420 692 Kč, žalovaná uhradila částku 5 666 009,33. Rozdíl činí 754 682,57 Kč (prokázáno fakturou [číslo] ze dne 10. 1. 2020 a saldokontem na č.l. 19 spisu).
14. Žalovaná tuto fakturu vrátila žalobkyni jako neoprávněnou dopisem ze dne 25. 2. 2020 (prokázáno dopisem ze dne 25. 2. 2020 na č. l. 96 spisu).
15. Fakturou [číslo] ze dne 17. 2. 2020 byla žalované doúčtována cena tepla za rok 2019 ve výši 5 413 706 Kč (prokázáno fakturou [číslo] ze dne 17. 2. 2020 a saldokontem na č. l. 20 spisu).
16. Žalovaná tuto fakturu vrátila žalobkyni jako neoprávněnou dopisem ze dne 10. 1. 2020 (prokázáno dopisem ze dne 25. 2. 2020 na č. l. 96 spisu).
17. Fakturou [číslo] ze dne 16. 3. 2020 za leden 2020 vyúčtovala žalobkyně žalované částku ve výši 6 420 692 Kč, kdy účtovala částku 415,01 Kč/GJ za dodávku tepla – jednosložka a částku ve výši 282,32 Kč za odběr nevráceného kondenzátu (prokázáno fakturou [číslo] na č. l. 21 spisu).
18. Fakturou [číslo] ze dne 14. 2. 2020 za únor 2020 vyúčtovala žalobkyně žalované částku ve výši 3 984 601 Kč, kdy účtovala částku 415,01 Kč/GJ za dodávku tepla – jednosložka a částku ve výši 282,32 Kč za odběr nevráceného kondenzátu (prokázáno fakturou [číslo] na č. l. 22 spisu).
19. Fakturou [číslo] ze dne 7. 4. 2020 za březen 2020 vyúčtovala žalobkyně žalované částku ve výši 3 879 904 Kč, kdy účtovala částku 415,01 Kč/GJ za dodávku tepla – jednosložka a částku ve výši 282,32 Kč za odběr nevráceného kondenzátu (prokázáno fakturou [číslo] na č. l. 23 spisu).
20. Fakturou [číslo] ze dne 7. 5. 2020 za duben 2020 vyúčtovala žalobkyně žalované částku ve výši 2 049 193 Kč, kdy účtovala částku 415,01 Kč/GJ za dodávku tepla – jednosložka a částku ve výši 282,32 Kč za odběr nevráceného kondenzátu (prokázáno fakturou [číslo] na č. l. 218 spisu).
21. Fakturou [číslo] ze dne 8. 6. 2020 za květen 2020 vyúčtovala žalobkyně žalované částku ve výši 958 044 Kč, kdy účtovala částku 415,01 Kč/GJ za dodávku tepla – jednosložka a částku ve výši 282,32 Kč za odběr nevráceného kondenzátu (prokázáno fakturou [číslo] na č. l. 21).
22. Fakturou [číslo] ze dne 10. 11. 2020 za říjen 2020 vyúčtovala žalobkyně žalované částku ve výši 2 321 348 Kč, kdy účtovala částku 415,01 Kč/GJ za dodávku tepla – jednosložka a částku ve výši 282,32 Kč za odběr nevráceného kondenzátu (prokázáno fakturou [číslo] na č. l. 21).
23. Fakturou [číslo] ze dne 7. 12. 2020 za listopad 2020 vyúčtovala žalobkyně žalované částku ve výši 4 353 620 Kč, kdy účtovala částku 415,01 Kč/GJ za dodávku tepla – jednosložka a částku ve výši 282,32 Kč za odběr nevráceného kondenzátu (prokázáno fakturou [číslo] na č. l. 214 spisu).
24. Fakturou [číslo] ze dne 11. 1. 2021 za prosinec 2020 vyúčtovala žalobkyně žalované částku ve výši 5 450 456 Kč, kdy účtovala částku 415,01 Kč/GJ za dodávku tepla – jednosložka a částku ve výši 282,32 Kč za odběr nevráceného kondenzátu (prokázáno fakturou [číslo] na č. l. 212 spisu).
25. Z Ceníku žalobkyně, který je platný od 1. 1. 2018 vyplývá pro PRIMÁR jednosložková sazba 432,20 Kč/GJ a za nevrácený kondenzát částka 274,10 Kč (prokázáno z Ceníku na č. l. 246 z druhé strany spisu).
26. Z Ceníku žalobkyně, který je platný od 1. 1. 2019 vyplývá pro PRIMÁR jednosložková sazba 443,01 Kč/GJ a za nevrácený kondenzát částka 274,10 Kč (prokázáno z Ceníku na č. l. 246 spisu).
27. Z Ceníku žalobkyně, který je platný od 1. 1. 2020 vyplývá pro PRIMÁR jednosložková sazba 465,16 Kč/GJ a za nevrácený kondenzát částka 282,32 Kč (prokázáno z Ceníku na č. l. 95 spisu).
28. Z dopisů právního zástupce žalované ze dne 27. 1. 2020 a 7. 2. 2020 vyplývá, že žalobkyně dne 15. 11. 2019 vypověděla Smlouvu o dodávce a odběru tepelné energie ze dne 5. 12. 2016 s tím, že trvání závazků vyplývajících ze smlouvy pro její smluvní strany zanikne dne 31. 12. 2020. Žalovaná navrhla uzavření nové smlouvy a uzavření všech sporných záležitostí (prokázáno dopisem ze dne 27. 1. 2020 a dopisem ze dne 7. 2. 2020 včetně dodejky na č. l. 28 až 30 spisu).
29. Z doúčtování ceny tepla za rok 2019 ze dne 17. 2. 2020 vyplývá, že žalobkyně žalované doúčtovala částku v celkové výši 5 413 705,59 Kč, když k výsledné ceně kalkulace pro rok 2019 ve výši 395,25 Kč/GJ připočetla zisk 3% a účtovala tak 407,11 Kč/GJ (prokázáno doúčtováním ceny tepla za rok 2019 na základě výsledné kalkulace roku 2019 ze dne 17. 2. 2020).
30. V dopise ze dne 19. 2. 2020 informuje žalobkyně žalovanou, že vyúčtování skutečných oprávněných nákladů bez přiměřeného zisku na 1 GJ tepelné energie v roce 2019 bylo vykalkulováno ve výši 395,25 Kč/GJ. Pevná cena uvedená v kupní smlouvě ve výši 332,00 Kč/GJ bez DPH je tak vysoce podnákladová. Jako vstřícné gesto pro další spolupráci žalovaná pro rok 2019 v jednotkové ceně stanovila u vyúčtování pro žalovanou přiměřený zisk za prodej tepelné energie ve výši pouhých 3%. Pro rok 2020 žalobkyně vyšla z nákladů roku 2019 s přiměřeným 5% ziskem. Předběžná cena za 1 GJ pro rok 2020 je stanovená ve výši 415,01 Kč (prokázáno dopisem ze dne 19. 2. 2020 na č.l. 31 spisu).
31. Ze znaleckého posudku [číslo] Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 14. 4. 2020 vyplývá, že cena dodávané energie podle stávající smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou je za rok 2017 a 2018 pro žalobkyni jako dodavatele výhodná. Předávací místo tepelné energie je umístěno ještě v objektu teplárny. Následné tepelné rozvody jsou v majetku [právnická osoba] a jsou umístěné v areálu [právnická osoba] a jsou provozovány na náklady [právnická osoba], nikoliv na náklady [právnická osoba]. Na rozdíl od ostatních odběratelů, kteří odebírají teplo z tepelné sítě. Snížení ceny o 100 Kč/GJ je proto oprávněné (prokázáno znaleckým posudkem na č. l. 98 spisu).
32. Z dopisu žalované ze dne 17. 4. 2020 vyplývá, že žalovaná vrátila žalobkyni fakturu [číslo] ze dne 7. 4. 2020, neboť ve faktuře za dodanou tepelnou energii za měsíc březen 2020 je použita chybná jednotková cena tepla ve výši 415,01 Kč/GJ, která neodpovídá Smlouvě platné pro rok 2020. Za březen 2020 tak žalovaná uhradila částku ve výši 3 424 197,88 Kč + DPH, kdy jednotková cena za teplo činí 365,16 Kč/GJ (prokázáno dopisem ze dne 17. 4. 2020 na č.l. 37 spisu).
33. Dne 24. 4. 2020 zaslal právní zástupce žalobkyně předžalobní výzvu žalované, ve které nárokuje rozdíl fakturovaných a přijatých částek celkem ve výši 7 214 371,42 Kč (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 24. 4. 2020 na č.l. 42 spisu).
34. Dne 14. 2. 2023 zaslal právní zástupce žalobkyně žalované předžalobní výzvu k zaplacení částky ve výši 1 730 400,23 Kč k doplacení rozdílu fakturovaných a přijatých částek za duben, květen, červen, říjen, listopad a prosinec roku 2020 (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 14. 2. 2023 na č.l. 211 spisu).
35. Shora provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, když při jejich hodnocení postupoval podle ust. § 132 o.s.ř.. Pokud soud provedl v řízení další důkazy, pak z těchto neučinil žádná skutková zjištění významná pro předmětný spor. Po zhodnocení všech důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.
36. Dle § 76 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb. (dále jen energetický zákon) je držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie povinen, pokud mu odběratel tepelné energie poskytuje nezbytné technické údaje, uzavřít smlouvu o dodávce tepelné energie, na základě které zajistí dodávku tepelné energie, každému kdo a) o to požádá a dodávka tepelné energie je v souladu s územní energetickou koncepcí, b) má rozvodné tepelné zařízení nebo tepelnou přípojku a odběrné tepelné zařízení, které zajišťují hospodárnost, bezpečnost a spolehlivou dodávku nebo spotřebu v souladu s technickými a bezpečnostními předpisy, splňuje podmínky týkající se místa, způsobu a termínu připojení stanovené držitelem licence. Dle odst. 3 musí smlouva o dodávce tepelné energie obsahovat pro každé odběrné místo mj. cenu tepelné energie stanovenou v místě měření, termíny a způsob platby za odebranou tepelnou energii včetně záloh.
37. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 526/1990 Sb. (dále jen zákona o cenách) se zákon vztahuje na uplatňování, regulaci a kontrolu cen výrobků, výkonů, prací a služeb (dále jen„ zboží“) pro tuzemský trh, včetně cen zboží z dovozu a cen zboží určeného pro vývoz.
38. Podle § 2 odst. 1 zákona o cenách se cena sjednává pro zboží vymezené názvem, jednotkou množství a kvalitativními a dodacími nebo jinými podmínkami sjednanými dohodou stran, popřípadě číselným kódem příslušné jednotné klasifikace, pokud tak stanoví zvláštní předpis5 (dále jen„ určené podmínky“). Podle určených podmínek mohou být součástí ceny zcela nebo zčásti náklady pořízení, zpracování a oběhu zboží, zisk, příslušná daň a clo. Dle odst. 2 dohoda o ceně je dohoda o výši ceny nebo o způsobu, jakým bude cena vytvořena za podmínky, že tento způsob cenu dostatečně určuje. Dohoda o ceně vznikne také tím, že kupující zaplatí bezprostředně před převzetím nebo po převzetí zboží cenu ve výši požadované prodávajícím. Dle odst. 3 nesmí prodávající ani kupující zneužít svého výhodnějšího hospodářského postavení k tomu, aby získal nepřiměřený majetkový prospěch.
39. Podle § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.
40. Podle § 1725 o. z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednali její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.
41. Podle § 1759 věta první o. z. smlouva strany zavazuje.
42. Podle § 556 odst. 1 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“) co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Podle odst. 2 při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jek strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.
43. Z provedených listinných důkazů má soud za prokázané, že strany mezi sebou uzavřeli Smlouvu na dodávku a odběr tepelné energie (dále jen Smlouva) dle § 76 odst. 1 energetického zákona. Tato skutečnost nebyla mezi stranami sporná. Mezi stranami bylo též nesporné, že žalovaná hradila cenu za dodávanou tepelnou energii dle ceníku zveřejněném na [webová adresa] pod„ PRIMÁR jednosložková sazba jak v roce 2018, tak v roce 2020, snížené o 100 Kč/GJ dle čl. II Přílohy [číslo] Smlouvy dne 5. 12. 2016. [příjmení] dále bylo, že předmětná Smlouva byla vypovězena dne 15. 11. 2019 s tím, že trvání závazků vyplývajících ze smlouvy pro její smluvní strany zaniklo dne 31. 12. 2020. Mezi účastníky však byl sporný výklad čl. V odst. 1 Smlouvy a výklad Přílohy [číslo] této Smlouvy z 5. 12. 2016 a z 11. 1. 2019, kdy žalobkyně tvrdila, že pro další roky musí být uzavřena nová Příloha [číslo] pokud v další Příloze [číslo] není obsažena sleva dle čl. II Přílohy [číslo] ve výši 100 Kč/GJ, je žalobkyně oprávněna tuto slevu neposkytovat. Tedy, že každá další Příloha [číslo] uzavřená na následující rok ruší předchozí Přílohu [číslo]. Soud má za to, že tento výklad žalobkyně není správný. Z čl. V odst. 1 předmětné Smlouvy vyplývá, že cena dodávané tepelné energie a teplonosných médií je obsažena v Příloze [číslo] této smlouvy. Cena sjednaná v článku I. Přílohy [číslo] této smlouvy je platná na jeden kalendářní rok. Na další období musí být cena stanovena dle článku II. Přílohy [číslo] této smlouvy, a písemně sdělená odběrateli. Pro rok 2017 byla tato cena dle článku I Přílohy [číslo] sjednána ve výši 332,20 Kč/GJ bez DPH. V článku II. Přílohy [číslo] bylo sjednáno, že pro další budoucí období stanovena vždy tak, že dodavatel od vyhlášené jednosložkové ceny Kč/GJ pro následující období pro primární odběratele (zveřejnění na [webová adresa]) odečte částku 100 Kč/GJ. Soud má za to, že každý rok se dle ujednání stran měnil pouze článek I Přílohy [číslo] Smlouvy, a to na základě zveřejněného ceníku pro PRIMÁR jednosložkové sazby, kde se tato cena v jednotlivých letech měnila. Článek II a článek III původní přílohy [číslo] ze dne 5. 12. 2016 zůstal nezměněn, neboť poskytnutá sleva ve výši 100 Kč/GJ byla stanovena jako cena individuální právě s ohledem na skutečnost, že žalovaná měla přípojku parovodu umístěnou na patě objektu odběratele a neplatila tak cenu za distribuční náklady spojené s rozvodnou sítí žalobkyně, náklady na opravy, údržbu rozvodné sítě apod. Jak vyplývá z Přílohy [číslo] pro rok 2018 i pro rok 2019, nejsou zde specifikovány jednotlivé články, ale je zde uvedena pouze cena (332,20 Kč/GJ) pro rok 2018 nebo 2019. Skutečnost, že tam již nejsou uvedeny další články II a III neznamená, že pro další období neplatí. Naopak v první Příloze [číslo] článek II je uvedeno„ Pro další budoucí období….“. Vůle stran tak jistě byla poskytovat tuto slevu i v dalších letech právě z důvodů uvedených v článku III. I v čl. VI odst. 3 předmětné Smlouvy jsou uvedeny důvody vypovězení Smlouvy odběratelem před uplynutím doby určité, kdy pod písm. a) je uvedeno„ Pokud ze strany dodavatele nebude při tvorbě ceny dodrženo ustanovení článku II. Přílohy [číslo] k této smlouvě. Z toho jednoznačně vyplývá, že článek II Přílohy [číslo] Smlouvy měl platit po celou dobu účinnosti Smlouvy. Příloha [číslo] uzavřená pro rok 2018 ze dne 6. 12. 2017 je téměř totožná s Přílohou [číslo] pro rok 2019, také je zde stanovena pouze cena bez dalších článků II a III. Za rok 2018 však žalobkyně cenu žalované nedopočítávala a akceptovala při účtování ceny za dodanou tepelnou energii i slevu ve výši 100 Kč/GJ. Je tedy zvláštní, že pro rok 2019 se žalobkyně rozhodla, že čl. II Přílohy [číslo] ze dne 5. 12. 2016 již neplatí, ačkoli jej za stejných podmínek akceptovala pro rok 2018. Námitka žalobkyně, že cena je pro žalobkyni podnákladová, je lichá, neboť toto tvrzení vyvrátil závěr znaleckého posudku [číslo] znalce [příjmení] [příjmení], který uvedl, že cena dodávané energie je pro dodavatele i v roce 2018 výhodná. Cena v roce 2018 byla stanovena stejně jako v roce 2019 dohodou stran. Dle znalce je snížení ceny v daném případě oprávněné s ohledem na skutečnost, že předávací místo tepelné energie je ještě v objektu teplárny. Následné tepelné rozvody jsou v majetku [právnická osoba] a jsou umístěné v areálu [právnická osoba] a jsou provozovány na náklady [právnická osoba], nikoliv na náklady [právnická osoba], na rozdíl od ostatních odběratelů, kteří odebírají teplo z tepelné sítě. Soud tak uzavírá, že čl II a III Přílohy [číslo] Smlouvy ze dne 5. 12. 2016 byl platný a závazný po celou dobu účinnosti Smlouvy, tedy do 31. 12. 2020 a nebylo možno se od něj odchýlit jednostranným jednáním žalobkyně.
44. K prvnímu nároku žalobkyně, a to rozdílu mezi zaplacenou částkou žalovanou a částkou fakturovanou žalobkyní za prosinec roku 2019 a doúčtování celého roku 2019, soud uvádí, že takovéto jednání žalobkyně neodpovídá Smlouvě, Příloze [číslo] ze dne 5. 12. 2016 pro rok 2017 ani Příloze [číslo] pro rok 2019, kde byla cena pro rok 2019 jasně dohodnuta a stanovena částkou 332 Kč/GJ bez DPH. Tvrzení žalobkyně, že takto dohodnutá cena byla pouze cenou zálohovou, která byla na konci roku vyúčtována, je nepodložené a účelové. Takovému tvrzení odporuje smluvní ujednání stran a do té doby zavedená praxe stran, kdy se v roce 2017 a 2018 žádné konečné vyúčtování nedělalo. Cena pro rok 2019 byla stranami dohodnuta, jako taková byla řádně fakturována po dobu prvních 11 kalendářních měsíců roku 2019 a od této dohody se nelze účelovým tvrzením a postupem žalobkyně odchýlit. Soud tak má za to, že nárok žalobkyně za rok 2019 ve výši 5 542 686,08 Kč je neoprávněný.
45. K dalšímu nároku žalobkyně na úhradu rozdílu mezi zaplacenou částkou žalovanou a částkou fakturovanou žalobkyní za leden - květen 2020, říjen – prosinec 2020, soud uvádí, že i tento nárok považuje soud za neoprávněný. Pro rok 2020 sice již strany neměly uzavřenou Přílohu [číslo] o stanovení ceny pro rok 2020, žalovaná však vycházela z do té doby zavedené praxe stran, kterou žalobkyně jednostranně změnila až na konci roku 2019. Žalovaná za rok 2020 tak hradila cenu odvozenou od ceníkové ceny pro primární odběratele, zveřejněnou na webových stránkách žalobkyně, ve výši 465,16 Kč/GJ po odečtení slevy ve výši 100 Kč/GJ, tedy částku 365,16 Kč/GJ. Soud má za to, že žalovaná hradila cenu, která odpovídala Smlouvě, čl. II Přílohy [číslo] ze dne 5. 12. 2016 a zavedené praxi stran. Soud se ztotožňuje s názorem žalované, že žalobkyně nemůže jednostranně změnit cenu dodávaného tepla, sama si stanovit zisk a jednostranně poskytnout menší slevu, aniž by to bylo smluvně mezi stranami ujednáno. Jak vyplývá z webových stránek ERÚ (často kladené dotazy) jsou cena za dodávku tepelné energie pro každé odběrné místo, termíny a způsob platby, nedílnou součástí smlouvy o dodávce tepelné energie uzavřené mezi dodavatelem a odběratelem. [příjmení] mohl dodavatel v průběhu roku, případně po jeho skončení, sjednanou cenu tepelné energie změnit, musí mít tuto možnost jednoznačně stanovenou ve smlouvě o dodávce tepelné energie v tzv. cenové doložce či jiném obdobném ujednání. Pokud cenové ujednání neumožňuje jednostrannou úpravu ceny tepelné energie, musí novou výši ceny dodavatel s odběratelem tepelné energie sjednat. Z výše uvedeného vyplývá, že postup žalobkyně byl neoprávněný a odporuje obecnému principu ochrany odběratele tepla, coby slabší smluvní straně.
46. Ze všech uvedených důvodů soud uzavírá, že žalobou uplatněný nárok je nedůvodný a proto žalobu v celém rozsahu zamítl.
47. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalovaná byla v řízení plně úspěšná a náleží jí náhrada nákladů řízení, sestávající z nákladů právního zastoupení, počítané z tarifní hodnoty 7 214 371,42 Kč za 4 úkony právní pomoci po 37 180 Kč a (podle vyhlášky č 177/1996 Sb., dále jen advokátní tarif - ust. § 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, písm. d) písemné vyjádření ze dne 22. 7. 2020 a ze dne 16. 11. 2020, písm. g) –účast na jednání soudu dne 26. 5. 2021) a z tarifní hodnoty 8 944 771,65 po rozšíření žaloby za 6 úkonů právní pomoci po 44 100 Kč (podle vyhlášky č 177/1996 Sb., dále jen advokátní tarif - ust. § 11 odst. 1 písm. d) - písemné vyjádření ze dne 30. 3. 2023, písm. g) –účast na jednání soudu dne 18. 4. 2023, dne 3. 8. 2023, dne 8. 8. 2023 a dne 11. 10. 2023, písm. d) písemný závěrečný návrh ze dne 4. 10. 2023, když jejich výše je dána ust. § 7 ve spojení s ust. § 8 odst. 1 advokátního tarifu, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř.) a 10 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu) a dále DPH ve výši 21% z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů. Náklady žalované činí celkem částku 503 747,20 Kč a byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.