15 C 21/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Barborou Hněvkovskou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení , sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o 140 888,54 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 140 888,54 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 140 888,54 Kč za dobu od 3. 1. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 1 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 10 dne 8. 10. 2021 domáhal po žalované zaplacení žalované částky s odůvodněním, že mezi žalobcem a žalovanou byla dne 7. 11. 2013 uzavřena smlouva o stavebním spoření [číslo]. Ke dni 8. 11. 2019 měl žalobce naspořenou částku v celkové výši 140 888,54 Kč. V září 2019 podal žalobce výpověď této smlouvy, na základě které měla žalovaná po uplynutí tří měsíců žalobci dne 2. 1. 2020 vyplatit naspořenou částku, což neučinila. Žalovaná informovala žalobce, že jeho pohledávka zanikla dne 8. 1. 2019 započtením pohledávky žalované za žalobcem ve výši 209 034,40 Kč z titulu nároku na náhradu škody, když existenci této své pohledávky žalovaná dovodila z rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. 3 To 219/2015-417 ze dne 20. 9. 2017, kterým byl žalobce uznán vinným tím, že podepsal sám a bez vědomí svého již zletilého syna výpověď smlouvy o stavebním spoření, vedené na jméno syna, přičemž mu byla vyplacena celkem částka 209 039,40 Kč, kterou si ponechal. Žalobce uvedenou pohledávku žalované nikdy neuznal, žalovaná nemá a neměla za žalobcem k vymožení uvedené pohledávky žádný exekuční titul. Nárok žalované na zaplacení částky 209 039,40 Kč byl navíc ke dni 8. 11. 2019 již promlčen. Pohledávka žalobce za žalovanou ve výši 140 888,54 Kč tak stále trvá, protože žalovaná na její úhradu ničeho neplnila.

2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že nárok uplatněný žalobou neuznává, a to ani zčásti, navrhla žalobu zamítnout. Žalobou uplatněný nárok žalobce zanikl započtením ke dni 8. 11. 2019, žalovaná byla k tomuto započtení oprávněna a započítávaný nárok byl k okamžiku započtení dán a nebyl promlčen. Za nesporné žalovaná označila, že na základě smlouvy o stavební spoření [číslo] uzavřené dne 7. 11. 2013 byla ke dni 8. 11. 2019 na účtu žalobce evidována uspořená částka a státní podpora ve výši 140 888,54 Kč. Dopisem ze dne 11. 9. 2019 žalovaná informovala žalobce, že obdržela výpověď smlouvy a současně o tom, že má za žalobcem pohledávku ve výši 209 034,40 Kč z titulu náhrady škody. Žalobce vyzvala k uhrazení uvedené pohledávky a současně jej upozornila, že nebude-li pohledávka ve stanovené lhůtě uhrazena, žalovaná si započte tuto pohledávku vůči uspořené částce na stavebním spoření žalobce, což následně ke dni 8. 11. 2019 učinila. Žalobce byl rozsudkem Krajského soudu v Ostravě č. j. 3 To 219/2015-417 shledán vinným ze spáchání přečinu podvodu, kterého se dopustil tím, že za svého zletilého syna [jméno] [celé jméno žalobce], bez jeho vědomí, podepsal výpověď smlouvy o stavebním spoření [číslo] naspořené prostředky si nechal zaslat na svůj účet a synovi je nevydal. Žalovaná se o tomto trestním řízení a rozhodnutí dozvěděla až na základě žádosti [jméno] [celé jméno žalobce] o výplatu předmětných peněžních prostředků (209 034,40 Kč) ze dne 19. 2. 2018. Mezi žalovanou a [jméno] [celé jméno žalobce] byla dne 15. 6. 2018 uzavřena dohoda o narovnání a na jejím základě byly peněžní prostředky ve výši 209 034,40 Kč [jméno] [celé jméno žalobce] vyplaceny. Vyplacením této částky vznikla žalované škoda, kterou byla oprávněna uplatnit na žalobci. O trestním řízení vedeném proti žalobci a jeho výsledku se žalovaná dozvěděla až od [jméno] [celé jméno žalobce], orgány činnými v trestním řízení vyrozuměna nebyla.

3. Usnesením Okresního soudu v Opavě ze dne 8. 1. 2020 č. j. 37 Nc 2/2019-7 bylo žalobci přiznáno osvobození od soudních poplatků a byl mu ustanoven zástupce Mgr. [jméno] [příjmení], advokát.

4. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, které navrhli a předložili účastníci řízení (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Žalobce ani žalovaná po poučení soudem podle ust. § 119a o.s.ř. ve spojení s ust. § 205a o.s.ř. neuvedli žádné další skutečnosti a nenavrhovali další důkazy.

5. Soud hodnotil všechny povedené důkazy v souladu s ust. § 132 o. s. ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.

6. Na základě listinných důkazů založených ve spise soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

7. Žalovaný byl rozsudkem Okresního soudu v Opavě ze dne 6. 5. 2015 č. j. 19 T 13/2015-249 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 9. 2017 č. j. 3 To 219/2015-417 uznán vinným, že dne 29. 11. 2011 v [obec], se záměrem získat finanční prostředky uspořené na základě smlouvy o stavebním spoření [číslo] uzavřené dne 24. 1. 2022 s žalovanou, která byla uzavřena na jméno syna žalovaného [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], a ačkoliv věděl, že se zůstatkem účtu stavebního spoření může po dovršení 18 let disponovat toliko jeho již zletilý syn, podepsal sám a bez jeho vědomí výpověď smlouvy o stavebním spoření a následně požádal již odsouzenou [jméno] [příjmení], zástupkyni žalované, aby potvrdila a osvědčila, že [jméno] [celé jméno žalobce] před ní vlastnoručně podepsal výpověď smlouvy o stavebním spoření, což učinila a takto vyhotovenou výpověď odeslala na centrálu stavební spořitelny, přestože věděla, že v důsledku jejího jednání dojde k vyplacení naspořené částky, včetně úroků a státní podpory na účet č. [bankovní účet] žalobce a nikoliv ve prospěch účastníka stavebního spoření [jméno] [celé jméno žalobce], k čemuž následně došlo, když na uvedený účet žalobce byla poukázána žalovanou dne 1. 3. 2012 částka 205 039,40 Kč, dne 19. 4. 2012 částka 2 000 Kč a dne 4. 10. 2012 částka 2 000 Kč, tj. celkem částka 209 039,40 Kč, kterou si žalobce ponechal a žalované tak vznikla škoda v této výši (prokázáno rozsudkem Okresního soudu v Opavě ze dne 6. 5. 2015 č. j. 19 T 13/2015-249 na č. l. 54-57 spisu, rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 9. 2017 č. j. 3 To 219/2015-417 na č. l. 16-20 spisu).

8. Předžalobní upomínkou ze dne 19. 2. 2018 vyzval [jméno] [celé jméno žalobce] žalovanou k úhradě částky 209 039,40 Kč, kdy svůj nárok opřel o výše uvedený rozsudek, který předal žalované v kopii na vědomí (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 19. 2. 2018).

9. Mezi žalovanou a [jméno] [celé jméno žalobce] byla dne 8. 6. 2018 uzavřena dohoda o narovnání, jejíž součástí bylo sjednání poskytnutí výplaty peněžních prostředků ze strany žalované ve výši 209 034,40 jako vypořádání pohledávky na výplatu peněžních prostředků z účtu stavebního spoření č. [bankovní účet] (zjištěno ze smlouvy o narovnání ze dne 8. 6. 2018 na č. l. 43-44 spisu).

10. Dopisem ze dne 15. 6. 2018 oznámila žalovaná [jméno] [celé jméno žalobce], že mu na základě dohody o narovnání poukazuje peněžní prostředky ve výši 209 034,40 Kč (zjištěno z oznámení o převodu peněžních prostředků na č. l. 46 spisu).

11. Dne 5. 8. 2019 vypověděl žalobce smlouvu o stavebním spoření [číslo] požádal o výplatu celého zůstatku dne 8. 11. 2019 na svůj účet (zjištěno z výpovědi smlouvy o stavebním spoření na č. l. 35).

12. Žalovaná dopisem ze dne 11. 9. 2019 informovala žalobce, že eviduje pohledávku ve výši 209 034,40 Kč z titulu nároku na náhradu škody, jež žalované vznikla dne 15. 6. 2018, žalobce vyzvala k její úhradě ve lhůtě 10 pracovních dnů s tím, že pokud tak neučiní, je žalovaná oprávněna si pohledávku dle Všeobecných obchodních podmínek započíst (zjištěno z informace k výpovědi smlouvy stavebního spoření na č. l. 9 spisu).

13. Žalovaná dopisem ze dne 8. 11. 2019 informovala žalobce, že dne 8. 11. 2019 došlo k započtení dle čl. XXIV Všeobecných obchodních podmínek žalované (zjištěno z dopisu ze dne 8. 11. 2019 na č. l. 10 spisu).

14. Podle ust. článku XXIV. Všeobecných obchodních podmínek může žalovaná zúčtovat splatné nároky všeho druhu proti uspořené částce ze stavebního spoření nebo proti jiným pohledávkám účastníka ze stavebního spoření za stavební spořitelnou, i když tyto nejsou ještě splatné (zjištěno ze Všeobecných obchodních podmínek, dále jen VOP, na č. l. 6-7 spisu).

15. Žalobce dopisem ze dne 19. 11. 2019 vyzval žalovanou k urychlenému přesunu celé finanční částky ve výši 140 890 Kč na účet žalovaného č. [bankovní účet] s tím, že mu nebylo soudem určeno, že by měl jakoukoliv částku někomu platit, žádná pohledávka žalované vůči němu tak nevznikla (zjištěno z reklamace výpisu z účtu ze dne 19. 11. 2019 na č. l. 11 spisu).

16. Předžalobní výzvou ze dne 7. 2. 2020 vyzval žalobce žalovanou k úhradě částky 140 890 Kč (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 7. 2. 2020 na č. l. 13 spisu).

17. Ostatní provedené listinné důkazy soud nehodnotil a nevyvozoval z nich žádné skutkové ani právní závěry, neboť to bylo pro posouzení věci nadbytečné.

18. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

19. Žalobce byl pravomocně uznán vinným, že dne 29. 11. 2011 podepsal sám a bez vědomí svého již zletilého syna výpověď smlouvy o stavebním spoření vedenou na jméno jeho již zletilého syna a nechal si celý zůstatek ve výši 209 039,40 Kč žalovanou vyplatit na svůj účet. Syn žalovaného, [jméno] [celé jméno žalobce], vyzval dne 19. 2. 2018 žalovanou k výplatě prostředků ze svého stavebního spoření a následně s ní dne 8. 6. 2018 uzavřel dohodu o narovnání, na základě které mu byla žalovanou dne 15. 6. 2018 vyplacena částka ve výši 209 034,40 Kč. Žalobce měl na základě smlouvy o stavebním spoření [číslo] uzavřené dne 7. 11. 2013 ke dni 8. 11. 2019 na svém účtu stavebního spoření u žalované naspořenou částku ve výši 140 888,54 Kč. Dne 5. 8. 2019 podal výpověď smlouvy o stavebním spoření a požádal o výplatu celého zůstatku bankovním převodem na svůj účet. Žalovaná vyzvala dne 11. 9. 2019 žalobce k náhradě škody, která jí vznikla dne 15. 6. 2018 vyplacením částky 209 034,40 Kč [jméno] [celé jméno žalobce] s tím, že pokud tak žalobce ve stanovené lhůtě neučiní, bude tato pohledávka započtena vůči nároku žalobce na výplatu prostředků ze stavebního spoření, což také žalovaná ke dni 8. 11. 2019 učinila a žalobce o tom písemně informovala. Žalobce se započtením nesouhlasil a předžalobní výzvou vyzval žalovanou k plnění.

20. Podle ust. § 3036 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) se podle dosavadních právních předpisů až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, které se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

21. Podle ust. § 106 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. z.) se právo na náhradu škody promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se právo na náhradu škody promlčí nejpozději za tři roky, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, za deset let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.

22. Podle ust. § 1982 odst. 1, 2 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

23. Podle ust. § 1987 o.z. jsou k započtení způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem.

24. Mezi žalobcem a žalovanou je nesporné, že na základě smlouvy o stavebním spoření [číslo] uzavřené dne 7. 11. 2013 byla ke dni 8. 11. 2019 na účtu žalobce evidována uspořená částka a státní podpora ve výši 140 888,54 Kč. Předmětem sporu je, zda žalovaná byla oprávněna k započtení své pohledávky a započítávaný nárok byl k okamžiku započtení dán a nebyl promlčen.

25. Soud se tak nejprve zabýval námitkou žalobce, že nárok žalované na zaplacení částky 209 039,40 Kč byl ke dni 8. 11. 2019 již promlčen a k započtení tak nemohlo dojít. Vzhledem k tomu, že jde o právo na náhradu škody, která byla nadto způsobena úmyslně, promlčí se nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda vznikla. Ve shodě s Krajským soudem v Ostravě dospěl i zdejší soud k závěru, že škoda žalované ve výši 205 039,40 Kč vznikla již v okamžiku neoprávněné výplaty žalobci, tj. k 1. 3. 2012, škoda ve výši 2 000 Kč ke dni 19. 4. 2012 škoda ve výši 2 000 Kč a ke dni 4. 10. 2012. Jde-li o subjektivní promlčecí lhůtu, která je dva roky a započíná běžet ve chvíli, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá, započala běžet od 19. 2. 2018, kdy [jméno] [celé jméno žalobce] vyzval žalovanou k plnění, informoval ji o proběhlém trestním řízení a soudním rozhodnutí, kterým byl žalobce uznán vinným podvodem, tedy byla relevantním způsobem informována o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Ke dni 8. 11. 2019 tak dosud neskončil běh objektivní ani subjektivní promlčecí lhůty.

26. Soud tak dospěl k závěru, že pohledávka žalované vůči žalobci na náhradu škody ve výši 209 034,40 Kč ke dni 8. 11. 2019 promlčena nebyla. Soud má dále za to, že podmínky pro započtení byly žalovanou splněny, když pohledávka žalobce vůči žalované ve výši 140 888,54 Kč z titulu smlouvy o stavebním spoření [číslo] byla a je mezi stranami nesporná. K řádnému a platnému započtení pohledávky žalovanou soud dodává, že se jednalo o vzájemné plnění stejného druhu (peněžité pohledávky) a žalovaná prohlásila vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce žalobce. Žalovaná tak měla právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a v souladu s VOP i zúčtovat splatné nároky všeho druhu proti uspořené částce ze stavebního spoření.

27. Protože žalovaná uspořené prostředky žalobce řádně započetla k uspokojení své vlastní pohledávky, žalobci právo na výplatu prostředků ze stavebního spoření nevzniklo, soud proto rozhodl tak, jak je ve výroku rozsudku uvedeno a žalobu zamítl.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za každý jeden úkon dle § 1 odst. 3 písm. a), b) a c) ve spojení s § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Žalované tak náleží náhrada za 2 úkony vyjádření (ze dne 21. 2. 2022 a 30. 3. 2023) a za 4 úkony přípravy a účasti na jednání (dne 13. 12. 2022 a 19. 4. 2023), t.j. celkem 1 800 Kč.

29. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.