15 C 223/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Barborou Hněvkovskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená role v řízení příjmení jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 25 223 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 25 223 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25 223 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 5 soudní poplatek ve výši 1 262 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 462 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení bylo tvrzení žalobkyně, že v období od datum do datum byla žalované poskytnuta zdravotní péče, a to na základě Smlouvy o poskytnutí zdravotní péče uzavřené dne datum. Protože žalovaná nebyla zdravotně pojištěna, náklady na tuto zdravotní péči jí byly vyúčtovány fakturou číslo ze dne datum, splatnou dne datum, znějící na částku ve výši 30 223 Kč. Žalovaná dne datum zaplatila žalobkyni 5 000 Kč. Zbývající dlužnou částku žalovaná ani přes opakované výzvy žalobkyně dosud neuhradila.

2. Opatrovnice žalované se nevyjádřila.

3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („ o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a nejedná se o věc uvedenou v § 120 odst. 2 o. s. ř.

4. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř. soud postupoval dle cit. ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně svůj souhlas s tím, aby bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, vyjádřila v žalobě. Opatrovnice žalované se k výzvě soudu nevyjádřila, soud proto předpokládal, že s rozhodnutím bez nařízeného jednání souhlasí.

5. Soud provedl dokazování všemi žalobkyní navrženými důkazy (§ 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla.

6. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že v období od datum do datum byla žalované poskytnuta zdravotní péče. Žalované byla následně vystavena číslo ze dne datum znějící na částku ve výši 30 223 Kč, neboť žalovaná nebyla zdravotně pojištěna. Datum splatnosti faktury bylo stanoveno na datum. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku (prokázáno smlouvou o poskytnutí zdravotní péče ze dne datum, fakturou číslo přehledem o faktuře, upomínkou ze dne datum včetně podacího archu).

7. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle § 132 o. s. ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žalobě je třeba v plném rozsahu vyhovět.

8. Podle § 2636 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“), je příkazce (pacient nebo ten, kdo za pacienta objednal a dohodl poskytnutí příslušných zdravotních služeb) povinen poskytovateli zaplatit odměnu, je-li to ujednáno.

9. Podle 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách je pacient povinen hradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem.

10. Tím, že žalovaná podstoupila u žalobkyně ambulantní léčbu, která nebyla hrazena z veřejného zdravotního pojištění, neboť žalovaná není zdravotně pojištěna, vznikla žalované povinnost tuto léčbu žalobkyni uhradit, což splnila pouze částečně, do výše 5 000 Kč. Soud proto rozhodl, jak je ve výroku I. rozsudku uvedeno.

11. O příslušenství bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

12. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř., když neshledal důvod k jejímu prodloužení.

13. O povinnosti žalobkyně zaplatit České republice na účet soudu soudní poplatek ve výši 1 262 Kč rozhodl soud podle § 2 odst. 1 písm. a) a § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a to ve spojení s Položkou 2 bod 1 písm. c) Sazebníku soudních poplatků.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 462 Kč Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce 1 262 Kč, který bude žalobkyní uhrazen na základě tohoto rozhodnutí a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.