15 C 223/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Barborou Hněvkovskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená role v řízení příjmení jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 25 223 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 25 223 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25 223 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 5 soudní poplatek ve výši 1 262 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 462 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Předmětem řízení bylo tvrzení žalobkyně, že v období od [datum] do [datum] byla žalované poskytnuta zdravotní péče, a to na základě Smlouvy o poskytnutí zdravotní péče uzavřené dne [datum]. Protože žalovaná nebyla zdravotně pojištěna, náklady na tuto zdravotní péči jí byly vyúčtovány fakturou [číslo] ze dne [datum], splatnou dne [datum], znějící na částku ve výši 30 223 Kč. Žalovaná dne [datum] zaplatila žalobkyni 5 000 Kč. Zbývající dlužnou částku žalovaná ani přes opakované výzvy žalobkyně dosud neuhradila.

2. Opatrovnice žalované se nevyjádřila.

3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („ o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a nejedná se o věc uvedenou v § 120 odst. 2 o. s. ř.

4. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř. soud postupoval dle cit. ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně svůj souhlas s tím, aby bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, vyjádřila v žalobě. Opatrovnice žalované se k výzvě soudu nevyjádřila, soud proto předpokládal, že s rozhodnutím bez nařízeného jednání souhlasí.

5. Soud provedl dokazování všemi žalobkyní navrženými důkazy (§ 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla.

6. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že v období od [datum] do [datum] byla žalované poskytnuta zdravotní péče. Žalované byla následně vystavena [číslo] ze dne [datum] znějící na částku ve výši 30 223 Kč, neboť žalovaná nebyla zdravotně pojištěna. Datum splatnosti faktury bylo stanoveno na [datum]. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku (prokázáno smlouvou o poskytnutí zdravotní péče ze dne [datum], fakturou [číslo] přehledem o faktuře, upomínkou ze dne [datum] včetně podacího archu).

7. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle § 132 o. s. ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žalobě je třeba v plném rozsahu vyhovět.

8. Podle § 2636 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“), je příkazce (pacient nebo ten, kdo za pacienta objednal a dohodl poskytnutí příslušných zdravotních služeb) povinen poskytovateli zaplatit odměnu, je-li to ujednáno.

9. Podle 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách je pacient povinen hradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem.

10. Tím, že žalovaná podstoupila u žalobkyně ambulantní léčbu, která nebyla hrazena z veřejného zdravotního pojištění, neboť žalovaná není zdravotně pojištěna, vznikla žalované povinnost tuto léčbu žalobkyni uhradit, což splnila pouze částečně, do výše 5 000 Kč. Soud proto rozhodl, jak je ve výroku I. rozsudku uvedeno.

11. O příslušenství bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

12. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř., když neshledal důvod k jejímu prodloužení.

13. O povinnosti žalobkyně zaplatit České republice na účet soudu soudní poplatek ve výši 1 262 Kč rozhodl soud podle § 2 odst. 1 písm. a) a § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a to ve spojení s Položkou 2 bod 1 písm. c) Sazebníku soudních poplatků.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 462 Kč Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce 1 262 Kč, který bude žalobkyní uhrazen na základě tohoto rozhodnutí a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.