15 C 227/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Barborou Hněvkovskou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta zaplacení 184 273 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 170 000 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 200 000 Kč od 15. 1. 2020 do 14. 1. 2021, z částky 216 000 Kč od 15. 1. 2021 do 14. 1. 2022, z částky 233 280 Kč od 15. 1. 2022 do 14. 1. 2023 a z částky 251 942 Kč od 15. 1. 2023 do 14. 1. 2024, částku 14 273 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14 273 Kč od 14. 6. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 54 918,79 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 2. 7. 2024 domáhala zaplacení žalované částky s odůvodněním, že dne 8. 1. 2020 došlo mezi účastníky k písemnému uzavření smlouvy o zápůjčce, na základě které poskytla žalobkyně žalované v hotovosti finanční prostředky ve výši 200 000 Kč s roční úrokovou sazbou ve výši 8 % s tím, že pro výpočet úroků sjednali složené úročení - první období úročení od 15. 1. 2020 do 14. 1. 2021, úrok 16 000 Kč, druhé období úročení od 15. 1. 2021 do 14. 1. 2022, úrok 17 280 Kč, třetí období úročení od 15. 1. 2022 do 14. 1. 2023, úrok 18 662 Kč a čtvrté období úročení od 15. 1. 2023 do 14. 1. 2024, úrok 20 155 Kč. Smluvený úrok měla žalovaná uhradit spolu s vrácením jistiny v hotovosti nejpozději do 14. 1. 2024. Pohledávka ze smlouvy byla zajištěna biankosměnkou vystavenou ve prospěch žalobkyně. Dlužnou částku jistiny ani úroků žalovaná ke dni splatnosti neuhradila. Dne 22. 2. 2022 požádala žalovaná o možnost splácet půjčku ve splátkách ve výši 20 000 Kč měsíčně, s čímž žalobkyně nesouhlasila. Dne 20, 4. 2024 uhradila žalovaná žalobkyni v hotovosti částku 20 000 Kč, do účelu platby uvedla „úhrada jistiny smlouva ze dne 8. 1. 2020“. Po zaslání předžalobní výzvy uhradila žalovaná ještě dne 20. 6. 2024 převodem na účet žalobkyně částku 10 000 Kč. Žalobkyně po žalované dále požaduje úhradu smluvní pokuty ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení počínaje třicátým prvým dnem prodlení, k 31. 5. 2024 ve výši 14 273 Kč.

2. Proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu podala žalovaná odpor. Ve vyjádření k žalobě uvedla, že s podanou žalobou nesouhlasí a nárok žalobkyně prozatím neuznává. Namítla, že složené úročení ve výši 8 % ročně je nepřiměřeně vysoké a v rozporu s dobrými mravy, když žalovaná má dle uzavřené smlouvy o zápůjčce přeplatit na jistině částku 72 097 Kč, úrok tedy činí celkem 36 %. Uzavřená smlouva o zápůjčce je neplatná i z toho důvodu, že tuto částku nebylo možné uhradit v hotovosti, neboť ze zákona 254/2004 Sb., vyplývá limit pro platby v hotovosti ve výši 270 000 Kč. Smlouva o zápůjčce je reálný kontrakt, ke vzniku smlouvy nestačí koncensus, žalobkyně však žalované žádnou zápůjčku nepředala.

3. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, které navrhli a předložili účastníci řízení, případně vyžádané soudem (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Výslech pana Mišáka, žalobkyně i vnuka žalobkyně soud zamítl z důvodu nadbytečnosti, neboť měl na základě již provedených důkazů dostatek podkladů pro své rozhodnutí. Žalobkyně ani žalovaná po poučení soudem podle ust. § 119a o.s.ř. ve spojení s ust. § 205a o.s.ř. neuvedli žádné další skutečnosti a nenavrhovali další důkazy.

4. Soud hodnotil všechny povedené důkazy v souladu s ust. § 132 o. s. ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.

5. Na základě listinných důkazů založených ve spise soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Dne 10. 1. 2020 byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 o. z., kterou se žalobkyně jako zapůjčitel, zavázala poskytnout žalované, zastoupené jednatelkou , jméno FO, , jako vydlužitelem, zápůjčku ve výši 200 000 Kč předáním v hotovosti ve lhůtě 15. ledna 2020. Mezi smluvními stranami byl sjednán roční úrok 8 % z dlužné částky, pro výpočet úroků bylo sjednáno složené úročení - první období úročení od 15. 1. 2020 do 14. 1. 2021, úrok 16 000 Kč, druhé období úročení od 15. 1. 2021 do 14. 1. 2022, úrok 17 280 Kč, třetí období úročení od 15. 1. 2022 do 14. 1. 2023, úrok 18 662 Kč a čtvrté období úročení od 15. 1. 2023 do 14. 1. 2024, úrok 20 155 Kč. Smluvený úrok měla žalovaná uhradit spolu s vrácením jistiny v hotovosti nejpozději do 14. 1. 2024. Dále bylo sjednáno, že pohledávka ze smlouvy bude zajištěna vystavením vlastní blankosměnky. Pro případ prodlení s úhradou platby delší než 30 dnů, se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení počínaje třicátým prvním dnem prodlení s tím, že smluvní pokuty jsou splatné nejpozději do deseti dnů po výzvě k jejich úhradě. Smlouvu za žalovanou ověřeně podepsala , jméno FO, , narozená 29. 5. 1984. Smlouva je datována dne 8. 1. 2020. Směnka výstavce , právnická osoba, ., byla ověřeně podepsána dne 10. 1. 2020 , jméno FO, , narozenou 29. 5. 1984 (zjištěno ze smlouvy o zápůjčce a směnky na č. l. 28-30 spisu).

7. Dne 15. 1. 2020 vybrala žalobkyně ze svého účtu v hotovosti částku 200 000 Kč (zjištěno z výpisu z účtu na č. l. 34 spisu).

8. Dopisem ze dne 22. 2. 2024 žalovaná nabídla žalobkyni počínaje březnem splátku ve výši 20 000 Kč s tím, že další měsíce se bude snažit splátky navýšit a omluvil se za vzniklou situaci (zjištěno z dopisu žalované žalobkyni na č. l. 31 spisu).

9. Dne 20. 4. 2024 uhradila žalovaná žalobkyni částku 20 000 Kč, účelem platby byla úhrada jistiny ze smlouvy ze dne 8. 1. 2020. Výdajový poklad doklad podepsala za žalovanou paní , jméno FO, (zjištěno z výdajového pokladního dokladu žalované na č. l. 32 spisu).

10. Předžalobní výzva k úhradě dlužné částky včetně smluvní pokuty ze dne 28. 5. 2024 byla žalované doručena dne 3. 6. 2024 (zjištěno z předžalobní výzvy včetně doručenky datové zprávy na č. l. 36-37 spisu).

11. Z e-mailové komunikace mezi právními zástupci žalobkyně a žalované soud zjistil, že žalovaná navrhla dne 17. 6. 2024 splátkový kalendář, kdy první splátka ve výši 10 000 Kč by byla uhrazeno do konce srpna, poté by byla každá další splátka 15 000 Kč měsíčně. Žalobkyně na tento návrh reagovala tak, že žalovaná na jaře nabídla splátky ve výši 20 000 Kč a to počínaje březnem, fakticky však byla zaplacena pouze jedna splátka v této výši. Žalobkyně proto byla ochotna se splácením souhlasit pouze, pokud žalovaná do konce června zaplatí 60 000 Kč, tj. tolik kolik mělo být podle původního návrhu splátek zaplaceno (zjištěno z e-mailové komunikace na č. l. 33 spisu).

12. Dne 20. 6. 2024 byla na účet žalobkyně připsána částka 10 000 Kč, platba byla poukázána z účtu na jméno , jméno FO, , s poznámkou Helarent – úhrada jistiny (zjištěno z výpisu z účtu na č. l. 35 spisu a detailu platby na č. l. 38 spisu).

13. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti učinil soud tento závěr o skutkovém stavu.

14. Žalobkyně na základě písemné smlouvy o zápůjčce zapůjčila žalované v hotovosti částku celkem 200 000 Kč se splatností nejpozději dne 14. 1. 2024, a to jak jistiny, tak sjednaných úroků. Na poskytnutou zápůjčku žalovaná uhradila dne 20. 4. 2024 v hotovosti částku 20 000 Kč a dne 20. 6. 2024 převodem na účet žalobkyně částku 10 000 Kč.

15. Dle ust. § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

16. Podle ust. § 2054 odst. 2 o. z. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

17. Podle ust. § 2048 zákona č. 89/2012 Sb, občanský zákoník (dále jen o.z.) ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

18. Podle § 588 o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 10. 1. 2020 (smlouva datována 8. 1. 2020) uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které předala žalobkyně žalované ve sjednané lhůtě dne 15. 1. 2020 v hotovosti částku 200 000 Kč, kterou téhož dne vybrala ze svého účtu. Pokud žalovaná namítala, že jí žalobkyně tuto částku vůbec nepředala, resp. že ji předala někomu, kdo k tomu nebyl zmocněn, soud konstatuje, že o tom, že se zapůjčená částka 200 000 Kč dostala do dispozice žalované, nejsou pochyby. Je to dáno jednak časovou sousledností sjednaného data předání zápůjčky a výběrem téže částky žalobkyní z jejího účtu, ale zejména tím, že žalovaná na předmětnou zápůjčku částečně plnila, a to konkrétně dne 20. 4. 2024 v hotovosti částkou 20 000 Kč s výslovnou poznámkou úhrada jistiny smlouva ze dne 8. 1. 2020, a dne 20. 6. 2024 převodem částky 10 000 Kč na účet žalobkyně, opět s poznámkou odkazující na částečné plnění Helarent – úhrada jistiny. Je to zřejmé i z komunikace mezi právními zástupci účastnic, kdy žalovaná navrhuje splátkový kalendář, neexistenci zápůjčky nenamítá. Soud tak má za to, že žalovaná částečnými úhradami zapůjčené částky dluh uznala, když je z provedených důkazů zřejmé, že žalovaná nijak nesporovala úhradu zbytku dluhu.

20. Při konkludentním uznání dluhu dlužník dluh uznává s účinky podle § 2053 svým faktickým jednáním. O částečné plnění jde, když dlužník poskytne věřiteli na plnění svého dluhu pouze část předmětu plnění (např. v případě peněžitého plnění nezaplatí celou fakturovanou částku, nýbrž pouze její část), aniž by z dohody stran, z právního předpisu nebo z rozhodnutí soudu (či jiného státního orgánu) rozdělení na takové části vyplývalo. Má-li částečné plnění dluhu představovat jeho konkludentní uznání ve smyslu § 2054 odst. 2 o. z., musí být poskytnuto za takových okolností, že lze v konkrétním případě usuzovat na to, že jeho poskytnutím dlužník uznává i zbytek dluhu, např. plní-li dlužník částečně z povšechně známého závazkového vztahu, aniž by zpochybňoval jeho výši (NS 25 Cdo 3543/2021). Judikatura za takové okolnosti považuje samotnou pasivitu dlužníka, který částečně plní, aniž by předtím či současně při tomto plnění jakkoliv zpochybňoval zbývající dluh. Pokud osoba bez dalšího částečně plní na svůj dluh, je jejím úmyslem plnit na existující dluh, jestliže výslovně neuvede, že částečným plněním dluh plně neuznává, a věřitel může očekávat, že dlužník, který bez dalšího plní na existující dluh částečným plnění (a to i prostřednictvím třetí osoby se souhlasem dlužníka), závazek vůči ní uznává (NS 23 Cdo 405/2013).

21. Žalovaná dále namítla, že smlouva o zápůjčce je neplatná pro rozpor s dobrými mravy, neboť složené úročení ve výši 8 % ročně je nepřiměřeně vysoké a dále že dlužnou částku nebylo možné uhradit v hotovosti, neboť ze zákona 254/2004 Sb., vyplývá limit pro platby v hotovosti ve výši 270 000 Kč.

22. V obecné rovině lze konstatovat, že žalobkyně si se žalovanou v souladu s § 1 odst. 2 o. z. mohou ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona. Zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004: „Při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“. Nejvyšší soud pak ve své praxi dovozuje, že přijatelnou „mezí“ smluvního úroku v obdobných případech je dvoj- až trojnásobek výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Konkrétně pak Nejvyšší soud za nepřiměřený považuje např. úrok ve výši 66 % p. a. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. února 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005). Soudu je rovněž známo, že podle databáze ARAD ČNB činila úroková sazba úvěrů poskytovaných bankami ČR domácnostem v době poskytnutí úvěru v ČR 8,54 %. Sjednaný složený úrok ve výši 8 % ročně z dlužné částky, tj. po přičtení úroků z předchozího období k jistině, pak z tohoto rámce výrazně nevybočuje. Žalovaná je nadto právnickou osobou, nepožívá tedy ani zvýšené ochrany jako slabší smluvní strana. Smluvní ujednání o vrácení dlužné částky v hotovosti nemůže mít za následek neplatnost smlouvy, když žalovaná jednak mohla splácet půjčku kdykoliv v průběhu jejího trvání částečným plněním pod zákonem stanoveným limitem 270 000 Kč, popř. mohla plnit i bezhotovostním převodem, což v jednom případě i učinila. Soud tak v uzavřené smlouvě žádný rozpor s dobrými mravy neshledal.

23. Žalovaná na poskytnutou zápůjčku uhradila dosud pouze částku 30 000 Kč, když žádnou další úhradu ani netvrdila, soud proto žalované povinnost uhradit zbývající část jistiny včetně přirostlých úroků tímto rozsudkem uložil. Protože splatnost zápůjčky byla stanovena nejpozději ke dni 14. 1. 2024 a k tomuto datu žalovaná na jistinu a sjednaný úrok ničeho neuhradila, vzniklo žalobkyni uplynutím lhůty 30 dnů i právo na smluvní pokutu, kterou vyčíslila ke dni 31. 5. 2024 na částku 14 273 Kč, a kterou jí soud rovněž přiznal.

24. Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobě jako důvodné vyhověl.

25. O příslušenství bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 54 918,79 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 7 372 Kč, z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 184 273 Kč za 5 úkonů právní služby po 8 500 Kč (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé, vyjádření k výzvě soudu a účast na jednání soudu dne 12. 2. 202) včetně 4 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč a 1 paušální náhrady výdajů 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., náhrady cestovních výdajů v souvislosti s cestou realizovanou dne 12. 2. 2025 ve výši 2 196,79 Kč za 260 ujetých km Horní Branná – Praha - Horní Branná (35,80 Kč za litr paliva při průměrné spotřebě 7,4 l/100 km a 5,8 Kč/km za amortizaci vozidla), a náhrady za promeškaný čas ve výši 1 200 Kč (8 x 150 Kč).

27. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.