15 C 231/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Barborou Hněvkovskou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 10 018 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyně částku ve výši 10 018 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 9 718 Kč od 23. 4. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s odůvodněním, že je v souladu s ustanovením zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen „zákon“) příjemcem příspěvku placeného provozovatelem motorového vozidla, jež je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně zjistila, že motorové vozidlo, nákladní automobil s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, registrační značky , SPZ, , je evidováno jako provozované vozidlo, jehož provozovatelem je žalovaný, přičemž vozidlo nemělo v období od 17. 9. 2024 do 7. 1. 2025, tedy 113 dní, uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyni tak vznikl nárok na zákonný příspěvek nepojištěných dle § 45 odst. 2 citovaného zákona („příspěvek“). Na základě výzvy k úhradě příspěvku nastala splatnost příspěvku ke dni 22. 4. 2025. Žalovaný svou povinnost ve lhůtě 60 dnů od doručení nesplnil a ani neprokázal, že vozidlo nebylo provozováno v rozporu se zákonem. Žalovaný nesplnil podmínky žalobkyně a do dnešního dne neuhradil nic z dlužné částky ani po upomínce žalobkyně, jíž v souvislosti s upomínáním žalovaného vznikly náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („o.s.ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a nejedná se o věc uvedenou v § 120 odst. 2 o.s.ř.

4. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o.s.ř. soud postupoval dle cit. ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, soud tedy předpokládal, že souhlasí s tím, aby bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobkyně souhlasila, aby bylo rozhodnuto bez nařízení jednání již v žalobě.

5. Soud provedl dokazování všemi žalobkyní navrženými důkazy (§ 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla.

6. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalovaný je vlastníkem/provozovatelem motorového vozidla, nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, registrační značky , SPZ, . Vozidlo nemělo v období od 17. 9. 2024 do 7. 1. 2025, tedy 113 dní, uzavřeno povinné ručení. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných ze dne 6. 2. 2025, na jejímž základě nastala splatnost příspěvku dne 22. 4. 2025, a dále zaslala žalovanému upomínku o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 29. 4. 2025 a předžalobní upomínku ze dne 23. 5. 2025. Žalobkyni tak vznikly náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný do dnešního dne dlužnou částku nezaplatil (prokázáno údaji o vozidle, Informací z Registru silničních vozidel, výzvou k úhradě příspěvku nepojištěných, upomínkou k úhradě, předžalobní výzvou včetně dokladu o odeslání).

7. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalovaný porušil povinnost vyplývající z ust. § 6 odst. 1 zákona, neboť provozoval své vozidlo bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, proto mu vznikla povinnost podle ust § 45 odst. 2 zákona uhradit příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem, a to ve výši, která se dle ust. § 45 odst. 3 určí jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle ust. § 6 odst. 1 zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. V případě nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg činí denní sazba podle § 5 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 69/2024 Sb. k provedení zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla částku 86 Kč.

8. Žalovaný je vlastníkem/provozovatelem motorového vozidla, nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, reg. zn. , SPZ, . Vozidlo nemělo v období od 17. 9. 2024 do 7. 1. 2025, tedy 113 dní, uzavřeno povinné ručení. Žalovaná částka je součtem následujících dílčích částek – 1) součinu denní sazby ve výši 86 Kč a počtu dní, po které bylo vozidlo provozováno v rozporu s cit. zákonem, tj. 113 dní, celkem 9 718 Kč a 2) nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek představujících částku ve výši 300 Kč. Na základě shora zjištěného skutkového stavu a uvedených ustanovení zákona dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí vyhověl.

9. O příslušenství bylo rozhodnuto podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“), ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 018 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.

11. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., přičemž neshledal důvod pro její prodloužení.