15 C 288/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr Barborou Hněvkovskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená anonymizováno údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený role v řízení údaje o zástupci pro zaplacení 1 950 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 950 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 950 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 089 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Předmětem řízení na základě žaloby podané k soudu dne datum bylo tvrzení žalobkyně, že dne datum bylo žalovanému poskytnuto ošetření na protialkoholní záchytné stanici provozované žalobkyní, za což byl žalovaný povinen žalobkyni zaplatit částku 1 950 Kč. Na dlužnou částku podepsal žalovaný dne datum uznání dluhu. Dlužnou částku však ani přes výzvu žalobkyně dosud neuhradil. Opatrovnice žalovaného se k žalobě nevyjádřila. Podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („ o.s.ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a nejedná se o věc uvedenou v ust. § 120 odst. 2 o.s.ř. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle ust. § 115a o.s.ř. soud postupoval dle cit. ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně svůj souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání vyjádřila v žalobě, opatrovnice žalovaného se k výzvě soudu nevyjádřila, soud tedy předpokládal, že souhlasí s tím, aby bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud provedl dokazování všemi žalobkyní navrženými důkazy (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že dne datum bylo žalovanému poskytnuto ošetření na protialkoholní záchytné stanici provozované žalobkyní, za což byl žalovaný povinen žalobkyni zaplatit částku 1 950 Kč na základě daňového dokladu číslo splatného dne datum. Dlužnou částku však ani přes výzvu žalobkyně dosud neuhradil, ač ji dne datum uznal (prokázáno fakturou číslo uznáním dluhu ze dne datum, předžalobní upomínkou s doručenkou). Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ust. § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žalobě je třeba v plném rozsahu vyhovět. Podle ust. § 17 odst. 2 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, pokud je klinickým a laboratorním vyšetřením zjištěno, že ošetřovaná osoba není ohrožena na životě selháním základních životních funkcí, ale pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jiné osoby, veřejný pořádek nebo majetek, nebo je ve stavu vzbuzujícím veřejné pohoršení, je tato osoba povinna se podrobit ošetření a pobytu v záchytné stanici po dobu nezbytně nutnou k odeznění akutní intoxikace. Podle odst. 4 věta prvá téhož ustanovení dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba. Podle ust. § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Tím, že byl žalovaný ošetřen a pobýval v anonymizována tři slova ulice, obec a číslo, vznikla mu povinnost uhradit za toto ošetření žalovanou částku, kterou žalovaný dne datum co do důvodu a výše uznal. Tuto povinnost však nesplnil, a proto soud rozhodl, jak je ve výroku tohoto rozsudku uvedeno. O příslušenství bylo rozhodnuto podle ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř., když neshledal důvod k jejímu prodloužení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 950 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.