15 C 31/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Barborou Hněvkovskou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno a.s., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem Mgr. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 , trvale bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 55 337,69 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 55 337,69 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 55 337,69 Kč od 4. 12. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 13 134 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s tím, že dne 29. 4. 2019 uzavřela se žalovaným smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. 118362, kterou se žalovanému zavázala poskytnout úvěru ve výši 100 000 Kč, který mu byl vyplacen. Úroky úvěru měly být hrazeny v měsíčních splátkách po 4 326 Kč vždy k 15. dni měsíce, žalovaný však splátkový kalendář nedodržel a dostal se do prodlení se splátkou splatnou dne 15. 5. 2023. Celkem žalovaný uhradil 44 splátek po 4 326 Kč, tj. celkem 190 344 Kč. Žalobkyně žalovaného dvakrát marně vyzvala k úhradě dlužné splátky, poté přistoupila k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná částka nebyla uhrazena ani přes zaslanou předžalobní výzvu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („o.s.ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a nejedná se o věc uvedenou v § 120 odst. 2 o.s.ř. 4.

4. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o.s.ř. soud postupoval dle cit. ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně svůj souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání vyjádřila v žalobě, žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, soud tedy předpokládal, že souhlasí s tím, aby bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání.

5. Soud provedl dokazování všemi žalobkyní navrženými důkazy (§ 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla.

6. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru:

7. Žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne 29. 4. 2019 elektronicky prostřednictvím klientské zóny Smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. 118362. Výše úvěru byla sjednána na 100 000 Kč s tím, že poplatek na náklady spojené s vyřízením úvěru činí 17 500 Kč, na úhradu předchozího závazku bude vyplaceno 49 548 Kč a na účet žalovaného č. , č. účtu, částka 32 952 Kč. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 23 % ročně, RPSN činila 36,71 %. Celkem byl žalovaný povinen splatit 205 747 Kč. Celková splátka činila 4 326 Kč a skládala se ze splátky jistiny a úroku ve výši 2 572 Kč, inkasní služby ve výši 413 Kč, služby možnosti odkladu splátek ve výši 303 Kč, služby možnosti přerušení – nemoc ve výši 519 Kč a služby možnost přerušení – ztráta zaměstnání ve výši 519 Kč. Před uzavřením smlouvy zkoumala žalobkyně úvěruschopnost žalovaného, podkladem byly dokumenty předložené žalovaným. Žalovaný je svobodný, bezdětný, zaměstnaný na HPP na pozici manažer. Náklady na bydlení 16 000 Kč, náklady spotřebitele 3 800 Kč. Příjem ze závislé činnosti 50 438 Kč. Žalovaný byl ověřen v centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku, výpisu z katastru nemovitostí, databázi odcizených dokladů, výpisu z nebankovního registru, výpisu z registru AML, vyžádána byla výplatní páska ne starší než 2 měsíce a kompletní výpis z bankovního účtu ne starší 2 měsíce (zjištěno ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. 118362, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, dotazníkem k posouzení bonity žadatele, výpisu z internetového bankovnictví žalobkyně prokazující verifikační platbu).

8. Platba ve výši 32 952 Kč byla zaslána na účet žalovaného č. , č. účtu, dne 30. 4. 2029 pod v.s. , var. symbol, , částka ve výši 17 813,95 byla započtena na úhradu nákladů spojených s vyřízením úvěru (zjištěno z potvrzení o provedení platby, z detailu pohybu – bezhotovostí platba).

9. Žalovaný neuhradil splátku úvěru splatnou ke dni 15. 5. 2023, žalobkyně jej dvakrát marně upomenula (zjištěno z upomínky I. a II.) Dopisem ze dne 21. 10. 2023 oznámila žalobkyně žalovanému zesplatnění úvěru a vyzvala jej k zaplacení celé dlužné částky 62 617,69 Kč (včetně nákladů právního zastoupení). Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě současně zaslané předžalobní výzvy (zjištěno z předžalobní výzvy, informace o zesplatnění úvěru ze dne 21. 10. 2023 včetně podacího archu).

10. Smlouvou o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

11. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

12. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 věta prvá téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

14. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

15. Dle § 2 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, se odbornou péčí ve smyslu shora citované právní úpravy rozumí úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat, která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

16. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

17. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Na základě uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 o. z. Žalovaný je spotřebitelem ve smyslu § 419 o.z., předmětná smlouva se proto řídí také právní úpravou obsaženou v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Provedenými důkazy má soud za prokázané, že žalobkyně před uzavřením smlouvy provedla řádné a dostačující posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč (poplatek na náklady spojené s vyřízením úvěru 17 500 Kč, na úhradu předchozího závazku bylo vyplaceno 49 548 Kč a na účet žalovaného č. , č. účtu, částka 32 952 Kč). Protože žalovaný porušil svoji povinnost vyplývající ze smlouvy, když poskytnutý úvěr řádně a včas nesplatil, žalobkyně využila svého práva a úvěr zesplatnila. Žalovaný celkem dluží žalobkyni částku 55 337,69 Kč představující zesplatněnou jistinu. Tím, že žalovaný nezaplatil vyčerpaný úvěr řádně a včas, ocitl se v prodlení s plněním peněžitého závazku, a je tak povinen zaplatit žalobkyni žalovanou částku spolu s úroky z prodlení. Soud proto žalobě vyhověl, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

19. O příslušenství dlužné úvěrové jistiny bylo rozhodnuto dle ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 134 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 214 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 55 337 Kč sestávající z částky 3 340 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 340 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 3 340 Kč za návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.

21. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když důvod pro její prodloužení soud neshledal.