Obvodní soud pro Prahu 5 · Rozsudek

15 C 320/2024

č. j. 15 C 320/2024-26

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-12-18 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPH05:2024:15.C.320.2024.1

Citované zákony (10)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Barborou Hněvkovskou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o určení vlastnictví

I. Určuje se, že od 24. 8. 2016 žalobkyně není vlastníkem motorového vozidla zn. Opel – Astra, registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, .

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 12 164 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 9. 10. 2024 domáhala určení, že není vlastníkem motorového vozidla značka Opel – Astra, registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, (dále též jen „vozidlo“), neboť jej kupní smlouvou č. , Anonymizováno, uzavřenou dne 24. 8. 2016 (dále jen „kupní smlouva“) prodala žalované, která byla dle článku 1.4 kupní smlouvy povinna na své náklady zajistit přepis v registru vozidel, což neučinila. Žalobkyně je tak do dnešního dne v registru vozidel evidována jako provozovatel. Naléhavý právní zájem žalobkyně je dán tím, že žalobkyni hrozí reálná újma, neboť je v registru vozidel uvedena jako vlastník a provozovatel motorového vozidla, aniž by měla možnost ovlivnit chování řidiče při dodržování pravidel provozu vozidla na pozemních komunikacích, když nový vlastník motorového vozidla své povinnosti neplní. Odpovědnost za případné dopravní přestupky spadá na žalobkyni, která je v registru vozidel stále vedena jako vlastník i provozovatel motorového vozidla, když tento údaj v registru vozidel odporuje skutečnému stavu. Dne 19. 6. 2024 zaslala žalobkyně žalované výzvu k podání žádosti o změnu údajů o vlastníkovi a provozovateli v registru vozidel, žalovaná však na výzvu nereagovala a o zápis změny vlastníka vozidla nepožádala.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („o.s.ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a nejedná se o věc uvedenou v ust. § 120 odst. 2 o.s.ř.

4. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle ust. § 115a o.s.ř. soud postupoval dle cit. ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně ani žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřily, soud tedy předpokládal, že s tím, aby bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, souhlasí.

5. Jedná-li se o určovací žalobu, musí soud jako prvotní zkoumat otázku existence naléhavého právního zájmu na tomto určení. Podle § 80 písm. c) o. s. ř. návrhem na zahájení řízení lze uplatnit, aby bylo rozhodnuto zejména o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem. V daném případě má soud za to, že naléhavý právní zájem na určení je dán, neboť žalobkyně je stále vedena v registru vozidel jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla, ačkoliv jej žalované prodala a fyzicky předala, a bez tohoto určení není bez součinnosti žalované schopna zajistit soulad údajů evidovaných v registru vozidel se skutečným stavem, a protože nemá možnost reálně ovlivnit nakládání s vozidlem, hrozí jí jako zapsanému vlastníkovi vozidla i reálná majetková újma.

6. Soud provedl dokazování všemi žalobkyní navrženými důkazy (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla.

7. Dne 24. 8. 2016 byla mezi žalobkyní jako prodávající a žalovanou jako kupujícím uzavřena kupní smlouva č. , Anonymizováno, , kterou se žalobkyně zavázala převést na žalovanou vlastnické právo k předmětu koupě – vozidlu tovární značky Opel, model Astra, RZ: , SPZ, , VIN: , VIN kód, , rok 1. registrace 2000, číslo technického průkazu , IBAN, , a žalovaná se zavázala toto vozidlo převzít a zaplatit za něj žalobkyni sjednanou kupní cenu. Dle čl. 1.4 kupní smlouvy se žalovaná zavázala zajistit na své náklady přepis předmětu koupě v registru vozidel. Kupní cenu vozidla uhradila žalovaná v den podpisu kupní smlouvy v hotovosti a vozidlo si v den podpisu kupní smlouvy i převzala (prokázáno Kupní smlouvou č. , Anonymizováno, ze dne 24. 8. 2016, Protokolem o předání vozidla ke kupní smlouvě č. , hodnota, , příjmovým pokladním dokladem č. , Anonymizováno, ).

8. Žalovaná svoji povinnost podat žádost o změnu údajů o vlastníkovi a provozovateli v registru vozidel do dnešního dne nesplnila, přestože k tomu byla žalobkyní vyzvána (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 19. 6. 2024 včetně potvrzení o podání).

9. Podle ust. § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

10. Mezi žalobkyní jako prodávající a žalovanou jako kupující byla uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byl prodej a koupě motorového vozidla. Žalobkyně žalované vozidlo odevzdala, žalovaná jej převzala a zaplatila za něj kupní cenu, tj. ke dni 24. 8. 2016 pozbyla žalobkyně k tomuto vozidlu vlastnické právo. Protože žalovaná nesplnila svoji povinnost zajistit na své náklady změnu údajů o vlastníku a provozovateli předmětného vozidla v registru vozidel (ustanovení § 10 odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích), soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť bez tohoto určení by nemohla žalobkyně uvést právní stav zapsaný v registru vozidel do souladu se stavem skutečným.

11. O příslušenství soud rozhodl podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 164 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 500 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., a z částky 2 500 Kč za návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.