15 C 329/2016

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Barborou Hněvkovskou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o žalobu na odstranění neoprávněného zásahu do vlastnického práva

I. Žaloba, že žalovaný je povinen zdržet se zásahu do práv ostatních vlastníků jednotek ke společným částem budovy [adresa], č. o. [anonymizováno], v k. ú. [část obce], obec Praha, spočívající v užívání jednotky [číslo] v uvedené budově ve vlastnictví žalovaného, v rozporu se způsobem užívání této jednotky jako sklepu, a za tím účelem je žalovaný povinen k provedení podlahové hydroizolace na vnější líc zdiva s provedením opatření proti vzlínající vodě ve zdivu u paty obvodových i vnitřních suterénních stěn chemickou injektáží a dále zajištění nepřetržitého automatizovaného odvětrání a vytápění všech prostor dotčené jednotky, včetně osazení prostoru čidly, která by zajišťovala, že vlhkost nepřekročí požadované parametry vnitřního vzduchu, a to na základě realizace úprav osobou k tomu odborně způsobilou, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zdržet se zásahu do práv žalovaného k nebytové jednotce [číslo] v k. ú. [část obce], obec Praha, nacházející se v suterénu (1 PP) budovy [adresa], č. o. [anonymizováno], na adrese [adresa žalobkyně], v k. ú. [část obce], obec Praha, zapsaná v katastru nemovitostí vedeném katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, k. p. [obec] na l.v. [číslo] spočívající v zanedbání správy budovy [adresa], k. ú. [část obce], v důsledku které dochází ke škodám na nebytové jednotce ve vlastnictví žalovaného, přičemž za tím účelem je žalobce povinen provést povlakovou hydroizolaci na vnějším líci zdiva nosných obvodových stěn suterénu budovy [adresa], č. o. 19, na adrese [adresa žalobkyně], v k. ú. [část obce], obec Praha, v kombinaci s provedením opatření proti vzlínající vodě ve zdivu u paty obvodových i vnitřních nosných stěn v suterénu budovy chemickou injektáží, v souladu se závěry znaleckého posudku [číslo] zpracovaného znaleckým ústavem [právnická osoba], a v souladu s technickými normami a zákony ČR osobou odborně způsobilou s dostatečnými zkušenostmi s prováděním sanačních prací tohoto druhu, a to ve lhůtě šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 28 958 Kč k rukám právní zástupkyně žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 5 náklady řízení – znalečné ve výši 24 667,67 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce uvedl, že žalovaná je z důvodu vlastnictví nebytové jednotky [číslo] v budově [adresa], č. o. [anonymizováno], nacházející se v k. ú. [část obce], v obci [obec] (dále jen„ jednotka“ či„ nebytová jednotka“), členem žalobce. V podané žalobě se žalobce domáhal odstranění vzniklé škody na společných částech domu [adresa], jíž měla zapříčinit žalovaná výstavbou„ sauny se zázemím“ v předmětné nebytové jednotce. Konkrétně zde dle žalobce počaly nadměrně vlhnout vnitřní svislé konstrukce domu [adresa], a následně na zdech vznikly vlhké mapy a opadala omítka. Žalovaná měla saunu provozovat až do roku 2012, přičemž provoz sauny nebyl ošetřen dostatečným odvětráváním a potřebnou hydroizolací stěn a stropů jednotky. V roce 2015 začala vlhkost v jednotce vzlínat do prvního nadzemního podlaží domu [adresa] („ dům“), a to ve vnějším obvodovém zdivu domu, čímž došlo rovněž k poškození okna nacházejícím se v prvním podlaží. Závadný stav jednotky dále do budoucna ohrožuje i ostatní společné části domu. Vlhkost se v jednotce udržuje neustále, neboť i přesto, že provoz sauny byl ukončen v roce 2012, žalovaná jednotku nevětrá, ani jinak neužívá (odsávací řízení nainstalované v jednotce není v provozu apod.). Žalovaná navíc v jednotce zazdila okna směřující na ulici, čímž ztížila větrání prostor (zbývající tři okna jsou otevřena na cca 5 cm). Žalovaná neodstranila vzniklé škody ani přes výzvy žalobce. V reakci na revizní znalecký posudek vypracovaný v průběhu řízení žalobce uvedl, že v předmětné jednotce absentuje účinná hydroizolace, přičemž ji měla zajistit žalovaná v době, kdy jednotku rekonstruovala.

2. Žalovaná ve své replice uvedla, že„ sauna se zázemím“ byla opatřena kolaudačním souhlasem, rozhodnutím Úřadu městské části [obec a číslo], č. j. V [číslo], ze dne 28. 3. 2007. V roce 2012 byl provoz sauny žalovanou ukončen, neboť docházelo k nadměrnému vlhnutí vnitřních svislých konstrukcí jednotky, a v důsledku toho ke tvoření vlhkých map a opadávání omítky v jednotce. Za příčinu těchto vad žalovaná shledala nedostatečnou či zcela chybějící hydroizolaci obvodových stěn domu a vnitřních nosných stěn, kdy v obou případech se jedná o společné části domu, k jejichž opravě je povinen žalobce. Prostory sauny tak v době podání žaloby již téměř 5 let nebyly používány. Samotné provedení stavebních úprav, tj. výstavba sauny, nemá dle žalované na vlhnutí domu vliv. Příčinu vlhnutí i v současnosti tvoří dle žalované absence funkční hydroizolace, a to jak té vodorovné mezi základovými konstrukcemi (jež by bránila vzlínání vody z podloží stavby), tak hydroizolace svislé na obvodových zdech pod úrovní terénu (resp. nelze vyloučit možnost jejího dožití). Příčiny vlhnutí se tak nacházejí výlučně ve společných částech domu (resp. vycházejí z reakce exteriéru domu a jeho společných částí) a je odpovědností žalobce zajistit jejich řádný stav. Žalovaná následně uplatnila vůči žalobci vzájemný návrh, v němž žádala, aby soud žalobci uložil povinnost řádně vykonávat správu budovy spočívající v konkrétních úkonech stanovených rozsudkem, neboť nekonáním žalobce dochází ke vzniku výše popsané škody na jednotce ve vlastnictví žalované.

3. V průběhu řízení učinili účastníci nesporným, že v předmětné nebytové jednotce jsou obnovena dříve zazděná okna sloužící mj. k větrání těchto prostor.

4. Soud provedl dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci včetně znaleckých posudků a revizního znaleckého posudku (ust. § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen jako „o.s.ř.“, ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.) a dále výslechem znalce [příjmení] [jméno] [příjmení]. Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ust. § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.).

5. Na základě listinných důkazů založených ve spise soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že vlastnické právo k nebytové jednotce [adresa], nacházející se v budově [adresa], [část obce], obec Praha, zapsané na [list vlastnictví], vedeném u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, náleží žalované (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí žalované na čísle listu 6 spisu).

7. Ze stanov žalobce se v čl. XII odst. 2 písm. e) vyplývá, že člen žalobce je povinen zdržet se jednání, jímž by zasahoval do práva ostatních členů, úpravy jednotky provádět tak, aby neohrožoval výkon vlastnického práva ostatních vlastníků jednotek, nepoškozovat společné části domu a v případech, kde to stanoví zákon. Členové jsou dále dle čl. XII odst. 2 písm. f) povinni na svůj náklad odstranit závady a poškození, které na jiných jednotkách způsobili sami nebo ti, kteří s nimi jednotku užívají. Dle části druhé„ Předmět činnosti společenství“, čl. III odst. 1 písm. b) se správou domu rozumí mimo jiné zajišťování údržby a oprav společných částí domu (prokázáno stejnopisem notářského záznamu ze dne 2. 8. 2015 na čísle listu 9 až 18 spisu).

8. Z rozhodnutí Úřadu městské části [obec a číslo] o vydání stavebního povolení ze dne 29. 9. 2005 vyplývá, že na žádost žalované se vydává stavební povolení pro stavbu„ sauna se zázemím“ nacházející se v předmětné bytové jednotce (prokázáno rozhodnutím Úřadu městské části [obec a číslo] o vydání stavebního povolení ze dne 29. 9. 2005, č. j. V. Sm. [číslo], na čísle listu 19 až 20 spisu).

9. V rozhodnutí Úřadu městské části [obec a číslo] o vydání kolaudačního rozhodnutí ze dne 28. 3. 2007 se uvádí, že pro stavbu„ sauna se zázemím“ v předmětné bytové jednotce se vydává kolaudační rozhodnutí s tím, že do 60 dní od nabytí právní moci rozhodnutí byla žalovaná (stavebník) povinna opravit, začistit a natřít dle barvy domu vnější omítku domu nad chodníkem do ulic [ulice] a [příjmení] (prokázáno rozhodnutím Úřadu městské části [obec a číslo] o vydání kolaudačního rozhodnutí ze dne 28. 3. 2007, č. j. V [číslo], na čísle listu 21 až 22 spisu).

10. Žalovaná se dopisem ze dne 12. 11. 2012 obrátila na žalobce a požádala jej o odstranění vady společných částí domu spočívající ve stavu stěn předmětné jednotky, z nichž již několik měsíců odpadává omítka. Jako důvod porušení omítky žalovaná uvedla zvýšenou vlhkost způsobenou špatnou izolací domu (prokázáno žádostí o odstranění závad ve společných částech domu ze dne 12. 11. 2012 na čísle listu 23 spisu).

11. Ze zprávy vypracované společností [právnická osoba] předložené žalobcem vyplývá, že zásadním problémem prostoru (tj. jednotky) je jeho nedostatečné přirozené odvětrávání ve spojení s velmi mokrým provozem v saunách (bazénky, sprchy). Výkvěty v chodbě směrem do dvora lze pravděpodobně připsat průsaku srážkové vody ze dvora. Ve zprávě se dále píše, že vzduchotechnika v současné době není funkční, místnosti nejsou vytápěny. Vlhkost ve vzduchu kondenzuje na povrchu konstrukce, což vede k růstu plísně a degradaci omítky. Umístění„ saunovacího“ prostoru do sklepa bez možnosti přirozeného odvětrávání považuje zpráva za krajně nevhodné (prokázáno prověřením nemovitosti - detailní zpráva ze dne 7. 10. 2013 na čísle listu 24 až 28 spisu).

12. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] předloženém žalobcem vyplývá, že nadměrná vlhkost se na konstrukcích stavby domu vyskytuje. Příčina vzniku této vlhkosti pak může být trojí. Může se jednat o vzlínání zemní vlhkosti do spodní části stěnových konstrukcí, dále o vysokou relativní vlhkost vzduchu vznikající při provozu předmětné jednotky a nakonec o nedostatečné tepelně-izolační vlastnosti obvodových stěn stavby pro tento způsob (tj. provoz sauny a souvisejícího zázemí) využití suterénních prostor. Za dominantní příčinu vlhkosti je označena tzv. vlhkost kondenzovaná, závislá zejména na množství vlhkosti vyprodukované provozem v nebytové jednotce a na účinnosti odvětrávacího zařízení, ale také na venkovních teplotách. Posudek dále uvádí, že zde platí významné kolísání projevů vlhkosti, když při dlouhodobější odstávce provozu v jednotce stavební konstrukce zasažené kondenzovanou vlhkostí vyschnou a naopak při provozu opět zavlhnou. V posudku dále stojí, že obvodové konstrukce stavby nevyhovují příslušným normám (ČSN 730540), neboť jim chybí tepelné izolace a hydroizolace. Kdyby však byla nebytová jednotka využívána jako nevytápěný skladový prostor (sklep) bez provozních zdrojů vlhkosti, nedošlo by k současným problémům. Jako řešení problému s vlhkostí pak znalec na prvním místě uvedl zajištění možnosti dostatečného odvětráváním prostor jednotky tak, aby relativní vlhkost vzduchu nepřesahovala dané hodnoty (prokázáno znaleckým posudkem č. 2005 [číslo] 2015 Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 17. 1. 2015 na čísle listu 29 až 41 spisu).

13. Ing. [jméno] [příjmení] ve znaleckém posudku předloženém žalobcem uvedl, že v dokumentaci pro stavební řízení příslušné ke stavebním úpravám – zřízení sauny se zázemím provedeným žalovanou nebyly navrženy hydroizolace stěn a ani podlah, nebyly navrženy ani řádné tepelné izolace zejména obvodových stěn a ani vytápění prostor. Lze proto důvodně očekávat pronikání vlhkosti stěnami i kondenzaci vodních par zejména za provozu sauny na stěnách a stropech u obvodových zdí. Znalec se dále domnívá, že při prováděných stavebních úpravách byla zrušena čerpací jímka s čerpadlem u dvorní obvodové zdi v křídle ulice [ulice]. Z umístění jímky lze dle znalce odvodit, že v dřívější době docházelo k zatápění sklepů vodou, jež takto byla odčerpávána do kanalizace. Znalec nevylučuje, že k výskytu poruch způsobených vlhkostí nad podlahami mohlo přispět i zatečení vody do interiéru z různých důvodů a následně k průniku vlhkosti do stěn, která se projevila poruchami omítek, spíše by se však jednalo o dílčí příčinu. Jako řešení pro zabránění vzniku vlhkosti znalec uvedl celkové stavební úpravy spočívající ve zhotovení čerpací jímky, provedení dodatečných hydroizolací a tepelných izolací a zajištění řádného provětrávání a vytápění prostor (prokázáno znaleckým posudkem [číslo] Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 16. 8. 2016 na čísle listu 42 až 59 spisu).

14. Žalobce dopisem ze dne 25. 8. 2016 žalované sdělil, že za stav předmětné jednotky odpovídá žalovaná a vyzval jí, aby přijala opatření, jimž by stav předmětné jednotky napravila (dopis právní zástupkyně žalobce ze dne 25. 8. 2016 na čísle listu 60 spisu). Následně žalobce opakovaně vyzval žalovanou ke sdělení jejího stanoviska (e-mailová korespondence mezi právními zástupci účastníků za období od 25. 8. 2016 do 20. 9. 2016 na čísle listu 61 až 62 spisu).

15. Projektant stavebních úprav [titul] [jméno] [příjmení] ve svém stanovisku předloženém žalovanou a vypracovaném ke znaleckému posudku [číslo] Ing. [jméno] [příjmení], uvádí následující. Při předání prostor žalované v roce 2005 byla jednotka suchá, s výjimkou části přiléhající ke vnitřnímu dvoru domu, kde byla patrná vlhkost na zdech. Za příčinu jsou označeny svody dešťové vody, které nebyly udržované a dvůr nebyl vyspádován směrem„ od domu“. Pro odvětrávání vlhkosti vznikající provozem prostor bylo navrženo rozvedení vzduchotěsného potrubí v celém prostoru 1. PP a do samostatné místnosti byla umístěna vzduchotechnická jednotka. Takto bylo možné odvádět vzduch vlhký a zároveň přivádět vzduch čistý z okolí domu. Přiváděný čistý vzduch byl zároveň ohříván tak, aby jím byla zajištěna dostatečná teplota v prostorech. V šatnách byla dále instalována topná tělesa. Dále byla v podlahách prostor nainstalována hydroizolační vrstva, vytažená také na stěnách do výšky 200 mm. Na stěnách byla zhotovena omítka, štuk a malba s protiplísňovou úpravou. O obvodových zdech dle stanoviska platí, že se z většiny nacházejí pod úrovní terénu, v nezámrzné hloubce. Toto umístění pak neguje neoptimální vlastnosti těchto zdí. Ve stanovisku se dále uvádí, že instalace hydroizolace nebo tepelné izolace na obvodové zdi by musela být prováděna z jejich vnější strany, tj. ze strany chodníku a dvora. Tyto části však nebyly ve vlastnictví žalované a nemohly jí tak být upravovány. Obzvláště ze strany chodníku se vzhledem k umístění sítí technické infrastruktury jedná o záležitost v podstatě nerealizovatelnou. K otázce zazděných oken stanovisko dále sděluje, že s ohledem na požární předpisy platné v době vzniku projektu musely být otvory sklepních oken směrem do ulice uzavřeny požárně odolnou konstrukcí, přičemž požárně nebezpečný prostor objektu nesměl zasahovat na sousední pozemek bez souhlasu jeho majitele. Došlo proto k zazdění sklobetonovými tvárnicemi s dostatečnou požární odolností a jejich větrací funkci převzalo vzduchotechnické zařízení. K otázce jímky a čerpadla stanovisko tvrdí, že v době zpracování dokumentace na místě ani jeden z těchto objektů nebyl. Předtím byly umístěny v prádelně, kde přečerpávaly použitou vodu do kanalizace. Vzhledem k výškovým poměrům úrovně hladiny Vltavy a hladině podzemní vody je úvaha o odčerpávání zatopeného sklepa neopodstatněná (prokázáno stanoviskem projektanta stavebních úprav [titul] [jméno] [příjmení] ke znaleckému posudku [číslo] stavebně technického stavu prostor v 1. PP domu (jednotky [číslo]), [adresa žalobkyně] – [část obce] ze dne 23. 4. 2017 na čísle listu 101 až 105 spisu).

16. Ve znaleckému posudku [číslo] Ing. [jméno] [příjmení], CSc. ze dne 3. 10. 2016, předloženém žalovanou se uvádí, že možné příčiny vlhnutí zdiva jsou následující. Jedná se o zanesené okapové svody, kvůli nimž voda neodtéká do kanalizace a vytéká podél stěn objektu, kde se vsakuje do terénu a způsobuje vlhnutí zdiva. Pro absenci či nedostatečnost hydroizolace pak dochází (s ohledem také na stáří objektu) k vlhnutí zdiva. Absence hydroizolačního systému či jeho nevyhovující stav pak vede k tomu, že svislé nosné konstrukce (tj. obvodové stěny a stěny vnitřní) transportují vlhkost a vedou k projevům na povrchu. Samostatné provedení stavebních úprav – sauna se zázemím nemá na tento stav (tj. vlhkost zdí) vliv. Vzhledem k tomu, že jednotka je již cca 5 let mimo provoz, lze vyloučit únik vody z vodovodních instalací. Zaplavení jednotky rovněž nemůže být možnou příčinou, neboť pro hydroizolaci podlah a stěn do výše 200 mm by prostory musely být minimálně do této výše zaplaveny, přičemž nic takového znalec na místě neshledal. Hladina podzemní vody se nalézá 9,3 m pod úrovní terénu a na vlhkost objektu by tak podzemní vody neměly mít vliv. Kromě prověření vodovodních a kanalizačních instalací znalec shledal za nutné opravit či doplnit hydroizolaci obvodových zdí objektu a doplnit hydroizolaci vnitřních nosných stěn infuzními clonami, neboť tyto stěny jsou založeny pod úrovní podlahy, a dochází v nich tak ke vzlínání vody (prokázáno znaleckým posudkem [číslo] Ing. [jméno] [příjmení], CSc. ze dne 3. 10. 2016 na čísle listu 106 až 121 spisu).

17. Ve stavebním deníku ke stavebním pracím prováděným v jednotce – výstavba sauny se zázemím jsou zaznamenány izolační práce prováděné v prosinci roku 2005, konkrétně (dle čitelných částí záznamu) separační PE fólie, tepelné izolace, ochranné geotextilie a hydroizolační svařované PE fólie, (prokázáno kopií listu stavebního deníku a to stránky [číslo] na čísle listu 122 spisu).

18. V projektové dokumentaci, technické zprávě ze dne 17. 7. 2014 o posouzení vlhkosti v suterénu objektu uvádí Ing. arch. [jméno] [příjmení] následující. Hydroizolace spodní stavby objektu vykazuje značné poruchy a neplní svou funkci, protože jinak by nemohlo dojít k natolik prudkému nárůstu vlhkosti v jednotce. Dočasné odstavení vzduchotechniky v jednotce se při běžné stavu hydroizolace spodní stavby nemohlo projevit tak masivním nárůstem vlhkosti a opadáváním omítky v jednotce. Havarijní stav hydroizolace spodní stavby bude nutné řešit zásahem z exteriéru budovy (prokázáno projektovou dokumentací, technickou zprávou – posouzení vlhkosti v suterénu objektu Ing. arch. [jméno] [příjmení] ze dne 17. 7. 2014 na čísle listu 123 až 124 spisu).

19. Z technické zprávy Ing. arch. B. [příjmení] z ledna roku 2005 – projekt pro stavební povolení vyplývá, že na podlaze 1. PP byla vytvořena konstrukce ve složení: keramická dlažba, stěrka, betonové mazaniny, separační PE fólie, tepelné izolace, ochranné geotextilie, hydroizolační svařované PE fólie – na stěnách vytažené do výšky 200 mm, vyrovnávací betonová vrstva + síť, štěrkový podsyp a původní podlaha (prokázáno technickou zprávou Ing. arch. B. [příjmení] z ledna roku 2005 – projekt pro stavební povolení na čísle listu 128 až 130 spisu).

20. Dle protokolu o předání provedených prací ze dne 14. 3. 2006 bylo dílo„ provedení hydroizolace ve sklepě činžovního domu na [část obce] v ulici [adresa], [obec a číslo], [část obce]“ zhotovitelem předáno žalované. Předáno bylo dle protokolu bez závad (prokázáno protokolem o předání provedených prací ze dne 14. 3. 2006 na čísle listu 131 spisu).

21. Technická zpráva o vzduchotechnice Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 2. 2. 2005 vyhotovená v souvislosti s předmětnými pracemi (výstavba sauny se zázemím) v jednotce navrhla rovnotlakové větrání jednotlivých prostorů s přívodem a odvodem vzduchu v jednotlivých místnostech jednotky (prokázáno vzduchotechnikou – technickou zprávou Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 2. 2. 2005 a půdorys prvního podzemního podlaží a řešení pilíře odvětrání, jako přílohy k technické zprávě o vzduchotechnice na čísle listu 134 až 144 spisu).

22. Z revizního znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba] ze dne 15. 7. 2019 vyplývá, že v konstrukcích stavby předmětné jednotky existují problémy s nadměrnou vlhkostí, a to ve všech jejích zkoumaných místnostech. Vlhkost se projevuje vlhkými mapami a odpadáváním omítky. Hlavní příčinou zvýšené vlhkosti zdiva je absence účinné hydroizolace suterénních stěn (pod vnitřními stěnami a u obvodových stěn objektu), a stěny jednotky tak jsou dotovány vodou, která prosakuje přilehlou zeminou. Kromě průsaku vody do zdiva suterénních prostor dochází také k jejímu vzlínání stěnami, které se projevuje vlhkými mapami v soklových částech vnitřních stěn. I v případě využití suterénu jako skladovacích prostor budou vlhkostní poruchy v důsledku absence hydroizolace obdobné. Z projektové dokumentace, zápisu ve stavebním deníku a předávacího protokolu o výstavbě sauny se zázemím vyplývá, že hydroizolace je v patě vnitřních stěn přerušena, není účinná z hlediska hydroizolace spodní stavby, ale slouží k zachycení vody z provozu suterénních místností. Absentuje však její účinné odvodnění, a vlhkost proto zůstává v podlaze. Lze tak shrnout, že byla provedena pouze vodorovná hydroizolace podlah, která však neprochází vnitřními ani obvodovými stěnami, a chrání toliko konstrukci podlahy vůči vodě z provozu saun. Obvodové konstrukce spodní stavby nechrání. Vlhkost a plíseň, které se v jednotce nacházejí, nemají přímou souvislost s užíváním předmětné jednotky. Zdrojem vlhkosti je tak především voda z okolí stavby, která dotuje suterénní zdivo. K současnému nepříznivému stavu přispívá také nevětrání a neužívání jednotky. Zabránit v pronikání vody z exteriéru může pouze účinná hydroizolace spodní stavby celého domu. Jako vedlejší zdroj vody (vedle vody z podzákladí, viz výše) nelze vyloučit vodu z provozu saun. Podlahy suterénních místností jsou sice dle dostupných podkladů opatřeny foliovou hydroizolací, tak však není účinně odvodněna (podlahové vtoky nejsou dvoustupňové). Jako případnou příčinu vlhkostních poruch na stěnách lze připustit i kondenzaci vzdušné vlhkosti při provozu saun, vlhkost interiérového vzduchu však byla regulována vzduchotechnikou. Dle návrhu vzduchotechniky však, pokud maximální vlhkost vzduchu odpovídala zde uvedeným hodnotám, ke kondenzaci vlhkosti při provozu saun výpočtově nedocházelo. V úvahu tak připadá pouze nesprávné zacházení se vzduchotechnikou. Ke znaleckému posudku Ing. [jméno] [příjmení] revizní posudek uvádí, že nesouhlasí s jeho závěry co do zdrojů vlhkosti. Obvodové konstrukce jsou zasaženy vlhkostí, jejímž zdrojem není primárně provoz saun, nýbrž neúčinnost hydroizolace spodní stavby (viz výše). Ke znaleckému posudku Ing. [jméno] [příjmení] revizní posudek uvedl, že za předpokladu řádně fungující vzduchotechniky nemá tepelná izolace na vznik vlhkosti vliv. Bez možnosti zateplení nadzemní části obvodových stěn se navíc nevyřeší kritické detaily konstrukce v úrovni kleneb podlaží jednotky. Rovněž nelze souhlasit se závěrem Ing. [příjmení], že předmětnou jednotku lze bez problémů používat k jejímu původnímu účelu (tj. sklep). Vlhkost zde totiž bude vznikat i nadále (viz výše). Ke znaleckému posudku Ing. [jméno] [příjmení] neměl revizní posudek významnější výhrady (revizní znalecký posudek [číslo] znaleckého ústavu [právnická osoba] ze dne 15. 7. 2019 na čísle listu 190 až 224 spisu).

23. Z výslechu znalce znaleckého ústavu [právnická osoba] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že dle názoru znaleckého ústavu hlavní příčinou zvýšené vlhkosti není působení hladiny podzemní vody, protože ta se dle geologického profilu nachází relativně hluboko pod základovými konstrukcemi. Jedná se zde o vodu atmosférickou, srážkovou, která dopadá do okolí objektu, a především při déle trvajících deštích, přívalových deštích nebo táních sněhu se hromadí kolem objektu a suterénních obvodových stěnách v zásypech. Tato voda pak namáhá konstrukce v suterénu. Voda pravděpodobně proniká ze všech stran. Jak ulice, tak dvůr nemají voděodolnou hydroizolaci, přitom hydroizolační ochrana by správně měla být po celém obvodu objektu. Nelze vyloučit, že voda pronikala k obvodovým a vnitřním stěnám i například z provozu samotných saun, neboť se jedná o provoz, který pracuje s velkým množstvím vlhkosti vody. Takto vzniklá voda mohla pronikat do skladby podlah, kde je nějaká hydroizolace nebo je tam hydroizolace fóliová, která však není odvodněna a neprochází průběžně pod stěnami, a pokud by v této izolaci byla nepřesnost, tak se voda samozřejmě může dostat i k obvodovým a vnitřním nosným stěnám. V případě předmětného objektu se však jedná se o„ starý barák“, ve staré pražské zástavbě a to, že dům je namáhán vlhkostí a má vlhkostní problémy, je vlastností každého takového domu v této lokalitě. K dotaci zdiva vodou docházelo i před vybudováním sauny, docházelo k němu při jejím provozu, a dochází k němu i nyní. Ve chvíli, kdy v jednotce přestala fungovat vzduchotechnika, bylo větrání pravděpodobně výrazně nižší než před vybudováním sauny. Pokud ten, kdo vybudoval saunu, chtěl mít povrchy bez projevu vlhkosti, plísní a nějakých dalších projevů, tak musel provést i další sanační opatření ve spodní stavbě, což neprovedl. Nyní větrání jednotky není nějak zásadní, čímž samozřejmě dochází k nižšímu odpadu vlhkosti ze zdiva, vlhkosti je ve zdivě proto více. V době provozu saun byla dotace vlhkosti v obvodovém zdivu, jejíž příčinou by byla voda hromadící se v podlahách z provozu saun, velice nepravděpodobná. Pokud by něco mohlo vzniknout při provozu saun, tak tehdy, jestliže by například byla nesprávně nastavená vzduchotechnika nebo byla úplně vyřazená z provozu. Pak by se primárně dělo to, že vlhkost bude kondenzovat na těch nejchladnějších částech obvodových konstrukcí, které se ovšem nacházejí u stropu, kde by se také problémy především projevovaly. Některé projevy vlhkosti sice byly i v oblasti stropu, nicméně vlhkost podzákladí mohla„ vyvzlínat“ až ke stropní konstrukci, protože zdivo je ve všech saunách obloženo keramickým obkladem (tj. difuzně nepropustnou vrstvou pro odpar vlhkosti). Pokud by byla dotována vodou skladba podlahy, tak ta by v podlaze primárně zůstávala, případně při defektu hydroizolace v podlaze by mohla dotovat i nosné obvodové a vnitřní stěny, ale je to velice nepravděpodobné. Proto se nedá ani určit, jak moc v horní partii pod stropem byl příčinou vlhkých map i provoz sauny a její fungující či nefungující vzduchotechnika. V každém případě by to ani za provozu sauny nemohl být dominantní zdroj nejvýznamnějších problémů, jež se nacházejí u paty podlah (a nikoli v oblasti stropů). Projevy vlhkosti se tak provozem sauny mohly pouze zvýraznit, vlhkost zdiva zde však byla vždy. Pro odstranění problému s vlhkostí by se určité práce musely udělat z vnějšku, bylo by nutné odkopat zdivo a provést zde další úkony uvedené v posudku, naopak sanace s chemickou injektáží by bylo nutné udělat z vnitřku.

24. Na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro své rozhodnutí, důkazy hodnotil podle své úvahy ve smyslu § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („ o. s. ř.“), kdy každý hodnotil jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti. Přihlédl přitom pečlivě ke všemu, co uvedli účastníci. Svá skutková zjištění opřel soud o shora uvedené listinné důkazy, zejména pak o revizní znalecký posudek, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl soud žádné pochybnosti. Soud provedeným dokazování získal dostatek skutkových zjištění pro své rozhodnutí. Z dalších provedených důkazů nebylo zjištěno nic podstatného či nového pro dané řízení.

25. Při posuzování merita věci soud postupoval podle ust. § 123 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „obč.zák.“) a zejména podle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a to ve smyslu přechodného ustanovení § 3028 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.), podle kterého není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných i věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. V posuzovaném případě nabyl žalovaný vlastnictví k předmětné jednotce v roce 2004 a v roce 2012 provozoval v jednotce saunu. Soud tak otázku, kdo zodpovídá za vlhnutí obvodových stěn a vnitřních konstrukcí v předmětné jednotce žalovaného, posuzoval podle tehdy účinných, tj. dosavadních právních předpisů.

26. Podle § 123 obč. zák. je vlastník v mezích zákona oprávněn předmět svého vlastnictví držet, užívat, požívat jeho plody a užitky a nakládat s ním.

27. Podle § 124 obč. zák. mají všichni vlastníci stejná práv a povinnosti a poskytuje se jim stejná právní ochrana.

28. Podle § 125 obč. zák. zvláštní zákon upravuje vlastnictví k bytům a nebytovým prostorám.

29. Podle § 127 obč. zák. se vlastník věci musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv.

30. Podle § 2 ods. 1 písm. g) zák. č. 72/1994 Sb. se pro účely tohoto zákona rozumí společnými částmi domu části domu určené pro společné užívání, zejména základy, střecha, hlavní svislé a vodorovné konstrukce, vchody, schodiště, chodby, balkóny, terasy, prádelny, sušárny, kočárkárny, kotelny, komíny, výměníky tepla, rozvody tepla, rozvody teplé a studené vody, kanalizace, plynu, elektřiny, vzduchotechniky, výtahy, hromosvody, společné antény, a to i když jsou umístěny mimo dům; dále se za společné části domu považují příslušenství domu (například drobné stavby) a společná zařízení domu (například vybavení společné prádelny).

31. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 72/1994 Sb. je společenství vlastníků jednotek (dále jen„ společenství“) právnická osoba, která je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se pouze ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu (dále jen„ správa domu“), popřípadě vykonávat činnosti v rozsahu tohoto zákona a činnosti související s provozováním společných částí domu, které slouží i jiným fyzickým nebo právnickým osobám․ Společenství může nabývat věci, práva, jiné majetkové hodnoty, byty nebo nebytové prostory pouze k účelům uvedeným ve větě první.

32. Podle § 13 odst. 3 zák. č. 72/1994 Sb. nesmí vlastník jednotky provádět takové úpravy jednotky, jimiž by ohrožoval výkon vlastnického práva vlastníků ostatních jednotek.

33. Soud na úvod konstatuje, že výlučné vlastnické právo žalované k předmětné bytové jednotce a z něj plynoucí členství žalované v SVJ (žalobci) má za prokázané. Po pečlivém zhodnocení znaleckých posudků předložených oběma stranami (dle § 127a o. s. ř.) soud dospěl k závěru, že je nutné nechat vypracovat posudek revizní, neboť výsledky šetření znalců [příjmení] [příjmení], Ing. [příjmení] a Ing. [příjmení] se rozcházejí. Soud v této souvislosti podotýká, že k případnému právnímu hodnocení obsaženému ve znaleckých posudcích soudy nepřihlíží (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 6. 6. 2007, sp. zn. 22 Cdo 3035/2006).

34. Z revizního posudku vyhotoveného znaleckým ústavem [právnická osoba], stejně jako z výslechu zástupce tohoto znaleckého ústavu plyne, že se jeho zjištění shodují s výsledky šetření obsaženými v posudku Ing. [příjmení]. Revizní posudek dochází mj. k závěru, že zdrojem vlhkosti ve zdech stavby je především voda z okolí této stavby, která dotuje suterénní zdivo (tj. zdivo předmětné jednotky). Zdi sousedící jak s přilehlou ulicí, tak se dvorem nemají voděodolnou hydroizolaci, přitom hydroizolační ochrana by správně měla být po celém obvodu objektu. Při rekonstrukci předmětné jednotky (výstavba„ sauny se zázemím“) byla provedena pouze vodorovná hydroizolace podlah, která ovšem neprochází vnitřními ani obvodovými stěnami, a nechrání tak obvodové konstrukce spodní stavby. Primárním zdrojem vlhkosti obvodové konstrukce domu tak není provoz saun, nýbrž neúčinnost hydroizolace spodní stavby. Projevy vlhkosti se tak provozem sauny mohly pouze zvýraznit, vlhkost zdiva zde však byla vždy. Soud v této souvislosti dodává, že projevy vlhkosti na stavbě vznikají i nadále, přestože provoz sauny byl ukončen v roce 2012. Odkázat lze také na výslech znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], jenž uvedl, že problémy s vlhkostí trpí veškeré domy nacházející se v lokalitě domu [adresa]. Strany učinily nesporným obnovení zazděných oken v jednotce, čímž je opět umožněno obvyklé přirozené větrání těchto prostor. Jediná výtka znaleckého ústavu, směřující k povinnostem žalované, byla tedy napravena a předmětné suterénní prostory jsou již větrány, aby byly zmírněny projevy vlhkosti.

35. Vedle shora citované zákonné právní úpravy, také Nejvyšší správní soud již dlouhodobě ve své judikatuře zaujímá obecné stanovisko, že pro odlišení společných částí domu je určující především hledisko„ společného užívání“ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu České republiky ze dne 21. 12. 2005, čj. 1 As 2/2004-2014 nebo rozsudek ze dne 31. 10. 2012, čj. 4 As 44/2012-29). Obvodové stěny domu, jakož i vodorovné a svislé nosné konstrukce včetně základů domů nepochybně slouží ke společnému užívání všech uživatelů bytových jednotek nacházejících se v daném domě a náleží tak do výlučné působnosti shromáždění společenství, stejně tak jako rozhodování o modernizaci, rekonstrukci, stavebních úpravách a opravách společných částí domu. Uvedený závěr ostatně vyplývá i z nyní účinné právní úpravy, neboť podle § 1175 odst. 2 o.z. jde-li o společné části domu, které slouží vlastníku jednotky k výlučnému užívání, provádí a hradí vlastník jednotky pouze údržbu a drobné opravy; mezi ně však odstranění vlhkosti v obvodových zdech a ve vodorovných a svislých nosných konstrukcích zařadit nelze.

36. Soud proto dospěl k závěru, že žalovaná se nedopustila žádného jednání, jež by přímo vedlo ke vzniku škodlivých následků na příslušných částech domu [adresa], neboť nebylo její povinností (a ani právem) bez dalšího upravovat či opravovat společné části domu. Žalovaná tak zrekonstruovala v nezbytné míře pouze prostory, které měly sloužit k provozu sauny, a do společných částí domu správně nezasahovala. Logicky pak ani nelze dovozovat její odpovědnost za škodlivé následky. Žalovaná mimo to v průběhu řízení aktivně napomohla zamezení projevů vlhkosti znovuzprovozněním oken, a účinným větráním předmětných prostor.

37. Soud je naopak toho názoru, že škodlivé následky na daných částech domu [adresa] (předmětná bytová jednotka, první nadzemní podlaží domu [adresa], stejně jako ohrožení dalších částí domu) lze přičítat samotnému žalobci. Žalobce dle výše citované zákonné právní úpravy je osobou odpovědnou za správu společných částí domu (zde obvodových stěn domu, jakož i vodorovných a svislých nosných konstrukcí, včetně základů domů). Jeho nekonáním, tj. neprovedením potřebných oprav společných částí domu spočívajících v instalaci účinné hydroizolace spodní stavby, dochází k neustálému a dlouhodobému vzlínání vody skrze nosné zdi stavby, a tím ke vzniku škody v nebytové jednotce nacházející se ve vlastnictví žalované. Nekonání žalobce je přitom v přímém rozporu se shora citovanými předpisy a též s nařízením Rady hl. m. [obec] [číslo] Sb. hl. m. [obec], jež konkretizuje zákonné požadavky kladené na žalobce při správě domu a mj. ukládá bránit vzniku vlhkosti ve stavbách v míře ohrožující zdravé životní podmínky (mezi které nepochybně nepatří existence plísně na konstrukcích domu). Stejně tak žalobce neplnil povinnosti plynoucí ze stanov, týkající se údržby a oprav společných částí domu (viz výše). Vzhledem k tomu, že žalovaná vznesla za řízení vzájemný návrh, rozhodl soud tak, že naopak žalobce odpovídá za škodlivé následky vzniklé na domu [adresa], a je proto povinen zajistit nápravu tohoto stavu ve vztahu k žalované, resp. ve vztahu k předmětné nebytové jednotce ve vlastnictví žalované, a to způsobem uvedeným ve výroku II. tohoto rozsudku a způsobem detailně uvedeným v revizním znaleckém posudku [číslo] znaleckého ústavu [právnická osoba].

38. Lhůtu k plnění ve výroku II. rozsudku soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř. dostatečně dlouhou (6 měsíců) tak, aby bylo možné povinnosti uložené soudem žalobci ve výroku II. tohoto rozsudku splnit. Lhůtu k plnění ve výroku III. a IV. rozsudku soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř..

39. O povinnosti žalobce uhradit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 5 znalečné ve výši 24 667, 67 Kč, rozhodl soud v souladu s ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V dané věci nebyl žalobce osvobozen od soudního poplatku. Usnesením soudu ze dne 5. 8. 2019, č. j. 15 C 329/2016-225, bylo znaleckému ústavu [právnická osoba] přiznáno znalečné ve výši 28 973,67 Kč a usnesením ze dne 15. 12. 2020, č. j. 15 C 329/2016-257, přiznáno znalečné ve výši 1 694 Kč Celkem tedy 30 667, 67 Kč. Přitom částka zaplacená na záloze na náklady, jež si vyžádá provedení znaleckého posudku, činila od každého z účastníků 3 000 Kč. Soud proto uložil žalobci zaplatit částku ve zbývající výši, tj. 24 667,67 Kč (výrok III.).

40. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 28 958 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč, složené zálohy žalovanou na revizní znalecký posudek dle usnesení tohoto soudu ze dne 19. 6. 2018, č. j. 15 C 329/2016-170, ve výši 3 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna za 11 úkonů právní služby stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 500 Kč za písemné podání dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 25. 1. 2017, z částky 1 500 Kč za písemné podání ze dne 15. 11. 2017, z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne 21. 11. 2017, z částky 1 500 Kč za písemné podání ze dne 20. 12. 2017, z částky 1 500 Kč za písemný vzájemný návrh ze dne 9. 6. 2020, z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dne 9. 6. 2020, z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dne 21. 10. 2020, z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dne 27. 1. 2021, z částky 1 500 Kč za písemnou závěrečnou řeč ze dne 12. 4. 2021 a z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dne 25. 5. 2021 včetně jedenácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 19 800 Kč ve výši 4 158 Kč.