15 C 387/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Barborou Hněvkovskou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 35 414 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 30 000 Kč s úrokem ve výši 28,17 % ročně z částky 30 000 Kč od 28. 8. 2024 do 26. 11. 2024, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 27. 11. 2024 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 28. 8. 2024 do zaplacení, částku 2 047 Kč, částku 300 Kč, částku 1 497 Kč a částku 1 570 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 595 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 17. 10. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že dne 29. 5. 2024 uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč a to tak, že částku ve výši 27 500 převedla dne 31. 5. 2024 na účet žalovaného a částku 2 500 Kč v souladu se smlouvou na účet zprostředkovatele jako provizi. Celkem se žalovaný zavázal zaplatit 40 000 Kč ve 25 měsíčních splátkách po 1 600 Kč splatných vždy do 20. dne měsíce. Protože žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, žalobkyně jej ke dni 27. 8. 2024 zesplatnila. Ke dni zesplatnění činila zesplatněná část jistiny 27 248 Kč, dluh na splátkách (na jistině) 2 752 Kč, dluh na úrocích 2 047 Kč. Žalobkyně dále požaduje za písemné upomínky 300 Kč (3x 100 Kč dle obchodních podmínek), smluvní pokutu ve výši 1 497 Kč kterou si strany ujednaly pro případ prodlení se splátkou úvěru, a to ve výši 3 x 499 Kč, a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru a z neuhrazených splátek, tedy z částky 32 047 Kč od 28. 8. 2024 do 15. 10. 2024, celkem ve výši 1 570 Kč. Dlužnou částku žalovaný nezaplatil ani na základě předžalobní výzvy.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („o.s.ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a nejedná se o věc uvedenou v § 120 odst. 2 o.s.ř.

4. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř. soud postupoval dle citovaného ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, soud tedy předpokládal, že souhlasí s tím, aby bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobkyně souhlasila, aby bylo rozhodnuto bez nařízení jednání již v žalobě.

5. Soud provedl dokazování všemi žalobkyní navrženými důkazy (§ 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla.

6. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 31. 5. 2024 uzavřena v elektronické formě prostřednictvím tzv. verifikační platby smlouva o spotřebitelském úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 30 000 Kč, a žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit částku 40 000 Kč v 25 splátkách po 1 600 Kč měsíčně s tím, že 2 500 Kč z poskytnuté částky bude uhrazena přímo na účet zprostředkovatele. Roční úroková sazba činila 28,17 %. Strany se dohodly, že v případě prodlení s úhradou jedné splátky nebo jen její části, a to po dobu delší než dva měsíce, se úvěr či jeho část stane splatným, a to dnem, kdy žalobkyně odešle žalovanému oznámení o zesplatnění úvěru (čl. IV. odst. 1 písm. d) smlouvy). Strany si dále ujednaly smluvní pokutu ve výši 499 Kč na každý jednotlivý případ prodlení se zaplacením měsíční splátky úvěru (čl. IV odst. 2 písm. c) smlouvy), a ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky úvěru a z neuhrazeného zůstatku úvěru za každý den prodlení. Poplatek za odeslání písemné upomínky byl sjednán ve výši 100 Kč (článek IV odst. 4 písm. b) smlouvy). Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného (prokázáno smlouvou o úvěru ze dne 31. 5. 2024, formulářem pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, e-mailem o schválení žádosti o úvěr, posouzení úvěruschopnosti zákazníka, čestného prohlášení žalovaného o závazcích). Částka ve výši 27 500 Kč byla poukázána účet žalovaného uvedený ve smlouvě, částka ve výši 2 500 Kč byla poukázána na účet zprostředkovatele (prokázáno potvrzením o provedené transakci). Protože žalovaný nesplácel řádně a včas, ačkoliv byl žalobkyní opakovaně upomínán, žalobkyně odesláním oznámení žalovanému úvěr ke dni 27. 8. 2024 zesplatnila (prokázáno bonitou smlouvy, upomínkou ze dne 26. 6. 2024, 27. 7. 2024, 27. 8. 2024, oznámením o zesplatnění). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 27. 8. 2024 včetně podacího archu).

7. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti učinil soud tento skutkový závěr. Žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla úvěr v celkové výši 30 000 Kč (částku 27 500 Kč bezhotovostním převodem na účet žalovaného uvedený ve smlouvě, částku 2 500 Kč na účet zprostředkovatele), a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni částku 40 000 Kč v pravidelných 25 měsíčních splátkách po 1 600 Kč. Protože žalovaný nesplácel řádně a včas, žalovaná úvěr zesplatnila.

8. Smlouvou o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

9. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

10. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 věta prvá téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

12. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

13. Dle § 2 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, se odbornou péčí ve smyslu shora citované právní úpravy rozumí úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat, která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

14. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

15. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Podle ust. § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

17. Na základě uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 o. z. Žalovaný je spotřebitelem ve smyslu § 419 o.z., předmětná smlouva se proto řídí také právní úpravou obsaženou v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Provedenými důkazy má soud za prokázané, že žalobkyně před uzavřením smlouvy provedla řádné a dostačující posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný nezaplatil vyčerpaný úvěr řádně a včas, ocitl se v prodlení s plněním peněžitého závazku, a je tak povinen zaplatit žalobkyni žalovanou částku spolu s úroky z prodlení a sjednanou smluvní pokutou. Soud proto žalobě vyhověl, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

18. O příslušenství dlužné úvěrové jistiny bylo rozhodnuto dle ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 595 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 417 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 414 Kč, sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 500 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty 21 %.

20. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když důvod pro její prodloužení soud neshledal.