15 C 400/2021
č. j. 15 C 400/2021-163
V PLATNOSTICitované zákony (8)
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Barborou Hněvkovskou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o uložení povinnosti hradit náklady
I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 124 386 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 124 386 Kč za období od 30. 12. 2021 do zaplacení se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 61 952 Kč k rukám právní zástupkyně žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se žalobou podanou dne 30. 12. 2021 domáhal uložení povinnosti žalované hradit náklady rodinné domácnosti. Uvedl, že dne 7. 3. 1986 uzavřel s žalovanou před Obvodním národním výborem v [obec a číslo] manželství, ze kterého se narodily dvě již zletilé děti. Do listopadu 2020, když žalovaná spolu s dcerou odešla do pronajatého bytu, sdíleli účastníci na adrese [adresa]. Na budově [adresa], zastavěném a souvisejících pozemcích má žalobce podíl o velikosti 3/8, podíl o velikosti 1/8 je v SJM účastníků řízení. Ačkoliv účastníci jako manželé sdíleli společnou domácnost, náklady na bydlení hradil téměř výlučně žalobce. Od prosince 2018 do listopadu 2020 uhradil za odběr zemního plynu částku 46 584 Kč a částku 15 417 Kč, za odběr elektrické energie částku 15 811 Kč, za vodné a stočné 47 880 Kč, za komunální odpad částku 4 576 Kč, za internetové připojení domácnosti částku 12 000 Kč, za příspěvky do fondu údržby domu částku 48 000 Kč, za pojištění domácnosti částku 6 760 Kč, za splátky úvěru na bydlení 51 744 Kč. Příjem žalobce v předmětném období činil průměrně 31 176 Kč čistého měsíčně, příjem žalobkyně přibližně 28 500 Kč. Žalobce eviduje za žalovanou pohledávku, tvořenou ½ nákladů na rodinnou domácnost v období od prosince 2018 do listopadu 2020 v celkové výši 124 386 Kč. Dlužnou částku žalovaná neuhradila ani na základě předžalobní výzvy.
2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že nárok uplatněný žalobou neuznává, a to ani zčásti, navrhla žalobu zamítnout. Zákon předepisuje oběma manželům povinnost podílet se na úhradě potřeb rodinné domácnosti, přičemž materiální zajištění rodiny má stejný význam jako osobní péče o členy rodiny. Sdělila, že po celou dobu, kdy účastníci vedli rodinnou domácnost, byly role rozděleny tak, že žalovaná pečovala o děti a zajišťovala servis domácnosti, tedy nakupovala jídlo, hygienu, léky atd., prala, vařila, uklízela a žalobce hradil služby. Od žalobce žalovaná odešla po neúnosných nejen verbálních, ale i fyzických útocích, kdy se začala žalobce bát. Žalobce po jejím odchodu vyměnil zámky, takže si ani nemůže vyzvednou věci, které tam ještě má. K podpisu úvěru byla žalovaná přemluvena, bylo dohodnuto, že splátky bude hradit žalobce. Žalovaná zmínila i prodej bytu na adrese [adresa žalobce], který účastníci získali v devadesátých letech od bývalého zaměstnavatele žalobce. Tento byt žalobce nejprve pronajímal, pak prodal a všechny prostředky si nechal výhradně pro svoji potřebu. V předmětném období již bylo jejich soužití významně narušené. Žalobce dokonce žalované určil, které věci ze společné domácnosti smí užívat a které nikoliv. Žalovaná považuje celou žalobu za šikanózní.
3. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, které navrhli a předložili účastníci řízení, případně vyžádané soudem a výslechem účastníků (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Žalobkyně ani žalovaný po poučení soudem podle ust. § 119a o.s.ř. ve spojení s ust. § 205a o.s.ř. neuvedli žádné další skutečnosti a nenavrhovali další důkazy.
4. Soud hodnotil všechny povedené důkazy v souladu s ust. § 132 o. s. ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.
5. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:
6. Účastníci uzavřeli manželství dne 7. 3. 1986 před Obvodním národním výborem v [obec a číslo] – [část obce], a toto manželství stále trvá (zjištěno z oddacího listu na č. l. 108 spisu).
7. Z manželství účastníků se dne [datum] narodil syn [jméno] [celé jméno žalobce] a dne [datum] dcera [jméno] [celé jméno žalované] (zjištěno z rodných listů na č. l. 109 spisu).
8. Dne 29. 6. 2006 uzavřeli žalobce a žalovaná jako dlužníci a [právnická osoba] smlouvu o poskytnutí překlenovacího úvěru, na základě které jim byl poskytnut překlenovací úvěr ve výši 300 000 Kč na dobu 5 let. Dodatkem č. 1 ze dne 19. 12. 2006 byla výše překlenovacího úvěru sjednána na 245 000 Kč na dobu 11 let od uzavření smlouvy (zjištěno ze smlouvy o poskytnutí překlenovacího úvěru a Dodatku ke smlouvě na č. l. 138-141 spisu).
9. Žalobce a žalovaná nabyli kupní smlouvou ze dne 21. 12. 2006 do společného jmění manželů podíl o velikosti 1/8 na domě [adresa] na pozemku parc. [číslo] na pozemku parc. [číslo] na pozemku parc. [číslo] vše v k. ú. [část obce] (dále jen„ nemovitosti“) (zjištěno z kupní smlouvy ze dne 21. 12. 2006 na č. l. 136-137 spisu).
10. Žalobce je výlučným vlastníkem podílu o velikosti 3/8 na nemovitostech (zjištěno z [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce] na č. l. 133 spisu).
11. Dopisem ze dne 4. 7. 2018 vyzval žalobce žalovanou k podílení se na úhradě nákladů rodinné domácnosti. Uvedl, že sdílí s žalobcem rodinnou domácnost a má ze zákona povinnost podílet se na uspokojování potřeb rodinné domácnosti dle svých osobních, majetkových poměrů, schopností a možností. Je to však pouze žalobce, který dlouhodobě nese tyto náklady (zjištěno z výzvy ze dne 4. 7. 2018 na č. l. 97 spisu).
12. Žalovaná na výzvu žalobce k podílení se na úhradě nákladů rodinné domácnosti reagovala tak, že hradí veškeré ostatní náklady s vedením domácnosti spojené, jídlo pro celou rodinu, vaří, uklízí, pere, žehlí, nakupuje kosmetické přípravky a léky včetně potravinových doplňků. Žalobce sice přispívá synovi na náklady na život, dceři ale kromě 250 Kč na školu a 250 Kč na telefon nic z běžných životních potřeb nehradí (zjištěno z dopisu ze dne 6. 8. 2018 na č. l. 99 spisu).
13. Průměrný čistý měsíční příjem žalobce za rok 2019 činil 31 176 Kč (zjištěno z potvrzení o mzdě na č. l. 105-107).
14. Průměrný čistý měsíční příjem žalované za rok 2021 činil 24 293 Kč (zjištěno z potvrzení o mzdě na č. l. 54 spisu).
15. Průměrný čistý měsíční příjem žalované za období 1-8/2022 činil 25 668 Kč (zjištěno z potvrzení o mzdě na č. l. 55 spisu).
16. Dne 27. 11. 2019 byla žalovaná ošetřena na Traumatologické ambulanci FN [část obce] (zjištěno z lékařské zprávy na č. l. 59 spisu)
17. Dne 28. 11. 2019 podala žalovaná na místním oddělení PČR v [část obce] vysvětlení ohledně napadení manželem (žalobcem) dne 26. 11. 2019 (zjištěno z úředního záznamu o podání vysvětlení na č. l. 56-58 spisu).
18. Za energie v období od 1. 6. 2019 do 30. 11. 2020 uhradil žalobce 20 205 Kč (zjištěno z potvrzení o výši nákladů za elektřinu ze dne 29. 11. 2021 na č. l. 113 spisu).
19. Poplatek za komunální odpad pro [adresa] v ulici [ulice] činil v roce 2019 částku 2 x 1 116 Kč (zjištěno z rozpisu poplatků na č. l. 134 a 135 spisu).
20. Ke dni 31. 12. 2019 byl na účtu úvěru ze stavebního spoření zůstatek - 86 773,13 Kč (zjištěno z výpisu z účtu na č. l. 143 spisu).
21. Žalované byla zaslána předžalobní výzva ze dne 20. 6. 2019 (zjištěno z předžalobní výzvy na č. l. 101 spisu).
22. Z účastnického výslechu žalobce soud zjistil, že od roku 2003 bylo manželství účastníků problematické, v podstatě šlo o bydlení ve společném prostoru. Někdy v roce 2018 se manžel pokoušel s manželkou domluvit na společných nákladech na domácnost, ale bezúspěšně. Syn bydlel od roku 2017 v suterénu domu, v bytě bydleli manželé s dcerou. Než se žalovaná odstěhovala, prala a uklízela. Větší nákupy dělal zpravidla žalobce s dětmi 1 x týdně, manželka kupovala drobnosti, nějaké jídlo, úklidové prostředky, částečně ošacení dcery. Od roku 2018, kdy žili manželé odděleně, si kupoval žalobce jídlo pro sebe, někdy pro syna, který k nim částečně na jídlo chodil, žalovaná připravovala jídlo pro dceru a pro sebe. Náklady dcery na školu, ať už základní, střední či později vysokou, hradil žalobce, stejně tak oblečení od jejích 15 let. Od roku 2018 už dceři nic neplatil, to už asi pracovala. Žalobce pracuje od srpna 2015 u policie, kde má přibližně 38 000 Kč hrubého měsíčně. Žalobce neví, kolik v té době žalovaná vydělávala, ani žalovaná asi nevěděla, kolik vydělává on. Na domácnost jí nepřispíval. Doma žalobce vykonával„ chlapské“ práce, tj. staral se o auta, zahradu, výměnu spotřebičů, o kotle, karmy, opravy kolem domu, revizi komínů, plynové spotřebiče, mechanické práce. Žádná dohoda, kdo bude co dělat, mezi účastníky nebyla, prostě vyplynulo, že žalovaná bude uklízet, vařit a žalobce bude dělat mužské práce. O všem, co manželka kupovala domů (spotřebiče), chtěl vědět. To, co kupoval do domácnosti on (karma apod.), s manželkou nekonzultoval. Napadení manželky po koupi spotřebiče manželkou, žalobce popřel. Dům má čtyři majitele. Podíl o velikost ¾ zdědil žalobce se sestrou, ¼ byla státní, tu odkoupil žalobce s žalobkyní a sestra se svým manželem. Dispozice bytu, ve které manželé bydleli, je 2+1 – průchozí obývací pokoj, malý pokoj, kuchyně, WC, koupelna a předsíň. Dcera s manželkou trávily většinu času v kuchyni, kde měly televizi a užívaly malý pokoj, žalobce spal v průchozím pokoji. Od roku 2003 nebyli účastníci na společné dovolené, žalobce jezdil s dětmi sám. Suterénní byt, kde žije syn, má měřák na vodu a elektroměr, plyn tam zavedený není. Do fondu oprav přispívá žalobce, syn platí částku dohodnutou se sestrou a švagrem. Vodu vyúčtovává švagr, je tam jeden vodoměr, jinak si syn hradí služby sám. Byt v ulici [ulice] byl družstevní, podíl převedli na syna v roce 2012, syn ho následně prodal a peníze si nechal.
23. Z účastnického výslechu žalované soud zjistil, že se z bytu od žalobce odstěhovala začátkem prosince 2020 i s dcerou, odstěhování předcházelo údajné fyzické napadení žalované žalobcem. Posledních 5 let spala žalovaná v pokojíčku s dcerou. V době odstěhování bylo dceři 24 let, byla těsně po dokončení školy, již pracovala. Syn měl byt v suterénu, pracoval, do bytu ale pravidelně chodil na jídlo, vyprat apod. Ani syn ani dcera se na chodu domácnosti finančně nijak nepodíleli. Žalobce prováděl běžnou údržbu. Když se ale např. rozbil vodovod, žalovaná kupovala baterii, platila opravu ledničky. Dělala běžné nákupy, vařila. Když žalobce chtěl, něco si uvařil nebo koupil, nikdy ale ne pro celou rodinu. Žalobce viděla luxovat měsíc před odstěhování, předtím nikdy. Napadení žalobce nočníkem a nožem žalovaná popřela. Dohoda o placení různých věcí byla prakticky od začátku manželství. Do záležitostí ohledně domu se žalovaná nesměla plést, žalobce naznačoval, že je to jeho dům. Byla dohoda, že tedy bude platit vše kolem domu. Nájem se zde neplatí, jen fond údržby a služby, které tedy platil žalobce. Žalovaná hradila vše ostatní. Když nevycházela s mateřskou a požádala si, dal jí jednorázový příspěvek s tím, že další peníze už nemá. Žalovaná po mateřské nastoupila do Motola k rehabilitacím jako lázeňská. Vozila děti do školy a do školky, na aktivity. Žalobce platil dětem obědy, ale nepravidelně. V roce 2017 nebo 2018 platila dceři laserovou operaci očí, předtím kupovala brýle, obroučky a čočky. V předmětném období žalovaná navrhovala, aby daly výplaty dohromady a zvelebili dům a zahradu, s tím žalobce absolutně nesouhlasil, chtěl, aby to bylo jako dosud. Pokud jde o užívání bytu, žalovaná sdílela pokoj s dcerou, obývákem jen procházela, nesměla tam ani uklízet, sahat na jeho věci. Když nebyl žalobce doma, aspoň celý byt vyluxovala. Nechtěl, aby uklízela, protože spotřebovává energii. Špinavé prádlo ale dával do koše, to žalovaná pro všechny prala. Jídlo si někdy uvařil sám, někdy si vzal to, co uvařila žalovaná a bral si to zpravidla k sobě. V předmětném období pracovala žalovaná v nemocnici s příjmem 19 000 Kč hrubého, na dovolenou neměla prostředky. Nyní pracuje jako prodavačka s příjmem 25 000 Kč hrubého, pronajímá si byt 3+1, kde bydlí s dcerou. Žalovaná hradí nájem 16 000 Kč měsíčně, dcera platí služby.
24. Ostatní provedené listinné důkazy soud nehodnotil a nevyvozoval z nich žádné skutkové ani právní závěry, neboť to bylo pro posouzení věci nadbytečné. Zejména soud nijak nehodnotil seznamy označené jako výpis z účtu internet, výpis z účtu pojištění, výpis z účtu fond údržby domu, vodné, kdy nejde o skutečné výpisy z účtu, ale pouze o vytvořený seznam údajných plateb, ze kterého není zřejmé, kdo platbu provedl a na jaký účet. Že žalobce platil v rozhodném období poplatky za internet, pojistné, dohodnutou částku do fondu údržby domu a na vodné, není mezi stranami sporné.
25. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
26. Žalobce a žalovaná jsou od 7. 3. 1986 manželé. Majetkový režim v manželství nebyl nijak modifikován. Z manželství se dne 6. 11. 1990 narodil syn [jméno] [celé jméno žalobce] a dne 30. 3. 1995 dcera [jméno] [celé jméno žalované]. Manželé vedli do prosince 2020 rodinnou domácnost v bytě na adrese [adresa]. Dům, ve kterém se byt nachází, je ve spoluvlastnictví, žalobce vlastní výlučně podíl o velikosti 3/8, podíl o velikosti 1/8 vlastní žalobce a žalovaná v SJM, zbývající podíly vlastní sestra žalobce s manželem. Dům není rozdělen na jednotky. Žalobce s žalovanou obývali byt o velikosti 2+1, tvořený průchozím obývacím pokojem, kuchyní, malým dětským pokojem a příslušenstvím. Mezi manželi byly problémy již od roku 2003. Fyzické napadení jak žalobce žalobkyní (nočníkem, nožem), tak žalované žalobcem (při neohlášeném nákupu spotřebiče) oba účastníci popřeli a pro rozhodnutí v této věci nebylo podstatné. Posledních pět let spala žalovaná s dcerou v původním dětském pokoji, žalovaný spal v průchozím obývacím pokoji, příslušenství užívali společně. V roce 2017 se syn odstěhoval do bytu v suterénu, dále však docházel na jídlo, nechal si prát věci apod. Dcera se odstěhovala až s matkou v prosinci 2020. Do poloviny roku 2020 studovala, poté již i pracovala. Od počátku manželství byly platby v domácnosti fakticky rozděleny, žalobce hradil platby spojené s provozem domu/bytu, tzn. elektřinu, plyn, komunální odpad, platby do fondu oprav, internet, vodu, pojistné, úvěr ze stavebního spoření, zajišťoval„ chlapské“ práce, tj. údržbu, opravy, zahradu, revize apod. Žalovaná po dobu společného soužití zajišťovala ostatní chod domácnosti, zejména osobně pečovala o děti, nakupovala jak jídlo, tak kosmetické a hygienické potřeby, ošacení, vařila, prala, uklízela, přičemž tuto osobní péči využíval v rozhodném období i žalobce. Toto fakticky akceptované rozdělení nevylučovalo, že žalobce nakoupil jídlo či že žalovaná zaplatila opravu nějakého spotřebiče. Žalobce v rozhodném období pracoval u Policie ČR s průměrným čistým měsíčním příjmem ve výši 31 176 Kč, žalovaná pracovala ve FN [část obce] jako lázeňská s příjmem 19 000 Kč hrubého. Ani jeden z manželů nebyl o příjmu druhého informován.
27. Podle § 690 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) každý z manželů přispívá na potřeby života rodiny a potřeby rodinné domácnosti podle svých osobních a majetkových poměrů, schopností a možností tak, aby životní úroveň všech členů rodiny byla zásadně srovnatelná. Poskytování majetkových plnění má stejný význam jako osobní péče o rodinu a její členy.
28. Podle § 743 odst. 1 o. z. mají manželé obydlí tam, kde mají rodinnou domácnost.
29. Žalobce požaduje, aby se žalovaná podílela na nákladech domácnosti v období od prosince 2018 do listopadu 2020, kdy rodinnou domácnost opustila. Soud má v řízení za prokázané, že žalobce a žalovaná byli v rozhodném období manželé, jejich manželský majetkový režim nebyl nijak modifikován. V rozhodném období vedli žalobce a žalovaná rodinnou domácnost, kterou s nimi sdílela dcera studující na vysoké škole. Syn účastníků docházel k rodičům na jídlo, žalovaná mu prala. Žalovaný nadále hradil platby spojené s nemovitostí, tak jak bylo dosud zavedeno, žalovaná nakupovala jídlo a další kosmetické a hygienické potřeby, vařila, uklízela, finančně podporovala studující dceru, které žalobce přispíval částkou celkem 500 Kč na školu a telefon. Zatímco žalovaná investovala svůj čas a peníze výlučně do péče o domácnost a rodinu, platby manžela související s bytem nelze jednoznačně v plném rozsahu započíst na majetkové plnění rodinné domácnosti, když byt se nachází v domě v podílovém spoluvlastnictví, přičemž dalšími spoluvlastníky jsou blízcí příbuzní žalobce, jeho sestra s manželem, a dům nadto není rozdělen na jednotky. Není tedy zřejmé, jaká část vyúčtovaných finančních prostředků žalobce byla vydána výlučně na potřeby zajištění rodinné domácnosti a jaká i na jeho další výlučné vlastnictví. Mezi účastníky je však nesporné, že platby týkající se bytu skutečně hradil žalobce i to, že žalovaná se na nich nepodílela a starala se o potřeby domácnosti. Na uspokojování potřeb rodiny se tak podíleli oba dva způsobem dohodnutým a funkčním již od počátku manželství, tj. žalobce převážně finančně, platbou nákladů spojených s bydlením, žalovaná jak finančně, tj. nákupy potravin, kosmetiky a hygienických potřeb, tak osobní péčí o rodinu a její členy, spočívající v péči o děti, přípravě jídla, péči o čistotu domácnosti. Žalobce i žalovaná byli v předmětném období výdělečně činní, přičemž příjem žalobce byl významně vyšší.
30. Rodinnou domácností se rozumí místo či místa, kde manželé společně žijí (byť je běžné její vedení i v rámci soužití s dalšími osobami, jež tvoří rodinu), kde mají obvyklé vybavení rodinné domácnosti, kde mají v úmyslu nikoliv jen přechodně setrvat a kde takto i setrvávají. Typické je i naplnění dalších znaků, dovozených judikaturou stran, a to trvalost soužití (tj. záměr žít spolu po dobu předem časově neomezenou) a společné přispívání na úhradu svých životních potřeb v podobě majetkového plnění nebo v podobě poskytované osobní péče (§ 690). Při uhrazování těchto nákladů nejsou příznačně přesně oddělovány finanční prostředky každého z manželů a nerozlišuje se, kterých věcí v domácnosti smí manžel užívat (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 1215/2003), pro osobní péči je pak příznačné obstarávání domácích prací, udržování pořádku v obydlí, obstarávání prádla a údržby šatů, příprava jídla apod., a to alespoň stran obou manželů (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1203/2013). V předmětném řízení bylo prokázáno, že manželé vedli rodinnou domácnost a byli tak povinni potřeby této domácnosti uspokojovat, a to každý podle svých osobních a majetkových poměrů, schopností a možností. S ohledem na to, že žalobce měl příjem vyšší než manželka, hradil náklady na domácnost ve vyšší míře než žalovaná, na čemž ostatně byli dlouhodobě domluveni. Manželství stojí na principu solidarity a vzájemné pomoci, a proto i částečná příp. výhradní osobní péče o rodinnou domácnost a děti nahrazuje materiální příspěvky. Zákon staví tyto dva komponenty hrazení potřeb, a to jak poskytnutí majetkových plnění, tak osobní péči na roveň.
31. S ohledem na výše uvedené a v souladu s principem solidarity, dle kterého mají manželé přispívat na potřeby domácnosti podle svých osobních a majetkových poměrů, schopností a možností tak, aby životní úroveň všech členů rodiny byla v zásadě srovnatelná, dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, neboť žalovaná svoji povinnost přispívat na potřeby života rodiny a potřeby rodinné domácnosti v předmětném období nepochybně plnila, když nezanedbatelné majetkové plnění doplňovala osobní péčí o rodinu a její členy. Soud proto rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno a žalobu zamítl.
32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 61 952 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 124 386 Kč za 8 úkonů právní služby po 6 100 Kč (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 9. 2. 2022, účast na jednání soudu dne 21. 9. 2022, dne 16. 11. 2022, dne 28. 3. 2023, dne 27. 6. 2023 a dne 1. 12. 2023 a písemný závěrečný návrh ze dne 25. 8. 2023) včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 10 752 Kč.
33. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.