15 C 413/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Barborou Hněvkovskou jako samosoudkyní ve věci žalobci: osobní údaje žalobce celé jméno žalobkyně , narozena 14. 1. 1981, bytem adresa žalobkyně oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaní: celé jméno žalovaného , narozen 15. 1. 1976 bytem adresa žalovaného celé jméno žalované , narozena 20. 11. 1976, bytem adresa žalovaného oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zdržení se zřizování stavby na sousedním pozemku <b>I. Žalovaní jsou povinni zdržet se zřizování stavby na pozemku p. [číslo] v [katastrální uzemí] blíže než 3 m od hranic pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [část obce].</b> <b>II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 36 218 Kč, k rukám právního zástupce žalobců, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobci jsou vlastníky pozemků p. [číslo] oba nacházející se v [katastrální uzemí]. Žalovaní jsou vlastníky sousedních pozemků [adresa], oba nacházející se v [katastrální uzemí]. Na pozemku žalobců [parcelní číslo] je postavena budova [adresa], objekt k bydlení. Na pozemku žalovaných [adresa] byla postavena budova, objekt k bydlení [adresa], která byla žalovanými odstraněna, což žalovaní stavebnímu úřadu neoznámili. V současné době je na pozemku žalovaných p. [číslo] zřizována jednak nová stavba, přičemž její půdorys přesahuje půdorys zbourané stavby [adresa] a dále je na pozemku [parcelní číslo] zřizována zcela nová stavba, která nemá žádné označení. Žalovaní žalobcům sdělili, že v části pozemku vzdálenější od přístupové komunikace je stavěna zahradní pergola a v přední části pozemku přilehlé k přístupové komunikaci má být postaven rodinný dům, a to tak, aby byl zajištěn příjezd na celý pozemek žalovaných. Přístup na pozemky žalovaných je možný pouze přes pozemek parc. [číslo] z ulice [ulice]. V dubnu 2019 žalobci zjistili, že v části pozemku žalovaných, která přiléhá k přístupové komunikaci k pozemku, byla položena základová deska pro stavbu domu a v květnu 2019 bylo žalovanými započato se stavbou nového domu. Dům je stavěn přímo na hranici pozemků žalobců [parcelní číslo] a žalovaných p. [číslo]. Uvedeným jednáním žalovaní znemožnili přístup k zadnímu domu, který je postaven v zadní části pozemku žalovaných [parcelní číslo]. Tento dům je současně užíván dcerou žalovaných, která v něm bydlí, a to přibližně od dubna 2019, kdy žalovaní dokončili stavbu tohoto domu. Stavba, kterou žalovaní postavili v zadní části pozemku, byla postavena bez stavebního povolení. Žalovaní by však stavební povolení k dané stavbě nemohli získat, neboť tato stavba je postavena v území, které je územním plánem hlavního města Prahy ve spojení s regulačním plánem označena jako„ PS“ – sady, zahrady, vinice. Podle regulačního plánu nelze takovou část území využít pro stavbu rodinného domu. Obdobné platí pro rozestavěnou budovu v přední části pozemku žalovaných, který svým půdorysem zasahuje do území označeného regulačním plánem„ PS“. Žalovaní si zde i přes nesouhlas žalobců budují bazén navazující na stavbu domu. Bazén přiléhá přímo k pozemku žalobců, kdy jedna z opěrných zdí tvoří rozhradu mezi pozemky žalobců a žalovaných. Stavební úřad zahájil řízení o odstranění stavby v zadní části pozemku. Rozestavěná budova v přední části pozemku žalovaných je umístěna přímo na hranici pozemku s žalovanými, přičemž dokončení stavby by vyžadovalo jednak přístup na pozemek žalobců a jednak by část stavby (zateplení) zasahovala trvale do pozemku žalobců. Stavební úřad vyzval žalované dne 27. 5. 2019 k bezodkladnému zastavení prací na domě, což žalovaní ignorují a pokračují v provádění stavby. Žalobci neznají parametry výsledné stavby, neboť žalovaní ignorují stavebně právní předpisy, v důsledku čehož nebylo zahájeno správní řízení o povolení stavby, v rámci čehož by se žalobci mohli s parametry stavby seznámit. Žalobci jsou v současné době vystaveni riziku, že přímo na hranici jejich pozemku vznikne stavba ohromných rozměrů a tvarů, která nejen, že bude rušit uživatelský komfort žalobců svým vzhledem, stíněním či dalšími dosud nepředvídatelnými imisemi, ale může ohrožovat i bezpečí osob nacházejících se na pozemku žalobců, neboť stavba není úředně povolena a není tudíž známo, zdali splňuje technické parametry bezpečné stavby. Žalovaní protiprávně postavili dům v zadní části pozemku, ke kterému stavbou v přední části pozemku znemožnili příjezd. Tím žalovaní vyvolali nejen další protiprávní stav, nýbrž i velmi nebezpečnou situaci, neboť se k domu žalovaných v případě potřeby nedostanou hasiči či zdravotníci. V případě nutnosti by si tak museli získat přístup přes pozemek žalobců, čímž by došlo k dalšímu zásahu do vlastnického práva žalobců. Podle § 29 odst. 2 pražských stavebních předpisů musí být odstup stavby od hranice sousedního pozemku minimálně 3 m, což žalovaní nedodrželi ani při stavbě nového domu, ani u již dostavěného domu v zadní části pozemku. Žalovaní tak snižují hodnotu majetku žalobců. Bezohledný přístup žalovaných má již za následek narušení sousedských práv žalobců, a to vzhledem k neprobíhajícímu stavebnímu řízení. Zájmem žalobců je, aby se žalovaná zdrželi protiprávního jednání a dále nezřizovali stavbu v přední části pozemku. V současné době neprobíhá řádné řízení o povolení stavby, jehož by byli žalobci účastníky a mohli se tak vyjadřovat ke stavebním záměrům žalovaných. Žalobci tak nemohou uplatnit svá práva, resp. námitky ve stavebním řízení. Zájmem žalobců není zabránit žalovaným ve zřizování stavby na jejich pozemku, žalobci si však nepřejí, aby žalovaní zřizovali stavbu přímo na hranici pozemku s žalobci, kdy fasáda domu bude zasahovat do pozemku žalobců. Žalovaní si rovněž nepřejí, aby žalovaní zřizovali bazén rovněž přímo na hranici pozemku s žalobci, kdy jedna z opěrných zdí bazénu tvoří rozhradu mezi pozemky. V obou případech bude nutné, aby údržbu své stavby prováděli z pozemku žalobců. V neposlední řadě si žalobci nepřejí, aby žalovaní zřizovali stavbu bez příslušného úředního povolení.

2. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby, uvedli, že žaloba je bezdůvodná a předčasná. Žalovaní podali v rámci řízení o dodatečném povolení stavby RD- [obec] [část obce] na pozemku parc. [číslo] žádost o prodloužení lhůty k doplnění podkladů. Uvedené řízení dosud nebylo pravomocně skončeno. Vzhledem k dosud probíhajícímu řízení o dodatečném povolení stavby není zřejmé, proč se žalobce domáhá, aby se žalovaní zdrželi zřizování stavby na pozemcích parc. [číslo] v k. ú. [část obce], když otázka oprávněnosti postavit uvedené stavby je řešena v rámci stavebního řízení. Žalovaní dále uvedli, že není pravda, že by stavba [adresa] byla zbourána či zanikla. Stavba byla v havarijním stavu, který vyžadoval zásadní rekonstrukci. Rekonstrukce pak v žádném případě původní půdorys nepřesahuje. Dům žalovaného není stavěn přímo na hranici pozemků, nýbrž u hranice pozemků, ostatně stejně tak je postavena i stavba žalobců. Žalovaní nestaví bazén, jak nesprávně uvádí žalobci, ale retenční nádrž, jak vyplývá z projektu. Žalobci mohou kdykoliv nahlédnout do spisu u stavebního úřadu, který o stavební činnosti žalovaných vede příslušná řízení, ve kterých mohou žalobci uplatnit své námitky proti stavbě. Žalovaní již stavební práce zastavili do rozhodnutí stavebního úřadu o dodatečném povolení stavby, případné stavební úkony jsou pouze zabezpečovacího a udržovacího charakteru, aby na stavbě nedošlo ke škodám. Žalovaní žádným způsobem nezasahují do pozemků žalobců, ani do vlastnického práva žalobců. Plánované stavby byly původně se žalobci domluveny a vše probíhalo za vzájemné shody.

3. Soud provedl dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ust. § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.), skutkový stav byl dostatečně zjištěn a na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro své rozhodnutí.

4. V řízení byl prokázán následující skutkový stav:

5. Žalobci jsou vlastníky pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce] (prokázáno informací o pozemku na č.l. 8 a 9 spisu).

6. Žalovaní jsou vlastníky pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce] (prokázáno informací o pozemku na č.l. 10 a 11 spisu).

7. Z Oznámení o zahájení řízení o odstranění stavby ze dne 19. 12. 2018 bylo zjištěno, že u nepovolené novostavby rodinného domu na pozemku parc. [číslo] je dokončena hrubá stavba a u nepovolené rozestavěné stavby na pozemku parc. [číslo] na místě bývalé kůlny jsou postaveny zdi ve tvaru obdélníku výšky cca 1,8 m. Stavební úřad upozornil žalované na možnost podat žádost o dodatečné povolení stavby ve lhůtě 30 dnů (prokázáno Oznámením o zahájení řízení o odstranění stavby na č.l. 27 spisu).

8. Z Oznámení o zahájení řízení o odstranění stavby ze dne 27. 5. 2019 bylo zjištěno, že rozestavěná stavba na pozemku parc. [číslo] je na hranici s pozemkem č. parc. [číslo] a ve vzdálenosti cca 1,5 od hranice s pozemkem [číslo] vše v k. ú. [část obce]. Dne 25. 4. 2019 vyzval stavební úřad žalované k bezodkladnému zastavení prací (prokázáno Oznámením o zahájení řízení o odstranění stavby na č.l. 12 spisu).

9. Dne 14. 6. 2019 podali žalovaní žádost o dodatečné povolení stavby rodinného domu (prokázáno Žádostí o dodatečné povolení stavby na č. l. 14-18 spisu).

10. Dne 24. 6. 2019 rozhodl Úřad městské části [obec a číslo], Odbor stavební úřad o přerušení řízení o odstranění stavby, a to do doby pravomocného rozhodnutí ve věci podané žádosti o dodatečné povolení stavby (prokázáno Usnesením Úřadu městské části [obec a číslo] sp. zn. MC05/OSU/23468 Do/Sliv p. [číslo] na č.l. 19-20 spisu).

11. Dne 28. 6. 2019 vyzval Úřad městské části [obec a číslo], Odbor stavební úřad, žalované k předložené žádosti o dodatečné povolení stavby ze dne 14. 6. 2019 na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] k doplnění údajů a podkladů ( (prokázáno Výzvou Úřadu městské části [obec a číslo] ze dne 24. 6. 2019).

12. Dne 2. 9. 2019 žalovaní žádost částečně doplnili a požádali o prodloužení lhůty k doplnění žádosti o dodatečném povolení stavby (prokázáno dopisem žalovaných ze dne 31. 8. 2019 na č. l. 24 spisu).

13. Dne 16. 9. 2019 rozhodl Úřad městské části [obec a číslo], Odbor stavební úřad o zamítnutí žádosti o prodloužení lhůty k doplnění žádosti o dodatečné povolení stavby (prokázáno Usnesením Úřadu městské části [obec a číslo] sp. zn. MC05/OSU/39104 Do/Sliv p. [číslo] na č.l. 25 spisu).

14. Dne 27. 7. 2020 vyzval Úřad městské části [obec a číslo], Odbor stavební úřad, žalované k doplnění podkladů k novostavbě rodinného domu na pozemku parc. [číslo] ve lhůtě do 30. 11. 2020 a zároveň usnesením přerušil řízení ve věci žalovaných o vydání dodatečného stavebního povolení ( (prokázáno Výzvou a Usnesením Úřadu městské části [obec a číslo] ze dne 27. 7. 2020 na č. l. 94-95 spisu).

15. Z protokolu o úkonu – kontrolní prohlídky rozestavěné stavby na pozemku parc. [číslo] ze dne 15. 12. 2020, kterou provedl Úřad městské části [obec a číslo], Odbor stavební úřad bylo zjištěno, že byly nastavěny další řady cihel + byl proveden krov včetně latí. Realizovaná hrubá stavba podkroví směrem do zahrady, nejsou zasklená okna. Dle účastníka řízení se provedená opatření týkají pouze nezbytného zabezpečení stavby před povětrnostními vlivy, nikoli o další stavební úpravy (prokázáno protokolem o úkonu – kontrolní prohlídky rozestavěné stavby na pozemku parc. [číslo] ze dne 15. 12. 2020 na č.l. 128-129 spisu).

16. Dne 24. 6. 2021 rozhodl Úřad městské části [obec a číslo], Odbor stavební úřad o prodloužení lhůty k provedené úkonu (doplnění žádosti o dodatečné povolení stavby, která byla stanovena usnesením č.j. MC05 2038/2021 ze dne 5. 1. 2021) do 1. 9. 2021 u novostavby rodinného domu na pozemku parc. [číslo] (prokázáno Usnesením Úřadu městské části [obec a číslo] sp. zn. MC05/OSU/24854 [číslo] Do/Sliv p. [číslo] na č.l. 111 spisu).

17. Dne 17. 1. 2022 sdělil Úřad městské části [obec a číslo], Odbor stavební úřad k žádosti soudu, že pro stavbu na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] bylo vydáno dne 16. 9. 2019 usnesení o zamítnutí žádosti o dodatečné povolení a dne 24. 10. 2019 stavební úřad řízení o dodatečném povolení stavby zastavil. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 27. 4. 2020. Dne 30. 8. 2019 stavební úřad nařídil zastavit veškeré stavební práce na rozestavěné stavbě. Dne 22. 4. 2020 si stavebník (žalovaní) podal novou žádost o dodatečné povolení stavby. Stavební úřad vyzval stavebníka k doplnění žádosti a řízení usnesením přerušil. Na žádost stavebníka byla lhůta několikrát prodloužena, žádost byla doplněna 7. 10. 2021. Ohledně stavby na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] stavební úřad sdělil, že dne 11. 6. 2020 bylo vydáno rozhodnutí o zamítnutí žádosti o dodatečné povolení. Dne 30. 6. 2021 stavební úřad nařídil odstranění stavby, toto rozhodnutí nenabylo PM. Dne 28. 7. 2021 podal stavebník žádost o dodatečné povolení stavby zahradního domku (prokázáno sdělením Úřadu městské části [obec a číslo], Odboru stavební úřad ze dne 17. 1. 2022 na č.l. 123 spisu).

18. Z Usnesení Úřadu městské části [obec a číslo], Odboru stavební úřad ze dne 21. 1. 2022 bylo zjištěno, že stavební úřad zastavil řízení zahájené dne 22. 4. 2020 na základě žádosti žalovaných o dodatečné povolení stavby- novostavby rodinného domu na pozemku parc. [číslo] (prokázáno Usnesením Úřadu městské části [obec a číslo] ze dne 21. 1. 2022 na č.l. 137-138 spisu).

19. Ze sdělení Úřadu městské části [obec a číslo], Odboru stavební úřad ze dne 10. 10. 2022 soud zjistil, že u staveb na pozemcích parc. [číslo] v k. ú. [část obce] platí, že odstup stavby od hranice sousedního zastavěného pozemku nebo pozemku určeného k zastavění musí být min. 3 metry. Dle stavebního úřadu není možné uplatnit žádný z bodů ů 29 odst. 2 písm. a) – c) Nařízení č. 10/2016 Sb. hl. m. [obec] Dále jen PSP), neboť a) z územního ani regulačního plánu nevyplývá povinnost umístit stavbu s nižším odstupem než 3 m nebo na hranici pozemku, b) takový způsob zástavby není v místě obvyklý, neodpovídá charakteru území ani nevyplývá ze způsobu parcelace. Některé domy v území sice odstupy od hranice nedodržují, jedná se ale spíše o výjimky, nikoliv o běžný stav, c) stavby na pozemcích parc. [číslo] v k. ú. [část obce] nebyly řešeny v rámci společného celku, obě stavby jsou postavené bez povolení stavebního úřadu, navíc pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce] se nachází v ploše PS-sady, zahrady a vinice, kde je stavba rodinného domu z hlediska plošných regulativů nepřípustná a není možné jí akceptovat. Všechny nově povolené stavby v okolí pozemků parc. [číslo] v k. ú. [část obce] musí splňovat požadavky § 29 PSP, na všechny žadatele jsou kladeny stejné požadavky (prokázáno sdělením Úřadu městské části [obec a číslo], Odboru stavební úřad ze dne 17. 1. 2022 na č.l. 184 spisu).

20. Z fotografií pořízených za období od 16. 4. 2019 do 27. 9. 2019 je zřejmé, jak na pozemcích ve vlastnictví žalovaných parc. [číslo] postupně pokračovala stavba rodinného domu a retenční nádrže (prokázáno fotodokumentací v přílohové obálce na č.l. 28 spisu).

21. Z fotografií pořízených žalobci na konci dubna 2022 je zřejmé, že u stavby rodinného domu na pozemku parc. [číslo] je dokončena hrubá stavba. Stavba má otvory pro okna v přízemí i prvním nadzemním podlaží a je již částečně hotová střecha bez krytiny. Dále je na pozemku parc. [číslo] částečně [číslo] vidět rozestavěná retenční nádrž, jak uvádějí žalovaní (prokázáno fotodokumentací na č.l.130-131 spisu).

22. Z fotografií pořízených žalobci v srpnu 2022 je zřejmé, že ze strany z ulice je u rodinného domu na pozemku parc. [číslo] hotova hrubá stavba rodinného domu bez osazení oken a dveří. Je však již zcela hotová střecha včetně krytiny. Retenční nádrž je rozestavěná, rodinný domek (zahradní domek) na pozemku parc. [číslo] je zcela hotov (prokázáno fotodokumenatcí žalobců na č.l. 165-168 spisu).

23. Z fotografií pořízených žalobci v lednu 2023 je zřejmé, že na stavbě rodinného domu na pozemku parc. [číslo] se postupně dělá zateplení fasády, jsou osazeny okna a dveře směrem do ulice a provádí se položení podlahového topení uvnitř stavby (prokázáno fotodokumentací žalobců).

24. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil nic podstatného pro danou věc, dalšími důkazy řízení nedoplňoval, provedené důkazy považoval za věrohodné a dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu potřebného pro řádné rozhodnutí ve věci. Důkazy vztahující se ke stavbě rodinného domku na konci pozemku parc. [číslo] soud nehodnotil, neboť u rodinného domku (zahradního domku) se žalobci zdržení se zřizování stavby nedomáhali, neboť tento rodinný domek byl sice též postaven bez stavebního povolení, ale je již zcela hotový. Po dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

25. Dle § 1020 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel zřizování stavby na sousedním pozemku v těsné blízkosti společné hranice pozemků.

26. Dle § 1042 o. z. se může vlastník domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

27. Dle § 24 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb o obecných požadavcích na využívání území se stavby podle druhu a potřeby umisťují tak, aby bylo umožněno jejich napojení na sítě technické infrastruktury a pozemní komunikace a aby jejich umístění na pozemku umožňovalo mimo ochranná pásma rozvodu energetických vedení přístup požární techniky a provedení jejího zásahu. Připojení staveb na pozemní komunikace musí svými parametry, provedením a způsobem připojení vyhovovat požadavkům bezpečného užívání staveb a bezpečného a plynulého provozu na přilehlých pozemních komunikacích. Podle druhu a charakteru stavby musí připojení splňovat též požadavky na dopravní obslužnost, parkování a přístup požární techniky. Podle odst. 2 se stavby umisťují tak, aby stavba ani její část nepřesahovala na sousední pozemek. Umístěním stavby nebo změnou stavby na hranici pozemků nebo v její bezprostřední blízkosti nesmí být znemožněna zástavba sousedního pozemku.

28. Dle § 25 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb o obecných požadavcích na využívání území musí vzájemné odstupy staveb splňovat požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, státní památkové péče, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany, prevence závažných havárií, požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování kvality prostředí. Odstupy musí dále umožňovat údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro technická či jiná vybavení a činnosti, například technickou infrastrukturu.

29. Dle § 29 odst. 1 nařízení č. 10/2016 HMP (dále jen pražské stavební předpisy) odstup od hranice pozemku a pravidla pro umisťování staveb při hranici pozemku se uplatní výhradně při umisťování staveb při hranici se sousedními zastavěnými pozemky a pozemky určenými k zastavění. Na hranici s veřejným prostranstvím a vodními plochami se tyto neuplatní. Dle odst. 2 nestanoví-li územní nebo regulační plán v souladu s § 83 odst. 2 jinak, musí být odstup stavby od hranice sousedního pozemku minimálně 3 m. Dle odst. 4 je-li stavba umístěna na hranici pozemku, nesmí být ve stěně umisťované stavby orientované k sousednímu pozemku žádné stavební otvory a musí být zabráněno stékání vody a pádu sněhu na sousední pozemek.

30. Žalobci se žalobou domáhali, aby soud nařídil žalovaným zdržet se zřizování stavby na pozemku parc. [číslo] to stavby rodinného domu na parc. [číslo] retenční nádrže na pozemku parc. [číslo] částečně [číslo], neboť žalovaní nemají na tyto stavby stavební povolení, dosud se nevede u stavebního úřadu řádné řízení o povolení těchto staveb a žalobci tudíž nemohou uplatnit svá práva v rámci takového řízení. Z listinných důkazů vyplývá, že žalovaní podávají opakovaně žádosti o dodatečné povolení stavby, kdy je stavební úřad opakovaně žádá o doložení potřebných dokumentů a opakovaně jim prodlužuje lhůty k doložení takových dokumentů, kdy dosud nebylo z těchto důvodů stavební povolení ani na jednu z neoprávněných staveb vydáno. Žalovaní však ve zřizování staveb pokračují a nerespektují výzvu stavebního úřadu k zastavení prací.

31. Ochrany vlastnického práva podle § 1020 o.z. se lze domáhat pouze v případě, je-li ke zřízení stavby třeba veřejnoprávní oprávnění (např. stavební povolení), které však dosud nebylo vydáno a soused tak není účastníkem takového řízení a nemůže tak uplatnit námitky v rámci takového řízení. Pokud neměl soused možnost ve stavebním řízení námitky uplatnit, může žádat ochranu podle zmíněného ustanovení. V daném řízení bylo žalobci prokázáno, že stavební povolení dosud vydáno nebylo a žalobci nejsou dosud účastníky stavebního řízení a ani zatím neměli možnost uplatnit u správního orgánu své námitky. Žalobu na ochranu svého vlastnického práva tak podali oprávněně.

32. Podmínkou uplatnění nároku podle § [číslo] je rozumný důvod dotčených vlastníků a dále, že stavba je zřizována na sousedním pozemku v těsné blízkosti společné hranice pozemků. V daném případě spočívá rozumný důvod na straně žalobců především v tom, že žalovaní se ke svým nemovitostem na obou dotčených pozemcích nemohou dostat jinak, než přes pozemek žalobců. Pokud by např. vznikl požár na další nemovitosti žalovaných na konci pozemku parc. [číslo] kterou též žalovaní postavili bez stavebního povolení, a která již je jako rodinný dům využívána, hasiči by se k tomuto domu nedostali, neboť rodinný dům na pozemku parc. [číslo] je přímo na hranici pozemků s žalobci. Žalobci ani neví, jakých rozměrů mohou předmětné neoprávněné stavby být, ani co přesně žalovaní plánují, když žalovaní např tvrdí, že si staví retenční nádrž, ale je pravděpodobné, že si staví bazén. Žalobci se bojí i přílišného zastínění svých nemovitostí. Bojí se i o svou bezpečnost, když ani neví s ohledem na chybějící stavební povolení, zda stavby splňují technické parametry bezpečné stavby. Žalobci též namítají, že při provedení zateplení rodinného domu by fasáda domu přesahovala na pozemek žalobců, což je též nepřípustné. Žalovaní tak touto nepovolenou stavbou porušují kromě stavebního zákona i vyhlášku o obecných požadavcích na využívání území a pražské stavební předpisy. V řízení bylo též listinnými důkazy, zejména sdělením paní [příjmení] ze stavebního úřadu, prokázáno, že u staveb na pozemcích parc. [číslo] v k. ú. [část obce] platí, že odstup stavby od hranice sousedního zastavěného pozemku nebo pozemku určeného k zastavění musí být min. 3 metry a není zde možné uplatnit žádnou z výjimek uvedených v § 29 odst. 2 písm. a) až c) Nařízení č. 10/2016 Sb. hl. m. [obec]. Nemovitosti žalovaných zřizované bez stavebního povolení takový odstup nesplňují. Z výše uvedených důvodů má soud za to, že žalobci prokázali jak rozumný důvod, tak i skutečnost, že žalovaní zřizují stavby v těsné blízkosti společné hranice pozemků žalobců. Soud tak souhlasí s názorem žalobců, že jsou oprávněni požadovat, aby se žalovaní zdrželi dalšího zřizování stavby, kdy z fotografií pořízených pár dní před rozhodnutím soudu vyplývá, že stavby dosud nejsou dokončené a žalovaní stále v nepovolené stavbě pokračují.

33. Soud tak na závěr uvádí, že má na základě provedených důkazů za prokázané, že nárok žalobců je důvodný, neboť žalovaní zřizují stavby na svých pozemcích bez stavebního povolení v rozporu se stavebním zákonem a dalšími shora zmíněnými předpisy a neoprávněně tak zasahují do vlastnických práv žalobců. Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobě vyhověl.

34. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobci byli v řízení plně úspěšní. Procesně úspěšným žalobcům přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 36 218 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2000 Kč za každý z 12 úkonů (6 úkonů po 2 000 Kč za každého ze žalobců dle § 12 odst. 4 a. t.) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (ust. § 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, písm. d) podání žaloby, písemné vyjádření ze dne 6. 9. 2022, g) – 3x účast na jednání soudu dne 3. 5. 2022, 23. 8. 2022 2021, 11. 1. 2023, když jejich výše je dána dle ust. § 7 ve spojení s ust. § 9 odst. 3 písm. c) a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř.) a 6 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu) a dále DPH ve výši 21% z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů ve výši 5 418 Kč. Celková výše nákladů řízení tedy činí 36 218 Kč a byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.).