16 C 10/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Klárou Hronovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovaným:

1. Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 2. Jméno zainteresované osoby 2/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 2/0 bytem Adresa zainteresované osoby 2/0 zastoupený advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 3. Jméno zainteresované osoby 3/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 3/0 bytem Adresa zainteresované osoby 3/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 4. Jméno zainteresované osoby 4/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 4/0 bytem Adresa zainteresované osoby 4/0 zastoupený advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 5. Jméno zainteresované osoby 5/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 5/0 bytem Adresa zainteresované osoby 5/0 , Ph.D., MBA sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 5/0 o určení dědického práva I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že je dědicem po zůstaviteli , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , narozeném dne , Anonymizováno, , posledně bytem , adresa, , který zemřel dne , Anonymizováno, , se zamítá.II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným 1. až 4. na náhradě nákladů řízení částku ve výši 228 366 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalovaných 1. až 4. , Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0, .III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované 5. na náhradě nákladů řízení částku ve výši 67 961 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované 5. , Jméno zástupce zainteresované osoby 5/0, , , tituly za jménem, .IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení státu částku ve výši 14 131 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku prostřednictvím účtárny Obvodního soudu pro Prahu 5.

1. Žalobkyně podala dne 14.1.2021 ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhá určení, že je dědicem po zůstaviteli , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , narozeném dne , Anonymizováno, , posledně bytem , adresa, , který zemřel dne , Anonymizováno, , (dále rovněž jako „zůstavitel“) a to s tím, že je dědičkou ze zákona po uvedeném zůstaviteli, neboť byla družkou/snoubenkou, tj. spolužijící osobou zůstavitele ve smyslu ustanovení § 1637 občanského zákoníku, když od roku 2006 žila se zůstavitelem jako jeho družka ve společné domácnosti na trvalé adrese , adresa, , kde společně se zůstavitelem pečovala o společnou domácnost, a to až do smrti zůstavitele. Bylo-li zákonné dědické právo žalobkyně současně zpochybněno existencí závěti sepsané formou notářského zápisu ze dne , Anonymizováno, , NZ , Anonymizováno, , N , Anonymizováno, , dle které byl veškerý zůstavitelům majetek rozdělen rovným dílem mezi žalované, má žalovaná za to, že tato závěť je neplatná pro nezpůsobilost zůstavitele právně jednat. Dle žalobkyně současně žalovaní nejsou způsobilí dědit, a to z důvodu zavrženíhodného chování vůči poslední vůli zůstavitele, když žalovaní využili zdravotní indispozice zůstavitele a svedli jej k podpisu notářského zápisu, který obsahoval jeho poslední vůli, a to i přesto, že si museli být vědomi toho, že zůstavitel neví, co dělá a co podepisuje.

2. Žalovaní 1. – 4. navrhli zamítnutí žaloby v celém jejím rozsahu s tím, že poukázali na tu skutečnost, že zůstavitel v době sepisu závěti netrpěl žádnou duševní poruchou, jeho ovládací a rozpoznávací schopnosti byly plně zachovány a byl schopen 2.7.2020 rozpoznat a posoudit obsah závěti a porozumět důsledkům podpisu této listiny, dále s tím, že zůstavitel nebyl v tomto směru nijak ovlivněn třetími osobami. Žalovaní 1. – 4. mají dále za to, že žalobkyně neprokázala soužití se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a z tohoto důvodu péči o společnou domácnost, naopak z provedeného dokazování lze vyloučit toto tvrzení žalobkyně a dovodit, že žádná společná domácnost v rozhodné době před úmrtím zůstavitele neexistovala a žalobkyně nebyla spolužijící osobou.

3. Žalovaná 5. rovněž navrhla zamítnutí žaloby v celém jejím rozsahu s tím, že závěť učiněná zůstavitelem ve formě kvalifikované listiny sepsané notářem dne , Anonymizováno, , je závětí platnou a účinnou, a proto je třeba, aby se v rámci projednávání dědictví po zůstaviteli dle vůle vyjádřené v dané závěti postupovalo. Žalobkyně dále ani neunesla důkazní břemeno a v řízení nebylo jednoznačně prokázáno, že by se zůstavitelem trvale žila nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a že by z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost; naopak bylo prokázáno, že žalobkyně již několik let před smrtí zůstavitele žila v nájemním bytě v , adresa, se svou dcerou a vnukem.

4. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, předloženými účastníky řízení, znaleckými posudky a výslechy svědků a znalců. Navrhla-li žalobkyně doplnit dokazování revizním znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, tomuto důkaznímu návrhu soud nevyhověl, neboť závěr o duševní způsobilosti zůstavitele , tituly před jménem, , jméno FO, lze učinit již na základě důkazů v řízení provedených. Vynakládání dalších, a to nemalých finančních prostředků na zpracování takového revizního, zřejmě ústavního, znaleckého posudku se soudu jeví jako nehospodárné a za dané situace neopodstatněné.

5. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ustanovení § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní část, (dále jen „o.s.ř.“), kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla vznesena důvodně.

6. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

7. Mezi účastníky není sporu o tom, že je vedeno u zdejšího soudu pod sp.zn. , spisová značka, řízení o pozůstalosti po zůstaviteli p. , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , (dále rovněž jako „zůstavitel“ či „, tituly před jménem, , jméno FO, “), zemřelém dne , Anonymizováno, ; nesporná je i ta skutečnost, že zůstavitel , tituly před jménem, , jméno FO, neměl v době své smrti již rodiče, dále byl svobodný a bezdětný. V rámci tohoto pozůstalostního řízení byla předložena závěť sepsaná zůstavitelem dne , Anonymizováno, v nemocničním prostředí před notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, pod sp.zn. NZ , Anonymizováno, , N , Anonymizováno, , na základě které zůstavitel , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , výslovně uvedl, že je svéprávný a způsobilý samostatně právně jednat v rozsahu právního jednání, o kterém je tento notářský zápis, a činí svoji závěť, na základě které zůstavuje veškerý svůj majetek, který po něm zbyde, včetně majetku, kterého nabyl v dědictví po své matce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , celou pozůstalost svým příbuzným – žalovaným 1. až 5., a to rovným dílem, dále s tím, že těmto závětním dědicům zároveň umožňuje rozdělit mezi sebou danou pozůstalost jinak než rovným dílem; zůstavitel dále v rámci označené závěti výslovně uvedl, že tuto závěť učinil jako projev svobodné vůle, prost jakéhokoliv omylu či nátlaku, jako své poslední přání, a přeje si, aby toto jeho poslední přání bylo zcela respektováno. Daná skutečnost je prokázána notářským zápisem sepsaným dne , Anonymizováno, pod sp.zn. NZ , Anonymizováno, , N , Anonymizováno, notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, . Mezi účastníky je nesporné, a tato skutečnost vyplývá i z obsahu spisu zdejšího soudu pod sp.zn. , spisová značka, , že do uvedeného pozůstalostního řízení se přihlásila rovněž žalobkyně z titulu tzv. spolužijící osoby zůstavitele; vzhledem k tomu, že tato skutečnost byla žalovanými popřena, Obvodní soud pro Prahu 5 proto svým usnesením ze dne , Anonymizováno, , č.j. , spisová značka, , odkázal žalobkyni, aby své tvrzené právo uplatnila žalobou.

8. Mezi účastníky nebylo rovněž nijak sporováno, že zůstavitel , tituly před jménem, , jméno FO, byl dlouhodobě velmi vážně nemocen, , Anonymizováno, byl hospitalizován s ohledem na svůj zhoršený zdravotní stav na neurochirurgickém oddělení Všeobecné fakultní nemocnice Praha (rovněž jako „VFN Praha“), kde se podrobil dne , Anonymizováno, operaci (, Anonymizováno, ); dne , Anonymizováno, byl , tituly před jménem, , jméno FO, přeložen na 3. Interní kliniku VFN Praha, kde postupem času došlo k opětovnému zhoršení jeho zdravotního stavu a , Anonymizováno, k jeho úmrtí. V době pořízení závěti již bylo zřejmé, že se jeho život s ohledem na fatální diagnózu chýlí ke konci. Uvedené skutečnosti má soud za prokázané i zdravotnickou dokumentací , tituly před jménem, , jméno FO, z VFN Praha, dále výpověďmi svědků , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , a , tituly před jménem, , jméno FO, . Ohledně operačního zákroku, který , tituly před jménem, , jméno FO, absolvoval dne , Anonymizováno, , bylo zjištěno z výpovědi znalce , tituly před jménem, , jméno FO, ve spojení s lékařskou dokumentací, že byť , tituly před jménem, , jméno FO, trpěl onkologickým onemocněním (, Anonymizováno, ), mozek tímto nádorovým onemocněním ani operačním zákrokem nijak poškozen nebyl. Ze zdravotní dokumentace je rovněž zřejmé, že , tituly před jménem, , jméno FO, neměl nikdy diagnostikované žádné duševní onemocnění a nikdy neabsolvoval žádnou odbornou léčbu v tomto směru, dále ta skutečnost, že v době hospitalizace nebyl jeho psychický stav odborně řešen a nemocniční zařízení, ve kterém byl hospitalizován, nepřistoupilo k povolání odborníka, tj. psychiatra. Vzhledem k tomu, že otázka duševního stavu zůstavitele , tituly před jménem, , jméno FO, v době pořízení závěti byla mezi účastníky sporná, bylo v řízení provedeno v prvé řadě znalecké zkoumání znalci z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, a to jednak znalkyní ustanovenou soudem (znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, ), dále znalecké posudky předložili žalovaní, kteří si je pro účely tohoto řízení nechali vypracovat (znalecké posudky znalců , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, ). Mezi těmito znaleckými posudky nemůže soud činit žádné rozdíly, když všichni znalci složili znalecký slib a své znalecké posudky stvrdili i před soudem po poskytnutém poučení dle ustanovení § 346 trestního zákoníku, přičemž je třeba je všechny zhodnotit i v souvislosti s dalšími v řízení provedenými důkazy. Znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, ve svém znaleckém posudku ze dne , Anonymizováno, ve spojení se svou výpovědí uvedla, že zůstavitel byl v době pořízení závěti postižen organickou duševní poruchou tuto však již blíže neoznačila), která se rozvinula v důsledku poškození mozkové tkáně expanzivním nádorovým procesem v mozku, dále opakovanými epileptickými záchvaty, dále s tím, že v předmětné době lze dále předpokládat přítomnost významné exogenní zátěže. Znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, se domnívá, že v důsledku přítomné organické duševní poruchy posuzovaný nebyl schopen daného právního jednání, když jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti byly natolik narušeny, že tento nebyl z forenzně psychiatrického hlediska tak složitého právního úkonu schopen. Znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, dále poukazovala na propojenost fyzického a duševního zdraví, a to zejména u starších lidí, kdy takto nepříznivý somatický zdravotní stav ovlivňuje i stav fyzický. Tento závěr má dle soudu jistě své opodstatnění, nicméně soud má za to, že tento učiněný závěr nelze zcela paušalizovat tak, jak činí znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, . Soud v této souvislosti vychází ze závěrů znaleckých posudků znalců , tituly před jménem, , jméno FO, (znalecký posudek ze dne , Anonymizováno, ), , tituly před jménem, , jméno FO, (znalecký posudek ze dne , Anonymizováno, ) a , tituly před jménem, , jméno FO, (znalecký posudek ze dne , hodnota, ), ve spojení s výpověďmi uvedených znalců, když dle závěrů těchto znalců je třeba postupovat individuálně u každého jedince, přičemž za situace, kdy z žádné dokumentace nijak nevyplývá, že by zde byly známky duševní poruchy či jakéhokoli ovlivnění psychického stavu a posuzovaný , tituly před jménem, , jméno FO, nebyl nikdy ani odborně po této stránce vyšetřen psychiatrem, je třeba respektovat tzv. presumpci psychického zdraví, tj. nesvědčí-li nic o opaku, je třeba vycházet z duševní způsobilosti dané osoby. Znalci , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, dále ve shodě uvedli, že byť byl ing. , jméno FO, velmi vážně nemocen, toto nebylo nikým sporováno, nelze jen na základě tohoto velmi vážného somatického zdravotního stavu automaticky předpokládat takový dopad na jeho zdraví psychické, kdy by nebyl tento schopen činit právní úkony daného typu bez příslušných právních účinků. Jak výstižně uvedl znalec , jméno FO, , odborník s bohatou klinickou zkušeností, v rámci své výpovědi: „V daném případě byl zůstavitel vážně nemocen, následně zemřel, a z tohoto znalkyně , jméno FO, činí závěr, že nemohl být schopen činit dané úkony. Nicméně dle mě to takto brát nelze. Tak by to muselo být pokaždé, pokud by měl někdo takto závažný nález, včetně nálezu na mozku, že bychom vždy již vycházeli z toho, že není schopen činit žádné úkony tohoto rázu.“. Dále v této souvislosti znalec uvedl „Já bych poukázal na to, že jsou tisíce případů, kdy lidé, kteří jsou ante finem, tedy jsou vážně nemocní, vědí, že zemřou, mají třeba i onkologické postižení mozku, přesto jsou schopni, samozřejmě ne všichni, někteří se mohou za této situace zhroutit, ale někteří naopak jsou schopni činit dané úkony a naopak si právě s ohledem na svůj končící život chtějí udělat pořádek ve svých věcech.“. Znalec , jméno FO, dále uvedl, že jak vyplývá ze zdravotnické dokumentace, ing. , jméno FO, nebral žádnou medikaci, která by ho vylučovala z možnosti domýšlet dopady svého jednání. Stejný znalec i s ohledem na svou aktivní klinickou činnost uvedl, že není pravda, jak uvádí znalkyně , jméno FO, , že by nebyla věnována pozornost změnám psychického stavu i u takto těžce nemocných pacientů, když výslovně uvedl, že „naopak i s takto nemocnými lidmi se setkáváme a s lidmi, kteří jsou ante finem, tedy krátce před smrtí, pracujeme“. Ohledně somatického onemocnění ing. , jméno FO, soud v této souvislosti pro úplnost poukazuje i na výpověď znalce , jméno FO, , dle kterého „nádor hypofýzy škodí tím, že roste, nikoli tím, že by zde byly metastáze do mozku. Tedy vše se odehrává mimo oblast zodpovědnou za naše kognitivní funkce.“. S výše uvedeným závěrem znalců , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , dle kterých zůstavitel , tituly před jménem, , jméno FO, ke dni , Anonymizováno, , kdy byla sepsána závěť, netrpěl duševní poruchou, když je třeba respektovat uvedenou „presumpci psychického zdraví“, se soud zcela ztotožnil, neboť tomuto závěru svědčí i další v řízení provedené důkazy, a to zejména zdravotnický dekurz či nález z daného dne, tj. , Anonymizováno, , ze kterých není zřejmé, že by zde byly u , tituly před jménem, , jméno FO, zjištěny jakékoli známky případné duševní poruchy, či výpověď notářky , tituly před jménem, , jméno FO, , která s ing. , jméno FO, daného dne závěť sepsala. Svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, v této souvislosti uvedla, že zůstavitel , tituly před jménem, , jméno FO, byl zcela v obraze, celkově orientovaný, znal potřebná data a bylo zřejmé, že se snaží uspořádat své osobní záležitosti. Pokud se týká zmíněné zdravotnické dokumentace, v lékařské zprávě ze dne , Anonymizováno, je výslovně uvedeno, že pacient je orientovaný časem i místem, spolupracující, komunikace dobrá. Ojedinělá v tomto kontextu zůstává výpověď ošetřujícího lékaře , tituly před jménem, , jméno FO, , který sice poukazoval na zhoršení psychického stavu zůstavitele, a to zejména jeho pasivitu, nicméně na druhou stranu uváděl, že např. o svém dalším osudu či léčbě byl dle něj zůstavitel schopen rozhodovat, dále s tím, že časem a prostorem orientovaný byl. Zde však soud doplňuje, že žádné psychiatrické vyšetření zůstavitele provedeno nebylo, přičemž odborností , tituly před jménem, , jméno FO, je neurochirurgie. Z výpovědi svědka , tituly před jménem, , jméno FO, nebyly zjištěny také žádné konkrétní informace ohledně psychického stavu ing. , jméno FO, ; , tituly před jménem, , jméno FO, sice uváděl, že v průběhu léčby ing. , jméno FO, prošla jeho psychika vývojem, toto však nedokázal nijak blíže časově ukotvit. S přihlédnutím k výše blíže specifikovanému provedenému dokazování, zejména pak po zohlednění závěrů učiněných znalci , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , proto soud dospěl k závěru, že zůstavitel , tituly před jménem, , jméno FO, netrpěl v době sepisu předmětné závěti žádnou duševní poruchou, která by ho diskvalifikovala z provádění úkonů daného typu. Ohledně případných reakcí zůstavitele v dané době, ze kterých by mohla být případně dovozována jistá nestandardnost, což však soud nečiní, nicméně pro úplnost nad rámec výše uvedeného doplňuje – jak vypověděl znalec , jméno FO, , klinický praktik, každý pacient reaguje na sdělení fatální diagnózy odlišným způsobem. Zůstavitel byl navíc v určitém ohledu, jak vyplynulo z výpovědi svědkyň , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, , po celý život specifický, až podivínský, jeho případná nestandardní reakce se tak mohla odvíjet i od jeho osobnostních rysů. V tomto směru však soudu nepřísluší toto blíže hodnotit, neboť by se mohlo jednat o spekulace, navíc odborně nepodložené.

9. K tvrzenému vedení společné domácnosti žalobkyně a zůstavitele po dobu nejméně jednoho roku před smrtí zůstavitele bylo poté zjištěno: Z výpovědi svědkyň , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, či , jméno FO, ve spojení s e-mailovou zprávou , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , Anonymizováno, lze dovodit, že žalobkyně a ing. , jméno FO, byli v minulosti partnery, kteří alespoň po určité období obývali předmětný byt (byt zůstavitele na adrese , adresa, ), a rozhodně nelze vyloučit, že jejich partnerský vztah trval i ke dni smrti zůstavitele, byť tato skutečnost postavena najisto v řízení nebyla. Předložila-li žalobkyně soudu čestná prohlášení , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, a byli-li tito následně vyslechnuti jako svědci v rámci řízení, z výpovědí těchto svědků je zřejmé, že v posledním období, a to minimálně rok před smrtí zůstavitele, se žalobkyně v místě daného bytu vyskytovala spíše sporadicky, rozhodně méně často než v minulosti. Jak vyplynulo především z výpovědi svědkyně , jméno FO, , dále pak i z e-mailové korespondence , tituly před jménem, založené ve spisu zdejšího soudu sp.zn. , spisová značka, , žalobkyně se v období minimálně posledního roku před smrtí zůstavitele vyskytovala pravidelně v , adresa, za účelem pomoci dceři s péčí o vnuka. Ze svědků v řízení slyšených předmětný byt v posledním období navštívila pouze svědkyně , jméno FO, a v době hospitalizace zůstavitele v nemocnici svědkyně , jméno FO, , z jejich výpovědí je poté evidentní, že zůstavitel žil v daném bytě sám. Skutečnost, že žalobkyně a zůstavitel spolu v době jednoho roku před smrtí , tituly před jménem, , jméno FO, trvale žili a společně přispívali k úhradě a obstarávání společných potřeb a společně a bez rozlišování hospodařili se svými příjmy, nelze dovodit ani ze založených výpisů z účtu žalobkyně, když tyto výpisy, resp. platby z nich činěné, se netýkají užívání předmětného bytu zůstavitele – jak sama žalobkyně poněkud překvapivě uvedla při jednání soudu dne 18.1.2024, a to přes své žalobní tvrzení, že společná domácnost měla být vedena na adrese , adresa, , platby dle těchto výpisů měly být určeny na užívání jiné bytové jednotky, kdy dle tohoto svého nového po koncentraci řízení uvedeného tvrzení měla mít s žalobkyně s , tituly před jménem, , jméno FO, pronajatou bytovou jednotku na jiné adrese, a to v , adresa, . Žádné důkazy o společném hrazení potřeb domácnosti, dle žalobního tvrzení vedené v bytě zůstavitele na adrese , adresa, , pak žalovaná soudu nepředložila. V řízení nebyla rovněž žalobkyní tvrzena ani prokazována existence případného společného účtu žalobkyně a zůstavitele, ze kterého by byly jejich společné potřeby hrazeny. K poskytnutí poučovací povinnosti dle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. žalobkyni za účelem prokázání dané dosud neprokázané skutečnosti, tj. vedení společné domácnosti žalobkyně a , tituly před jménem, , jméno FO, na adrese , adresa, , však soud již nepřistoupil, neboť za situace, kdy soud uzavřel, že závěť pořízená , jméno FO, je závětí platnou, má soud dále za to, že další vedení dokazování v naznačeném směru dle dalších případných důkazních návrhu žalobkyně by bylo nadbytečné a nehospodárné, když takové dokazování by výsledek rozhodnutí soudu nemohlo již nijak ovlivnit. Ve světle poslední sdělené informace žalobkyně, dle které byly v období posledního roku před smrtí zůstavitele (neboť tohoto období se týkají právě založené výpisy z účtu žalobkyně) hrazeny platby za účelem užívání jiného bytu v jiné lokalitě, a to údajně společně pronajatého žalobkyní a , tituly před jménem, , jméno FO, , se navíc tvrzení žalobkyně o vedení společné domácnosti na adrese bytu zůstavitele jeví nejenom jako nijak neprokázané, ale i jako nevěrohodné.

10. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, , dále ze založených fotografií, a to včetně fotografií , tituly před jménem, , jméno FO, spolu se žalovanou 5., má soud konečně za prokázané, že zůstavitel , tituly před jménem, , jméno FO, byl až do své smrti v kontaktu i s částí rodiny na straně žalované.

11. Z ostatních v řízení provedených důkazů nezjistil soud žádné další pro své rozhodnutí podstatné skutečnosti.

12. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, jak již bylo uvedeno výše, že žaloba nebyla žalobkyní podána důvodně.

13. Podle ustanovení § 1475 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“) dědické právo je právo na pozůstalost nebo na poměrný podíl z ní.

14. Podle ustanovení § 1476 o.z. dědí se na základě dědické smlouvy, ze závěti nebo ze zákona. Tyto důvody mohou působit i vedle sebe.

15. Podle ustanovení § 1481 o.z. z dědického práva je vyloučen, kdo se dopustil činu povahy úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho předku, potomku nebo manželu nebo zavrženíhodného činu proti zůstavitelově poslední vůli, zejména tím, že zůstavitele k projevu poslední vůle donutil nebo lstivě svedl, projev poslední vůle zůstaviteli překazil nebo jeho poslední pořízení zatajil, zfalšoval, podvrhl nebo úmyslně zničil, ledaže mu zůstavitel tento čin výslovně prominul.

16. Podle ustanovení § 1494 odst. 1 o.z. závěť je odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz. Není-li zřejmé, který den, měsíc a rok byla závěť pořízena a pořídil-li zůstavitel více závětí, které si odporují nebo závisí-li jinak právní účinky závěti na určení doby jejího pořízení, je závěť neplatná.

17. Podle ustanovení § 1633 odst. 1 o.z. kde nedojde k posloupnosti podle dědické smlouvy nebo podle závěti, nastane zákonná dědická posloupnost k pozůstalosti nebo k její části. Není-li zákonný dědic, nebo nenabude-li dědictví, stávají se dědici odkazovníci podle poměru hodnoty svých odkazů.

18. Podle ustanovení § 1637 odst. 1 o.z. nedědí-li manžel ani žádný z rodičů, dědí ve třetí třídě stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.

19. Podle ustanovení § 581 o.z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

20. V řízení bylo prokázáno, že zůstavitel , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , dne , Anonymizováno, pořídil v nemocničním prostředí závěť ve prospěch žalovaných, a to ve formě notářského zápisu, když v době pořízení závěti byl již velmi vážně nemocen a následně dne , Anonymizováno, zemřel. Žalující strana zpochybnila podanou žalobou platnost dané závěti s tím, že tato závěť je neplatná pro nezpůsobilost zůstavitele právně jednat. Dle žalobkyně současně žalovaní nejsou způsobilí dědit, a to z důvodu zavrženíhodného chování vůči poslední vůli zůstavitele, když dle žalobkyně žalovaní využili zdravotní indispozice zůstavitele a svedli jej k podpisu notářského zápisu, který obsahoval jeho poslední vůli, a to i přesto, že si museli být vědomi toho, že zůstavitel neví, co dělá a co podepisuje. Soud se proto v prvé zabýval nastolenou otázkou způsobilosti zůstavitele k danému právnímu jednání a v této souvislosti duševním stavem zůstavitele k rozhodnému dni , Anonymizováno, . Posouzení této otázky je zejména odbornou záležitostí, proto soud především vycházel z výsledků znaleckého zkoumání. Znaleckých posudků z oboru zdravotnictví – odvětví psychiatrie bylo vypracováno v rámci řízení několik, přičemž znalecké závěry znalců byly ve vzájemném rozporu. Po zohlednění i dalších v řízení provedených důkazů tak, jak podrobně rozebráno v odst. 8 rozsudku, na který soud v této souvislosti zcela odkazuje, poté dospěl soud k závěru, že prokázán byl závěr, dle kterého byl zůstavitel , tituly před jménem, , jméno FO, dne , Anonymizováno, způsobilý platně sjednat dne , Anonymizováno, závěť se všemi důsledky, který takový úkon obnáší. Soud shrnuje a opírá tento svůj závěr zejména o následující skutečnosti: 1) zůstavitel trpěl velmi vážným somatickým onemocněním, poškození mozku však prokázáno nebylo, 2) ze založené zdravotnické dokumentace ani jiných v řízení provedených důkazů nevyplývá, že by byla u zůstavitele, a to ani nikdy v minulosti, diagnostikována nějaká duševní porucha, příp. že by byl pro nějakou takovou duševní poruchu léčen, 3) ze zdravotní dokumentace z doby pořízení závěti (a to dokonce i ze dne samotného pořízení závěti) nejsou také nikterak zřejmé jakékoli projevy duševního onemocnění zůstavitele, 4) je třeba respektovat tzv. „presumpci duševního zdraví“, na kterou poukazovali znalci , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, a dle které nesvědčí-li nic o opaku, je třeba vycházet z duševní způsobilosti dané osoby. Soud proto dospěl k závěru, že postup dle ustanovení § 581 o.z. není důvodný, když v řízení nebylo prokázáno, že by zůstavitel , tituly před jménem, , jméno FO, jednal při pořízení předmětné závěti v duševní poruše. Závěť pořízenou zůstavitelem dne , Anonymizováno, je tak třeba posoudit jako platnou, tj. již z tohoto důvodu je na místě žalobu jakožto nedůvodně podanou zamítnout.

21. I pokud by však v řízení bylo prokázáno tvrzení žalobkyně, že závěť zůstavitele ze dne , Anonymizováno, byla neplatným právním jednáním dle ustanovení § 581 o.z., přesto by žalobkyně nemohla býti v řízení úspěšná, neboť neprokázala ani další potřebný předpoklad pro svůj případný úspěch ve věci, a to že žila se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a spolu s ním pečovala z tohoto důvodu o společnou domácnost (ustanovení § 1637 odst. 1 o.z.). V této souvislosti soud uvádí, že společná domácnost dle konstantní judikatury je spotřebním společenstvím trvalé povahy, kdy představuje skutečné a trvalé soužití fyzických osob, v němž její členové přispívají k úhradě a obstarávání společných potřeb a společně a bez rozlišování hospodaří se svými příjmy; jen příležitostná výpomoc v domácnosti, společné trávení dovolených apod. nepostačuje. Byť vedení společné domácnosti zpravidla předpokládá společné bydlení, soužití ve společné domácnosti lze dovodit i v případech, bydlí-li její členové ve více bytech, jestliže spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Společné vedení domácnosti v tomto směru žalobkyní prokázáno nebylo. Soud má za to, že lze z provedeného dokazování dovodit, že žalobkyně a , tituly před jménem, , jméno FO, byli v minulosti partnery, kteří zcela jistě obývali po určitou předchozí dobu předmětný byt, a rozhodně nelze vyloučit, že jejich partnerský vztah trval i ke dni smrti zůstavitele. Z provedeného dokazování však již nebylo nikterak řádně prokázáno, že by toto společné soužití, potažmo vedení společné domácnosti, předcházelo i smrti zůstavitele , tituly před jménem, , jméno FO, , resp. trvalo minimálně rok před tímto rozhodným datem (k tomu blíže odst. 9 rozsudku). Tvrzení žalobkyně uvedené v žalobě, a to že společná domácnost měla být vedena v bytě zůstavitele na adrese , adresa, , bylo ostatně v samém závěru vedeného řízení značně znevěrohodněno i samotnou žalobkyní, která k výpisům ze svého účtu, založených k prokázání společné úhrady potřeb takto vedené společné domácnosti (dle tvrzení žalobkyně), uvedla, že mělo jít o úhradu za pronájem zcela jiného bytu. Soud dále poukazuje i na další důkazy provedené k otázce vedení společné domácnosti, výše blíže specifikované (odst. 9 rozsudku), ze kterých vyplynulo, že v bytě na adrese , adresa, , se žalobkyně v období posledních let vyskytovala spíše sporadicky, naopak její pravidelný výskyt byl zaznamenán v pronajatém bydlišti v , adresa, , kde žalobkyně pravidelně setrvávala za účelem pomoci dceři s péčí o vnuka. K poučovací povinnosti dle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. žalobkyni za účelem prokázání péče o společnou domácnost po rozhodnou dobu tak, jak má na mysli ustanovení § 1637 odst. 1 o.z., však soud dále nepřistupoval, neboť za situace, kdy soud uzavřel, že závěť pořízená , tituly před jménem, , jméno FO, je závětí platnou, jak bylo uvedeno shora, by další vedení dokazování v naznačeném směru bylo nadbytečné a nehospodárné a výsledek takového dalšího dokazování by nemohl již nijak ovlivnit rozhodnutí soudu.

22. Pokud žalobkyně dále s poukazem na ustanovení § 1481 o.z. uváděla, že „vztahy mezi zůstavitelem a žalovanými, resp. členy širší rodiny zůstavitele, byly velmi komplikované a téměř vymizelé, dále s tím, že žalovaní více jak 14 let nebyli se zůstavitelem v kontaktu a o zůstavitele se nikdy nezajímali“, a v této souvislosti poukazovala na svou domněnku, že „ze strany žalovaných, jako závětních dědiců, došlo k zavrženíhodnému jednání vůči poslední vůli zůstavitele, když žalovaní využili zdravotní indispozice žalovaného a svedli jej k podpisu notářského zápisu, který obsahoval jeho poslední vůli, a to i přesto, že si museli být vědomi toho, že zůstavitel neví, co dělá, a co podepisuje“, takové skutečnosti dle soudu prokázány nebyly. V řízení nebylo sporováno, že žalovaní jsou členy širší rodiny zůstavitele. Rovněž je zřejmé, že zůstavitel byl, jak vyplynulo zejména z výpovědí svědkyň , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, , rovněž rodinných příslušnic, po celý život specifický, podivínský a nepříliš společensky aktivní. Jeho vztahy s rodinou, zejména pak žalovanou 5. či např. slyšenou svědkyní Evou , jméno FO, však přetrženy nebyly. Co je však dle soudu zejména podstatné, v řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně, že „žalovaní využili zdravotní indispozice žalovaného a svedli jej k podpisu notářského zápisu, který obsahoval jeho poslední vůli, a to i přesto, že si museli být vědomi toho, že zůstavitel neví, co dělá, a co podepisuje“. Ohledně této skutečnosti soud opakovaně poukazuje na již výše uvedené dokazování, zejména pak znalecké posudky znalců , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, či výslech notářky , tituly před jménem, , jméno FO, , která danou závěť se zůstavitelem sepsala, vyvracející tvrzení žalobkyně, že , tituly před jménem, , jméno FO, měl být žalovanými k podpisu notářského zápisu sveden, potažmo že nevěděl, jaký úkon činí a podepisuje.

23. S ohledem na všechny uvedené skutečnosti proto soud uzavírá, že žaloba nebyla podána žalobkyní důvodně a jako taková byla soudem zamítnuta.

24. O náhradě nákladů řízení ve vztahu žalobkyně a žalovanými 1. – 4. soud (výrok II. rozsudku) rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a vzhledem k tomu, že žalovaní 1. – 4. byli v řízení zcela úspěšní, soud jim přiznal plnou náhradu nákladů řízení, spočívajících v nákladech právního zastoupení a dále v nákladech vynaložených na úhradu zálohy na znalečné v částce 5 000 Kč. Soud rovněž v této souvislosti zohlednil tu skutečnost, že v případě těchto žalovaných se jednalo po celou dobu o společné úkony při zastupování dvou nebo více osob, kdy v takovém případě náleží dle ustanovení § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (rovněž „AT“) advokátovi za každou takto zastupovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20 %. Přihlédnuto bylo také k jednotlivým fázím řízení, kdy žalovaní 3. a 4. byli takto právně zastoupeni po celou dobu řízení, přičemž žalovaní 1. a 2. byli po určitou dobu bez právního zastoupení. Pro přehlednost proto soud uvádí vypočtenou odměnu zvláště u žalovaných 1. a 2. a zvláště u žalovaných 3. a 4. V případě žalovaných 1 a 2. jsou náklady právního zastoupení tvořeny, a to u každého z nich, v souladu s ustanovením § 7, § 9 odst. 3 písm. a) a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 17,5 úkony právní pomoci po 2 000 Kč (převzetí zastoupení; sepis vyjádření ze dne 22.4.2021; účast při jednání soudu dne 29.7.2021 – jednání přesahující 2 hodiny, tj. 2 úkony právní pomoci; sepis vyjádření ze dne 29.9.2021; účast při jednání soudu dne 9.11.2021 – jednání přesahující 2 hodiny, tj. 2 úkony právní pomoci; účast při jednání soudu dne 3.2.2022; účast při jednání soudu dne 8.2.2022 – jednání přesahující 2 hodiny, tj. 2 úkony právní pomoci; účast při jednání soudu dne 10.5.2022 – jednání přesahující 2 hodiny, tj. 2 úkony právní pomoci; sepis vyjádření ze dne 8.6.2022 – ½ úkonu právní pomoci; účast při jednání soudu dne 30.11.2023 – jednání přesahující 4 hodiny, tj. 3 úkony právní pomoci; sepis závěrečného návrhu; účast při jednání soudu dne 18.1.2024), dále 18 náhradami hotových výdajů po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., to vše zvýšeno o 21 % DPH, jejímž je právní zástupkyně žalovaných 1. – 4. plátcem. Každý ze žalovaných 1. a 2. má tedy nárok na náhradu nákladů řízení v částce 48 884 Kč. V případě žalovaných 3. a 4. jsou náklady právního zastoupení tvořeny, a to u každého z nich, v souladu s ustanovením § 7, § 9 odst. 3 písm. a) a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 22,5 úkony právní pomoci po 2 000 Kč (převzetí zastoupení; sepis vyjádření ze dne 7.4.2021; účast při jednání soudu dne 29.7.2021 – jednání přesahující 2 hodiny, tj. 2 úkony právní pomoci; sepis vyjádření ze dne 30.9.2021; sepis vyjádření ze dne 4.11.2021; účast při jednání soudu dne 9.11.2021 – jednání přesahující 2 hodiny, tj. 2 úkony právní pomoci; účast při jednání soudu dne 3.2.2022; účast při jednání soudu dne 8.2.2022 – jednání přesahující 2 hodiny, tj. 2 úkony právní pomoci; účast při jednání soudu dne 10.5.2022 – jednání přesahující 2 hodiny, tj. 2 úkony právní pomoci; sepis vyjádření ze dne 9.6.2022 – ½ úkonu právní pomoci; účast při jednání soudu dne 22.6.2023 – jednání přesahující 2 hodiny, tj. 2 úkony právní pomoci; účast při jednání soudu dne 13.9.2022 – jednání přesahující ve svém součtu 2 hodiny, tj. 2 úkony právní pomoci; účast při jednání soudu dne 30.11.2023 – jednání přesahující 4 hodiny, tj. 3 úkony právní pomoci; sepis závěrečného návrhu; účast při jednání soudu dne 18.1.2024), dále 23 náhradami hotových výdajů po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., to vše zvýšeno o 21 % DPH, jejímž je právní zástupkyně žalovaných 1. – 4. plátcem. Každý ze žalovaných 3. a 4. má tedy nárok na náhradu nákladů řízení v částce 62 799 Kč. Žalovaným 1. – 4. bylo tedy přiznáno právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 228 366 Kč (2x 48 884 Kč + 2x 62 799 Kč + 5 000 Kč = 228 366 Kč).

25. O náhradě nákladů řízení ve vztahu žalobkyně a žalované 5. soud (výrok III. rozsudku) rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a vzhledem k tomu, že žalovaná 5. byla v řízení zcela úspěšná, soud jí přiznal plnou náhradu nákladů řízení, spočívajících v nákladech právního zastoupení a dále v nákladech vynaložených na úhradu zálohy na znalečné v částce 2 500 Kč. Soud rovněž v této souvislosti zohlednil tu skutečnost, že v případě této žalované se jednalo po určitou dobu o společné úkony při zastupování dvou nebo více osob, kdy v takovém případě náleží dle ustanovení § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (rovněž „AT“) advokátovi za každou takto zastupovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20 %. Náklady právního zastoupení jsou tak tvořeny v souladu s ustanovením § 7, § 9 odst. 3 písm. a) a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 12,5 úkony právní pomoci po 2 000 Kč (převzetí zastoupení; sepis vyjádření ze dne 22.4.2021; účast při jednání soudu dne 29.7.2021 – jednání přesahující 2 hodiny, tj. 2 úkony právní pomoci; sepis vyjádření ze dne 29.9.2021; účast při jednání soudu dne 9.11.2021 – jednání přesahující 2 hodiny, tj. 2 úkony právní pomoci; účast při jednání soudu dne 3.2.2022; účast při jednání soudu dne 8.2.2022 – jednání přesahující 2 hodiny, tj. 2 úkony právní pomoci; účast při jednání soudu dne 10.5.2022 – jednání přesahující 2 hodiny, tj. 2 úkony právní pomoci; sepis vyjádření ze dne 8.6.2022 – ½ úkonu právní pomoci), dále v souladu s ustanovením § 7 a § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. 9 úkony právní pomoci po 2 500 Kč (účast při jednání soudu dne 22.6.2023 – jednání přesahující 2 hodiny, tj. 2 úkony právní pomoci; účast při jednání soudu dne 13.9.2022 – jednání přesahující ve svém součtu 2 hodiny, tj. 2 úkony právní pomoci; účast při jednání soudu dne 30.11.2023 – jednání přesahující 4 hodiny, tj. 3 úkony právní pomoci; sepis závěrečného návrhu; účast při jednání soudu dne 18.1.2024) a rovněž i 22 náhradami hotových výdajů po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., to vše zvýšeno o 21 % DPH, jejímž je právní zástupce žalované 5. plátcem, tj. celkem 65 461 Kč. Žalované 5. bylo tedy přiznáno právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 67 961 Kč (65 461 Kč + 2 500 Kč = 67 961 Kč).

26. O povinnosti žalobkyně zaplatit České republice náklady řízení vzniklé státu (výrok IV. rozsudku) bylo rozhodnuto podle ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně byla v řízení zcela neúspěšná. V daném případě se jedná o svědečně zaplacené z rozpočtových prostředků státu svědkyním , tituly před jménem, , Anonymizováno, , jméno FO, (ve výši 6 891 Kč na základě usnesení zdejšího soudu ze dne 11.2.2022, č.j. , spisová značka, ), , Anonymizováno, , jméno FO, (ve výši 6 891 Kč na základě usnesení zdejšího soudu ze dne 11.2.2022, č.j. , spisová značka, ) (ve výši 546 Kč na základě usnesení zdejšího soudu ze dne 11.2.2022, č.j. , spisová značka, ) a , jméno FO, (ve výši 2 113 Kč na základě usnesení zdejšího soudu ze dne 1.12.2023, č.j. , spisová značka, ), znalečné rovněž hrazené z rozpočtových prostředků státu znalcům , tituly před jménem, , jméno FO, (ve výši 240 Kč na základě usnesení zdejšího soudu ze dne 30.6.2023, č.j. , spisová značka, ), , tituly před jménem, , jméno FO, (ve výši 1 500 Kč na základě usnesení zdejšího soudu ze dne 27.9.2023, č.j. , spisová značka, ) a , tituly před jménem, , jméno FO, (ve výši 2 216 Kč na základě usnesení zdejšího soudu ze dne 27.9.2023, č.j. , spisová značka, ) a dále částku uhrazenou soudem Všeobecné fakultní nemocnici v Praze jakožto náhrady věcných nákladů v souvislosti se zasláním kopie zdravotnické dokumentace (ve výši 625 Kč na základě usnesení zdejšího soudu ze dne 8.2.2023, č.j. , spisová značka, ); tj. celkem 14 131 Kč. Pro úplnost zde soud uvádí, že převážná část nákladů na znalečné byla uhrazena ze záloh složených účastníky za tímto účelem.

27. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ustanovení § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když pro stanovení lhůty odlišné nebyly shledány žádné předpoklady.