Obvodní soud pro Prahu 5 · Rozsudek

16 C 108/2025

č. j. 16 C 108/2025-12

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-05-13 · ECLI:CZ:OSPH05:2025:16.C.108.2025.1

Citované zákony (10)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Klárou Hronovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 43 053,67 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 43 053,67 Kč, úrok ve výši 14,75 % ročně z částky 29 191,54 Kč od 1. 2. 2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 29 191,54 Kč od 1. 2. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 323 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 3. 2. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 43 053,67 Kč s příslušenstvím s tím, že , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , registrační číslo , tel. číslo, , odštěpný závod: , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , IČO , Anonymizováno, , dne 18. 9. 2023 uzavřel jako postupitel se společností , Jméno žalobkyně, ., se sídlem , Adresa žalobkyně, , IČO , IČO žalobkyně, , jako postupníkem (dále jen „ČS“) smlouvu o postoupení pohledávek. Předmětem této smlouvy je postoupení portfolia pohledávek právního předchůdce ČS, který na území České republiky ukončuje svoji činnost. K postoupení portfolia pohledávek na ČS došlo s účinností ke dni 1. 11. 2023. Součástí postoupeného portfolia pohledávek je pohledávka za žalovaným. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným dne 23. 1. 2008 Smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, (dále jen "Smlouva "), na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši maximálně 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet revolvingový úvěr splátkami v minimální výši 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, nejméně však částkou 500 Kč, a to od 17. dne měsíce následujícího po měsíci, kdy došlo k prvnímu čerpání úvěru. Žalovaný se zavázal hradit pohyblivou základní roční úrokovou sazbu, která ke dni podpisu Smlouvy činila 26,28 % ročně. Číslo , hodnota, uvedené na Žádosti/smlouvě o poskytnutí úvěru sloužilo ke komunikaci právního předchůdce věřitele s prodejcem. Po převedení peněžních prostředků na účet prodejce byl klientovi zaslán úvodní dopis, ve kterém mu bylo sděleno číslo jeho úvěrového účtu, který mu byl přidělen zavedením údajů klienta do informačního systému právního předchůdce věřitele, tj. v tomto případě číslo , hodnota, . Dle čl. III. bodu 5.2 Produktových podmínek pro revolvingové úvěry, se kterými se žalovaný dle čl. c) Smlouvy seznámil, bylo mezi stranami sjednáno právo věřitele odstoupit od úvěrové smlouvy, dostane-li se dlužník do prodlení se splacením více než 2 po sobě následujících splátek nebo 1 splátky po dobu delší než 3 měsíce. V konkrétním případě došlo k tomu, že žalovaný uhradil právnímu předchůdci žalobkyně naposledy splátku za srpen 2023. V návaznosti na výše uvedené odstoupila žalobkyně od Smlouvy s účinností ke dni 29. 2. 2024. Následně předžalobní upomínkou ve smyslu ustanovení § 142a o.s.ř. ze dne 6. 11. 2024 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovaný však na svůj dluh neuhradil ničeho. Žalobkyně vyčíslila svůj žalovaný nárok k 31. 1. 2025, tj. k poslednímu dni v měsíci předcházejícímu měsíci podání žaloby. Dluh žalovaného činil k 31. 1. 2025 částku v celkové výši 43 053,67 Kč skládající se z jistiny ve výši 29 191,54 Kč, řádných úroků ve výši 8 394,02 Kč, úroků z prodlení ve výši 3 975,43 Kč a poplatků ve výši 1 492,68 Kč.

2. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, jednal soud v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili.

3. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu (ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř.) i z provedených listinných důkazů (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o.s.ř.). Po provedeném dokazování učinil soud za použití ustanovení § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu.

4. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne 23. 1. 2008 uzavřena Smlouva o revolvingovém úvěru, jejíž součástí byly Všeobecné úvěrové podmínky. Žalobkyně na základě smlouvy poskytla žalovanému úvěr s úvěrovým rámcem ve výši maximálně 100 000 Kč, jež se žalovaný zavázal splácet splátkami v minimální výši 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, kdy došlo k prvnímu čerpání úvěru, a dále se zavázal hradit pohyblivou základní roční úrokovou sazbu, která ke dni podpisu smlouvy činila 26,28 % ročně (prokázáno Smlouvou o úvěru a Všeobecnými obchodními podmínkami). Zatímco žalobkyně svůj závazek vyplývající ze smlouvy řádně plnila, když žalovanému poskytla revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši maximálně 100 000 Kč, žalovaný úvěrové splátky z čerpané částky řádně a včas nehradil (prokázáno Výpisem z kartového účtu a transakční historií žalovaného). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2023 postoupil právní předchůdce žalobkyně pohledávku na žalobkyni s účinností ke dni 1. 11. 2023, což bylo žalovanému řádně oznámeno (prokázáno notářským zápisem NZ , Anonymizováno, a dopisem ze dne 2. 11. 2023). Žalovaný splátky řádně nehradil, byl tedy upozorněn, že u produktu Kreditní karta je stále evidován dluh po splatnosti, který je potřeba uhradit nejpozději do 29. 2. 2024 (prokázáno dopisem nazvaným Poslední výzva k úhradě dlužné částky a podmíněné odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne 17. 1. 2024). Jelikož žalovaný dlužné splátky v dodatečně stanovené lhůtě neuhradil, žalobkyně vypověděla smlouvu, čímž se celá nesplacená pohledávka ze smlouvy i s příslušenstvím stala splatnou (prokázáno dopisem nazvaným Splaťte okamžitě celý dluh ze dne 2. 3. 2024). Žalovaný nesporuje, že žalobkyni po odstoupení od smlouvy ničeho neuhradil, a to ani přesto, že byl o úhradu upomenut (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 6. 11. 2024 ve spojení s dodejkou).

5. Zákony č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, a č. 513/1991, obchodní zákoník, byly zrušeny zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2014. Dle ustanovení § 3028 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., není-li stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Dle odst. 3 označeného ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto s ohledem na uvedené postupoval dle dosavadních právních předpisů, tj. dle zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), a dle zák. č. 513/1991, obchodní zákoník (dále jen „obch. zák.“).

6. Podle ustanovení § 365 obch. zák. je dlužník je v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Podle ustanovení § 369 odst. 1 obch. zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Podle ustanovení § 497 obch. zák. se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 499 obch. zák. za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele. Podle ustanovení § 502 odst. 1 obch. zák. je od doby poskytnutí peněžních prostředků dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Podle ustanovení § 504 obch. zák. je dlužník povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán. Podle ustanovení § 506 obch. zák. je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.

7. Na základě výše uvedených skutečností ve spojení s příslušnými ustanoveními obchodního zákoníku dospěl soud k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla ke dni 23. 1. 2008 uzavřena smlouva o úvěru dle ustanovení § 497 a násl. obch. zák., na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr na dobu neurčitou s úvěrovým rámcem ve výši maximálně 100 000 Kč, jež se žalovaný zavázal splácet splátkami v minimální výši 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, kdy došlo k prvnímu čerpání úvěru, a dále se zavázal hradit pohyblivou základní roční úrokovou sazbu, která ke dni podpisu smlouvy činila 26,28 % ročně. Vzhledem k tomu, že žalovaný svoji povinnost splácet získaný úvěr řádně a včas neplnil, vyzvala žalobkyně žalovaného dopisem ze dne 2. 3. 2024 k okamžitému jednorázovému splacení celého závazku, a to dle ustanovení § 504 obch. zák. ve lhůtě do 29. 2. 2024. V důsledku nesplnění povinnosti vrátit peněžní prostředky žalobkyni, vznikl žalobkyni proti žalovanému nárok domáhat se po něm dlužné částky včetně příslušenství soudní cestou, a to nejen pokud jde o dlužnou úvěrovou jistinu, nýbrž ve smyslu ustanovení § 502 odst. 1 obch. zák., i pokud jde o sjednaný smluvní úrok. Z popsaných důvodů soud shledal podanou žalobu důvodnou a rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , jako postupitel na základě notářského zápisu ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, postoupil svou pohledávku za žalovaným ze shora uvedené smlouvy na žalobkyni jako postupníka. Na základě uvedeného je tedy dlužnou částku spolu se sjednaným úrokem a úrokem z prodlení oprávněna požadovat po žalovaném právě žalobkyně.

8. O povinnosti žalovaného uhradit žalobkyni příslušenství ve formě kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení soud rozhodl dle ustanovení 1970 o.z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

9. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, soud jí přiznal i náhradu nákladů řízení, spočívajících v nákladech na soudní poplatek v částce 1 723 Kč a v souladu s ustanovením § 151 odst. 3 o. s. ř. ve 2 náhradách hotových výdajů po 300 Kč dle ustanovení § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s ustanovením § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (výzva k plnění a sepis žaloby). Náklady řízení tak činí celkem 2 323 Kč.

10. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle ustanovení § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.