16 C 110/2023
č. j. 16 C 110/2023-81
V PLATNOSTICitované zákony (8)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 132 § 142 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 7 § 8 § 14
- o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), 182/2006 Sb. — § 32
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 588
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Klárou Hronovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o zaplacení 102 327 Kč s příslušenstvím
I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 102 327 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 102 327 Kč od 14.3.2023 do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 31 723 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného , Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0, .
1. Žalobce se žalobou podanou k soudu dne 4.4.2023 domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši 102 327 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobce, jakožto prodávající, a žalovaný, jakožto kupující, uzavřeli dne 1.2.2016 kupní smlouvu ve vztahu k nemovitým věcem v k.ú. , adresa, . V rámci uvedené smlouvy (čl. IV. odst. 1 e)) se žalovaný zavázal (mimo jiné) k úhradě daně z nabytí nemovitých věcí, a to přímo na účet příslušného finančního úřadu pod VS – rodným číslem žalobce. K úhradě daňové povinnosti, tedy ke splnění závazku žalovaného, vzniklého na základě dané smlouvy ze strany žalovaného nedošlo. Žalobce byl, a to v přímém důsledku nesplnění povinnosti žalovaného, povinován finančnímu úřadu uhradit daň z nabytí nemovitých věcí, a to včetně vzniklého příslušenství. Takto žalobce učinil, kdy konkrétně na dani z nemovitých věcí vč. příslušenství místně příslušnému Finančnímu úřadu pro Jihočeský kraj k jeho výzvě a dle jeho výměrů/předpisů uhradil částku 102 327 Kč. Žalobci pak nezbylo než žalovanou částku uhradit sám, a to i přes skutečnost, že se ke splnění této povinnosti zavázal žalovaný. Žalobci vznikl nárok na zaplacení částky 102 327 Kč za žalovaným. Žalovaný byl vyzván ze strany žalobce, a to předžalobní výzvou ze dne 16.2.2023 k úhradě (vydání) předmětné částky, žalovaný však žalobci ničeho na tuto částku neuhradil.
2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v celém jejím rozsahu s tím, že uzavřenou kupní smlouvu je třeba posoudit jako smlouvu neplatnou, neboť nedošlo k platnému sjednání kupní ceny jakožto obligatorního předpokladu pro platné uzavření smlouvy. Žalovaný dále poukázal na tu skutečnost, že i pokud by došlo k platnému sjednání kupní smlouvy, v rámci této smlouvy není žádné ujednání, které by žalovaného zavazovalo hradit daň z převodu nemovitostí. Vůle v tomto směru z dané kupní smlouvy nevyplývá, toto ujednání proto žalovaný považuje za neplatné i za situace, byla-li by kupní smlouva ve svém zbytku shledána platnou. Žalovaný dále uvedl, že žalobce věděl o své povinnosti uhradit vyměřenou daň z převodu již v roce 2017, přesto k této úhradě nepřistoupil. Tedy, i pokud by zde byla nějaká povinnost ze strany žalovaného, muselo by se jednat pouze o částku daně, nikoliv již částku penále, či poplatku z prodlení, toto nemůže být za této situace dáváno jakkoliv k tíži žalovaného. Žalovaný rovněž vznesl námitku promlčení zažalovaného nároku.
3. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy. Žádné další důkazní návrhy nebyly účastníky vzneseny a ani soud neshledal potřebu dalšího dokazování. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ustanovení § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“), kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav:
4. Dne 1.2.2016 uzavřeli žalobce jako prodávající a žalovaný jako kupující kupní smlouvu s tím, že žalobce touto kupní smlouvou prodává nemovitosti, ve smlouvě blíže specifikované, evidované v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Písem, na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území a obec , adresa, , a žalovaný tyto nemovitosti kupuje za kupní cenu ve výši 1 370 265 Kč. V rámci článku IV. kupní smlouvy si její účastníci sjednali, že kupní cena ve výši 1 370 265 Kč bude žalovaným žalobci uhrazena následujícím způsobem: a) část kupní ceny ve výši 558 720 Kč bude uhrazena po podpisu kupní smlouvy ve prospěch společnosti , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , jako úhrada závazku plynoucího ze smlouvy o úvěru ze dne 15.11.2013; b) část kupní ceny ve výši 111 545 Kč bude uhrazena ke dni podpisu kupní smlouvy na účet Exekutorského úřadu , adresa, , soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, , jako úhrada v exekuční věci oprávněného , jméno FO, ; c) část kupní ceny ve výši 450 000 Kč bude uhrazena ke dni podpisu kupní smlouvy k rukám , jméno FO, , narozené , datum, , bytem , adresa, , , adresa, , jako částečná úhrada závazku žalobce vůči ní; d) část kupní ceny ve výši 70 000 Kč bude uhrazena nejpozději do 5 dnů od podpisu této kupní smlouvy k rukám , jméno FO, , bytem , adresa, , jako úhrada závazku žalobce vůči ní; e) zbylá část kupní ceny ve výši 180 000 Kč bude uhrazena žalovaným na účet příslušného finančního úřadu pod VS rodného čísla žalobce. Před uzavřením dané kupní smlouvy byl vypracován znalecký posudek znalce z oborů ekonomika – ceny a odhady nemovitostí a stavebnictví – stavby obytné a stavby průmyslové , tituly před jménem, , jméno FO, č. , hodnota, ze dne , datum, na základě objednávky společnosti , právnická osoba, , sídlem , adresa, , dle kterého činí obvyklá cena předmětných nemovitostí, a to objektu č.p. , Anonymizováno, včetně příslušenství a pozemků mimo zastavěné území 3 500 000 Kč + 1 000 000 Kč, tj. celkem 4 500 000 Kč; uvedená skutečnost byla prokázána znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, č. , hodnota, ze dne , datum, , který je obsahem spisu Okresního soudu v Písku sp.zn. , spisová značka, . Z výpovědí svědků , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , vyslechnutých před Okresním soudem v Písku v řízení pod sp.zn. , spisová značka, , poté vyplynulo, že nad rámec kupní ceny sjednané v kupní smlouvě ze dne , datum, došlo mezi účastníky dále k předání hotovosti ve výši 1 500 000 Kč jakožto další části dohodnuté kupní ceny, v písemné smlouvě již nezachycené.
5. Ze spisu Okresního soudu v Písku sp.zn. , spisová značka, je poté zřejmé, že před tímto soudem byla projednávána žaloba žalobce , jméno FO, proti žalovanému , Jméno zainteresované osoby 1/0, o určení, že žalobce je vlastníkem nemovitostí blíže specifikovaných v kupní smlouvě ze dne , datum, . Okresní soud v Písku prvotně této žalobě vyhověl rozsudkem ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , s tím, že dospěl k závěru o neplatnosti předmětné kupní smlouvy, když nebyla v písemné vyhotovení kupní smlouvy splněna podstatná náležitost takového úkonu, neboť kupní cena uvedena v písemné vyhotovení smlouvy je odlišná od kupní ceny skutečně dohodnuté. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , byl rozsudek soudu prvního stupně s ohledem na procesní vady v celém rozsahu zrušen a věc byla vrácena k dalšímu řízení; Krajský soud v Českých Budějovicích v rámci odůvodnění svého rozhodnutí výslovně uvedl, že závěr o neplatnosti kupní smlouvy nebyl odvolacím soudem přezkoumáván. Rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, , byla poté žaloba zamítnuta, neboť v mezidobí došlo ke změně vlastníka předmětných nemovitostí a žalovaný tak pozbyl pasivní legitimace v daném řízení.
6. Mezi účastníky není sporu o tom, že k zaplacení částky ve výši 180 000 Kč žalovaným na účet příslušného finančního úřadu pod VS rodného čísla žalobce přistoupeno nebylo. Rozhodnutím Finančního úřadu pro Jihočeský kraj, územní pracoviště v Písku, ze dne , datum, , č.j. , tel. číslo, , bylo prokázáno, že daný finanční orgán povolil na základě žádosti žalobce posečkání úhrady daně z nabytí nemovitých věci v částce 62 824 Kč od 4.9.2017 nejdéle do 30.12.2022, dále posečkání příslušenství daně – pokuty za opožděné tvrzení daně v částce 3 142 Kč od 9.10.2017 nejdéle do 30.12.2022 a úroku z prodlení úhrady daně v částce 10 786 Kč od 29.9.2017 nejdéle do 30.12.2022. Z podání Finančního úřadu pro Jihočeský kraj, územní pracoviště v Písku, ze dne 11.1.2023, č.j. , tel. číslo, , ve spojení s podáními z téhož dne č.j. , tel. číslo, , č.j. , tel. číslo, , č.j. , tel. číslo, , a č.j. , tel. číslo, , má soud za prokázané, že Finanční úřad pro Jihočeský kraj, územní pracoviště v Písku, sdělil k žádosti žalobce, že nedoplatek na dani z nabytí nemovitých věcí se skládá z dlužné daně z nabytí nemovitých věcí ve výši 62 824 Kč, pokuty za opožděné tvrzení daně ve výši 3 142 Kč, úroku z posečkané částky v celkové výši 22 147 Kč s tím, že příslušná rozhodnutí jsou odesílána současně s tímto sdělením, a úroku z prodlení ke dni 10.1.2023 ve výši 13 672 Kč. Z podání Finančního úřadu pro Jihočeský kraj, územní pracoviště v Písku, ze dne 2.2.2023, č.j. , tel. číslo, , poté vyplývá, že žalobce byl následně vyrozuměn o nedoplatku na úroku z prodlení ke dni 1.2.2023 ve výši 542 Kč. Z detailu plateb má soud za prokázané, že žalobce zaplatil Finančnímu úřadu pro Jihočeský kraj dne 30.1.2023 částku ve výši 62 824 Kč, dne 30.1.2023 částku ve výši 3 142 Kč, dne 30.1.2023 částku ve výši 13 672 Kč, dne 30.1.2023 částku ve výši 22 147 Kč a dne 6.2.2023 částku ve výši 542 Kč, tj. celkem 102 327 Kč.
7. Ze zprávy Finančního úřadu pro Jihočeský kraj, územní pracoviště v Písku, ze dne , datum, , č.j. , tel. číslo, , poté vyplývá, že 1) letech 2015 - 2016 daný správce daně nepoukázal ve prospěch poplatníka , jméno FO, žádné finanční prostředky, 2) v letech 2015 – 2016 měl poplatník , Jméno zainteresované osoby 0/0, následující daňové povinnosti: daň z nemovitých věcí na zdaňovací období roku 2015 a 2016, vždy ve výši 5 696 Kč, 3) k dni z nabytí nemovitých věcí ve výši 62 824 Kč - tato daň byla sice pravomocně vyměřena až v roce 2017, ale podle ustanovení § 32 tehdy platného zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb. o dani z nabytí nemovitých věcí měl poplatník povinnost podat daňové přiznání do 30.6.2016, v této lhůtě měl rovněž povinnost daň z nabytí nemovitých věcí uhradit; v tomto daňovém řízení poplatník se správcem daně nekomunikoval a nesplnil povinnost vyplývající z ustanovení § 32 shora citovaného zákonného opatření Senátu, tj. nepodal přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí; v daňovém řízení tak nebyl poplatníkem předložen ani znalecký posudek o ceně nemovitých věcí v k.ú. , adresa, .
8. Jak má soud za prokázané výzvou k úhradě ze dne , datum, ve spojení s poštovním podacím archem ze dne , datum, , žalobce vyzval žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k zaplacení částky ve výši 102 327 Kč do 10 dnů ode dne doručení této výzvy. Mezi účastníky je nesporné, že žalovaný tuto částku žalobci doposavad neuhradil.
9. Podle ustanovení § 588 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Podle ustanovení § 553 odst. 1 o.z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.
11. Podle ustanovení § 560 o.z. písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší.
12. Podle ustanovení § 1724 odst. 1 o.z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.
13. Podle ustanovení § 1725 o.z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.
14. Podle ustanovení § 2079 odst. 1 o.z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
15. Podle ustanovení § 2128 odst. 1 o.z. při prodeji a koupi nemovité věci vyžaduje kupní smlouva formu podle § 560. Pro ujednání o výhradě vlastnického práva, o právu zpětné koupě, o zákazu zcizení nebo zatížení, o výhradě předkupního práva nebo lepšího kupce, jakož i pro ujednání o koupi na zkoušku však postačí i jiná forma, nemá-li být takovým ujednáním k nemovité věci zřízeno věcné právo.
16. Podle ustanovení § 2913 odst. 1 o.z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.
17. Účastníci přistoupili dne 1.2.2016 k uzavření kupní smlouvy ve smyslu ustanovení § 2079 a násl. o.z., žalovaný však v prvé řadě namítal neplatnost takto uzavřené smlouvy. Soud se proto v prvé řadě zabýval touto žalovaným vznesenou námitkou, přičemž dospěl k závěru, že tato námitka je na místě. K tomu soud uvádí následující: Předmětem koupě, potažmo prodeje, byly nemovité věci, obligatorní formou dané kupní smlouvy byla proto v souladu s ustanoveními § 560 a § 2128 odst. 1 o.z. forma písemná. Písemná forma smlouvy byla v daném případě dodržena, nicméně kupní cena, jejíž sjednání je podstatnou náležitostí kupní smlouvy, zde byla uvedena ve výši odlišné, než bylo mezi účastníky fakticky sjednáno. Soud v této souvislosti odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, a to rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15.2.2011, sp.zn. 30 Cdo 4242/2011, dle kterého „Pro posouzení platnosti kupní smlouvy je nezbytné zjištění, zda se účastníci smlouvy dohodli (a pokud ano, tak na jakém ujednání) na kupní ceně. Bylo-li by zjištěno, že se účastníci dohodli na kupní ceně, která je odlišná od kupní ceny uvedené v písemně uzavřené kupní smlouvě, je neplatná celá kupní smlouva a není možno považovat za platně uzavřenou ani kupní smlouvu s cenou skutečně dohodnutou ani kupní smlouvu s cenou uvedenou v písemném vyhotovení.“. Soud má za to, že tato judikatura nebyla doposavad překonána a lze ji vztáhnout i na projednávanou věc, byť již v režimu nového občanského zákoníku. Jak vyšlo ve stávajícím řízení najevo, částka, která byla jakožto kupní cena uvedena v písemné kupní smlouvě, neodpovídá skutečně sjednané kupní ceně, když tato byla oproti částce uvedené v písemné kupní smlouvě vyšší o 1 500 000 Kč. Kupní smlouva uzavřená mezi účastníky dne 1.2.2016 je tak smlouvou absolutně neplatnou dle ustanovení § 588 o.z. Za této situace tak nelze dospět k závěru, jak činí žalobce, že neuhrazením části kupní ceny na účet Finančního úřadu došlo ze strany žalovaného k porušení jeho jakékoli řádně sjednané smluvní povinnosti. Nelze tedy ani vyvodit vznik škody na straně žalobce, potažmo příčinnou souvislost mezi porušením smluvní povinnosti a vznikem případné škody. Vzhledem k tomu, že předpoklady požadované v rámci ustanovení § 2913 odst. 1 o.z. nebyly shledány, soudu nezbylo než žalobu jakožto nedůvodně podanou zamítnout.
18. Nad rámec uvedeného soud doplňuje, že byť částka 180 000 Kč (uvedená v článku IV. 1. e) kupní smlouvy ze dne 1.2.2016) svou výší odpovídá předpokládané částce vyměřené daně z převodu nemovitostí, bylo-li by přihlédnuto ke znaleckému posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, č. , hodnota, ze dne , datum, , přičemž za situace, kdy zde nebyl žádný jiný dluh žalobce vůči příslušnému finančnímu úřadu, by bylo možné za určitých předpokladů dovozovat, že se žalovaný takto zavázal danou daň uhradit (jak tvrdí žalobce), i takto sjednané ustanovení ohledně úhrady vyvolává pochybnosti o skutečné vůli účastníků, potažmo faktické výši sjednané kupní ceny. Mělo-li by takto být ze strany žalovaného postupováno, není totiž zcela zřejmé, zda by tímto způsobem hradil žalovaný část kupní ceny či předpokládanou daň z převodu nemovitostí, která však doposavad nebyla vyměřena a tedy její skutečná výše nebyla v danou chvíli známa (v tomto směru lze souhlasit se žalovaným, že ze smlouvy nevyplývá žádné výslovné ujednání, dle kterého by se žalovaný zavazoval k plnění jakékoli dostatečně konkretizované povinnosti vůči finančnímu úřadu, když je na místě dodat, že poplatníkem dané daně dle ustanovení § 1 odst. 1 písm. a) zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., ve znění do 31.10.2016, byl právě žalobce a nikoli žalovaný).
19. Uváděl-li dále žalobce, že v případě zjištění neplatnosti kupní smlouvy je na místě daný nárok posoudit jakožto nárok z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 a násl. o.z., s tím, že byla-li by smlouva shledána neplatně uzavřenou, jsou si strany povinny vrátit vše, co bylo na základě neplatné kupní smlouvy nabyto, s tímto právním názorem se soud neztotožnil. V prvé řadě je třeba uvést, že soud je vázán skutkovým vymezením předmětu sporu tak, jak učinil žalobce v podané žalobě, přičemž žalobní tvrzení jsou v daném případě uvedena zcela konkrétně a bez jakékoli pochybnosti – žalobce poukazuje na porušení smluvní povinnosti vyplývající z dle něj platně uzavřené kupní smlouvy ze strany žalovaného a škodu, která mu měla porušením dané povinnosti vzniknout. Žalobní tvrzení co do neplatnosti kupní smlouvy a povinnosti vrátit si vše, co strany na základě neplatně uzavřené smlouvy obdržely, naopak absentují. Soud proto již z tohoto důvodu nemůže postupovat v režimu bezdůvodného obohacení a posuzovat předmět řízení tímto způsobem (pokud by se tak mělo stát, bylo by potřeba tvrdit rozhodné skutečnosti odlišným způsobem, než činí žalobce v podané žalobě, příp. postupovat cestou návrhu na změnu žaloby, což žalobce také neučinil).
20. S ohledem na výše uvedené se pak již soud dále nezabýval žalovaným vnesenou námitkou promlčení.
21. Ze všech shora uvedených důvodů proto soud žalobu v celém jejím rozsahu jako nedůvodně podanou zamítnul.
22. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy soud zcela úspěšnému žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení spočívajících v nákladech na právní zastoupení advokátem, v nákladech jízdného a v nákladech za ušlý čas. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny v souladu s ustanoveními § 7, § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (dále jen „vyhláška“), 5 úkony právní pomoci po 5 220 Kč (převzetí zastoupení; sepis odporu ze dne 19.4.2023; účast na jednání soudu konaném dne 20.7.2023; sepis vyjádření ze dne 20.9.2023; účast při jednání soudu dne 23.1.2024) a dále 5 náhradami hotových výdajů po 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky. Žalovanému dále náleží náhrada za promeškaný čas dle ustanovení § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. 12 půlhodiny po 100 Kč – celkem 1 200 Kč (dvě cesty , adresa, a zpět, a to k jednáním soudu dne 20.7.2023 a 23.1.2024). Žalovaný má rovněž nárok na jízdné za cestu , adresa, a zpět, 2 jízdy, a to k jednáním dne 20.7.2023 a 23.1.2024, celkem 2x 196 km, při cestě osobním vozem Volvo V60, a to s přihlédnutím k ustanovení § 1 a § 4 vyhlášky č. 467/2022 Sb., potažmo vyhlášky č. 398/2023 Sb., v celkové částce 2 923 Kč. Náklady právního zastoupení, náklady za promeškaný čas a náklady na jízdné tak celkem činí 31 723 Kč, přičemž žalovanému tak náleží náhrada nákladů řízení v takto specifikované konečné výši.
23. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když pro stanovení lhůty delší nebyly shledány žádné důvody.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.