16 C 122/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu jako samosoudkyní Jméno zainteresované osoby 0/0 ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 46 343,96 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 46 343,96 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 46 343,96 Kč od 17. 11. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 20.2.2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 46 343,96 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 27.1.2020 mezi společností , Jméno zainteresované osoby 0/0, . (dříve , Jméno zainteresované osoby 0/0, jako původním věřitelem a postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 17.5.2019 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě čerpal žalovaný úvěr v konečné výši 46 343,96 Kč. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Žalobkyně dále uvedla, že pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.

2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil.

3. Vzhledem k tomu že v projednávané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, jednal soud v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili.

4. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu (ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř.) i z provedených listinných důkazů (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o.s.ř.). Po provedeném dokazování soud učinil za použití ustanovení § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu:

5. Mezi společností , Jméno zainteresované osoby 0/0, jako „Věřitelem“ na straně jedné a žalovaným jako „Klientem“ na straně druhé byla dne 17.5.2019 uzavřena prostřednictvím internetových stránek www., Anonymizováno, .cz Smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž základě se společnost , Jméno zainteresované osoby 0/0, zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše sjednaného úvěrového limitu 80 000 Kč s tím, že tento úvěr lze po dobu trvání Smlouvy čerpat i opakovaně, a žalovaný se zavázal tento úvěr navýšený o pevnou úrokovou sazbou ve výši 10,50 % měsíčně splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši odpovídající Minimálním splátkám dle Obchodních podmínek, tj. ve výši (a) 11,00 % nesplaceného Úvěru společně s úrokem z Úvěru nebo (b) 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší, a to vždy každý měsíc v ten jistý kalendářní den, ke kterému mu byly finanční prostředky dle této Smlouvy připsány na jeho bankovní účet; uvedené skutečnosti má soud za prokázané označenou smlouvou. Z této smlouvy, ani z jiných žalobkyní založených listinných důkazů však není zřejmé, zda a případně v jakém rozsahu původní věřitel zjišťoval a posuzoval před uzavřením samotné smlouvy schopnost žalovaného úvěr splácet tak, jak má na mysli ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Z výpisu poskytnutých částek úvěru a poskytnutých úhrad ze strany žalovaného má soud za prokázané, že žalovaný v období od 17.5.2019 do 18.5.2023 postupně čerpal úvěr v celkové výši 131 281 Kč a na jeho splacení v období od 14.6.2019 do 16.6.2023 uhradil částku v celkové výši 149 307,84 Kč; na přeplatku byla žalovanému poté v období od 12.7.2019 do 2.3.2022 uhrazena částka celkem 581,38 Kč. Jak vyplývá z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 22.12.2023 ve spojení s podacím lístkem z téhož dne, společnost , Jméno zainteresované osoby 0/0, p.l.c. (dříve , Jméno zainteresované osoby 0/0, p.l.c.) oznámila žalovanému, že na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27.1.2020 postoupila pohledávku vzniklou z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy číslo , adresa, v celkové výši 46 343,96 Kč na žalobkyni. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 22.12.2023 ve spojení s podacím lístkem z téhož dne pak bylo prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k úhradě částky ve výši 46 343,96 Kč a dále k úhradě nákladů právního zastoupení v částce 11 906 Kč. V řízení nebylo nijak sporováno, že žalovaný žalobkyni dosud ničeho neuhradil. Postoupení předmětné pohledávky ve výši 46 343,96 Kč původním věřitelem na žalobkyni má soud dále za prokázané Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27.1.2020 ve spojení s Dodatkem č. , hodnota, ze dne 18.11.2021 a dále ve spojení se seznamem postoupených pohledávek.

6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle ustanovení § 2398 odst. 1 o.z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

8. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

9. Podle ustanovení § 1820 a násl. o.z. je možné uzavřít smlouvu rovněž bez současné fyzické přítomnosti stran, přičemž i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby je zachována písemná forma (ustanovení § 562 odst. 1 o.z.).

10. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 označeného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle ustanovení § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. V řízení bylo prokázáno, že mezi společností , Jméno zainteresované osoby 0/0, a žalovaným bylo dne 17.5.2019 přistoupeno k uzavření smlouvy o úvěru v souladu s ustanovením § 2395 a násl. o.z., a to distančním způsobem, tj. za použití prostředků komunikace na dálku dle ustanovení § 1820 o.z., tedy prostřednictvím stránek www., Anonymizováno, .cz. Na základě této smlouvy se společnost , Jméno zainteresované osoby 0/0, zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše sjednaného úvěrového limitu 80 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr spolu se sjednaným úrokem ve výši 10,50 % měsíčně splácet v pravidelných měsíčních splátkách. , Jméno zainteresované osoby 0/0, žalovanému postupně poskytla úvěr v celkové částce 131 281 Kč, když částku ve výši 581,38 Kč mu poté ještě uhradila jakožto přeplatek, žalovaný jí poté zaplatil na splacení poskytnutého úvěru částku v celkové výši 149 307,84 Kč. Nicméně nelze v daném případě přehlédnout, že byť byl žalovanému poskytován spotřebitelský úvěr a bylo třeba postupovat rovněž v režimu zákona o spotřebitelském úvěru, tj. i v intencích shora citovaného ustanovení § 86 tohoto zákona, žalobkyně dostatečně netvrdila a nijak neprokazovala, jakým způsobem a v jakém rozsahu byla zjišťována a posuzována úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele. S ohledem na tuto skutečnost proto soud dospěl k závěru, že Smlouva o revolvingovém úvěru, uzavřená dne 17.5.2019 mezi společností , Jméno zainteresované osoby 0/0, a žalovaným, je smlouvou absolutně neplatnou dle ustanovení § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný je proto povinen vrátit žalobkyni, která se stala v souladu s ustanovením § 1879 o.z. nabyvatelem předmětné pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 27.1.2020 s původním věřitelem (tato skutečnost byla žalovanému původním věřitelem oznámena dne 22.12.2023), pouze částku poskytnuté jistiny úvěru, a to s přihlédnutím k ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru, potažmo k ustanovení § 2991 o.z. Vzhledem k tomu, že žalovanému bylo na jistině úvěru vyplaceno právní předchůdkyní žalobkyně celkem 131 281 Kč (+ následně vrácený přeplatek ve výši 581,38 Kč), přičemž žalovaný naopak poskytl v této souvislosti právní předchůdkyni žalobkyně již částku v celkové výši 149 307,84 Kč, tj. částku přesahující částku poskytnutou, není již nadále žalovaný povinen z titulu bezdůvodného obohacení žalobkyni hradit ničeho. Žaloba byla proto jako nedůvodně podaná v celém svém rozsahu zamítnuta.

14. Nad rámec uvedeného soudu dále poukazuje na zjevnou nepřiměřenost ve smlouvě sjednaných úroků, jejichž výše podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, když v tomto směru lze v souladu s konstantní judikaturou přihlížet k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěru (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 21 Cdo 1484/20004 či 33 Odo 236/2005). I z tohoto pohledu je na místě danou úvěrovou smlouvu posoudit jako smlouvu absolutně neplatnou, a to s přihlédnutím k ustanovení § 588 o.z., neboť sjednaná úroková sazba ve výši 10,50 % měsíčně se zjevně příčí dobrým mravům.

15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaný byl v řízení zcela úspěšný. Žádné prokazatelné náklady řízení mu však nevznikly, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.