16 C 137/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Klárou Hronovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně A , IČO IČO žalobkyně A sídlem Adresa žalobkyně A zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 106 177,02 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 106 177,02 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 255,33 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 106 177,02 Kč od 29. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 30 936,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménemIII. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice soudní poplatek ve výši 1 061 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku prostřednictvím účtárny Obvodního soudu pro Prahu 5.

1. Původní žalobce – společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , se žalobou podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 24. 4. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 106 177,02 Kč s příslušenstvím s tím, že dne 14. 10. 2016 uzavřela se žalovaným Smlouvu o úvěru (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 120 000 Kč. Nedílnou součástí Smlouvy jsou Všeobecné produktové podmínky (dále jen „VPP“) platné ke dni uzavření Smlouvy, kterými se řídí záležitosti výslovně neupravené Smlouvou. Žalovaný se zavázal vrátit peněžní prostředky poskytnuté podle této Smlouvy formou 120 řádných měsíčních splátek ve výši 1 838,15 Kč splatných vždy k 14. dni v měsíci, počínaje dnem 14. 11. 2016. Řádná měsíční splátka se podle Smlouvy skládala z platby jistiny a úroku (1 687,15 Kč) a úhrady pojištění (151 Kč). Jistina úvěru byla úročena v souladu s článkem II odst. 5 Smlouvy úrokovou sazbou ve výši 11,50 % p.a. V případě prodlení žalovaného se splácením úvěru byla částka po splatnosti úročena úrokem z prodlení v zákonné výši. Dle čl. 43 VPP je žalobkyně oprávněna úročit úrokem z prodlení celkovou dlužnou částku. Strany se v čl. III odst. 4 Smlouvy dohodly, že žalobkyně byla oprávněna účtovat žalovanému poplatky dle platného sazebníku. Dále se strany Smlouvy dle čl. III odst. 7 dohodly, že žalobkyně byla oprávněna požadovat po žalovaném zaplacení smluvní pokuty mimo jiné ve výši 20 % z celkové částky všech splátek splatných dle smlouvy po dni prohlášení úvěru za splatný, a to za opakované prodlení se splátkou. Žalovaný splátky sjednané ve Smlouvě řádně a včas nehradil, čímž porušil Smlouvu způsobem definovaným čl. 31 písm. d) ve VPP a z tohoto důvodu byl úvěr ke dni 21. října 2019 zesplatněn na základě Oznámení , Anonymizováno, o prohlášení úvěru za splatný (v souladu s čl. 32 písm. a) VPP). Ke dni zesplatnění činila dlužná částka celkem 109 575,70 Kč. Tato částka se skládala z nesplacené jistiny ve výši 101 507,54 Kč, obchodního (běžného) úroku z nesplacené jistiny kapitalizovaného ke dni zesplatnění ve výši 6 031,24 Kč, zákonného úroku z prodlení z dlužné částky po splatnosti kapitalizovaného ke dni zesplatnění ve výši 230,92 Kč, dlužných poplatků za vedení účtu, dlužné úhrady za pojištění, náklady upomínání ve výši 1 806 Kč. Po dni zesplatnění žalovaný uhradil 6 000 Kč. Žalobkyni v důsledku zesplatnění úvěru vznikla pohledávka ze Smlouvy (dále jen „Pohledávka“), která byla ke dni 28. 3. 2020 (tj. datum převzetí právního zastoupení) vyčíslena celkem na částku ve výši 106 177,02 Kč, přičemž se skládá z nesplacené jistiny ve výši 101 507,54 Kč, obchodního (běžného) úroku z nesplacené jistiny kapitalizovaného ke dni zesplatnění ve výši 4 669,48 Kč. Příslušenství pak dále představuje zákonný úrok z prodlení z dlužné částky po splatnosti kapitalizovaný ke dni převzetí právního zastoupení, tj. do 28. 3. 2020 ve výši 255,33 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 106 177,02 Kč (představuje součet dlužné jistiny a obchodního úroku) ode dne 29. 3. 2020 do zaplacení. Dne 6. 4. 2020 byla žalovanému zaslána výzva k úhradě dluhu ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, kterou byl vyzván k úhradě dlužné částky a upozorněn na podání žaloby v případě neuhrazení. Žalovaný následně dlužnou pohledávku neuhradil. Ke dni podání žaloby tak dlužnou částku tvoří nesplacená jistina ve výši 101 507,54 Kč, obchodní (běžný) úrok z nesplacené jistiny kapitalizovaný ke dni zesplatnění ve výši 4 669,48 Kč. Žalobkyně tak požaduje po žalovaném uhradit celkem částku ve výši 106 177,02 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z dlužné částky po splatnosti kapitalizovaný ke dni převzetí právního zastoupení, tj. do 28. 3. 2020 ve výši 255,33 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 106 177,02 Kč ode dne 29. 3. 2020 (den následující po dni převzetí právního zastoupení právním zástupcem žalobkyně) do zaplacení.

2. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 28. 3. 2025, č. j. 51 C 375/2020-57, které nabylo právní moci dne 10. 5. 2025, vyslovil Obvodní soud pro Prahu 1 svou místní nepříslušnost, a po právní moci usnesení věc postoupil místně příslušnému Obvodnímu soudu pro Prahu 5.

3. Usnesením ze dne 28. 7. 2025, č. j. 16 C 137/2025-72, které nabylo právní moci dne 3. 9. 2025, soud připustil záměnu na místě žalobkyně s tím, že na místě žalobkyně bude nadále jednáno se společností , Jméno žalobkyně A, , IČO , IČO žalobkyně A, , sídlem , Jméno žalobkyně B, , , adresa, , zastoupenou , Jméno advokáta, , advokátem, se sídlem , Jméno žalobkyně B, .

4. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, jednal soud v souladu s ustanovením § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili.

5. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu (ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř.) i z provedených listinných důkazů (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o.s.ř.). Po provedeném dokazování učinil soud za použití ustanovení § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu.

6. Dne 14. 10. 2016 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , se žalovaným Smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut spotřebitelský splátkový úvěr ve výši 120 000 Kč, jenž se žalovaný zavázal splácet formou měsíčních anuitních splátek v celkovém počtu 120 s tím, že měsíční splátka jistiny a úroku činí 1 687,15 Kč, úhrada pojištění 151 Kč, řádná měsíční splátka tedy celkem činí 1 838,15 Kč s tím, že řádné měsíční splátky jsou splatné k 15. dni v měsíci počínaje dnem 15. 11. 2016, roční úroková sazba činí 11,50 % p. a. a RPSN činí 12,42 % (prokázáno Smlouvou o úvěru s pojištěním schopnosti splácet ze dne 14. 10. 2016 ve spojení se Sazebníkem poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platný od 1. 10. 2016, Všeobecnými produktovými podmínkami účinnými od 1. 9. 2014 a výpisem z bankovního účtu žalovaného). Před uzavřením Smlouvy o úvěru , právnická osoba, , zjistila osobní a výdělkové poměry žalovaného (prokázáno Žádostí o úvěr ze dne 14. 6. 2016 ve spojení s výpisem z běžného účtu žalovaného). Žalovaný poskytnutý úvěr nesplácel řádně a včas, , právnická osoba, , proto prohlásila dluh za splatný ke dni 21. 10. 2019 a vyzvala žalovaného k jeho úhradě (prokázáno Oznámením o prohlášení úvěru za splatný ze dne 23. 10. 2019 a výpisem z účtu žalovaného). Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy včetně příslušenství a všech práv a povinností s pohledávkou spojenými byla ze strany , právnická osoba, , postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 6. 2021 (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17. 6. 2021 ve spojení přílohou č. 1 – seznamem postoupených pohledávek). Žalovaný však na uvedený dluh přesto ničeho neuhradil, a to ani přes zaslání předžalobní výzvy (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 6. 4. 2020 ve spojení s poštovním podacím archem).

7. Podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 označeného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Na základě výše uvedených skutečností ve spojení s citovanými ustanoveními občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že mezi společností , právnická osoba, , jako právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o.z., na jejímž základě byl žalovanému poskytnut spotřebitelský splátkový úvěr ve výši 120 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet formou měsíčních anuitních splátek v celkovém počtu 120 s tím, že měsíční splátka jistiny a úroku činí 1 687,15 Kč, výše sjednaného pojištění 151 Kč, řádná měsíční splátka tedy celkem činí 1 838,15 Kč s tím, že řádné měsíční splátky jsou splatné k 15. dni v měsíci počínaje dnem 15. 11. 2016, roční úroková sazba činí 11,50 % p. a. a RPSN činí 12,42 %. Před uzavřením úvěrové smlouvy byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně jakožto poskytovatele úvěru posouzena úvěruschopnost žalovaného v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Zatímco právní předchůdkyně žalobkyně svůj závazek vyplývající ze smlouvy řádně splnila, žalovaný úvěrové splátky z čerpané částky řádně a včas nehradil. Právní předchůdkyně žalobkyně proto v souladu s uzavřenou smlouvou a s přihlédnutím k ustanovení § 2399 odst. 1 o.z. přistoupila k zesplatnění poskytnutého úvěru ke dni 21. 10. 2019 a vyzvala žalovaného k okamžitému jednorázovému splacení sjednaného závazku. Vzhledem k tomu, že žalovaný nepřistoupil k úhradě ani následně, vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně, potažmo žalobkyni, na kterou byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17. 6. 2021 daná pohledávka postoupena v souladu s ustanovením § 1879 o.z., vůči žalovanému právo na zaplacení dlužné jistiny úvěru, jakož i právo na zaplacení sjednaných smluvních úroků. S ohledem na výše uvedené má tak soud za to, že žaloba byla podána zcela důvodně, a této proto vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

10. O povinnosti žalovaného uhradit žalobkyni příslušenství ve zákonného úroku z prodlení soud rozhodl dle ustanovení 1970 o.z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, soud jí přiznal i plnou náhradu nákladů řízení spočívajících v nákladech na soudní poplatek v částce 5 309 Kč a dále v nákladech právního zastoupení. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny odměnou za 3,5 úkony právní pomoci po 5 380 Kč dle ustanovení § 7 bod 5. ve spojení s ustanovením § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve spojení s ustanovením § 11 odst. 1 písm. a) a d) a odst. 2 psím. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, sepis předžalobní výzvy – ½ úkon a sepis vyjádření ze dne 17. 10. 2025), 3 náhradami hotových výdajů po 300 Kč a 1 náhradou hotových výdajů po 450 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., to vše zvýšeno o 21 % DPH. Předžalobní výzva k plnění byla soudem posouzena jako ½ úkon dle ustanovení § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky, neboť sice obsahuje základní skutkový rozbor věci, ale k tomu, aby byla posouzena jako úkon plný podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky, v ní chybí právní rozbor věci. Výše nákladů právního zastoupení tak činí 25 627,80 Kč, náklady řízení po připočtení částky zaplaceného soudního poplatku poté celkem 30 936,80 Kč.

12. O povinnosti žalobkyně zaplatit České republice soudní poplatek v částce 1 061 Kč bylo rozhodnuto s přihlédnutím k ustanovení § 9 odst. 1, odst. 4 písm. a) a odst. 6 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Žalobkyně uhradila v souvislosti s podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu pouze soudní poplatek ve výši 4 248 Kč podle Položky 2 bodu 1. písm. c) Sazebníku poplatků, který tvoří nedílnou přílohu označeného zákona. Vzhledem k tomu, že k vydání elektronického platebního rozkazu nebylo možné soudem přistoupit, je třeba doplatit soudní poplatek do výše Položky 1 bodu 1. písm. b) Sazebníku, tj. do částky 5 309 Kč, a to v souladu s Položkou 2 bod 2. Sazebníku. Proto byla žalobkyni stanovena povinnost zaplatit České republice část soudního poplatku ve výši 1 061 Kč (5 309 Kč – 4 248 Kč = 1 061 Kč).

13. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když pro stanovení lhůty odlišné nebyly shledány žádné předpoklady.