16 C 139/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Klárou Hronovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce za účasti účastníka řízení: právnická osoba , IČO sídlem adresa účastnice zastoupeného advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o žalobě podle části páté občanského soudního řádu

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby soud zrušil rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. ČT – [číslo], a rozhodl tak, že telekomunikační služby za období od 25.5.2016 do 24.11.2016 byly uhrazeny žalobcem [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] řádně a včas, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit účastníku řízení [právnická osoba] na náhradě nákladů řízení částku ve výši 9 438 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce účastníka řízení [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

1. Žalobce podal dne 27.3.2020 ke zdejšímu soudu žalobu podle části páté zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen„ o.s.ř.“), následně doplněnou podáním ze dne 26.4.2020, kterou se domáhá přezkumu rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu ze dne 9.8.2018, číslo jednací [anonymizováno] [číslo] vyř. – NiA., a to s tím, že účastníci současně uzavřeli dvě smlouvy - prodej zboží (kupující platí splátky po dobu 2 let) a prodej služeb (poskytování telekomunikačních služeb po dobu 2 let). Smlouva o prodeji služeb je podmínkou, která předchází podpisu smlouvy o prodeji zboží, ale žádná ze dvou smluv není pro jejich budoucí plnění podmíněna jinou. Poskytovatelem služeb také je prodejce zboží a fakturuje za dvě smlouvy v jedné faktuře. Poplatky se počítají zvlášť, ale jsou shrnuty jako jedna částka v konečné částce na jedné faktuře. Samostatný výpočet poplatků (plateb) v rámci různých smluv není jasně uveden, ale maskován jako nadpis„ ceny za služby“ a„ ostatní platby“. Kupující provádí pravidelné platby v plné výši a včas na základě smlouvy o prodeji služeb; platby jsou jasně označeny jako„ Platba za aktivní služby [anonymizována dvě slova] měsíční [částka], za cislo [číslo]“. Prodávající (zboží a služby) přijímá zaplacené částky za smlouvu o poskytování služeb a přiřadí je k jiné smlouvě - prodej zboží. Prodávající tím vytvoří„ dluh“ na základě smlouvy o poskytování služeb. Tento smyšlený dluh tvoří základ nároku na zaplacení ceny za služby elektronických komunikací podle § 123 odst. 1 písm. 1 a § 129 odst. 1 písm. 1 a 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o dalších právních předpisech, ve znění pozdějších předpisů. Pokud dvě smlouvy - žádná z těchto smluv není podmíněna plněním druhé – probíhají současně, neexistuje žádné zákonné právo přerozdělit platby mezi různými smlouvami podle pohodlí prodávajícího. Žalobce rovněž poukázal na tu skutečnost, že správní orgán tím, že neoddělil smlouvu o poskytování telekomunikačních služeb od smlouvy o prodeji zboží, rozhodl o věci mimo svou jurisdikci a pravomoc.

2. Účastník řízení [právnická osoba] (dále jen„ účastník řízení“) navrhl zamítnutí žaloby v celém jejím rozsahu s tím, že k námitce žalobce, že správní orgán překročil pravomoc, jenž mu byla svěřena a rozhodoval taktéž o částkách, které byly ze strany účastníka vyúčtované jakožto položku„ Splátka za zařízení (varianta 24 x 100 Kč)“, tj. splátky zakoupeného zařízení [anonymizována čtyři slova], sdělil, že předmětem návrhu na zahájení správního řízení jsou toliko částky za poskytnuté služby elektronických komunikací, o nichž je správní orgán příslušný rozhodnout. Splátky ceny zařízení, jakožto soukromoprávní nárok, jsou uplatňovány v samostatném soudním řízení vedeném před příslušným okresním, příp. obvodním soudem. Jelikož položky„ Splátka za zařízení (varianta 24 x 100 Kč)“ nebyly součástí částky uplatněné u správního orgánu, nemohl o nich tento rozhodnout. Český telekomunikační úřad tedy v řízení vedeném pod [číslo jednací] [číslo] vyř. – NiA nepřekročil zákonem svěřenou pravomoc. Ohledně započtení plateb účastník sdělil, že způsob započtení přijatých úhrad je sjednán ve všeobecných podmínkách. Taktéž vyúčtování veškerých závazků mezi účastníkem a žalobcem v souhrnných měsíčních vyúčtováních byl sjednán v těchto podmínkách, a to konkrétně v článku 2, kde je uvedeno následující:„ 2.1.1 Vyúčtování služeb vám vystavíme po skončení každého zúčtovacího období (ve smlouvě jen„ Vyúčtování“). Vyúčtování obsahuje cenu za všechny služby (popř. za objednané zboží) a služby třetích stran poskytnuté a objednané v příslušném zúčtovacím období. Délka zúčtovacího období je zpravidla jeden měsíc, není-li dohodnuto jinak. 2.1.2 Vyúčtování musí být uhrazeno nejpozději do data splatnosti, které uvedeme na příslušném Vyúčtování a které je zpravidla stanoveno na 18. den po vystavení Vyúčtování. Vyúčtování je uhrazeno připsáním vyúčtované částky pod správným variabilním symbolem na účet Vodafonu (popř. identifikací platby po sdělení správného variabilního symbolu). 2.2 Započtení pohledávek: Volací jistinu či finanční plnění, které od vás obdržíme, můžeme použít na úhradu jakékoli vaší dlužné částky z titulu poskytování služeb, nákupu zboží nebo služeb třetích stran dle naší volby.“. Účastník takto postupoval zcela na základě sjednaných podmínek, které se nijak neodlišují od standardně uplatňovaného postupu napříč celým soukromým právem, kde započtení plnění na nejstarší splatný dluh je zcela obvyklé.

3. Soud ve věci rozhodl při jednání dne 2.3.2021 v nepřítomnosti žalobce, a to v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), když žalobce se k tomuto jednání bez omluvy nedostavil, ač datum jeho konání vzal na vědomí při předchozím jednání soudu dne 26.11.2020 s tím, že se dostaví bez obeslání (navíc žalobce požádal o zaslání protokolu z jednání soudu dne 26.11.2020; tento protokol byl žalobci doručen dne 11.12.2020, přičemž termín odročeného jednání soudu je zde výslovně uveden). Pokud žalobce následně v rámci svého podání ze dne 12.3.2021 poukazoval na vytvořený záznam ve svém Kalendáři Google, kdy si poznamenal termín odročeného jednání na 9.3.2021, přičemž tento záznam dle jeho tvrzení zkontrolovala i přítomná tlumočnice, soud nijak nepopírá možnost takové lidské chyby, nicméně dané vysvětlení ze strany žalobce již ničeho nemění na předchozím procesním postupu soudu a vázanosti soudu tímto postupem (vyhlášení rozsudku při jednání soudu dne 2.3.2021).

4. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, které navrhli a předložili účastníci řízení, případně vyžádané soudem (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Žádné další návrhy na doplnění dokazování nebyly účastníky vzneseny a ani soud neshledal potřebu dalšího dokazování.

5. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ust. § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

6. Žalobce jako zákazník a účastník řízení [právnická osoba] jako poskytovatel uzavřeli dne [datum] smlouvu [číslo] o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací dle § 63 zákona č. 127/2005 Sb. s tím, že tato smlouva byla potvrzena zadáním aktivačního kódu zákazníkem dne [datum] prodejci [anonymizováno] dle Podmínek služeb a zboží za zvýhodněnou cenu; smlouva nabyla účinnosti okamžikem potvrzení smlouvy. Uvedená skutečnost je mezi účastníky nesporná a byla prokázána rovněž Potvrzením smlouvy [číslo] o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací dle § 63 zákona č. 127/2005 Sb., vystaveným účastníkem řízení [právnická osoba] dne [datum]. Z uvedeného Potvrzení dále vyplývají mimo jiné následující skutečnosti: 1) účelem daného potvrzení je zachycení obsahu smlouvy, poučení o možnostech předčasného ukončení smlouvy a informace změny udělených souhlasů; 2) předmětem smlouvy je zejména závazek poskytovatele poskytovat zákazníkovi veřejně dostupné služby elektronických komunikací (dále jen„ Služby“) a zboží na telefonních číslech, popř. [anonymizováno] přípojkách, specifikovaných v tomto potvrzení (dále jen„ Čísla“), a to za zvýhodněných podmínek uvedených v tomto potvrzení a tomu odpovídající závazek zákazníka, že rozsah jím užívaných Služeb na příslušném Čísle neklesne po dobu trvání smlouvy sjednané pro konkrétní Číslo pod dohodnuté Minimální měsíční plnění, které je cenou sjednanou za služby (dále„ MSL“), jak je definováno v Podmínkách, se kterými byl Zákazník seznámen před uzavřením smlouvy a jejichž zkrácené znění je přiloženo k tomuto potvrzení; 3) doba trvání smlouvy je sjednána pro každé Číslo na dobu určitou 24 měsíců a počíná běžet: a. od účinnosti smlouvy v případě, že Číslo je již v síti poskytovatele aktivní, nebo b. ode dne aktivace Čísla v síti poskytovatele v případě, že Číslo není v síti aktivní; 4) sjednané Číslo: [číslo], sjednané Minimální měsíční plnění vč. DPH (MSL): 249 Kč; 5) kterákoli ze stran je oprávněna od uzavřené smlouvy ohledně příslušného Čísla odstoupit v případě porušení smlouvy druhou smluvní stranou podstatným způsobem; odstoupením od smlouvy dojde k automatickému ukončení poskytování služeb elektronických komunikací (tj. k deaktivaci příslušného [příjmení]); za porušení smlouvy podstatným způsobem se považují kromě případů stanovených v zákoně také případy uvedené v čl.

5. Všeobecných podmínek a dále prodlení zákazníka s úhradou vyúčtování k Číslu po splatnosti i přes upozornění poskytovatele; 6) uzavřená smlouva se řídí Podmínkami, Všeobecnými podmínkami pro poskytování služeb elektronických komunikací poskytovatele, Informací pro účastníka a uživatele o zpracování osobních, identifikačních, provozních a lokalizačních údajů, Reklamačním řádem a Ceníkem, případně podmínkami jednotlivých služeb, které zákazník využije (dále společně jako„ podmínky“), dále s tím, že tyto podmínky jsou také k dispozici na [webová adresa] - zadáním aktivačního kódu při potvrzování smlouvy (případně udělením souhlasu prostřednictvím e-shopu nebo Internetové samoobsluhy) zákazník potvrdil, že se s těmito podmínkami seznámil, že s nimi souhlasí, že tyto podmínky neobsahují žádná ujednání, která by mu byla nesrozumitelná nebo která by pro něho byla zvláště nevýhodná, a že se závažně neodchylují od obvyklých podmínek ujednávaných v obdobných případech; 7) toto potvrzení zachycuje v souladu s § 1757 občanského zákoníku obsah smlouvy; má-li zákazník za to, že toto potvrzení obsahuje podstatné odchylky od uzavřené smlouvy (jedná se zejména o osobní údaje zákazníka, výši MSL a dobu trvání závazku), byl poskytovatelem vyzván, nechť jej informuje o této skutečnosti na [tel. číslo], nebo v kterékoli prodejně, nejpozději do 14 dnů od vystavení tohoto potvrzení, s tím, že v opačném případě bude poskytovatel považovat toto potvrzení za věrné zachycení obsahu smlouvy. Žalobce toto potvrzení obdržel, což výslovně potvrdil při jednání soudu dne 26.11.2020. Účastníci poté netvrdili a ani neprokazovali, že by obsah daného potvrzení byl žalobcem jakkoli zpochybněn. Z Všeobecných podmínek pro poskytování služeb elektronických komunikací společnosti [právnická osoba], jimiž se rovněž řídí uzavřená smlouva mezi účastníky (viz výše Potvrzení smlouvy [číslo] o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací dle § 63 zákona č. 127/2005 Sb., vystavené dne 25.5.2016), účinných od 15.3.2016, dále mimo jiné vyplývá: Dle článku 1.1.2 VP tvoří uzavřenou smlouvu mimo jiné i tyto Všeobecné podmínky. Dle článku 1.1.3 VP zákazník uzavřením smlouvy vyjadřuje a potvrzuje svůj souhlas s těmito Všeobecnými podmínkami; objednáním nebo aktivací jednotlivých služeb zákazník potvrzuje svůj souhlas a seznámení se nejen se Všeobecnými podmínkami, ale i podmínkami takové služby. Dle článku 2.1.1 VP vyúčtování služeb [právnická osoba] vystaví zákazníkovi po skončení každého zúčtovacího období; vyúčtování obsahuje cenu za všechny služby (popř. za objednané zboží) a služby třetích stran poskytnuté a objednané v příslušném zúčtovacím období; délka zúčtovacího období je zpravidla jeden měsíc, není-li dohodnuto jinak; Vodafone je oprávněn ve vyúčtování vyúčtovat i ceny za služby poskytnuté v předchozích zúčtovacích obdobích, pokud nebyly zahrnuty do předchozích vyúčtování (zejména v případě roamingu a služeb třetích stran). Dle článku 2.1.2 VP vyúčtování musí být uhrazeno nejpozději do data splatnosti, které je uvedeno na příslušném vyúčtování a které je zpravidla stanoveno na 18. Den po vystavení vyúčtování; vyúčtování je uhrazeno připsáním vyúčtované částky pod správným variabilním symbolem na účet [anonymizováno] (popř. identifikací platby po sdělení správného variabilního symbolu). Dle článku 2.2 VP volací jistinu či finanční plnění, které od zákazníka [anonymizováno] obdrží, může [anonymizováno] použít na úhradu jakékoli zákazníkovy dlužné částky z titulu poskytování služeb, nákupu zboží nebo služeb třetích stran dle své volby. Účastník řízení [právnická osoba] vystavil v době trvání smluvního vztahu, a to pro období od 25.5.2016 do 24.11.2016 následující daňové doklady: 1) daňový doklad [číslo] (zároveň i variabilní symbol), vystavený dne 25.6.2016, zúčtované období 25.5.2016 – 24.6.2016, znějící na částku 259 Kč (do příštího období převod haléřového vyrovnání - 0,50 Kč), datum splatnosti 13.7.2016, požadována cena za služby 214,46 Kč bez DPH po slevě, tj. celkem k platbě za zúčtované období 259,50 Kč; 2) daňový doklad [číslo] (zároveň i variabilní symbol), vystavený dne 25.7.2016, zúčtované období 25.6.2016 – 24.7.2016, znějící na částku 360 Kč (přihlédnuto k nedoplatku z minulého období 0,50 Kč), datum splatnosti 12.8.2016, požadována cena za služby 214,46 Kč bez DPH po slevě, DPH 45,04 Kč, splátka za zařízení 100 Kč (nepodléhající DPH), tj. celkem k platbě za zúčtované období 359,50 Kč; 3) daňový doklad [číslo] (zároveň i variabilní symbol), vystavený dne 25.8.2016, zúčtované období 25.7.2016 – 24.8.2016, znějící na částku 460 Kč (přihlédnuto k nedoplatku z minulého období 100,50 Kč), datum splatnosti 12.9.2016, požadována cena za služby 214,46 Kč bez DPH po slevě, DPH 45,04 Kč, splátka za zařízení 100 Kč (nepodléhající DPH), tj. celkem k platbě za zúčtované období 359,50 Kč; 4) daňový doklad [číslo] (zároveň i variabilní symbol), vystavený dne 25.9.2016, zúčtované období 25.8.2016 – 24.9.2016, znějící na částku 740 Kč (přihlédnuto k nedoplatku z minulého období 200,50 Kč), datum splatnosti 13.10.2016, požadována cena za služby 214,46 Kč bez DPH po slevě, ostatní poplatky 148,76 Kč (za odeslání upomínky pro včasné nezaplacení vyúčtování), DPH 76,28 Kč, splátka za zařízení 100 Kč (nepodléhající DPH), tj. celkem k platbě za zúčtované období 539,50 Kč; 5) daňový doklad [číslo] (zároveň i variabilní symbol), vystavený dne 25.10.2016, zúčtované období 25.9.2016 – 24.10.2016, znějící na částku 840 Kč (přihlédnuto k nedoplatku z minulého období 480,50 Kč), datum splatnosti 12.11.2016, požadována cena za služby 214,46 Kč bez DPH po slevě, DPH 45,04 Kč, splátka za zařízení 100 Kč (nepodléhající DPH), tj. celkem k platbě za zúčtované období 359,50 Kč; 6) daňový doklad [číslo] (zároveň i variabilní symbol), vystavený dne 25.11.2016, zúčtované období 25.10.2016 – 24.11.2016, znějící na částku 1 663 Kč (přihlédnuto k nedoplatku z minulého období 580,50 Kč), datum splatnosti 13.12.2016, požadována cena za služby 214,46 Kč bez DPH po slevě, ostatní poplatky 597,52 Kč (300 Kč – jednorázový poplatek za blokaci služeb, 297,52 Kč za odeslání upomínky pro včasné nezaplacení vyúčtování), DPH 170,52 Kč, splátka za zařízení 100 Kč (nepodléhající DPH), tj. celkem k platbě za zúčtované období 1 082,50 Kč. Všechny uvedené skutečnosti má soud za prokázané shora označenými daňovými doklady. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalobce uhradil účastníku řízení za vyúčtování pro období od 25.5.2016 do 24.11.2016 následující platby: dne 27.6.2016 částku ve výši 259 Kč, dne 9.8.2016 částku ve výši 259,50 Kč, dne 29.8.2016 částku ve výši 259,50 Kč, dne 27.9.2016 částku ve výši 259,50 Kč a dne 27.10.2016 částku ve výši 259,50 Kč. Žalobce nikterak netvrdil ani nesporoval, že by na úhradu vyúčtování za období od 25.5.2016 do 24.11.2016 uhradil ještě jiné částky, naopak skutečnost o shora specifikovaných úhradách dále doložil přehledem internetového bankovnictví, ze kterého má soud dále za prokázané, že žalobce tyto jednotlivé platby poukázal na účet účastníka řízení s následujícím označením: 1) platba částky 259 Kč dne 27.6.2016„ nákup: [anonymizováno 6 slov], dne 27.6.2016, částka 259.00 CZK“; tato platba označena [variabilní symbol]; 2) platba částky 259,50 Kč poukázaná žalobcem na účet účastníka řízení dne 5.8.2016„ [anonymizována dvě slova], cislo [číslo]“; tato platba označena [variabilní symbol]; SS: [číslo]; 3) platba částky 259,50 Kč poukázaná žalobcem na účet účastníka řízení dne 25.8.2016„ Platba za aktivní služby [anonymizována dvě slova] měsíční číslo CZK259,50, za cislo [číslo]“; tato platba označena SS: [číslo]; 4) platba částky 259,50 Kč poukázaná žalobcem na účet účastníka řízení dne 25.9.2016„ Platba za aktivní služby [anonymizována dvě slova] měsíční číslo CZK259,50, za cislo [číslo]“; tato platba označena SS: [číslo]; 5) platba částky 259,50 Kč poukázaná žalobcem na účet účastníka řízení dne 25.10.2016„ Platba za aktivní služby [anonymizována dvě slova] měsíční číslo CZK259,50, za cislo [číslo]“; tato platba označena SS: [číslo]. Z žalobcem předloženého internetového bankovnictví rovněž vyplývá, že dne 25.5.2016 byla v rámci nákupu v prodejně účastníka řízení uhrazena dále částka 1 377 Kč. Shora uvedené skutečnosti týkající se provedení plateb z účtu žalobce byly konečně prokázány i založenými potvrzeními [právnická osoba], o zaúčtování těchto plateb.

7. Účastník řízení [právnická osoba] podal dne 22.3.2018 k Českému telekomunikačnímu úřadu návrh na rozhodnutí sporu o povinnosti k peněžitému plnění, na základě kterého se po odpůrci [celé jméno žalobce] (žalobce ve stávajícím řízení) domáhal zaplacení následujících pohledávek: 1) částka 20 Kč za zúčtovací období od 25.8.2016 do 24.9.2016, se splatností 13.10.2016; 2) částka 258,50 Kč za zúčtovací období od 25.9.2016 do 24.10.2016, se splatností 12.11.2016; 3) částka 981,50 Kč za zúčtovací období od 25.10.2016 do 24.11.2016, se splatností 13.12.2016; 4) částka 258,47 Kč za zúčtovací období od 25.11.2016 do 24.12.2016, se splatností 12.1.2017; 5) částka 258,97 Kč za zúčtovací období od 25.12.2016 do 24.1.2017, se splatností 12.2.2017; 6) částka 259,47 Kč za zúčtovací období od 25.1.2017 do 24.2.2017, se splatností 15.3.2017; 7) částka 258,97 Kč za zúčtovací období od 25.2.2017 do 24.3.2017, se splatností 12.4.2017; 8) částka 259,47 Kč za zúčtovací období od 25.3.2017 do 24.4.2017, se splatností 13.5.2017; 9) částka 258,97 Kč za zúčtovací období od 25.4.2017 do 24.5.2017, se splatností 12.6.2017; tj. částky v celkové výši 2 814,32 Kč. Svůj návrh [právnická osoba] odůvodnil tím, že navrhovatel a odpůrce uzavřeli společně smlouvu, na základě které poskytl navrhovatel odpůrci veřejně dostupné služby elektronických komunikací, a to pro telefonní [číslo] dále s tím, že součástí smlouvy registrované pod [číslo] byly také Všeobecné podmínky pro poskytování služeb elektronických komunikací, Ceník služeb, Reklamační řád, Informace pro zákazníka, podmínky jednotlivých služeb a podmínky jednotlivých marketingových akcí; v souladu se smlouvou probíhalo vyúčtování služeb, přičemž v případě odpůrce nedošlo k řádnému uhrazení vyúčtování a po splatnosti jsou následující vyúčtování: 1) daňový doklad [číslo] za období 25.8.2016 24.9.2016 vystaven na částku 21 Kč, dlužno 21 Kč, z toho za služby el. komunikací 20 Kč; 2) daňový doklad [číslo] za období 25.9.2016 24.10.2016 vystaven na částku 359,50 Kč, dlužno 359,50 Kč, z toho za služby el. komunikací 258,50 Kč; 3) daňový doklad [číslo] za období 25.10.2016 24.11.2016 vystaven na částku 1 082,50 Kč, dlužno 1 082,50 Kč, z toho za služby el. komunikací 981,50 Kč; 4) daňový doklad [číslo] za období 25.11.2016 24.12.2016 vystaven na částku 912 Kč, dlužno 912 Kč, z toho za služby el. komunikací 258,47 Kč; 5) daňový doklad [číslo] za období 25.12.2016 24.1.2017 vystaven na částku 359 Kč, dlužno 359 Kč, z toho za služby el. komunikací 258,97 Kč; 6) daňový doklad [číslo] za období 25.1.2017 24.2.2017 vystaven na částku 360 Kč, dlužno 360 Kč, z toho za služby el. komunikací 259,47 Kč; 7) daňový doklad [číslo] za období 25.2.2017 24.3.2017 vystaven na částku 359 Kč, dlužno 359 Kč, z toho za služby el. komunikací 258,97 Kč; 8) daňový doklad [číslo] za období 25.3.2017 24.4.2017 vystaven na částku 360 Kč, dlužno 360 Kč, z toho za služby el. komunikací 259,47 Kč; 9) daňový doklad [číslo] za období 25.4.2017 24.5.2017 vystaven na částku 3 247,97 Kč, dlužno 3 247,97 Kč, z toho za služby el. komunikací 258,97 Kč; uvedené uplatněné nároky za služby el. komunikací jsou vypočteny a nárokovány ve snížené výši bez Administrativního poplatku, bez Odškodnění za předčasné ukončení smlouvy, bez Nesplnění smluvních závazků účtovaných po blokaci odchozích služeb a bez BMSL pokut účtovaných po blokaci odchozích služeb – tyto nároky, pokud jsou součástí dlužných vyúčtování, navrhovatel v řízení neuplatňuje. Navrhovatel požadoval, aby Český telekomunikační úřad rozhodl tak, že„ odpůrce je povinen ve lhůtě 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí uhradit navrhovateli dlužnou částku za poskytnutou službu elektronických komunikací v celkové výši 2 814,32 Kč a dále náklady řízení ve výši 200 Kč za správní poplatek a ve výši 3 146 Kč za právní zastoupení. Český telekomunikační úřad rozhodl rozhodnutím ze dne 9.8.2018, číslo jednací [anonymizováno] [číslo] vyř. – NiA., tak, že části návrhu navrhovatele vyhověl a uložil odpůrci (žalobci ve stávajícím řízení) podle § 64 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, (dále jen„ zákon o elektronických komunikacích“) povinnost uhradit dlužnou cenu za poskytnutou službu elektronických komunikací v celkové výši 1 260 Kč za číslo [tel. číslo], a to za zúčtovací období od 25.8.2016 do 24.9.2016 částku ve výši 20 Kč, za zúčtovací období od 25.9.2016 do 24.10.2016 částku ve výši 258,50 Kč a za zúčtovací období od 25.10.2016 do 24.11.2016 částku ve výši 981,50 Kč; ve zbývající části nebylo návrhu vyhověno; náhrada nákladů řízení nebyla přiznána žádnému z účastníků. Uvedené rozhodnutí nabylo právní moci dne 22.11.2019. V odůvodnění označeného rozhodnutí poukázal Český telekomunikační úřad na ust. § 2 písm. a), b) a § 64 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích s tím, že má na základě předložených důkazů za prokázané, že odpůrce byl účastníkem telefonní stanice č. [tel. číslo] a že ceny za služby elektronických komunikací za uvedená dlužná období (25.8.2016 - 24.9.2016, 25.9.2016 - 24.10.2016 a 25.10.2016 - 24.11.2016) byly vyúčtovány ve výši ceny platné v době jejího poskytnutí. Odpůrce podal proti tomuto rozhodnutí rozklad, na základě kterého rozhodl předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu dne 21.11.2019, pod [číslo jednací] tak, že se rozklad zamítá a napadené rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu, odboru pro východočeskou oblast ze dne 9.8.2018, [číslo jednací] vyř. – NiA., se potvrzuje, dále s tím, že náhrada nákladů řízení o rozkladu se nepřiznává žádnému z účastníků. Uvedené rozhodnutí nabylo právní moci dne 22.11.2019 a z jeho odůvodnění se mimo jiné podává, že předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu neshledal důvodnou rozkladovou námitku odpůrce, že zaplatil dlužná vyúčtování, která jsou předmětem daného správního řízení – odpůrce i navrhovatel předložili shodný soupis celkem 5 služeb elektronických komunikací učiněných odpůrcem, tyto platby však byly započteny na úhradu předcházejících (dříve splatných) dlužných vyúčtování, která nejsou předmětem daného správního řízení, a to konkrétně na vyúčtování [číslo]; odpůrce tedy prokázal pouze to, že hradil tato dřívější vyúčtování, ale již neprokázal, že by uhradil vyúčtování, která po něm navrhovatel požaduje zaplatit v rámci daného správního řízení. Všechny uvedené skutečnosti má soud za prokázané spisem Českého telekomunikačního úřadu [číslo jednací], a to především výše označenými listinami.

8. Žalobce podal dne 1.12.2019 žalobu k Městskému soud v Praze, kterou se domáhal zrušení rozhodnutí předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu ze dne 21.11.2019, [číslo jednací], kterým byl zamítnut rozklad žalobce proti rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu ze dne 9.8.2018, [číslo jednací] vyř. – NiA. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 28.2.2020, č.j. 3 A 192/2019-13, byla žaloba odmítnuta s tím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení; žalobce byl mimo jiné poučen, že podle § 46 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, může ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci usnesení podat civilní žalobu k věcně příslušnému okresnímu (pražskému obvodnímu) soudu, když tímto věcně a místně příslušným soudem je Obvodní soud pro Prahu 5. Uvedené skutečnosti má soud za prokázané usnesením Městského soudu v Praze ze dne 28.2.2020, č.j. 3 A 192/2019-13, které nabylo právní moci dne 28.2.2020.

9. Z ostatních v řízení provedených důkazů nezjistil soud žádné další pro své rozhodnutí podstatné skutečnosti.

10. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána žalobcem důvodně.

11. Podle ust. § 244 odst. 1 o.s.ř. rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popřípadě smírčí orgán zřízený podle zvláštního právního předpisu (dále jen "správní orgán") podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztahů (§ 7 odst. 1), a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení.

12. Podle ust. § 246 odst. 1 o.s.ř. k návrhu je oprávněn ten, kdo tvrdí, že byl dotčen na svých právech rozhodnutím správního orgánu, kterým byla jeho práva nebo povinnosti založena, změněna, zrušena, určena nebo zamítnuta. Tento návrh se nazývá žalobou. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení žaloba musí kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4) obsahovat označení účastníků řízení, sporu nebo jiné právní věci, o které správní orgán rozhodl, a rozhodnutí správního orgánu, vylíčení skutečností, které svědčí o tom, že žaloba je podána včas, údaje o tom, v čem žalobce spatřuje, že byl rozhodnutím správního orgánu dotčen na svých právech, označení důkazů, které by měly být v řízení před soudem provedeny, jakož i to, v jakém rozsahu má být spor nebo jiná právní věc soudem projednána a rozhodnuta a jak má být spor nebo jiná právní věc soudem rozhodnuta. Podle odst. 3 uvedeného ustanovení k žalobě je žalobce povinen připojit stejnopis rozhodnutí správního orgánu a listinné důkazy, jichž se dovolává.

13. Podle ust. § 247 odst. 1 o.s.ř. žaloba musí být podána ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí správního orgánu. Zmeškání této lhůty nelze prominout. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení žaloba je nepřípustná, jestliže žalobce nevyužil v řízení před správním orgánem řádné opravné prostředky nebo jestliže jím uplatněné řádné opravné prostředky nebyly správním orgánem pro opožděnost projednány.

14. Podle ust. § 250a odst. 1 o.s.ř. účastníky řízení jsou žalobce a ti, kdo byli účastníky v řízení před správním orgánem.

15. Podle ust. § 250e odst. 1 o.s.ř. soud není vázán skutkovým stavem, jak byl zjištěn správním orgánem. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení soud může vzít za svá též skutková zjištění správního orgánu. Možnost zopakovat důkazy provedené před správním orgánem není dotčena.

16. Podle ust. § 250i o.s.ř. soud žalobu zamítne, dospěje-li k závěru, že správní orgán rozhodl o sporu nebo o jiné právní věci správně.

17. Podle ust. § 250j odst. 1 o.s.ř. dospěje-li soud k závěru, že o sporu nebo o jiné právní věci má být rozhodnuto jinak, než rozhodl správní orgán, rozhodne ve věci samé rozsudkem. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení rozsudek soudu podle odstavce 1 nahrazuje rozhodnutí správního orgánu v takovém rozsahu, v jakém je rozsudkem soudu dotčeno. Tento následek musí být uveden ve výroku rozsudku.

18. Podle ust. § 2 písm. a) zákona o elektronických komunikacích pro účely tohoto zákona se rozumí účastníkem každý, kdo uzavřel s podnikatelem poskytujícím veřejně dostupné služby elektronických komunikací smlouvu na poskytování těchto služeb.

19. Podle ust. § 3 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích zřizuje se Český telekomunikační úřad (dále jen "Úřad") jako ústřední správní úřad pro výkon státní správy ve věcech stanovených tímto zákonem, včetně regulace trhu a stanovování podmínek pro podnikání v oblasti elektronických komunikací a poštovních služeb.

20. Podle ust. § 63 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích (ve znění platném ke dni uzavření smlouvy mezi účastníky) ve smlouvě o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací nebo připojení k veřejné komunikační síti musí být srozumitelným, úplným a snadno přístupným způsobem uvedeno vždy a) u podnikatele poskytujícího služby nebo zajišťujícího přístup k síti jméno, popřípadě jména, příjmení, bydliště a identifikační číslo nebo obchodní firma, jde-li o fyzickou podnikající osobu, nebo obchodní firma nebo název, sídlo (místo podnikání) a identifikační číslo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, a příjmení osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby, jde-li o právnickou osobu; b) je-li uživatelem 1. podnikající právnická osoba, obchodní firma nebo název, sídlo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby, 2. podnikající fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firma, bydliště, místo podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, 3. nepodnikající osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, bydliště, datum narození nebo rodné číslo fyzické osoby, bylo-li přiděleno, nebo název a sídlo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, popřípadě identifikační číslo právnické osoby; c) popis poskytované služby, zejména 1. informace, zda je poskytován přístup k číslům tísňového volání, a údaje o lokalizaci volajícího na čísla tísňového volání, popřípadě o omezení přístupu k číslům tísňového volání, 2. informace o veškerých podmínkách omezujících přístup ke službám a aplikacím nebo možnosti jejich využívání, 3. minimální nabízená a minimální zaručená úroveň kvality poskytované služby a zejména lhůta pro zahájení jejího poskytování, popřípadě datum zahájení, 4. informace o postupech zavedených s cílem měřit a řídit provoz v síti elektronických komunikací, které se využívají k zabránění naplnění kapacity připojení či jejího překročení, a o tom, jaký vliv mohou mít tyto postupy na kvalitu poskytované služby, 5. informace o omezeních týkajících se užívání koncových zařízení, 6. informace o právech účastníka vyplývajících z § 95; d) nabídka druhů servisních služeb a služeb zákaznické podpory, včetně způsobů, jakými lze tyto služby využívat; e) údaje o ceně, popřípadě způsobu určení ceny, a způsobu získávání aktuálních informací o všech platných cenách služeb; f) informace o termínech a způsobu vyúčtování ceny a placení, a případné rozdíly v ceně u různých způsobů placení nebo při různých formách vyúčtování; g) doba, na kterou je smlouva uzavřena, a výpovědní doba; h) podmínky pro obnovení a ukončení služby, včetně podmínek minimálního využívání služby, které musí být splněny, aby bylo možné využívat výhod z propagačních nabídek; i) způsob uplatnění reklamace vad poskytované služby a reklamace vyúčtování cen za poskytnuté služby, včetně údajů o tom, kde a v jakých lhůtách lze reklamaci uplatnit; j) smluvní pokuty nebo jiná sankční ustanovení za nedodržení nebo porušení smluvních povinností ze strany podnikatele poskytujícího službu nebo zajišťujícího přístup k síti nebo ze strany účastníka; k ) ujednání o náhradě škody a vrácení peněz, která budou použita v případě nedodržení úrovně kvality služby stanovené ve smlouvě nebo v případě přerušení poskytování služby nebo připojení; l) informaci o způsobu řešení sporů týkajících se předmětu smlouvy; m) způsob vyrozumění účastníka o změně smluvních podmínek; n) druhy opatření, která může podnikatel přijmout v případě narušení bezpečnosti a integrity své sítě, bezpečnosti služby nebo při zjištění jejich ohrožení nebo zranitelnosti; o) výše ceny za přenesení telefonního čísla a popřípadě dalších identifikátorů účastníka a podmínky přenesení; p) v případě ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je smlouva uzavřena, ať již výpovědí, nebo dohodou smluvních stran, informace o výši úhrady, která nesmí být v případě smlouvy uzavřené se spotřebitelem vyšší než jedna pětina součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, nebo jedna pětina součtu minimálního sjednaného měsíčního plnění zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, a výše úhrady nákladů spojených s telekomunikačním koncovým zařízením, které bylo účastníkovi poskytnuto za zvýhodněných podmínek; q) rozhodnutí účastníka o uvedení jeho osobních, nebo identifikačních údajů v účastnickém seznamu v souladu s § 41 odst.

3. Podle odst. 2 označeného ustanovení podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující veřejnou komunikační síť uveřejní v každé své provozovně návrh smlouvy podle odstavce 1 a současně ji zpřístupní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Podle odst. 3 označeného ustanovení podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen zpřístupnit informace o svých službách. Úřad může prováděcím právním předpisem stanovit způsob a rozsah povinnosti informovat a) účastníky o cenách platných pro všechna volání na čísla a služby, na něž se vztahují zvláštní cenové podmínky; b) účastníky o jakékoliv změně přístupu k číslům tísňového volání nebo změně při lokalizaci volajícího na čísla tísňového volání; c) účastníky o jakékoliv změně podmínek omezujících přístup ke službám a aplikacím nebo možnosti jejich využívání; d) o všech postupech zavedených poskytovatelem k měření a řízení provozu, aby se zabránilo naplnění kapacity připojení či jejího překročení, a o tom, jaký vliv tyto postupy mohou mít na kvalitu služby; e) účastníky o jejich právu rozhodnout o tom, zda mají být jejich osobní nebo identifikační údaje uvedeny v účastnickém seznamu v souladu s § 41 odst. 3, a o tom, v jakém rozsahu tyto údaje budou uvedeny; f) pravidelně zdravotně postižené účastníky o podrobnostech stávajících produktů a služeb jim určeným. Podle odst. 4 označeného ustanovení uživatel, který požaduje připojení k veřejné komunikační síti nebo přístup k veřejně dostupné službě elektronických komunikací, má právo uzavřít smlouvu s jedním nebo s více podnikateli, kteří takové služby poskytují. To neplatí v případě, pokud jsou dány okolnosti vylučující uzavření smlouvy podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu. Podle odst. 7 označeného ustanovení v případě, že podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti uzavírá se spotřebitelem smlouvu na dobu určitou, nesmí tato doba při prvním uzavření smlouvy pro danou službu elektronických komunikací přesáhnout 24 měsíců. Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti je povinen umožnit uživateli uzavření smlouvy i na dobu nejvýše 12 měsíců; tím není vyloučena možnost uzavření smlouvy na delší dobu v případě, že o to uživatel požádá. Podle odst. 8 označeného ustanovení smluvní ujednání, která by obsahovala takové podmínky a postupy pro ukončení smlouvy, které jsou odrazující od změny poskytovatele služeb elektronických komunikací, jsou neplatná. Podle odst. 9 označeného ustanovení uzavírá-li se, nebo mění smlouva o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací nebo připojení k veřejné komunikační síti za použití prostředku komunikace na dálku, je podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajištující připojení k veřejné komunikační sítí povinen bezodkladně po uzavření smlouvy nebo její změny poskytnout spotřebiteli informace podle odstavce 1 písemně, a to v elektronické nebo listinné formě. Lhůta pro odstoupení spotřebitele od smlouvy nebo její změny uzavřené mimo prostory obvyklé k podnikání nebo při použití prostředků komunikace na dálku začíná běžet dnem následujícím po dni předání těchto informací.

21. Podle ust. § 64 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby. Podle odst. 2 označeného ustanovení podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen ve formě podle odstavce 5 poskytovat bezplatně podle výběru účastníka, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatele, tato vyúčtování ceny za poskytnuté služby: a) vyúčtování ceny podle druhu služby, nebo b) souhrnné vyúčtování ceny jednou položkou. Vyúčtování ceny neobsahuje položky za volání nebo jiné služby elektronických komunikací, které účastník, který je koncovým uživatelem, neplatí, včetně volání na čísla pro přístup ke službám na účet volaného. U předplacených karet se vyúčtování ceny neposkytuje. Podle odst. 5 označeného ustanovení po dohodě s účastníkem, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatelem, podnikatel předloží vyúčtování ceny i v jiné formě než elektronické. Podle odst. 6 označeného ustanovení podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen ve vyúčtování ceny vyznačit zúčtovací období, které nesmí být delší než 90 kalendářních dnů a v případě poskytování univerzální služby 35 kalendářních dnů, nedohodne-li s účastníkem, který je koncovým uživatelem, jiné období, a zajistit podání vyúčtování ceny tak, aby mohlo být tomuto účastníkovi dodáno do 15 dnů ode dne ukončení zúčtovacího období, a to způsobem stanoveným zákonem o poštovních službách nebo jiným způsobem, byl-li tento jiný způsob dodání s účastníkem, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatelem, dohodnut. Podle odst. 7 označeného ustanovení účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel má právo uplatnit reklamaci na vyúčtování ceny nebo na poskytovanou veřejně dostupnou službu elektronických komunikací. Podle odst. 8 označeného ustanovení reklamaci na vyúčtování ceny je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel oprávněn uplatnit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 měsíců ode dne dodání vyúčtování ceny za poskytnutou službu, jinak právo zanikne. Není-li vzhledem k druhu poskytované služby vyúčtování ceny dodáváno, je oprávněn reklamaci uplatnit do 2 měsíců ode dne poskytnutí služby. Podání reklamace nemá odkladný účinek vůči splnění povinnosti uhradit vyúčtovanou cenu, Úřad je však v odůvodněných případech oprávněn na žádost tohoto účastníka, popřípadě uživatele rozhodnout, že podání reklamace má odkladný účinek. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Podle odst. 9 označeného ustanovení reklamaci na poskytovanou službu je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel oprávněn uplatnit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 měsíců ode dne vadného poskytnutí služby, jinak právo zanikne. Podle odst. 10 označeného ustanovení podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen vyřídit reklamaci na vyúčtování ceny nebo na poskytování služby bez zbytečného odkladu, nejpozději do 1 měsíce ode dne doručení reklamace. Vyžaduje-li vyřízení reklamace projednání se zahraničním provozovatelem, je povinen reklamaci vyřídit nejpozději do 2 měsíců ode dne jejího doručení. Doručení vyřízení reklamace musí být provedeno prokazatelným způsobem. Podle odst. 11 označeného ustanovení pokud se strany nedohodnou jinak, je podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinen v případě, že dojde k vyúčtování ceny za službu v neprospěch účastníka, který je koncovým uživatelem, vrátit mu rozdíl ceny způsobem a ve lhůtách stanovených všeobecnými podmínkami služby, nejpozději však do 1 měsíce od vyřízení reklamace. Po splnění těchto povinností a uspokojení těchto práv uživatele není podnikatel poskytující službu povinen uhrazovat uživatelům služby náhradu škody, která jim vznikne v důsledku přerušení služby. Podle odst. 12 označeného ustanovení pokud službu bylo možno využít jen částečně, anebo ji nebylo možno využít vůbec pro závadu technického nebo provozního charakteru na straně podnikatele poskytujícího službu, je tento povinen zajistit odstranění závady a přiměřeně snížit cenu nebo po dohodě s účastníkem, který je koncovým uživatelem, zajistit poskytnutí služby náhradním způsobem. Podnikatel poskytující službu elektronických komunikací není povinen nahradit jejím uživatelům škodu, která jim vznikne v důsledku přerušení služby nebo vadného poskytnutí služby. Podle odst. 13 označeného ustanovení rozsah vyúčtování ceny podle odstavce 2 písm. a) stanoví Úřad prováděcím právním předpisem.

22. Podle ust. § 10 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, (dále jen „správní řád“) správní orgány jsou věcně příslušné jednat a rozhodovat ve věcech, které jim byly svěřeny zákonem nebo na základě zákona.

23. Podle ust. § 129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích Úřad rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě. Úřad rovněž rozhoduje spory v případech, kdy na straně osoby vykonávající komunikační činnost (§ 7) nebo účastníka, popřípadě uživatele, došlo ke změně na jinou osobu, zejména z důvodu postoupení pohledávky, převzetí dluhu, přistoupení k dluhu.Podání návrhu podléhá správnímu poplatku. Lhůta pro vydání rozhodnutí činí 4 měsíce, ve zvláště složitých případech 6 měsíců. Lhůta pro vydání rozhodnutí ve sporu zahájeném na návrh spotřebitele činí 90 dnů. Tato lhůta může být u zvlášť složitých sporů prodloužena. Strany musí být bez zbytečného odkladu informovány o prodloužení této lhůty a o celkové době, do kdy lze očekávat vydání rozhodnutí. Podle odst. 2 označeného ustanovení návrh osoby vykonávající komunikační činnost na rozhodnutí sporu podle odstavce 1, který se týká povinnosti účastníka, popřípadě uživatele, k peněžitému plnění, se podává Úřadu na elektronickém formuláři. Vzory formulářů návrhů a technické náležitosti jejich užívání stanoví prováděcí právní předpis. Úřad formuláře zpřístupní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Podle odst. 3 označeného ustanovení nevyhoví-li podnikatel poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací reklamaci podané podle § 64 odst. 7 až 9, je účastník, popřípadě uživatel oprávněn podat u Úřadu návrh na zahájení řízení o námitce proti vyřízení reklamace bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 1 měsíce ode dne doručení vyřízení reklamace nebo marného uplynutí lhůty pro její vyřízení (§ 64 odst. 10), jinak právo uplatnit námitku zanikne. Podáním námitky není dotčena povinnost podle § 64 odst. 1, Úřad je však v odůvodněných případech oprávněn na žádost účastníka, popřípadě uživatele rozhodnout, že podáním námitky se splnění povinnosti podle § 64 odst. 1 odkládá až do rozhodnutí o námitce. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Podle odst. 4 označeného ustanovení Úřad přizná účastníku řízení, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku řízení, který ve věci úspěch neměl. Měl-li účastník řízení ve věci úspěch jen částečný, může Úřad náhradu nákladů poměrně rozdělit, popřípadě rozhodnout, že žádný z účastníků řízení nemá na náhradu nákladů právo. I když měl účastník řízení ve věci úspěch jen částečný, může mu Úřad přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze Úřadu. Úřad přizná náhradu nákladů řízení v plné výši účastníkovi řízení také v případě, že byl pro chování dalšího účastníka řízení vzat zpět návrh, který byl účastníkem řízení podán důvodně.

24. Žalobce podal dne 27.3.2020 ke zdejšímu soudu žalobu ve smyslu ust. § 244 o.s.ř. a násl. S ohledem na tu skutečnost, že žalobce podal obdobnou žalobu dne 1.12.2019, tj. ve lhůtě stanovené v ust. § 247 odst. 1 o.s.ř., k Městskému soud v Praze, přičemž poté, co byla tato žaloba usnesením Městského soud v Praze ze dne 28.2.2020, č.j. 3 A 192/2019-13, odmítnuta, tuto žalobu podal ve lhůtě stanovené Městským soudem v Praze u soudu zdejšího, má soud za to, že lhůta k podání žaloby stanovená v ust. § 247 odst. 1 o.s.ř. zůstala zachována. Soudem bylo proto přistoupeno k jejímu věcnému projednání. V řízení bylo prokázáno, že žalobce s účastníkem řízení uzavřeli dne [datum] smlouvu o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací v souladu s ust. § 63 zákona o elektronických komunikacích, a to pro telefonní [číslo] se stanoveným minimálním měsíčním plněním ve výši 249 Kč vč. DPH. Zadáním aktivačního kódu žalobcem dne [datum] žalobce potvrdil uzavření této smlouvy a rovněž tak i skutečnost, že s seznámil s podmínkami dané smlouvy, a to včetně Všeobecných podmínek pro poskytování služeb elektronických komunikací účastníka, a že s těmito podmínkami souhlasí. Účastník řízení poté počal poskytovat žalobci sjednané služby elektronických komunikací a tyto počínaje dnem 25.5.2016 žalobci rovněž v pravidelných měsíčních intervalech vyúčtovával v souladu s ust. § 64 zákona o elektronických komunikacích. Z předložených daňových dokladů je zřejmé, že účastník řízení v rámci každého tohoto daňového dokladu žalobci vyúčtoval nejen sjednanou cenu za službu v pravidelné měsíční výši 214,46 Kč + DPH, ale dále i jednotlivé splátky po 100 Kč měsíčně jakožto ostatní platbu – splátku za zakoupené zařízení (varianta 24x 100 Kč), příp. poté ostatní poplatky za odeslání upomínky pro včasné nezaplacení vyúčtování či jednorázový poplatek za blokaci služeb. Takový postup poskytovatele služeb a zároveň i prodejce daného zařízení je však dle soudu nejenom možný, ale i zcela standardní, když je evidentní, že poskytnutí zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací bylo vázáno právě na zakoupení daného zařízení, když obě tyto aktivity se pojí i ke stejnému dni. Účastníku řízení ničeho nebrání jak poskytnuté služby, tak i splátky za zakoupené elektronické zařízení, fakturovat v jedné vystavené faktuře jednou konečnou částkou, pokud z vystavených daňových dokladů je možné dále vyvodit, jaká konkrétní plnění jsou po příjemci faktury požadována. Tato podmínka byla v daném případě splněna, neboť z vystavených daňových dokladů je identifikace jednotlivých fakturovaných položek velmi dobře patrná. Z nesporného přehledu plateb je pak zřejmé, že žalobce vystavená vyúčtování nehradil řádně, když za vyúčtování pro období od 25.5.2016 do 24.11.2016 uhradil pouze tyto platby: dne 27.6.2016 částku ve výši 259 Kč, dne 9.8.2016 částku ve výši 259,50 Kč, dne 29.8.2016 částku ve výši 259,50 Kč, dne 27.9.2016 částku ve výši 259,50 Kč a dne 27.10.2016 částku ve výši 259,50 Kč. Účastník řízení k těmto poskytnutým platbám přihlédl, nicméně tyto nezapočítal jakožto pravidelná plnění žalobce za poskytované služby, nýbrž tyto započítával na nejdříve splatné závazky žalobce dle vystavených daňových dokladů. Žalobce tak činil s ohledem na dohodu účastníků vyplývající z uzavřené smlouvy ve spojení s článkem 2.2 Všeobecných podmínek pro poskytování služeb elektronických komunikací, dle kterého„ volací jistinu či finanční plnění, které od zákazníka [anonymizováno] obdrží, může [anonymizováno] použít na úhradu jakékoli zákazníkovy dlužné částky z titulu poskytování služeb, nákupu zboží nebo služeb třetích stran dle své volby“. Namítal-li žalobce, že s tímto smluvním ujednáním nebyl řádně seznámen, tato jeho námitka nebyla shledána důvodnou. Jak vyplývá ze shora uvedeného dokazování, žalobce zadáním aktivačního kódu dne 25.5.2016 výslovně potvrdil uzavření účastnické smlouvy a rovněž tak i skutečnost, že s seznámil s podmínkami dané smlouvy, a to včetně Všeobecných podmínek pro poskytování služeb elektronických komunikací účastníka, a že s těmito podmínkami souhlasí, že tyto podmínky neobsahují žádná ujednání, která by mu byla nesrozumitelná nebo která by pro něho byla zvláště nevýhodná, a že se tyto podmínky závažně neodchylují od obvyklých podmínek ujednávaných v obdobných případech. Žalobce tak dosud neuhradil za poskytované služby elektronických komunikací za zúčtovací období od 25.8.2016 do 24.9.2016 částku ve výši 20 Kč, za zúčtovací období od 25.9.2016 do 24.10.2016 částku ve výši 258,50 Kč a za zúčtovací období od 25.10.2016 do 24.11.2016 částku ve výši 981,50 Kč, tj. částku v celkové výši 1 260 Kč. Bylo-li co do této částky Českým telekomunikačním úřadem v rámci jeho rozhodnutí ze dne 9.8.2018, [číslo jednací] vyř. – NiA., vyhověno, toto rozhodnutí bylo soudem shledáno správným, a žaloba byla proto soudem podle ust. § 250i o.s.ř. zamítnuta. Soud má rovněž za to, a v této souvislosti k další námitce žalobce uvádí, že Český telekomunikační úřad o této částce rozhodl v rámci svých pravomocí dle ust. § 10 správního řádu ve spojení s ust. § 3 odst. 1 a § 129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích. Z návrhu účastníka na úhradu dané částky, podaného k Českému telekomunikačnímu úřadu, je zcela zřejmé, že tímto návrhem je požadována pouze úhrada dosud nezaplacených služeb elektronických komunikací, a nikoli vyúčtované částky za prodané elektronické zařízení. Je to pak právě Český telekomunikační úřad, jemuž je dána v souladu se shora citovanými ustanoveními pravomoc o takovém návrhu rozhodovat; pravomoc Českého telekomunikačního úřadu tak překročena nebyla.

25. Ze všech shora uvedených důvodů proto soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

26. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy procesně zcela úspěšnému účastníku řízení byla přiznána náhrada nákladů spočívajících v nákladech právního zastoupení. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny v souladu s ust. § 7 bod 3. a ust. § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 6 úkony právní pomoci po 1 000 Kč (převzetí zastoupení; sepis vyjádření ze dne 22.6.2020, ze dne 18.11.2020 a ze dne 28.12.2020; účast při jednání soudu dne 26.11.2020 a 2.3.2021) a dále 6 náhradami hotových výdajů po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., to vše zvýšeno o 21% DPH. Náklady právního zastoupení účastníka řízení, potažmo jeho vynaložené náklady řízení tak činí celkem 9 438 Kč.

27. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když pro stanovení lhůty delší nebyly shledány žádné důvody.