16 C 152/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Kláry Hronové a přísedících JUDr. Jaroslava Šikuly a Kateřiny Quardové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený anonymizována dvě slova jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 163 524 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 111 224 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 111 224 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, ve které se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 20 920 Kč, a ve zbývající části příslušenství, se řízení zastavuje.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 58 143,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] ve znění doplňujících podání ze dne [datum] a ze dne [datum] domáhal prostřednictvím zdejšího soudu po žalované zaplacení částky ve výši 163 524 Kč s tím, že žalobce byl v období od [datum] do [datum] zaměstnancem žalované, nicméně v souvislosti s jeho pracovním poměrem mu nebyla žalovanou řádně uhrazena mzda za měsíce září 2018 (nedoplatek mzdy ve výši 18 315 Kč), listopad 2018 (nedoplatek mzdy ve výši 38 898 Kč), leden 2019 (nedoplatek mzdy ve výši 39 418 Kč), únor 2019 (nedoplatek mzdy ve výši 39 418 Kč), červen 2019 (nedoplatek mzdy ve výši 34 863 Kč), prosinec 2019 (nedoplatek mzdy ve výši 26 166 Kč) a březen 2020 (nedoplatek mzdy ve výši 8 284 Kč), tj. celkem částka ve výši 205 362 Kč. Žalovaná dluh v uvedené výši uznala v rámci uznání dluhu ze dne [datum], ve kterém se zavázala v předepsaných splátkách dluh splatit. Žalovaná část dluhu uhradila, nicméně splátku, která měla být uhrazena [datum], již nezaplatila – zbývající dluh se tak stal splatným v celé své výši. Ke dni podání žaloby zůstává neuhrazena částka ve výši 163 524 Kč.

2. Ještě před zahájením jednání ve věci samé vzal žalobce svým podáním ze dne [datum], soudu doručeným dne [datum], ve spojení s opravným podáním ze dne [datum], soudu doručeným dne [datum], žalobu částečně zpět, a to co do částky 31 380 Kč; k tomuto kroku přistoupil s ohledem na úhradu této částky žalovanou po podání žaloby (dne [datum] uhrazena částka 10 460 Kč, dne [datum] částka 5 230 Kč, dne [datum] částka 5 230 Kč, dne [datum] částka 5 230 Kč a dne [datum] částka 5 230 Kč). Řízení bylo proto s ohledem na toto částečné zpětvzetí žaloby podle ustanovení § 96 odst. 1, 2 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) v části dotčené zpětvzetím zastaveno, a to usnesením ze dne 27.7.2021, č.j. 16 C 152/2021-30, které nabylo právní moci dne [datum].

3. Následně – opětovně ještě před zahájením jednání ve věci samé – vzal žalobce při jednání soudu dne [datum] žalobu zpět co do částky 20 920 Kč s tím, že se jedná o částku, která byla v mezidobí uhrazena; žalobce dále uvedl, že nepožaduje příslušenství z jednotlivých částek dluhu tak, jak bylo postupně spláceno, ale již pouze zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky aktuálního dluhu, tedy z částky 111 224 Kč od [datum] do zaplacení. Soud proto řízení zastavil v části dotčené zpětvzetím žaloby v souladu s ustanovením § 96 odst. 1, 2 a 4 o.s.ř. tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

4. Žalovaná v rámci svého vyjádření uvedla, že výše dlužné částky nesouhlasí, jelikož v platebním kalendáři smluveném se žalobcem pokračuje a splátky odesílá. Z jednání soudu se poté žalovaná omluvila a soud požádala, aby jednal v její nepřítomnosti. V rámci svého podání ze dne [datum] poukázala žalovaná na aktuální výši dluhu 111 224 Kč a zároveň na svou špatnou ekonomickou situaci způsobenou onemocněním Covid-19; konečně žalovaná uvedla, že penalizace při neúhradě a ani úroky z prodlení nebyly smluvně s žalobcem po vzájemné dohodě stanoveny.

5. Soud s přihlédnutím k omluvě žalované jednal dne [datum] a rovněž i rozhodl v nepřítomnosti žalované, a to dle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř.

6. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy. Žádné další návrhy na doplnění dokazování nebyly účastníky vzneseny a ani soud neshledal potřebu dalšího dokazování.

7. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“), kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána žalobcem důvodně. Z provedeného dokazování má soud poté za prokázaný následující skutkový stav:

8. Dne [datum] byla mezi žalovanou jako zaměstnavatelem a žalobcem jako zaměstnancem uzavřena pracovní smlouva s tím, že žalobce bude pro zaměstnavatele vykonávat práci„ Specialista marketingu“ s místem výkonu práce [obec]. Jako den nástupu do práce byl stanoven [datum], pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Počínaje dnem [datum] byla mezi účastníky sjednána výše hrubé mzdy žalobce v částce 52 390 Kč. Uvedené skutečnosti má soud za prokázané pracovní smlouvou ze dne [datum] ve znění jejích dodatků ze dne [datum] a ze dne [datum], dále ve spojení s dohodou o smluvní mzdě (platu) ze dne [datum]. Jak vyplývá z Dohody o rozvázání pracovního poměru ze dne [datum], pracovní poměr žalobce u žalované byl ukončen dohodou ke dni [datum]. Dne [datum] žalovaná jako dlužník a žalobce jako věřitel podepsali listinu„ Uznání dluhu a Dohoda o splátkách“, v rámci které prohlásili, že žalovaná žalobci dluží ke dni podpisu této dohody částku ve výši 205 362 Kč, představující nedoplatek za mzdu, a to za měsíce září 2018, listopad 2018, leden 2019, únor 2019, červen 2019, prosinec 2019 a březen 2020, dále s tím, že žalovaná tímto uznává uvedený dluh co do důvodu i výše a zavazuje se jej zaplatit ve splátkách blíže specifikovaných v rámci uzavřené dohody (první splátka měla být uhrazena [datum], poslední [datum]). Účastníci si dále v Dohodě ze dne [datum] sjednali, že v případě prodlení s úhradou, byť jen jediné splátky, ztrácí žalovaná výhodu splátek, zbývající částka dluhu se stává splatnou ihned a žalovaná je povinna neprodleně uhradit celou zbývající část dluhu žalobci. Uvedené skutečnosti má soud za prokázané listinou„ Uznání dluhu a Dohoda o splátkách“ ze dne [datum]. Mezi účastníky není sporu o tom, že sjednaný splátkový kalendář nebyl dodržen, když poslední splátka byla řádně uhrazena dne [datum]. Žalobce za této situace vyzval předžalobní výzvou ze dne [datum] žalovanou k úhradě zbývající dlužné mzdy ve výši 163 524 Kč do [datum], což má soud za prokázané výzvou k zaplacení dluhu ze dne [datum] ve spojení s doručenkou datové zprávy ze dne [datum]. Po podání žaloby žalovaná uhradila postupnými splátkami část dluhu v celkové výši 52 300 Kč. Žalobce proto přistoupil k částečnému zpětvzetí žaloby, když aktuální nesporná výše dluhu činí ke dni rozhodnutí soudu 111 224 Kč.

9. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, jak již bylo uvedeno shora, že žaloba byla podána žalobcem důvodně.

10. Podle ustanovení § 33 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, (dále jen „zákoník práce“) pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.

11. Podle ustanovení § 48 odst. 1 zákoníku práce pracovní poměr může být rozvázán jen a) dohodou, b) výpovědí, c) okamžitým zrušením, d) zrušením ve zkušební době.

12. Podle ustanovení § 109 odst. 1 zákoníku práce za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody za podmínek stanovených tímto zákonem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak.

13. Podle ustanovení § 113 odst. 1 zákoníku práce mzda se sjednává ve smlouvě nebo ji zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem anebo určuje mzdovým výměrem, není-li v odstavci 2 stanoveno jinak.

14. Podle ustanovení § 4 zákoníku práce pracovněprávní vztahy se řídí tímto zákonem; nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů.

15. Podle ustanovení § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

16. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná jako zaměstnavatel a žalobce jako zaměstnanec uzavřeli dne [datum] pracovní smlouvu v souladu s ustanovením § 33 a násl. zákoníku práce. Pracovní poměr žalobce u žalované byl ukončen ke dni [datum] dohodou ve smyslu ustanovení § 48 odst. 1 písm. a) zákoníku práce. Za vykonanou práci příslušela žalobci mzda, a to ve výši sjednané ve smlouvě, tato mzda mu však nebyla po dobu trvání pracovního poměru řádně hrazena. Mezi účastníky není sporu o tom, že výše dlužné mzdy činila k datu [datum] celkem 205 362 Kč, přičemž žalovaná svůj dluh v této výši uznala v souladu s ustanovením § 2053 o.z. v písemném prohlášení ze dne [datum] co do důvodu i výše a zavázala se jej uhradit dle sjednaného splátkového kalendáře, a to pod ztrátou výhody splátek. Splátkový kalendář však žalovaná nedodržela, žalobci tak vznikl nárok s ohledem na smluvní ujednání domáhat se neprodleně úhrady zbývající části dluhu. Byť po podání žaloby žalovaná část dlužné částky žalobci uhradila, doposavad je v prodlení s úhradou částky 111 224 Kč. Co do této částky proto bylo žalobě jako důvodně podané soudem vyhověno. Žalobci rovněž přísluší nárok na úhradu příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

18. K námitce žalované soud pro úplnost uvádí, že příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení není nárokem přiznaným na základě vzájemného ujednání mezi účastníky, jedná se o zákonný nárok věřitele v případě prodlení dlužníka. Poukazovala-li žalovaná na špatnou ekonomickou situaci způsobenou celosvětovou pandemií Covid-19, soud si je závažnosti dopadů této pandemie na celou společnost vědom, nicméně v daném případě nelze přehlédnout, že dluh žalované vůči žalobci z titulu dlužné mzdy se datuje z jeho větší části již k období předpandemickému; navíc žalobce projevil vůči žalované vstřícnost právě formou sjednání splátkového kalendáře, tento však nebyl žalovanou dodržen. Námitky žalované tak nebyly soudem shledány důvodné.

19. O nákladech řízení (výrok III. rozsudku) bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. s přihlédnutím k ustanovení § 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř., kdy soud žalobci přiznal plnou náhradu nákladů řízení, neboť žalobce byl v řízení se svým požadavkem zcela úspěšný, potažmo v části, ve která byla vzata žaloba částečně zpět, tak žalobce učinil s ohledem na úhradu části dluhu po podání žaloby. Náklady řízení spočívají v nákladech právního zastoupení, v nákladech jízdného, v nákladech za ušlý čas a konečně v uhrazeném soudním poplatku v částce 6 290,80 Kč Náklady právního zastoupení jsou tvořeny v souladu s ustanovením § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č.177/1996 Sb. 4 úkony právní pomoci po 7 660 Kč (vycházeje z punkta 163 524 Kč s tím, že se jedná o tyto úkony právní pomoci: převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis předžalobní výzvy a sepis vyjádření ze dne [datum] ve spojení s jeho doplněními ze dne [datum] a [datum]), 1 úkonem právní pomoci po 6 420 Kč (po omezení žaloby na základě prvého částečného zpětvzetí žaloby, tj. vycházeje z punkta 132 144 Kč; jedná se o úkon právní pomoci: účast při jednání soudu dne [datum]) a v souladu s ustanovením § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 5 náhradami hotových výdajů po 300 Kč. Žalobci dále náleží náhrada za promeškaný čas dle ustanovení § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. 4 půlhodiny po 100 Kč – celkem 400 Kč (soud vycházel z požadavku žalobce v tomto směru, byť s ohledem na jeho sídlo evidentně značně poníženého). Žalobce má rovněž nárok na jízdné za cestu [obec] - [obec] a zpět, celkem 622 km, při cestě osobním vozem [anonymizováno] – [anonymizováno] Kombi, a to s přihlédnutím k ust. § 1 a § 4 vyhlášky č. 589/2020 Sb. v částce 3 893,72 Kč Náklady právního zastoupení, náklady za promeškaný čas a náklady na jízdné v celkové výši 42 853,72 Kč pak byly navýšeny o 21 % DPH, jejímž je právní zástupce žalobce plátcem, tj. po tomto navýšení celkem 51 853 Kč. Po připočtení zaplaceného soudního poplatku v částce 6 290,80 Kč tak žalobci celkem náleží náhrada nákladů řízení v konečné výši 58 143,80 Kč.

20. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle ust. § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.