Obvodní soud pro Prahu 5 · Rozsudek

16 C 166/2022

č. j. 16 C 166/2022-85

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-07-25 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH05:2023:16.C.166.2022.7

Strojový souhrn generováno LLM

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 567 Kč s úroky z prodlení, a to za bezesmluvní užívání části pozemku bez právního důvodu. Soud se opřel o § 2991 a násl. občanského zákoníku, podle něhož je bezdůvodné obohacení náležitě náhradou v obvyklé výši nájemného, stanovené znaleckým posudkem. Výše obvyklého nájemného za užívání části pozemku byla zjištěna na 59 847 Kč za období, přičemž žalovaná již zaplatila 45 280 Kč, což bylo zohledněno. Žaloba byla zamítnuta ve zbytku, protože žalobkyně nevykázala důvodnost celého nároku. Náklady státu nese Česká republika, protože žalobkyně je osvobozena od soudních poplatků.

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Klárou Hronovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastupování státu ve věcech majetkových, IČO sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 258 197 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 567 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 56 504,70 Kč od datum do datum a z částky 11 224,70 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 342,30 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, ve které se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 211 790,03 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 211 790,03 od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 097,73 Kč od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Náklady státu nese Česká republika.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala prostřednictvím zdejšího soudu po žalované zaplacení částky ve výši 258 197 Kč s příslušenstvím s tím, že Česká republika je na základě konfiskačního výměru ze dne datum výlučným vlastníkem pozemku č. parc. číslo kat. území obec druhově určeného jako orná půda o výměře 62 111 metrů čtverečních. Část tohoto pozemku o rozsahu 46 522 metrů čtverečních z celkové výměry pozemku užívá žalovaná ke svému podnikání v zemědělské činnosti. O způsobu užívání předmětné části pozemku nebyla mezi žalobkyní a žalovanou sjednána nájemní či jiná smlouva. Žalovaná užívá předmětnou část pozemku č. parc. číslo k.ú. obec bez právního důvodu do současnosti. Žalobkyně z titulu tohoto svého nároku na náhradu za bezdůvodné obohacení spočívajícího v bezesmluvním užívání části uvedeného pozemku ode dne datum do datum písemně vyzvala žalovanou svým dopisem ze dne 23.3.2022 č.j. anonymizováno spisová značka číslo k zaplacení částky ve výši 258 197 Kč, nicméně žalovaná tuto částku ani její část žalobkyni nezaplatila.

2. Ještě před zahájením jednání ve věci samé vzala žalobkyně svým podáním ze dne datum žalobu částečně zpět, a to co do částky 45 280 Kč s tím, že tato částka byla převedena žalovanou na účet žalobkyně dne datum. Žalobkyně však nadále trvá na zaplacení částky ve výši 212 917 Kč s příslušenstvím ve formě úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 258 197 Kč ode dne datum do datum a ve výši 11,75 % ročně z částky 212 917 Kč ode dne datum do zaplacení. Soud s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby podle ustanovení § 96 odst. 1, 2 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) řízení v části dotčené zpětvzetím zastavil, a to usnesením zdejšího soudu ze dne 19.7.2022, č.j. 16 C 166/2022-23, které nabylo právní moci dne datum.

3. Podáním ze dne datum požádala žalobkyně, aby soud připustil rozšíření žaloby s tím, že nadále požaduje po žalované úhradu bezdůvodného obohacení v souvislosti s užíváním předmětného pozemku rovněž za období od datum do datum v částce 13 440,03 Kč s příslušenstvím ve formě úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 440,03 Kč od datum do zaplacení. Rozšíření žaloby učiněné podáním žalobkyně ze dne datum bylo připuštěno usnesením zdejšího soudu ze dne 27.7.2022, č.j. číslo jednací, které nabylo právní moci dne datum.

4. Žalovaná nesporovala, že v předmětném období byla daná část pozemku užívána její osobou bez jakéhokoliv smluvního podkladu, sporovala však výši požadovaného bezdůvodného obohacení za toto užívání.

5. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, předloženými účastníky řízení, a především pak znaleckým posudkem znalce z oboru z oboru ekonomika – ceny a odhady nemovitostí a stavebnictví – stavby obytné celé jméno znalce. Žádné další návrhy na doplnění dokazování nebyly účastníky vzneseny a ani soud neshledal potřebu dalšího dokazování 6. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ustanovení § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“), kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba byla vznesena důvodně pouze ve své menší části.

7. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

8. Z výpisu z katastru nemovitostí list vlastnictví, katastrální uzemí, má soud za prokázané, že Česká republika je výlučným vlastníkem pozemku parc. číslo katastrální uzemí, druh pozemku orná půda, o výměře 62 111 m². Mezi účastníky nebylo nijak sporováno, že část tohoto pozemku o výměře 46 522 m² je a v období od datum do datum byla žalovanou užívána bez uzavřené smlouvy. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 258 197 Kč za bezesmluvní užívání předmětného pozemku v období od datum do datum, a to nejpozději do datum, následně k úhradě částky 13 440,03 Kč za bezesmluvní užívání předmětného pozemku v období od datum do datum, a to nejpozději do datum; uvedené skutečnosti má soud za prokázané výzvami ze dne datum a ze dne datum. Za užívání dané nemovitosti v období od datum do datum žalovaná žalobkyni uhradila pouze částku 45 280 Kč, a to datum (k tomu viz odst. 2 tohoto rozsudku); jinak neuhradila žalovaná žalobkyni doposavad ničeho.

9. Žalobkyně za účelem stanovení výše bezdůvodného obohacení soudu předložila pouze vyjádření cenového referenta Magistrátu hlavního města Prahy v rámci Záznamu o stanovení výše úhrady za bezesmluvní užívání ze dne datum, který dospěl k závěru, že výše náhrady za bezesmluvní užívání dané nemovitosti činí 0,15 Kč. Za situace, kdy tato výše byla žalovanou zcela sporována, přistoupil soud k ustanovení znalce za účelem stanovení výše obvyklého nájemného k předmětné nemovitosti v daném období. Ze znaleckého posudku znalce z oboru z oboru ekonomika – ceny a odhady nemovitostí a stavebnictví – stavby obytné celé jméno znalce číslo ze dne datum, jehož závěry nebyly ani jednou ze stran sporovány a o jehož správnosti či úplnosti nejsou žádné pochybnosti ani ze strany soudu, bylo poté zjištěno, že výše obvyklého nájemného z části pozemku parc. číslo o výměře 4, číslo ha v k.ú. obec v obec užívaného pro zemědělské účely činí za období od datum do datum částku 59 847 Kč (18 609 Kč za kalendářní rok).

10. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, jak již bylo uvedeno výše, že žaloba byla žalobci podána důvodně pouze ve své části.

11. Podle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Podle ustanovení § 2999 odst. 1 věta prvá o.z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

13. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně je vlastníkem pozemku blíže specifikovaného shora, přičemž žalovaná užívala část tohoto pozemku o výměře 46 522 m² bez jakéhokoliv právního titulu. Z tohoto důvodu žalované vznikla povinnost platit za užívání předmětné nemovitosti částku, která náleží žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení, a to v souladu s ustanovením § 2991 a násl. o.z. Pokud se týká užívání nemovitostí bez právního důvodu, jak je tomu v tomto případě, spočívá obohacení v užívání cizí věci bez placení úhrady za užívání. Uživatel je proto povinen spotřebované plnění vrátit, a to peněžní formou. Majetkovým vyjádřením tohoto prospěchu v daném případě je peněžitá částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání věci zpravidla formou placení nájmu. Za účelem zjištění takové částky byl soudem ustanoven znalec k podání znaleckého posudku, kterým by byla stanovena výše obvyklého nájemného k předmětné nemovitosti. Ze závěru znaleckého posudku znalce celé jméno znalce bylo zjištěno, že výše obvyklého nájemného v daném případě činí za období od datum do datum částku 59 847 Kč (18 609 Kč za kalendářní rok). V souladu s takto zjištěnou částkou obvyklého nájemného proto soud žalobkyni vyhověl pouze co do části uplatněného nároku, přičemž v této souvislosti rovněž zohlednil již žalovanou uhrazené plnění v částce 45 280 Kč. Žalobkyni tak náleží pro období od datum do datum z titulu bezdůvodného obohacení částka 56 504,70 Kč (pro jednotlivá kalendářní období částky 14 479 Kč + 18 609 Kč + 18 609 Kč + 4 807,70 Kč); s ohledem na již poskytnuté plnění ve výši 45 280 Kč tak bylo pro toto období žalobě vyhověno co do částky 11 224,70 Kč. Pro období od datum do datum má poté žalobkyně s ohledem na závěry znaleckého posudku nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 3 342,30 Kč. Žalobě v aktuálním znění bylo tedy vyhověno co do částky 14 567 Kč (11 224,70 Kč + 3 342,30 Kč), a to včetně požadovaného příslušenství z této částky, rovněž tak i z částky 45 280 Kč, ohledně které byla vzata žaloba v průběhu řízení zpět, když o příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení soud rozhodl dle ustanovení § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. rozsudku). Ve zbývající části byla poté žaloba jako nedůvodně podaná soudem zamítnuta (výrok II. rozsudku).

14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalovaná byla v řízení úspěšná v převážné části, žádné náklady řízení jí však nevznikly (výrok III. rozsudku).

15. S ohledem na tu skutečnost, že žalobkyně, která by s ohledem na svůj převážný procesní neúspěch byla povinna hradit náklady státu ve formě vynaloženého znalečného, je osobou dle ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, osvobozenou od soudních poplatků, rozhodl soud tak, že náklady státu nese Česká republika (výrok IV. rozsudku). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu podepsaného. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.