16 C 17/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Klárou Hronovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizována tři slova jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 47 447 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 47 447 Kč spolu s úrokem z prodlení: a. ve výši 8,05 % p. a. z částky 1 753 Kč od 1.2.2018 do 1.6.2019, b. ve výši 8,05 % p. a. z částky 1 753 Kč od 1.3.2018 do 1.6.2019, c. ve výši 8,05 % p. a. z částky 1 753 Kč od 1.4.2018 do 1.6.2019, d. ve výši 8,05 % p. a. z částky 1 753 Kč od 2.5.2018 do 1.6.2019, e. ve výši 8,05 % p. a. z částky 1 753 Kč od 3.6.2018 do 31.5.2021, f. ve výši 9 % p. a. z částky 1 753 Kč od 1.7.2018 do 31.5.2021, g. ve výši 9 % p. a. z částky 1 753 Kč od 1.8.2018 do 31.5.2021, h. ve výši 9 % p. a. z částky 448 Kč od 1.8.2018 do 31.5.2021, i. ve výši 9 % p. a. z částky 1 753 Kč od 2.9.2018 do 31.5.2021, j. ve výši 9 % p. a. z částky 1 753 Kč od 1.10.2018 do 31.5.2021, k. ve výši 9 % p. a. z částky 2 794 Kč od 11.10.2018 do 31.5.2021, l. ve výši 9 % p. a. z částky 2 794 Kč od 12.11.2018 do 31.5.2021, m. ve výši 9 % p. a. z částky 2 794 Kč od 11.12.2018 do 31.5.2021, n. ve výši 9,75 % p. a. z částky 2 794 Kč od 11.1.2019 do 31.5.2021, o. ve výši 9,75 % p. a. z částky 2 794 Kč od 11.2.2019 do 31.5.2021, p. ve výši 9,75 % p. a. z částky 2 794 Kč od 11.3.2019 do 31.5.2021, q. ve výši 9,75 % p. a. z částky 2 794 Kč od 11.4.2019 do 31.5.2021, r. ve výši 9,75 % p. a. z částky 2 794 Kč od 13.5.2019 do 31.5.2021, s. ve výši 9,75 % p. a. z částky 2 794 Kč od 11.6.2019 do 31.5.2021, t. ve výši 10 % p. a. z částky 2 794 Kč od 11.7.2019 do 31.5.2021, u. ve výši 10 % p. a. z částky 2 794 Kč od 12.8.2019 do 31.5.2021, v. ve výši 10 % p. a. z částky 2 794 Kč od 11.9.2019 do 31.5.2021, w. ve výši 10 % p. a. z částky 690,05 Kč od 11.12.2019 do 31.5.2021, x. ve výši 10 % p. a. z částky 1 836 Kč od 13.1.2020 do 31.5.2021, y. ve výši 10 % p. a. z částky 1 836 Kč od 11.2.2020 do 31.5.2021, z. ve výši 10 % p. a. z částky 1 836 Kč od 11.3.2020 do 31.5.2021, aa. ve výši 8,25 % p. a. z částky 47 447 Kč od 1. 6. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 23 699 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného [příjmení] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení].

1. Žalobce se žalobou podanou dne 29.4.2020 k Okresnímu soudu v Českých Budějovicích domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 52 885,05 Kč s příslušenstvím s tím, že je právnickou osobou vzniklou na základě zákona o vlastnictví bytů za účelem správy společných částí budovy [adresa] (jakož i souvisejících pozemků; v obci [obec], v katastrálním území a části [územní celek]). Žalovaný má ve svém výlučném vlastnictví jednotku (byt) [číslo] nacházející se v uvedené budově [adresa] (dále jen„ Byt“), a z tohoto titulu je členem žalobce. V souladu s ust. § 1180 a 1181 občanského zákoníku, jakož i dle čl. XVI. odst. 1. a 2. stanov žalobce, účinných od 10.9.2018, je žalovaný povinen hradit stanovené zálohy na úhradu za služby spojené s užíváním Bytu a příspěvek na výdaje spojené se správou domu a pozemků, a to vždy nejpozději do 10. dne kalendářního měsíce, za který je platba hrazena. Zálohy na služby související s vlastnictvím Bytu spolu s příspěvkem na výdaje spojené se správou domu a pozemků byly stanoveny následujícím způsobem: a) v období od října 2017 do září 2018 byly měsíční platby za Byt stanoveny ve výši 6 753 Kč, b) v období od října 2018 do října 2019 byly měsíční platby za Byt stanoveny ve výši 7 794 Kč, a c) v období od listopadu 2019 byly měsíční platby za Byt stanoveny ve výši 8 836 Kč. Žalovaný bohužel svou povinnost hradit zálohy na služby související s vlastnictvím Bytu, jakož i příspěvek na výdaje spojené se správou domu a pozemků, dlouhodobě plní pouze částečně. Žalobce si proto v rámci podané žaloby nárokoval za období od 1.10.2017 do 31.3.2020 zaplacení částky ve výši 52 885,05 Kč s příslušenstvím s tím, že dlužná částka je tvořena součtem částečně nezaplacených předepsaných záloh za Byt za období od října 2017 do března 2020 a nedoplatkem z vyúčtování služeb za rok 2017 ve výši 448 Kč, přičemž je snížena o přeplatek z vyúčtování služeb za rok 2018 ve výši 8 325 Kč.

2. Usnesením Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 27.11.2020, č.j. 9 C 104/2020-85, které nabylo právní moci dne 5.1.2021, byla vyslovena místní nepříslušnost Okresního soudu v Českých Budějovicích s tím, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 5 jako soudu místně příslušnému.

3. Žalobce ve svém podání ze dne 16.7.2021 ve znění jeho doplnění ze dne 23.8.2021 uvedl, že nadále po žalovaném požaduje částku 47 447 Kč jakožto nedoplatku z vyúčtování záloh za rok 2020. Co do částky 5 438,05 Kč s části příslušenství byla poté vzata žaloba žalobcem zpět. Usnesením zdejšího soudu ze dne 20.9.2021, č.j. 16 C 17/2021-165, soud připustil žalobcem požadovanou změnu žaloby (výrok I. označeného usnesení, který nabyl právní moci dne 29.9.2021), přičemž ve zbývající části řízení zastavil (výrok II. označeného usnesení, který nabyl právní moci dne 15.10.2021).

4. Žalovaný navrhl zamítnout žalobu v plném rozsahu s tím, že žalobce nesplnil svou povinnost předložit řádná vyúčtování, když tato kalkulují s dluhem přenášeným z minulosti, takový postup však možný není. Žalovaný dále poukázal na tu skutečnost, že v případě rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům se konkrétní údaje ohledně stanovení započitatelné podlahové plochy objevují teprve ve vyúčtování za rok 2020, v ostatních vyúčtováních tyto údaje jakožto potřebná náležitost vyúčtování absentují. Nicméně i v případě vyúčtování pro rok 2020 nejsou vstupní údaje týkající se bytové jednotky žalovaného uvedeny správně, když vytápěn je nižší počet místností, rovněž za situace, kdy žalovaný obývá byt v posledním patře, není již vytápěn shora. Je tedy zřejmé, že předložená vyúčtování nejsou úplná a správná a tedy nemohla dosud nastat jejich splatnost.

5. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy. Navrhl-li žalovaný doplnit dokazování znaleckým posudkem ohledně posouzení správnosti daných vyúčtování, tomuto důkaznímu návrhu nebylo vyhověno pro jeho nadbytečnost, když předložená vyúčtování nelze dle soudu hodnotit jako řádná i z dalších důvodů (k tomu viz níže).

6. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Mezi účastníky není sporu o tom, že žalovaný je vlastníkem bytové jednotky [číslo] v domě [adresa], k.ú. [část obce], a to včetně podílu na společných částech domu a pozemku ve výši 1974 [číslo], zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce]; uvedené skutečnosti jsou zřejmé i z výpisu z katastru nemovitostí k.ú. [část obce], [list vlastnictví]. Žalobce je společenstvím vlastníků jednotek domu, kde se předmětná bytová jednotka nachází; uvedená skutečnost byla prokázána rovněž notářským zápisem ze dne 3.11.2006, sp.zn. NZ [číslo], N 299/2006, v rámci kterého bylo notářem vydáno osvědčení průběhu prvního shromáždění vlastníků jednotek; přílohou daného notářského zápisu byly mimo jiné i Stanovy žalobce. Jak vyplývá ze změněných Stanov žalobce, jež byly schváleny usnesením Shromáždění dne [datum] a jež nabyly účinnosti téhož dne, dle Čl. XII.

1. Stanov má člen společenství práva vlastníka jednotky a člena společenství uvedená v příslušných ustanoveních zákona a těchto stanov, a to mimo jiné e) obdržet roční vyúčtování záloh na náklady spojené se správou domu a pozemku a f) obdržet roční vyúčtování záloh na úhradu jednotlivých služeb a vrácení případných přeplatků; zároveň má dle Čl. XII.

5. Stanov člen společenství povinnosti vlastníka jednotky a člena společenství uvedená v příslušných ustanoveních zákona a těchto stanov, a to mimo jiné b) hradit stanovené příspěvky na správu domu a pozemku a c) hradit stanovené zálohy na úhradu za služby spojené s užíváním jednotky (a to i v případě, že se v jednotce nezdržuje) a příspěvek na výdaje spojené se správou domu a pozemků; zálohy na úhradu na služby a příspěvek na výdaje spojené se správou domu a pozemků platí členové společenství měsíčně, a to společnou platbou na účet společenství vždy nejpozději do 25. dne měsíce, za který je platba hrazena. Úhrada nákladů spojených se správou domu a pozemku a úhrada za služby je poté blíže rozvedena v Čl. XVI Stanov. Ze zápisu z jednání shromáždění žalobce ze dne [datum] má soud za prokázané, že Společenství vlastníků mimo jiné při tomto jednání schválilo pravidla pro rozúčtování služeb spojených s užíváním bytových jednotek s tím, že počínaje dnem 1.1.2017 budou zálohy pro zálohové období určeny ve výši 1/12 celkové výše podílu na daném nákladu dle posledního rozúčtování nákladů spojených se správou, opravou a údržbami domu a jeho společných částí a nákladů za služby spojené s užíváním jednotky, se zaokrouhlením na desetinu nahoru, dále s tím, že v případě předpokládané změny výše jednotlivého nákladu (např. v důsledku změny ceny dané služby) bude do výše zálohy v plné míře promítnuta předpokládaná změna výše nákladu. Ze zápisu ze shromáždění Společenství žalobce ze dne [datum] má soud za prokázané, že Společenství vlastníků mimo jiné tohoto dne schválilo příspěvek na správu domu a pozemku (tzv. fond oprav) ve výši 15 Kč měsíc s účinností od 1.10.2018. Zálohy na služby související s vlastnictvím předmětné bytové jednotky spolu s příspěvkem na výdaje spojené se správou domu a pozemků byly stanoveny žalovanému takto: dle evidenčního listu platného od 1.10.2017 činila výše měsíčního předpisu úhrad částku 6 753 Kč a od 1.1.2020 částku 8 836 Kč; uvedené skutečnosti má soud za prokázané evidenčním listem platným od 1.10.2017 a evidenčním listem [číslo] platným od ledna 2020. Pokud žalobce poukazoval na výši vyměřené zálohy a příspěvku spojených se správou domu a pozemků pro období od října 2018 do října 2019 v měsíční výši 7 794 Kč, tato skutečnost nebyla nijak doložena, nicméně dokazování v tomto směru soud nepovažoval za nezbytné a rozhodnutí soudu jakkoli ovlivňující (a žalobce proto k doložení příslušného evidenčního listu již nevyzýval). S tvrzením že„ při posledním vyúčtování záloh, učiněným dne 24.3.2021 ve stavu ke dni 31.12.2020, byl zjištěn nedoplatek z vyúčtování v celkové výši 47 447 Kč a žalobce se domáhá, aby tento nedoplatek z vyúčtování byl žalovanému uložen k úhradě“ žalobce soudu předložil vyúčtování za roky 2018, 2019 a 2020. Z vyúčtování služeb za rok 2020 tykajícího se předmětné bytové jednotky ve vlastnictví žalovaného, které je v daném případě s ohledem na žalobcova tvrzení stěžejní, poté vyplývají následující skutečnosti: dané vyúčtování bylo provedeno [právnická osoba] [anonymizováno]. [příjmení] – [anonymizováno] s [anonymizováno], [příjmení] [jméno] - evidence a předpis úhrad, [IČO], a je datováno 24.3.2021; vyúčtování čítá 3 strany a je doplněno přílohou„ vyúčtování individuální“ ze dne 24.2.2021 včetně tabulky„ stanovení započitatelné podlahové plochy“; z vyúčtování není mimo jiné zcela zřejmé, zálohy v jaké výši byly v kalendářním roce 2020 žalovaným uhrazeny, když ve vyúčtování je sice jakýsi odkaz na uskutečněné úhrady, nicméně není zcela jasně uvedeno, že se jedná o úhrady záloh; navíc je-li v rámci prvé strany uvedena částka jakožto„ mezisoučet – uhrazeno“, a to 89 508 Kč, v rámci strany tři vyúčtování„ transakce zahrnuté do vyúčtování“ je odkaz na přijaté platby od žalovaného v roce 2020 v celkové částce 95 016 Kč, tj. v odlišné výši; v rámci vyúčtování je na prvé straně uveden„ mezisoučet – výsledek“ v částce 6 580 Kč, dále je však odkazováno na vyúčtování za rok 2019 s výsledkem 40 867 Kč, a jakožto nedoplatek z vyúčtování za rok 2020 je požadována částka 47 447 Kč, tj. součet částek 6 580 Kč a 40 867 Kč, s tím, že tento nedoplatek z vyúčtování služeb má být žalovaným uhrazen nejpozději do 31.5.2021. Obdobně je koncipováno vyúčtování služeb za rok 2019, když z tohoto vyplývá: dané vyúčtování bylo provedeno [právnická osoba] [anonymizováno]. [příjmení] – [anonymizováno] s [anonymizováno], [příjmení] [jméno] - evidence a předpis úhrad, [IČO], a je datováno 21.4.2020; vyúčtování čítá 3 strany a je doplněno přílohou„ vyúčtování individuální“ ze dne 5.3.2020; z vyúčtování není opětovně mimo jiné zcela zřejmé, zálohy v jaké výši byly v kalendářním roce 2019 žalovaným uhrazeny, když ve vyúčtování je sice jakýsi odkaz na uskutečněné úhrady, nicméně není zcela jasně uvedeno, že se jedná o úhrady záloh; navíc je opětovně kalkulováno se stavem k 31.12.2018, byť se jedná o vyúčtování za rok 2019, a do výše nedoplatku je opět zahrnována částka z vyúčtování za rok 2018 ve výši - 8 325 Kč; v rámci vyúčtování je zahrnuta i část„ transakce zahrnuté do vyúčtování“ s tím, že v roce 2019 byly žalovaným poskytnuty platby v celkové výši 69 776 Kč, z prvé strany vyúčtování 2019 je však patrné, že tyto platby zřejmě zahrnuty i co do úhrady vyúčtování pro rok 2018; po žalovaném je požadována úhrada nedoplatku z vyúčtování 2019 ve výši 46 375 Kč, když v rámci tohoto nedoplatku je s ohledem na prvou stranu předloženého vyúčtování kalkulováno, jak již bylo uvedeno výše, i se stavem ke dni 31.12.2018; úhrada nedoplatku v celkové částce 46 375 Kč je pak požadována po žalovaném do 30.6.2020. Z vyúčtování tepla, vody a služeb za rok 2018 poté vyplývá: dané vyúčtování bylo provedeno [právnická osoba] [anonymizováno]. [příjmení] – [anonymizováno] s [anonymizováno], [jméno] [příjmení] - evidence a předpis úhrad, [IČO], a je datováno 9.5.2019; v tomto vyúčtování je uvedeno, že náklady činí celkem 75 834,50 Kč, výše záloh poté 84 159 Kč, rozdíl - 8 325 Kč, přičemž je dále uveden údaj„ Zust. k 31.12.2018“ 24 159 Kč; požadována je pak úhrada nedoplatku ve výši 15 834 Kč; výše skutečně uhrazených záloh a příspěvku na správu domu a pozemku za období od 1.1.2018 do 31.12.2018 je poté uvedena v rámci přehledové tabulky na páté straně předloženého vyúčtování, kdy je zřejmé, že žalovaný uhradil na zálohách v tomto roce 12x 5 000 Kč, tj. celkem 60 000 Kč; úhrada nedoplatku byla požadována do 30.6.2019. Předžalobní upomínkou ze dne 9.3.2020 ve spojení s podacími lístky ze dne 9.3.2020 a dodejkami ze dne 11.3.2020 má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky v celkové výši 57 441,05 Kč nejpozději do 7 dnů ode dne doručení této výzvy, a to s tím, že daný dluh je tvořen dluhem za na neuhrazených nákladech spojených se správou domu a souvisejícího pozemku a zálohách souvisejících s užíváním bytové jednotky žalovaného za období do října 2017 do ledna 2020 v částce 49 213,05 Kč a náklady vynaloženými žalobcem na právní zastoupení v částce 8 228 Kč. V řízení nebylo sporováno, že částka 47 447 Kč dosud žalovaným žalobci uhrazena nebyla.

7. Z ostatních v řízení provedených důkazů nebyly zjištěny žádné další pro rozhodnutí soudu podstatné skutečnosti. Po takto provedeném dokazování pak dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána žalobcem důvodně.

8. Podle ust. § 1181 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“) vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala.

9. Podle ust. § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, (dále jen„ zákon č. 67/2013 Sb.“ poskytovatel služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství.

10. Podle ust. § 5 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. způsob rozúčtování poskytovatel služeb ujedná s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o něm rozhodne družstvo, anebo společenství. Změna způsobu rozúčtování je možná vždy až po uplynutí zúčtovacího období. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení nedojde-li k ujednání, nebo rozhodnutí družstva, anebo společenství, rozúčtují se náklady na služby takto: a) dodávka vody a odvádění odpadních vod v poměru naměřených hodnot na podružných vodoměrech; není-li provedena instalace podružných vodoměrů ve všech bytech nebo nebytových prostorech v domě, rozúčtují se náklady na dodávku vody a odvádění odpadních vod podle směrných čísel roční potřeby vody; b) provoz a čištění komínů podle počtu využívaných vyústění do komínů; c) umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu podle počtu kabelových zásuvek; d) provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, odvoz komunálního odpadu, popřípadě další služby sjednané mezi poskytovatelem služeb a příjemcem služeb, podle počtu osob rozhodných pro rozúčtování.

11. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Podle odst. 3 uvedeného ustanovení finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.

12. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný je vlastníkem bytové jednotky [číslo] v domě [adresa], k.ú. [část obce], a to včetně podílu na společných částech domu a pozemku, přičemž žalobce je společenstvím vlastníků jednotek tohoto domu, kde se předmětná bytová jednotka nachází. Jak vyplývá ze shora citovaného ust. § 1181 o.z., žalovaný je povinen hradit zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby); povinností žalobce, potažmo osoby odpovědné za správu domu, je poté zálohy včas vyúčtovat, a to v intencích zákona č. 67/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala v rámci podané žaloby v aktuálním znění úhradu nedoplatku vyúčtovaných služeb za rok 2020, dále s poukazem na předchozí vyúčtování za roky 2018 a 2019, zabýval se soud tímto žalobním požadavkem. K tomu soud uvádí následující:

13. Soud v prvé řadě poukazuje na bohatou judikaturu Nejvyššího soudu ČR k otázce řádnosti provedeného vyúčtování, např. rozsudek NS ČR sp.zn. 26 Cdo 4637/2018, dle kterého„ O vyúčtování úhrad za služby lze uvažovat jen tehdy, obsahuje-li předložené vyúčtování všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši, není pochyb o tom, že není-li vyúčtování věcně správné, nesplnil poskytovatel služeb svoji povinnost vyúčtovat (každé zálohové plnění je třeba vyúčtovat) příjemci služeb skutečnou výši nákladů a záloh na jednotlivé služby, nyní výslovně zakotvenou v ustanovení § 7 zákona č. 67/2013 Sb. Nebylo-li vyúčtování služeb řádné (v souladu se smlouvou a předpisy jej regulujícími), povinnost provést je nadále trvá. Není-li vyúčtování služeb věcně správné, trvá nejen povinnost poskytovatele vyúčtování provést (řádně), nýbrž (a to právě v důsledku nesplnění uvedené povinnosti) nenastala ani splatnost nedoplatku (popřípadě přeplatku) plynoucího z vyúčtování.“. Soud má za to, že žalobcem předložené vyúčtování za rok 2020 a rovněž i za oba předchozí roky nelze kvalifikovat jako vyúčtování řádně provedená a tudíž co do případně zjištěného nedoplatku splatná. Vzhledem k tomu, že žalobce požadoval úhradu nedoplatku dle vyúčtování služeb za rok 2020 ze dne 24.3.2021, tak jak bylo provedeno [právnická osoba] [anonymizováno]. [příjmení] – [anonymizováno] s [anonymizováno], [příjmení] [jméno] - evidence a předpis úhrad, [IČO], zabýval se soud v prvé řadě správností tohoto vyúčtování, zjištěné skutečnosti však lze vztáhnout i na předložená vyúčtování za předchozí roky, především pak rok 2019. Jak vyplývá ze shora citovaného ust. § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Předložená vyúčtování však z tohoto pohledu působí zcela zmatečným dojmem, když z nich není dostatečně zřejmé, zálohy v jaké konkrétní výši byly žalovaným daný rok uhrazeny, příp. jakým způsobem žalobce s těmito zálohami nakládal a v jaké výši tyto započítával (vyúčtování pro rok 2020 a 2019 pojem uhrazených záloh vůbec nezmiňují; pokud dále poukazují na uskutečněné úhrady, není zřejmé, jak s nimi bylo naloženo, příp. částky uváděné jakožto úhrady v rámci těchto jednotlivých vyúčtování jsou uváděny ve vyúčtováních na vícero místech a ve vzájemně odlišné výši; vyúčtování za rok 2018 sice pojem záloh zmiňuje, nicméně tyto jsou uvedeny v rámci vyúčtování poněkud nepřehledně – je poukazováno na zálohy ve výši 84 159 Kč, z dalšího obsahu vyúčtování je však poté zřejmé, že jejich skutečná uhrazená výše činí 60 000 Kč). Běžný uživatel bytové jednotky tak z uvedených čísel dle soudu nemá jak dovodit běžnými matematickými úkony, jak žalobce došel k výši požadovaného nedoplatku (rozdíl mezi zcela jednoznačně uvedenou částkou výše nákladů na služby a celkovou výší přijatých měsíčních záloh za služby). Uvedené výše nedoplatků z vyúčtování za roky 2019 a 2020 v sobě navíc směšují provedení samotného vyúčtování služeb pro daný kalendářní rok, zároveň však kalkulují s dluhy žalovaného za předchozí období a teprve po jejich započítání vyvozují výši nedoplatku za daný rok. Takový postup je dle soudu naprosto nepřijatelný, činící provedená vyúčtovaní zcela nepřehledná. Částka samotné výše nedoplatku služeb za rok 2020 v uváděné zažalované výši 47 447 Kč je tak již z tohoto důvodu evidentně nesprávná (to samé platí pro vyúčtování za rok 2019). Soud má za to, že je povinností poskytovatele služeb předložit příjemci služeb vyúčtování v úplné a přehledné podobě tak, aby i běžnému konzumentu poskytovaných služeb bylo po jeho shlédnutí zřejmé, jaká je celková výše nákladů na poskytnuté služby, jaká je celková výší přijatých měsíčních záloh, a to tak, aby rozdíl těchto dvou údajů se rovnal výši nedoplatku, to vše pouze pro daný kalendářní rok. Tuto povinnost však žalobce v daném případě nesplnil a jím provedené vyúčtování za rok 2020, na základě kterého je požadována úhrada stanoveného nedoplatku, (avšak týká se i předchozího období) nelze považovat za řádně provedené a tudíž splatné vyúčtování ve smyslu ust. § 7 zákona č. 67/2013 Sb. a jako takové ho akceptovat. Žaloba tedy již z tohoto důvodu nebyla shledána důvodnou a jako taková byla soudem zamítnuta.

14. K námitce žalobce, že žalovaný měl možnost správnost vyúčtování již dříve napadnout, nicméně této možnosti nevyužil a k jeho námitkám by tedy nemělo být soudem přihlíženo, soud uvádí, že je povinností soudu zkoumat v řízení, zda vyúčtování bylo provedeno řádně a stalo se splatným bez ohledu na to, zda proti němu podal příjemce služeb námitky či nikoliv (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 26 Cdo 2778/2019). Ze stejného důvodu se nelze ztotožnit s právním názorem žalobce, že pro pasivitu žalovaného v tomto směru (absence předchozí reklamace) by námitky žalovaného měly být soudem posouzeny jako rozporné s dobrými mravy. Konečně nelze přisvědčit žalobci, že by soud měl případně posuzovat, zda nárok žalobci přísluší na základě pouze jednoho vyúčtování či i vyúčtování za jiné kalendářní roky. Je na žalobci, aby v řízení řádně tvrdil a svůj nárok prokazoval, přičemž pokud tak nečiní, vystavuje se nebezpečí neúspěchu ve věci. Žalobce v daném případě v rámci aktuálních žalobních tvrzení poukazoval na poslední vyúčtování záloh, učiněné dne 24.3.2021 ve stavu ke dni 31.12.2020, kdy byl zjištěn nedoplatek z vyúčtování v celkové výši 47 447 Kč, a tato částka vyplývající z vyúčtování služeb za rok 2020 byla také zcela jednoznačným předmětem řízení. Soud je vázán předmětem řízení tak, jak je vymezen žalobcem, zabýval se proto v prvé řadě řádností tohoto vyúčtování. Nicméně pro úplnost soud doplňuje, že i v případě předchozích dvou vyúčtování pro roky 2018 a 2019 byly shledány vady těchto vyúčtování tak, jak bylo uvedeno shora.

15. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaný byl ve věci zcela úspěšný. Žalovanému vznikly náklady vynaložené na úhradu soudního poplatku z odvolání ve výši 2 645 Kč a dále na právní zastoupení. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny v souladu s ust. § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 4 úkony právní pomoci po 3 220 Kč (vycházeje z punkta 52 885,05 Kč; jedná s o tyto úkony: převzetí zastoupení, sepis odvolání ze dne 24.9.2020, sepis vyjádření ze dne 24.2.2021 a účast při jednání soudu dne 17.6.2021) a 1 úkonem právní pomoci po 3 020 Kč (po částečném zastavení řízení, tj. vycházeje z punkta 47 447 Kč; jedná se o úkon právní pomoci – účast při jednání soudu dne 7.10.2021), dále v souladu s ust. § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 5 náhradami hotových výdajů po 300 Kč, tj. celková výše nákladů právního zastoupení činí 17 400 Kč, po připočtení 21 % DPH, jejímž je právní zástupce žalovaného plátcem, poté 21 054 Kč. Po připočtení částky uhrazeného soudního poplatku z odvolání tak celková výše nákladů řízení, na jejichž úhradu má žalovaný nárok, činí 23 699 Kč.

16. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když pro stanovení lhůty delší nebyly shledány žádné důvody.