16 C 171/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Klárou Hronovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 53 673 Kč s příslušenstvím

I. V části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 39 084 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 13 881,84 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 41 090,15 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 25 143,89 Kč od 28.9.2023 do zaplacení a úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 25 143,89 Kč od 28.9.2023 do zaplacení, se řízení zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 556 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 556 Kč od 2.3.2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. V části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 10 033 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 613,85 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 13 405,33 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 713,42 Kč od 28.9.2023 do 1.3.2024 a z částky 4 157,42 Kč od 2.3.2024 do zaplacení a úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 8 713,42 Kč od 28.9.2023 do zaplacení, se žaloba zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 4.4.2024 domáhala prostřednictvím Okresního soudu ve Znojmě po žalované zaplacení částky ve výši 53 673 Kč s příslušenstvím sestávající ze dvou nároků, a to částky ve výši 14 589 Kč s příslušenstvím (nárok-1) a částky ve výši 39 084 Kč s příslušenstvím (nárok-2).

2. Co do nároku-2 (částka 39 084 Kč s příslušenstvím požadovaná z titulu řádně neuhrazené zápůjčky dle Smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, ze dne 28.7.2014 uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně společnosti , právnická osoba, , IČ: , IČO, ) vzala následně žalobkyně, a to již po zahájení jednání ve věci samé, žalobu zcela zpět. Žalovaná neměla proti tomuto částečnému zpětvzetí žaloby žádných námitek, soud proto žalobu v části dotčené zpětvzetím zastavil v souladu s ustanovením § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

3. Na žalobě co do nároku-1 žalobkyně nadále setrvala, a to s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , a žalovanou došlo dne 8.1.2015 k uzavření Smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“). Právní předchůdce žalobkyně, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč (dále jen „zápůjčka“ nebo „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 10 033 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 1 533 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně sjednanou v čl. 4 Smluvních podmínek, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 2 280 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 220 Kč (dále jen „poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 368 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 3.3.2016. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Ke dni 21.5.2017 provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku 8 713,42 Kč a dlužný poplatek částku 5 875,58 Kč. Žalovaná od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 7 444 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.9.2023 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 27.9.2023. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení: 1) celkové dlužné částky ve výši 14 589 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 8 713,42 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 5 875,58 Kč; 2) kapitalizovaných úroků ve výši 13 405,33 Kč; 3) kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 4 613,85 Kč; 4) úroků ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 713,42 Kč od 28.09.2023 do zaplacení; 5) úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 713,42 Kč od 28.09.2023 do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

4. Žalovaná v rámci své procesní obrany uvedla, že není schopna uhradit zažalovanou částku, neboť jejím jediným příjmem je starobní důchod ve výši 15 074 Kč, ze kterého je jí strhávána navíc částka 789 Kč.

5. Usnesením Okresního soudu ve Znojmě ze dne 25. 4. 2024, č.j. EPR , č. účtu, , které nabylo právní moci dne 15. 5. 2024, vyslovil Okresní soud ve Znojmě svou místní nepříslušnost s tím, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 5 jako soudu místně příslušnému.

6. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, které navrhli a předložili účastníci řízení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o.s.ř.). Po provedeném dokazování učinil soud za použití ustanovení § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu:

7. Právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, jako „Věřitel“ a žalovaná jako „Zákazník“ uzavřeli dne 8.1.2015 Smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, (dále rovněž jako „Smlouva„), jejímž předmětem byl spotřebitelský úvěr v částce 12 000 Kč. Žalovaná se rovněž zavázala v souvislosti s touto Smlouvou zaplatit za tento spotřebitelský úvěr poplatek v částce 10 033 Kč, vypočtený jako součet následujících kalkulačních položek: 1) úrok ve výši 1 533 Kč, 2) částka za administrativní činnost ve výši 2 280 Kč, 3) částka za hotovostní režim splátek ve výši 6 220 Kč. Celkovou částku 22 033 Kč se žalovaná zavázala zaplatit v 60 týdenních splátkách po 368 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 19,98 %. Ze Smlouvy je konečně zřejmé, že úvěr ve výši 12 000 Kč byl žalované poskytnut v hotovosti. Uvedené skutečnosti má soud za prokázané Smlouvou o zápůjčce ze dne 8.1.2015 ve spojení se Smluvními podmínkami Smlouvy o zápůjčce a Tabulkou umoření ze dne 2.10.2023. Mezi účastníky nebylo sporováno, že na takto poskytnutou zápůjčku žalovaná zaplatila pouze částku 7 444 Kč; ničeho dalšího uhrazeno nebylo, přestože byla o úhradu dluhu žalovaná žalobkyní upomenuta (prokázáno Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 15.2.2024 ve spojení s podacím lístkem z téhož dne). Pohledávka právního předchůdce žalobkyně za žalovanou z titulu předmětné Smlouvy byla následně postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.9.2023, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 29.9.2023; uvedené skutečnosti má soud za prokázané Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21.9.2023 ve spojení se seznamem postoupených pohledávek a dopisem ze dne 29.9.2023 ve spojení s podacím lístkem ze dne 29.9.2023. Před uzavřením Smlouvy byly ze strany právního předchůdce žalobkyně zjišťovány poměry žalované vyplněním údajů v rámci zákaznické karty ze dne 8.1.2015; byť žalovaná v této zákaznické karty svým podpisem potvrdila, že veškeré údaje na dané kartě jsou úplné a pravdivé a byly zástupcem Providentu zaznamenány dle ověřených dokumentů (výměr podpory), žádné další listiny co do zjišťování a ověřování úvěruschopnosti žalované již přes výzvu soudu žalobkyní předloženy nebyly.

8. Podle ustanovení § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

9. Podle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle ustanovení § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Podle ustanovení § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

12. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

13. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou bylo dne 8.1.2015 přistoupeno k uzavření smlouvy o zápůjčce dle ustanovení § 2390 a násl. o.z. Na základě této smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 12 000 Kč, což také prokazatelně učinil, a žalovaná se zavázala splácet úvěr a poplatky uvedené v dané smlouvě pravidelnými sjednanými splátkami. Soud se v prvé řadě zabýval platností uzavřené smlouvy, když tuto hodnotil zejména stran posouzení, zda právní předchůdce žalobkyně řádně posoudil před uzavřením Smluv úvěruschopnost žalované ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Z provedeného dokazování je pak prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně si před poskytnutím spotřebitelského úvěru sice vyžádal od žalované informace stran jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrů, nicméně již není dále zřejmé, jakým způsobem a v jakém rozsahu posuzoval úvěruschopnost žalovaného, a to zejména co do osvědčení její příjmové a výdajové stránky, když v tomto směru žalobkyně soudu přes poskytnuté poučení dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. předložila pouze žádost vyplněnou na základě poskytnutých informací ze strany žalované. Takový postup právního předchůdce žalobkyně však soud neshledává jako řádný z pohledu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdce postupoval před uzavřením předmětné Smlouvy řádně a s odbornou péčí tak, jak je nezbytné s přihlédnutím k ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když je zcela zřejmé, že toto posouzení proběhlo pouze formálně a bez náležitých a dostatečných podkladů, které navíc nebyly soudu předloženy. Zapsané údaje v rámci Zákaznické karty navíc působí zmatečným a nejasným dojmem, kdy je uvedeno, že žalovaná pobírá starobní důchod, nicméně dále je poukazováno na mzdu žalované 12 350 Kč a jiný blíže nespecifikovaný příjem 5 000 Kč, co do dokladů je zde však pouze zaškrtnut údaj „Výše podpory“. Ohledně doložení výdajů není uveden v Zákaznické kartě žádný doklad, nicméně zaznamenané běžné měsíční výdaje vzbuzují pochybnosti o pravdivosti takových údajů s ohledem na uvedenou (nízkou) výši – zejména částka nájmu/inkasa 1 520 Kč a výdajů na domácnost 3 000 Kč. Pochybnosti ohledně schopnosti žalované řádně úvěr splácet je třeba, je-li postupováno s náležitou odbornou péčí, již na prvý pohled dle soudu vyvozovat po přihlédnutí k výši tvrzeného příjmu i s ohledem na výši uvedených splátek zápůjček (7 352 Kč měsíčně; rovněž nijak nedoloženo). S ohledem na výše uvedené skutečnosti proto soud dospěl k závěru, že Smlouva o zápůjčce č. , hodnota, ze dne 8.1.2015 je smlouvou neplatnou dle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaná je proto povinna vrátit žalobkyni, která se která se stala v souladu s ustanovením § 1879 o.z. nabyvatelem předmětné pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 21.9.2023 s původním věřitelem (tato skutečnost byla žalované původním věřitelem oznámena dne 29.9.2023), pouze částku poskytnuté jistiny ve výši 12 000 Kč poníženou o již částku uhrazenou ve výši 7 444 Kč, tj. částku jistiny v aktuální výši 4 556, nikoli tuto částku dále navýšenou o další poplatky dle smlouvy, a to s přihlédnutím k ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, potažmo k ustanovení § 2991 o.z. Ze všech shora uvedených skutečností proto soud dospěl závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze co do částky 4 556 Kč s příslušenstvím (výrok II. rozsudku); ve své zbývající části pak byla žaloba jako nedůvodná soudem zamítnuta (výrok III. rozsudku).

14. O příslušenství dlužné soudem přiznané částky soud rozhodl podle ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co do prvého dne prodlení soud vycházel z výzvy žalobkyně k úhradě dlužné částky ze dne 15.2.2024; v rámci této korespondence dané k přepravě dne 15.2.2024 (viz podací lístek) byla žalovaná požádána o úhradu dluhu do 1.3.2024. Pokud tak žalovaná neučinila, do prodlení s úhradou se dostala dne 2.3.2024. Od tohoto data byl žalobkyni přiznán nárok na úhradu příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení, když ve zbývající části byla žaloba co do požadavku zákonného úroku z prodlení jakožto nedůvodně podaná soudem zamítnuta.

15. O náhradě nákladů řízení (výrok IV. rozsudku) soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalovaná byla v řízení úspěšná v převažující části, žádné prokazatelné náklady řízení jí však nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

16. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle ustanovení § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.