Obvodní soud pro Prahu 5 · Usnesení

16 C 172/2025

č. j. 16 C 172/2025-139

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-07-16 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPH05:2025:16.C.172.2025.1

Citované zákony (11)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Klárou Hronovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o žalobě z rušené držby,

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně domáhala stanovení povinnosti žalované zdržet se zásahu do práva žalobkyně užívat prostory nacházející se v části budovy č. p. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsané na LV , Anonymizováno, , která stojí na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, (oba pozemky v k.ú. , adresa, , obec , adresa, ) a parc. č. , Anonymizováno, (v k.ú. , adresa, , obec , adresa, ), známé jako , právnická osoba, , adresa, , které jsou označeny červeným kolečkem s popisem , Anonymizováno, na plánku půdorysu , adresa, , který byl připojen k žalobě.

II. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně domáhala stanovení povinnosti žalované obnovit původní stav tak, že žalobkyni umožní nerušený přístup do prostor nacházejících se v části budovy č. p. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsané na LV , Anonymizováno, , která stojí na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, parc. č. , Anonymizováno, (oba pozemky v k.ú. , adresa, , obec , adresa, ) a parc. č. , Anonymizováno, (v k.ú. , adresa, , obec , adresa, ), známé jako , právnická osoba, , adresa, , které jsou označeny červeným kolečkem s popisem , Anonymizováno, na plánku půdorysu , adresa, , který byl připojen k žalobě.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 6 655 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám právní zástupkyně žalované , Jméno advokátky 1. Žalobkyně podala dne 2.7.2025 ke zdejšímu soudu žalobu proti vypuzení z držby, kterou se domáhala stanovení povinností žalované blíže specifikovaných ve výrocích I. a II. tohoto usnesení, a to s tím, že žalovaná je vlastníkem stavby č. p. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsané na LV , Anonymizováno, , která stojí na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, (oba pozemky v k.ú. , adresa, , obec , adresa, ) a parc. č. , Anonymizováno, (v k.ú. , adresa, , obec , adresa, ), přičemž veřejnosti je tato stavba známá jako , právnická osoba, , adresa, („, Anonymizováno, “). Žalobkyně je IT společností působící v , Anonymizováno, , kdy zajišťuje veřejnou komunikační síť a poskytuje klientům veřejně dostupné služby elektronických komunikací. Žalobkyně své služby v , Anonymizováno, bezproblémově poskytuje již mnoho let, až do nedávna na základě smluv se žalovanou. Žalobkyně mimo jiné dlouhodobě nepřetržitě užívala prostory nacházející se v , Anonymizováno, , konkrétně vnitřní telekomunikační vedení , adresa, (zakresleno v Příloze A žaloby), a prostory označené červenými body v červeném kroužku na plánku půdorysu , adresa, (zakresleno v Příloze B žaloby), (tyto prostory dále dohromady jen „Prostory“). Žalobkyně Prostory užívala na základě nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou ze dne 30.6.2020, jejímž předmětem byl nájem Prostor („Nájemní smlouva“). Žalovaná Nájemní smlouvu vypověděla a rozhodčím nálezem Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky ze dne 14.1.2025 ve sporu sp. zn. , Anonymizováno, („Nález“) byla, mimo jiné, žalobkyni uložena povinnost vyklidit Prostory v , Anonymizováno, . Skutečností ale je, že žalobkyně je podnikatelem zajišťujícím veřejnou komunikační síť, a v souladu s § 104 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích („ZEK“), je oprávněna užívat Prostory bez dalšího, dokonce i bez souhlasu žalované jako jejich vlastníka. Tato skutečnost nebyla v Nálezu reflektována, a žalobkyně tak podala návrh na zrušení části Nálezu a zahájila řízení o zřízení služebnosti ve vyvlastňovacím řízení. Tato řízení nebyla doposud pravomocně ukončena. Žalobkyně rovněž podala návrh na zastavení exekuce, ve které se žalovaná na základě Nálezu domáhá vyklizení Prostor žalobkyní, a to právě z důvodu existujícího užívacího práva žalobkyně k Prostorům. O tomto návrhu rovněž nebylo doposud pravomocně rozhodnuto. Mezi účastníky řízení je tak sporné, zda má žalobkyně užívací či jiné právo k Prostorám. Součástí Prostor užívaných žalobkyní je rovněž , Anonymizováno, , která je součástí , Anonymizováno, (jedná se o červeným kolečkem vyznačený prostor s popisem , Anonymizováno, v pravé části první strany Přílohy B této žaloby) („, Anonymizováno, “). Skutečností je, že až do 23.5.2025 žalobkyně Prostory včetně , Anonymizováno, nerušeně užívala, a to i po dobu běhu všech výše uvedených sporů. Žalobkyně tak byla držitelem užívacího práva k , Anonymizováno, . Dne 23.5.2025 však nastal zlom. Žalobkyně, resp. jednatel žalobce, pan , jméno FO, , se dostavil do , Anonymizováno, , aby provedl servisní zásah v prostorách , Anonymizováno, . Po příchodu k , Anonymizováno, žalobkyně zjistila, že byly vyměněny zámky od , Anonymizováno, , a žalobkyni nebyl zaměstnanci žalované umožněn přístup do této , Anonymizováno, , čímž byl žalobkyni znemožněn výše uvedený servisní zásah, a to přes opakované výslovné výzvy žalobkyně, resp. jeho právního zástupce, aby byl žalobkyni přístup umožněn. Žalobkyně byla tak ze své držby užívacího práva k , Anonymizováno, vypuzena a v současné době jí žalovaná zamezuje v přístupu do , Anonymizováno, .

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v celém jejím rozsahu s tím, že o meritu sporu již bylo pravomocně rozhodnuto v petitorním řízení (s výsledkem pro žalobkyni negativním), přičemž žaloba na ochranu držby, jako předběžná posesorní ochrana faktického stavu, nemůže s úspěchem následovat po pravomocném rozhodnutí v řízení petitorním, v němž bylo vysloveno, že držitel žádné právo k věci nemá. Žaloba je proto zjevně bezdůvodná. Právo žalobkyně užívat , Anonymizováno, bylo již předmětem petitorního řízení vedeného Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky (dále jen „Rozhodčí soud“) pod sp. zn. , Anonymizováno, (dále jen „Rozhodčí řízení“). V Rozhodčím řízení senát složený ze tří rozhodců vydal dne 14.1.2025 rozhodčí nález (dále jen „Rozhodčí nález“), kterým bylo žalobkyni uloženo, aby vyklidila ve výroku II. Rozhodčího nálezu specifikované prostory, tj. veškeré vnitřní telekomunikační vedení a další v Rozhodčím nálezu specifikované prostory žalované v , adresa, (dále jen „Prostory“) do 15 dnů od právní moci Rozhodčího nálezu, tedy do 31.1.2025. Rozhodčím nálezem je rovněž rozhodnuto, že žalobkyně nemá žádný právní titul k užívání Prostor žalované od 1.6.2024. Jedním z Prostor je i , Anonymizováno, , jak plyne z výroku II. Rozhodčího nálezu, kdy , Anonymizováno, je označena na plánu, který je součástí výroku II. Rozhodčího nálezu, červeným bodem v červeném kroužku. Žalobkyně ostatně do petitu své žaloby kopíruje právě část výroku II. Rozhodčího nálezu. Platí, že rozhodčí nález doručený stranám sporu má účinky pravomocného vykonatelného soudního rozhodnutí a jeho výrok je závazný nejen pro účastníky řízení, nýbrž i pro všechny orgány. Mj. tak zakládá i překážku věci rozhodnuté (§ 28 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, dále jen „ZRŘ“). Žalobkyně se tedy žalobou domáhá ochrany své údajné držby , Anonymizováno, , přičemž jí byla ohledně prostor , Anonymizováno, (a dalších) již pravomocně uložena vykonatelná povinnost je vyklidit a současně bylo pravomocně rozhodnuto, že od 1.6.2024 nemá žalobkyně žádný právní titul k jejich užívání. Žaloba tedy směřuje k popření pravomocného a vykonatelného titulu vydaného v jiném meritorním řízení a k vyloučení jeho účinků, což je obecně, z principu vyloučeno. Posesorní žalobou se nelze úspěšně domáhat ochrany faktického stavu v situaci, kdy již bylo pravomocně rozhodnuto o právu v řízení o žalobě petitorní (jako je žaloba na vyklizení dle § 1040 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „OZ“). Předmětem a účelem posesorní žaloby je ochrana tzv. posledního pokojného stavu, avšak pouze v situaci, kdy není rozhodnuto pravomocně v petitorním řízení, jehož předmětem je samotné právo (vlastnické, užívací, atp.). Z podstaty věci je tedy ochrana držby, jako dočasný institut možná pouze před rozhodnutím v petitorním řízení. Naopak po skončení petitorního řízení již místo nemá. Nemůže být účelem žaloby z rušené držby (ani jejím přípustným důsledkem), aby se povinný, jemuž byla pravomocným rozhodnutím uložena povinnost vyklidit nebo vydat určitou věc, mohl s úspěchem bránit výkonu takového exekučního titulu prostřednictvím ochrany tvrzeného faktického (a přitom protiprávního) stavu. Žaloba je tak zjevně nedůvodná a že jde pouze o šikanózní výkon formálního procesního práva, bez opory v právu hmotném. Žalobkyně navíc nebyla a není držitelkou, neboť nikdy nedržela , Anonymizováno, ani žádné právo týkající se přístupu do , Anonymizováno, ; , Anonymizováno, a práva s jejím užíváním související vždy držela jakožto vlastník žalovaná, která pouze žalobkyni na základě Nájemní smlouvy do , Anonymizováno, umožňovala přístup. Žalobkyně měla toliko po dobu trvání Nájemní smlouvy smluvní, tj. obligační, právo na to, aby jí žalovaná za splnění podmínek dle Nájemní smlouvy umožnila přístup do Prostor (viz 2.1 c) Nájemní smlouvy). Právo žalobkyně na to, aby jí žalovaná umožnila vstup do , Anonymizováno, , přitom skončilo k 31.5.2024 a od 1.6.2024 žalobkyně žádné takové právo nemá (jak plyne z pravomocného Rozhodčího nálezu). [Pokud snad žalovaná někdy po 1.6.2024 umožnila žalobkyni jednotlivý ad hoc vstup do , Anonymizováno, , tak se tím v žádném případě nemohla žalobkyně stát držitelem jakéhokoli práva přístupu do , Anonymizováno, , natožpak neomezeného přístupu nebo dokonce nějakého užívacího práva k , Anonymizováno, . Žalobkyně tedy ani nemohla být žádným držitelem a držbu neprokazuje. Pokud by snad soud dospěl k závěru, že žalobkyně byla držitelem, tak nemohla být pravým držitelem. Procesní úkony žalobkyně včetně této žaloby jsou dlouhodobě čistě šikanózní. Žalobkyně podala řadu procesních podnětů zjevně za účelem oddálit splnění povinnosti, která je jí uložena pravomocným a vykonatelným Rozhodčím nálezem. Všechny tyto podněty a žaloby byly zamítnuty a argumentace žalobkyně odmítnuta. Ve všech svých podnětech žalobkyně zcela nepravdivě tvrdila navíc pro daná řízení zcela irelevantní tvrzení, že má údajně právo užívat dále telekomunikační infrastrukturu žalované, a to na základě § 104 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Toto tvrzení žalobkyně bylo opakovaně soudy odmítnuto. V každém případě však toto tvrzení není relevantní, neboť, to, že žalobkyně nemá žádný právní titul k užívání Prostor, je pravomocně rozhodnuto.

3. Soud v daném případě postupoval dle ustanovení § 177 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého „domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat.“; ve věci bylo proto po zjištění procesní obrany žalované přistoupeno k rozhodnutí bez nařízení jednání.

4. Soud má na základě provedeného dokazování za prokázaný tento skutkový stav:

5. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalovaná je vlastníkem stavby č. p. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsané na LV , Anonymizováno, , která stojí na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, (oba pozemky v k.ú. , adresa, , obec , adresa, ) a parc. č. , Anonymizováno, (v k.ú. , adresa, , obec , adresa, ), přičemž veřejnosti je tato stavba známá jako , právnická osoba, , adresa, ); uvedená skutečnost byla dále prokázána výpisem z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, , k.ú. , adresa, . Jak dále vyplývá z Osvědčení č. 1620/8 o sdělení změny oznámených údajů, vydaného Českým telekomunikačním úřadem ze dne 12.12.2024, č.j. ČTÚ-51 405/2024-622, žalovaná je právnickou osobou vykonávající komunikační činnost, která je podnikáním v elektronických komunikacích. Žalovaná jako nájemce užívala na základě Nájemní smlouvy ze dne 30.6.2020 uzavřené se žalobkyní jako pronajímatelem prostory blíže specifikované v této nájemní smlouvě za účelem provozování zařízení elektronických komunikací, a to do dne 31.5.2024, kdy byl tento nájem ukončen na základě výpovědi dané nájemní smlouvy ze strany žalované. Uvedené skutečnosti má soud za prokázané Nájemní smlouvou ze dne 30.6.2020 ve spojení s Výpovědí této nájemní smlouvy ze dne 21.2.2024. Mezi účastníky je nesporné, že oprávněnost podané výpovědi byla předmětem přezkumu Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, přičemž na základě Rozhodčího nálezu ze dne 14.1.2025, sp.zn. , Anonymizováno, , který nabyl právní moci dne 16.1.2025, byla mimo jiné zamítnuta žaloba na určení, že výpověď žalované ze dne 21.2.2024, kterou byla vypovězena nájemní smlouva mezi žalovanou jako pronajímatelem a žalobkyní jako nájemcem, kterou se žalovaná zavázala pronajmout žalobkyni veškeré vnitřní telekomunikační vedení instalované v budově Nákupního a zábavního centra , adresa, na adrese , adresa, včetně části vnitřních a vnějších prostor, je neoprávněná (výrok I. daného Rozhodčího nálezu); dále s tím, že žalobkyně je povinna vyklidit veškeré vnitřní telekomunikační vedení, instalované v rámci stavby č. p. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsané na LV , Anonymizováno, , stojící na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, (oba pozemky v k. ú. , adresa, , obec , adresa, ) a parc. č. , Anonymizováno, (v k. ú. , adresa, , obec , adresa, ), včetně části vnitřních a vnějších prostor stavby, a to část vnitřní stoupačky a část vnitřních vodorovných konstrukcí v rozsahu jejich dotčení kabelovým vedením a prostor označených červenými body v červeném kroužku na plánku půdorysu 1. NP, 2. NP a 3. NP, který je součástí tohoto výroku rozhodčího nálezu, a to do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodčího nálezu (výrok II. daného Rozhodčího nálezu; dále s tím, že plánky tvořící nedílnou součást Rozhodčího nálezu korespondují s plánky založenými žalobkyní v rámci stávajícího řízení, a to včetně vyznačeného červeného kroužku „, Anonymizováno, “). Z (dosud nepravomocného) rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28.5.2025, č.j. , spisová značka, , je poté zřejmé, že žaloba podaná žalobkyní, aby soud zrušil rozhodčí nález ze dne 14.1.2025 vydaný tříčlenným rozhodčím senátem Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky pod sp. zn. , Anonymizováno, co do jeho výroku II., byla Městským soudem v Praze zamítnuta. Z čestných prohlášení jednatele žalované , jméno FO, ze dne 23.5.2025, dále svědků , jméno FO, ze dne 23.5.2025 a , jméno FO, ze dne 23.5.2025, ve spojení s e-mailovou komunikací ze dne 30.1.2018, 11.7.2019 a 13.5.2022, pořízeným videozáznamem ze dne 23.5.2025 a Úředním záznamem , právnická osoba, ze dne 23.5.2025, č.j. , Anonymizováno, , má soud za prokázané, že v období let 2018 až 2022 bylo se žalobkyní komunikováno stran přístupu do daných Prostor, přičemž pokud se zástupci žalobkyně dostavili do budovy , Anonymizováno, dne 23.5.2025 za účelem provedení servisní činnosti telekomunikační technologie žalobkyně, nebyl jim umožněn přístup do prostor , Anonymizováno, která je součástí , Anonymizováno, . Mezi účastníky není konečně sporu o tom, že po datu ukončení nájmu žalovaná žalobkyni umožnila vstup do předmětných prostor ještě dne 17.6.2024.

6. Z ostatních v řízení provedených důkazů nezjistil soud žádné další pro své rozhodnutí podstatné skutečnosti.

7. Podle ustanovení § 176 o.s.ř. ustanovení § 177 až 180 se použijí, je-li z žaloby zřejmé, že se žalobce domáhá ochrany rušené držby. Žalobce žalobu označí jako žalobu z rušené držby. Ustanovení § 41 odst. 2 tím není dotčeno.

8. Podle ustanovení § 177 odst. 1 o.s.ř. domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat.

9. Podle ustanovení § 178 o.s.ř. v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.

10. Podle ustanovení § 993 o.z. neprokáže-li se, že se někdo vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo že někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou, jde o pravou držbu.

11. Podle ustanovení § 1003 o.z. držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.

12. Podle ustanovení § 1007 odst. 1 o.z. byl-li držitel z držby vypuzen, může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav. Proti žalobě na ochranu držby lze namítnout, že žalobce získal proti žalovanému nepravou držbu nebo že ho z držby vypudil. Podle odst. 2 označeného ustanovení vypuzení z držby práv nastane, když druhá strana odepře plnit, co dosud plnila, když někdo zabrání výkonu práva, nebo již nedbá povinnosti zdržet se nějakého konání.

13. Podle ustanovení § 1008 odst. 1 o.z. soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.

14. Žalobkyně se žalobou z rušené držby domáhá stanovení povinností žalované zdržet se zásahu do práva žalobkyně užívat prostory nacházející se v budově ve výlučném vlastnictví žalované, dále obnovení nerušeného přístupu do těchto prostor. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, žalobkyně do dne 31.5.2024 dané prostory užívala na základě nájemní smlouvy uzavřené se žalovanou, nicméně nájem byl žalobkyni k uvedenému datu ukončen a žalobkyni bylo na základě pravomocného a vykonatelného Rozhodčího nálezu ze dne 14.1.2025 vydaného tříčlenným rozhodčím senátem Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky pod sp. zn. , Anonymizováno, , uloženo (mimo jiné) dané prostory, jejichž užívání se v tuto chvíli domáhá, vyklidit, a to včetně vyklizení veškerého vnitřního telekomunikačního vedení instalovaného v rámci dané nemovitosti. Soud se zcela ztotožňuje se žalovanou, že již z tohoto důvodu se žaloba jeví jako zjevně nedůvodná, neboť ochrana faktické držby jakožto dočasného faktického stavu má své místo především za situace, kdy vztahy účastníky nebyly doposavad postaveny najisto v rámci petitorního řízení. O takovou situaci se však v daném případě nejedná – v daném případě je dána existence pravomocného meritorního rozhodnutí, ze kterého je zřejmé, že žalobkyni žádná práva k dané nemovitosti (specifikovaným prostorám) nesvědčí; jinými slovy žalobkyně není držitelem žádných práv, z jejichž držby by byla žalovanou vypuzena tak, jak má na mysli ustanovení § 1007 o.z. Byl-li žalobkyni umožněn žalovanou jednorázový vstup do daných prostor dne 17.6.2024 (v řízení nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by v období od 1.6.2024 do 23.5.2025 bylo s danou výjimkou kdykoli do daných prostor žalobkyní vstupováno; nelze pak ani přehlédnout, že komunikace účastníků ohledně přístupu do daných prostor na základě zaměstnaneckých karet či poskytnutí klíčů se datuje pouze k době existence nájemního vztahu), nelze z dané skutečnosti ještě jakkoli dovozovat, že zde je jakékoli (trvalé) právo (trvalý faktický stav), které žalobkyně k danému dni držela či případně nadále drží, potažmo že by žalobkyně byla pravým držitelem takového práva. I v tomto ohledu se pak soud ztotožňuje se žalovanou, že i v případě prokázání držby nějakého práva ze strany žalobkyně by se případně jednalo toliko o držbu nepravou ve smyslu ustanovení § 993 o.z. (v jednání žalobkyně by bylo možné shledat její úsilí proměnit v trvalé právo to, co jí bylo povoleno jen výprosou).

15. Poukazovala-li žalobkyně přes existenci výše označeného Rozhodčího nálezu zejména na tu skutečnost, dle ní v Rozhodčím nálezu nereflektovanou, že je podnikatelem zajišťujícím veřejnou komunikační síť a je tak oprávněna užívat v souladu s ustanovením § 104 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích dané prostory bez dalšího, s touto argumentací žalobkyně se soud neztotožnil. Pokud soud odhlédne od dle něj stěžejního rozhodnutí vydaného v petitorním řízení, je třeba uvést, že daná právní argumentace žalobkyně, podaná bez bližšího rozvedení a zasazení do kontextu dané věci, nemůže obstát. Jak již bylo uvedeno výše, žalobkyni bylo pravomocným rozhodnutím Rozhodčího soudu uloženo vyklidit předmětné prostory, a to včetně veškerého vnitřního telekomunikačního vedení. Žalobkyně poté již v podané žalobě blíže neosvětluje, jaká veřejná komunikační síť se má v daných prostorách nacházet, že je oprávněna či povinna tuto zajišťovat, že jsou splněny podmínky (a jaké konkrétně), na základě kterých je oprávněna zřizovat a provozovat veřejnou komunikační síť v předmětných prostorách, že tak činila (bez ohledu na existenci daného již ukončeného nájmu) v minulosti, příp. jaké konkrétní činnosti, atd. Žalobkyně pro bližší osvětlení dané věci vyjma Osvědčení č. 1620/8 o sdělení změny oznámených údajů, vydaného Českým telekomunikačním úřadem ze dne 12.12.2024, č.j. ČTÚ-51 405/2024-622, ničeho nenabídla, přičemž se ve své žalobě pouze omezuje na poukaz na právní prostředky, kterými se brání danému Rozhodčímu nálezu, potažmo jeho výkonu. Srovnáním plánků, které tvoří jednak přílohu Rozhodčího nálezu, dále přílohu stávající žaloby, je poté zřejmé, že se jedná o plánky totožné, poukazující na stejné prostory, jejichž vyklizení bylo žalobkyni uloženo. Soud tedy opakovaně uvádí, že v řízení nebyla prokázána existence žádných konkrétních práv, jejichž držitelem by žalobkyně (i po 1.6.2024) byla a z jejichž držby by měla být žalovanou ke dni 23.5.2025 vypuzena.

16. Pro úplnost soud dále uvádí:

17. Pokud se týká včasnosti podané žaloby z pohledu ustanovení § 1008 odst. 1 o.s.ř., vycházeje z data 23.5.2025, bylo by možné, byla-li by žaloba podána důvodně, shledat dodržení lhůty stanovené v daném ustanovení (žaloba byla podána 2.7.2025, tj. před uplynutím stanovené šestitýdenní lhůty).

18. Soud nikterak nepolemizuje s judikaturou zmiňovanou žalobkyní v rámci podané žaloby či komentářovou literaturou, nicméně má za to, že v daném případě není a k datu 23.5.2025 nebyla dána existence žádné držby žalobkyně, která by měla a mohla být v daném řízení ochráněna. I pokud by však případně zde taková držba byla shledána, bylo by třeba tuto kvalifikovat jako držbu nepravou tak, jak je namítáno žalovanou v souladu s ustanovením § 1007 odst. 1 věta druhá o.s.ř.

19. Ze všech shora uvedených důvodů proto soud uzavírá, že nezbývá, než žalobu jako nedůvodně podanou zamítnout tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto usnesení20. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaná byla ve věci zcela procesně úspěšná. Přísluší jí proto plné právo na náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny náklady právního zastoupení, a to v souladu s ustanoveními § 7 a § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 2 úkony právní pomoci po 2 300 Kč (převzetí zastoupení; sepis vyjádření ze dne 11.7.2025) a dále 2 náhradami hotových výdajů po 450 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., to vše zvýšeno o 21 % DPH, jejímž je právní zástupkyně žalované plátcem. Žalované tak bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 6 655 Kč.

21. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když pro stanovení lhůty odlišné nebyly shledány žádné důvody.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.