16 C 174/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Klárou Hronovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Anonymizováno bytem Adresa žalovaného o zaplacení 23 793 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 23 793 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 294 Kč od 27. 11. 2024 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 085,69 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 098,39 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 23 499 Kč od 15. 10. 2024 do zaplacení a úrok ve výši 12,75 % ročně z částky 23 000 Kč od 15. 10. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 767 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , Anonymizováno, , , tituly za jménem 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 13. 5. 2025 k zdejšímu soudu domáhá po žalovaném zaplacení částky 23 793 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdce žalobkyně, , právnická osoba, . (původně jako , právnická osoba, ., která zanikla v důsledku fúze sloučením se společností , právnická osoba, . k 7. 7. 2008), se sídlem , adresa, , IČ , IČO, (dále jen „Banka“), na základě Smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne 7. 6. 2002 poskytl žalovanému zřízení a vedení běžného účtu č. , hodnota, . Nedílnou součástí Smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky (dále jako „VOP“), Produktové podmínky a Ceník, se kterými se žalovaný dle prohlášení ve Smlouvě seznámil a zavázal se je výslovně dodržovat. Žalovaný se za poskytování těchto bankovních služeb zavázal Bance platit poplatky dle Ceníku. Žalovaný byl dále povinen udržovat na běžném účtu kladný zůstatek. Podle čl. IV. příslušných VOP je nepovolený záporný zůstatek na běžném účtu považován za pohledávku Banky za žalovaným a je splatný dnem následujícím po svém vzniku. Podle čl. II. odst. 9.3. zmíněných VOP jsou pak nepovoleným zůstatkem rovněž případně evidované neuhrazené poplatky. Žalovaný však porušil své závazky ze Smlouvy tím, že se dostal do nepovoleného záporného zůstatku. Banka využila svého práva a od Smlouvy odstoupila s účinností ke dni 26. 11. 2024. Ode dne následujícího po odstoupení od Smlouvy, tj. od 27. 11. 2024, má žalobkyně nárok také na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné částky. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy s veškerým příslušenstvím a právy s pohledávkou spojenými byla ze strany Banky postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 1. 2025, a to s účinností ke dni 10. 1. 2025, což bylo žalovanému oznámeno. Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení celkem 294 Kč bez kompletního příslušenství. Právní předchůdce žalobkyně dále uzavřel se žalovaným dne 4. 6. 2004 Smlouvu o povoleném debetu na účtu č. , Anonymizováno, (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě se Banka zavázala poskytnout žalovanému na jeho účet úvěr ve formě možnosti přečerpání běžného účtu do sjednaného limitu. Nedílnou součástí Smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky a Ceník, se kterými se žalovaný dle prohlášení ve Smlouvě seznámil a zavázal se je výslovně dodržovat. Povolený debet byl zřízen k běžnému účtu žalovaného, přičemž na základě Smlouvy byl žalovaný oprávněn průběžně čerpat peněžní prostředky do limitu původně 25 000 Kč, a v případě jeho překročení šlo o porušení Smlouvy a vznik nepovoleného záporného zůstatku. Žalovaný se zavázal úvěr splácet prostřednictvím běžného účtu, na němž byl povinen udržovat objem příchozích transakcí ve výši, která v měsíčním průměru za 3 po sobě jdoucí měsíce dosahuje nejméně jedné třetiny celkové výše úvěru. Žalovaný se též zavázal hradit poplatky dle Smlouvy a Ceníku, včetně pojištění, bylo-li sjednáno. Smluvní strany si dále přímo ve Smlouvě sjednaly, že v případě svého prodlení je žalovaný povinen platit úrok z prodlení nejen z jistiny, ale rovněž i z včas nesplacených poplatků, úroků či smluvních pokut (v takovém případě se přičítají k jistině úvěru). Žalovaný porušil své závazky ze Smlouvy zejména tím, že se dostal do nepovoleného záporného zůstatku a nezajistil na svém běžném účtu sjednaný objem příchozích transakcí. Banka proto využila svého práva a v souladu se Smlouvou a Produktovými podmínkami prohlásila již vyčerpané částky úvěru (jistiny) včetně úroků a všech ostatních finančních závazků za okamžitě splatné ke dni 14. 10. 2024. Dlužná částka, která ke dni zesplatnění činila celkem 26 977,08 Kč, nebyla ze strany žalovaného v plné výši uhrazena. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy s veškerým příslušenstvím a právy s pohledávkou spojenými byla ze strany Banky postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 1. 2025, a to s účinností ke dni 10. 1. 2025. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně. Za období od postoupení pohledávky na žalobkyni ke dni sepisu této žaloby nebylo na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho.

2. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, jednal soud v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili.

3. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu (ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř.) i z provedených listinných důkazů (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o.s.ř.). Po provedeném dokazování učinil soud za použití ustanovení § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu.

4. Z předložených listin vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne 7. 6. 2002 uzavřena Smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb, kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal zřídit ode dne 7. 6. 2002 žalovanému běžný účet č. , č. účtu, s tím, že pro případ vzniku záporného zůstatku nepovoleného bankou je žalovaný povinen do 10 pracovních dnů ode dne vykázání debetního zůstatku zajistit jeho vyrovnání až do výše minimálního zůstatku na účtu; nedílnou součástí smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky a ceník (prokázáno Smlouvou o poskytování bankovních a dalších služeb ve spojení s Všeobecnými obchodními podmínkami a ceníkem). Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dále dne 4. 6. 2004 uzavřena Smlouva o povoleném debetu na účtu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky formou povoleného debetu na běžném účtu, a to do maximální výše 25 000 Kč, a žalovaný se zavázal vrátit peněžní prostředky spolu s úroky z povoleného debetu a poplatky dle smlouvy; dne 22. 7. 2005 byla schválena žádost o změnu maximální výše povoleného debetu na 40 000 Kč (prokázáno Smlouvou o povoleném debetu na účtu reg. číslo , Anonymizováno, ). Žalovaný porušil své smluvní závazky tím, že se dostal do nepovoleného záporného zůstatku a nezajistil na svém běžném účtu sjednaný objem příchozích transakcí. Vzhledem k neuhrazení závazků přistoupil právní předchůdce žalobkyně k okamžitému zesplatnění dluhu (prokázáno dopisem nazvaným Prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzva k uhrazení dluhu ze dne 14. 10. 2024). Pro podstatné porušení smluvních podmínek přistoupil právní předchůdce žalobkyně k odstoupení od smlouvy s tím, že účinnost smlouvy skončí ke dni 26. 11. 2024 (prokázáno dopisem nazvaným Odstoupení od smlouvy ze dne 11. 11. 2024). Pohledávky společnosti , právnická osoba, ., plynoucí z obou uzavřených smluv, byly postoupeny smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 9. 1. 2025 na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 9. 1. 2025 ve spojení s potvrzením přijetí úplaty ze dne 10. 1. 2025, seznamem pohledávek a Vyrozuměním o postoupení pohledávky ze dne 21. 1. 2025). Žalovaný ničeho žalobkyni dosud neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní upomínky (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 15. 4. 2025 ve spojení s podacím lístkem z téhož dne).

5. Zákony č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, a č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, byly zrušeny zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2014. Dle ustanovení § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), není-li stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Dle odst. 3 označeného ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto s ohledem na uvedené postupoval při právním posouzení co do otázky sjednaného úvěru dle dosavadních právních předpisů, tj. dle zákona. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. zák.“). Otázka přechodu dluhu z původního dlužníka na žalovanou pak byla posouzena dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

6. Podle ustanovení § 708 odst. 1 obch. zák. smlouvou o běžném účtu se zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet peněžní prostředky, vyplácet z něj peněžní prostředky nebo z něj či na něj provádět jiné platební transakce. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení smlouva o běžném účtu vyžaduje písemnou formu.

7. Podle ustanovení § 715 odst. 2 obch. zák. banka může smlouvu o běžném účtu kdykoli písemně vypovědět. Smlouva o běžném účtu zaniká s účinností ke konci kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, v němž byla výpověď doručena majiteli účtu. Podle odst. 3 uvedeného ustanovení, jestliže banka vypoví smlouvu o běžném účtu proto, že majitel účtu porušil podstatným způsobem povinnosti ze smlouvy o běžném účtu, zaniká smlouva o běžném účtu dnem doručení výpovědi majiteli účtu. Výpověď musí být v tomto případě podána jako doporučená zásilka na adresu uvedenou ve smlouvě o běžném účtu. Odmítne-li adresát výpověď převzít nebo výpověď nebylo možné doručit, účinky doručení nastávají v den, v němž držitel poštovní licence vrátil výpověď bance. Podle odst. 4 uvedeného ustanovení zanikne-li smlouva o běžném účtu, banka bez zbytečného odkladu v souladu se zákonem o platebním styku vypořádá pohledávky a závazky týkající se účtu, zejména provede platby uskutečněné prostřednictvím platebních karet a šeků, pokud byly použity do dne zániku smlouvy o běžném účtu, a dále je banka oprávněna si započítat své pohledávky, které má vůči majiteli účtu ze smlouvy o běžném účtu. Majitel účtu je povinen vrátit bance platební karty a tiskopisy šeků, které mu k účtu vydala. Podle odst. 4 uvedeného ustanovení po vypořádání pohledávek a závazků týkajících se účtu banka účet zruší. Zůstatek peněžních prostředků zrušeného účtu banka vyplatí majiteli účtu, pokud nedal příkaz, aby jej banka převedla na jiný účet nebo vyplatila jím určeným osobám. Banka je oprávněna si započítat svou pohledávku na úplatu za převod zůstatku peněžních prostředků zrušeného účtu na jiný účet, popřípadě svou pohledávku na úhradu nákladů spojených s úschovou zůstatku peněžních prostředků, jestliže nemohl být vyplacen ani převeden na jiný účet. Banka je povinna majiteli po zrušení účtu písemně oznámit, ke kterému dni byl účet zrušen.

8. Podle ustanovení § 497 obch. zák. smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Na základě výše uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, . byla dne 7. 6. 2002 uzavřena smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb dle ustanovení § 708 a násl. obch. zák. Na základě uvedené smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal zřídit a vést ve prospěch žalovaného účet s tím, že žalovaný je povinen udržovat na účtu kladný zůstatek a pro případ vzniku záporného zůstatku je povinen do 10 pracovních dnů ode dne vykázání debetního zůstatku zajistit jeho vyrovnání až do výše minimálního zůstatku na účtu. Zatímco právní předchůdce žalobkyně svůj závazek vyplývající ze smlouvy řádně plnil, když ve prospěch žalovaného zřídil a vedl účet, žalovaný naopak v rozporu se smlouvou a podmínkami překročil povolený limit debetu a dostal se do nepovoleného debetního zůstatku ve výši 294 Kč, který nevyrovnal. Dále byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně dne 4. 6. 2004 uzavřena smlouva o povoleném debetu na účtu dle ustanovení § 497 a násl. obch. zák., na jejímž základě byl zřízen k běžnému účtu žalovaného povolený debet, kdy žalovaný byl oprávněn průběžně čerpat peněžní prostředky do limitu původně 25 000 Kč a v případě překročení šlo o porušení smlouvy a vznik nepovoleného záporného zůstatku. Žalovaný byl povinen udržovat objem příchozích transakcí ve výši, která v měsíčním průměru za 3 po sobě jdoucí měsíce dosahuje nejméně jedné třetiny celkové výše úvěru, takto však nečinil. Proto právní předchůdce žalobkyně dopisem ze dne 11. 11. 2024 smlouvy vypověděl, v důsledku čehož žalovanému vznikla povinnost dlužnou částku žalobkyni v plné výši uhradit. Jelikož žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně na svůj dluh ze smlouvy ničeho nezaplatil, ocitl se v prodlení s plněním peněžitého závazku a právnímu předchůdci žalobkyně tak vznikl nárok domáhat se po žalovaném zaplacení dlužné částky soudní cestou. Uvedená pohledávka byla postoupena dne 9. 1. 2025 právním předchůdcem žalobkyně jako postupitelem žalobkyni jako postupníkovi, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. o.z., o čemž byl žalovaný písemně informován. Vzhledem k tomu, že žalovaný svoji povinnost uhradit dluh ve výši žalované částky dosud nesplnil, ačkoliv byl o jeho úhradu upomenut, shledal soud žalobu důvodnou, a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

10. O povinnosti žalovaného uhradit žalobkyni úrok z prodlení dlužné částky bylo rozhodnuto dle ustanovení 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

11. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, soud jí přiznal i náhradu nákladů řízení, spočívajících v nákladech na soudní poplatek v částce 952 Kč a dále v nákladech právního zastoupení. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny v souladu s ustanovením § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. 3 úkony právní pomoci po 400 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) a dále 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 6 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., to vše zvýšeno o 21 % DPH. Náklady právního zastoupení tak činí 1 815 Kč, náklady řízení po připočtení částky zaplaceného soudního poplatku činí celkem 2 767 Kč.

12. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ustanovení § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když pro stanovení lhůty odlišné nebyly shledány žádné předpoklady.