16 C 194/2022
č. j. 16 C 194/2022-10
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 5 rozhodl ve prospěch žalobkyně o zaplacení částky 90 Kč s úrokem z prodlení a náhradě nákladů řízení. Soud uznal, že žalovaná vzniklý dluh za poskytnutou pohotovostní zdravotní službu uznala, avšak jej neuhradila. Rozhodnutí bylo založeno na § 16a zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a § 2053 občanského zákoníku. Náklady řízení ve výši 600 Kč byly přiznány žalobkyni podle § 142 odst. 1 o.s.ř.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Klárou Hronovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 90 Kč s příslušenstvím,
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 90 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 90 Kč od 18. 8. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 8. 3. 2022 po žalované domáhala zaplacení částky 90 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného regulačního poplatku za pohotovostní ošetření poskytnutého žalované dne datum ve zdravotnickém zařízení žalobkyně. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že žalované vznikla dle ust. § 16a zák. č. 48/1997 Sb. povinnost uhradit žalobkyni za poskytnutou zdravotní péči regulační poplatky ve výši 90 Kč za pohotovostní ošetření. Žalovaná svůj dluh písemně uznala uznáním dluhu ze dne datum, ovšem ničeho žalobkyni neuhradila.
2. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, jednal soud v souladu s ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili.
3. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu (ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.) i z provedených listinných důkazů (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Po provedeném dokazování učinil soud za použití ust. § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu.
4. Žalobkyně poskytla žalované dne datum ve svém nemocničním zařízení na výše uvedené adrese pohotovostní službu, přičemž žalované za takto poskytnutou službu vyúčtovala regulační poplatek ve výši 90 Kč fakturou číslo ze dne datum, splatnou dne 17. 8. 2019 (prokázáno označenou fakturou). Žalovaná svůj dluh doposud žalobkyni nezaplatila, což nesporuje, a to ani přesto že byla o jeho úhradu upomenuta (prokázáno výzvou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby ze dne 12. 12. 2019 ve spojení s podacím archem ze dne 13. 12. 2019). Svůj dluh vůči žalobkyni žalovaná dne datum uznala v písemné formě co do důvodu a výše (prokázáno uznáním dluhu za pohotovostní ošetření ze dne datum).
5. Podle ust. § 16a odst. 1 zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, pojištěnec anebo za něj jeho zákonný zástupce je povinen hradit poskytovateli regulační poplatek ve výši 90 Kč za využití lékařské pohotovostní služby nebo pohotovostní služby v oboru zubní lékařství (dále jen„ pohotovostní služba“). Poskytovatelem zdravotních služeb se podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., zákona o zdravotních službách, rozumí fyzická nebo právnická osoba, která má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle tohoto zákona. Poskytovatelé zdravotních služeb jsou podle ust. § 74 téhož zákona vedeni v národním registru poskytovatelů.
6. Na základě výše uvedených skutečností ve spojení s příslušnými ustanoveními zákona č. 48/1997 Sb. a zákona č. 372/2011 Sb. dospěl soud k závěru, že žalobkyně jakožto poskytovatel zdravotních služeb poskytla žalované dne datum pohotovostní službu, za jejíž poskytnutí jí vůči žalované vznikl nárok na zaplacení regulačního poplatku ve výši 90 Kč, a to podle ust. § 16a odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. Žalovaná svůj dluh ve výši žalované částky uznala co do důvodu i výše dle ust. § 2053 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), avšak dosud jej žalobkyni neuhradila. Proto soud shledal žalobu důvodnou a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.
7. O příslušenství dlužné částky splatné dne 17. 8. 2019 soud rozhodl podle ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy soud zcela úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení spočívajících v nákladech na úhradu soudního poplatku ve výši 400 Kč a v souladu s ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve 2 náhradách hotových výdajů ve výši 100 Kč dle ust. § 1 odst. 3 písm. a) a ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (sepis žaloby a výzva k plnění). Náklady řízení činí celkem 600 Kč.
9. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když pro stanovení lhůty odlišné nebyly soudem shledány žádné předpoklady. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.